PRAVDA O VODĚ VE ZLÍNĚ

V roce 2002 proběhl první pokus "politiků" města Zlín vyvést zisky z vody na Francouze. Proběhl přes fixlovanou soutěž na strategického investora, který nemá investovat, a poté přes fixlovaný "prodej" akcií vodárny městem Zlín.

Jak se město Zlín a vedení Vaku Zlín pokusilo předat zisky z vody cizincům v roce 2002?

Zlínské zastupitelstvo odsouhlasilo v roce 2002 plán a vyslalo svého zástupce na valnou hromadu VaK s úkolem prosadit takzvaný provozní model, kdy by se soukromá společnost Jižní vodárenská stala správcem monopolu vody na místo Vaku Zlín.

Jako nájemné by platila částku ve výši odpisů z infrastrukturního majetku, bonus 10 procent k odpisům, krytí úrokových nákladů a vlastní investice ve výši 50 milionů během pěti let.

Jižní vodárenská sice deklarovala spřízněnost s francouzskou vodárenskou skupinou Vivendi Water (nyní Veolia Water), ale sama žádné zkušenosti s takovým byznysem neměla, navíc neměla žádné zaměstnance a podnikala se ztrátou mnoha miliónů. Zlín neuspěl a akcionáři na valné hromadě v roce 2002 předání zisků z vody Veolii odmítli.

Pro tento případ měli zastánci vstupu Jižní vodárenské a města Zlín připravený jiný plán - převést hlasovací práva na Českou spořitelnu a bratislavský Stredoeurópsky maklérsky dom. Vedení radnice zlínské zastupitele zmanipulovalo, aby tento převod akcií odsouhlasili, dokud má o akcie vůbec někdo zájem.

Česká spořitelna vzápětí přiznala, že nakupuje hlasovací práva ve zlínském VaK pro Vivendi Water. Spořitelna později přesvědčila i další obce, podepsala s nimi smlouvy o smlouvách budoucích a ve zlínském VaK tak získala „hlasovací“ majoritu. Obce, které nesouhlasily s tímto způsobem jednání, marně protestovaly. Práva ke svým akciovým podílům začaly prodávat i další obce nebo menší města, jako Vizovice nebo Napajedla. Celkem jich bylo čtrnáct. Zbývající podali žaloby na neplatnost všech valných hromad Vodovodů a kanalizací Zlín od roku 2002 do současnosti …

VIDEO: Čím byli motivováni "politici" města Zlín, aby prosazovali předání monopolu vody francouzské Veolii?

[sociallocker id="8023"] [/sociallocker]

Z vlastníků monopolu vody se stali "pohůnci" koncernu?

Město Zlín, prosazující předání vody Veolii, si koupilo "loajalitu" manažerů Vaku Zlín. Soldán, zástupce Zlína, namotivoval a zabezpečil p.Bernarda. Ten se po předání zisků z vody Veolii stal jejím generálním ředitelem a nejen to...

Martin Bernard

Soldán si kupuje Bernarda?

Martin Bernard  je velmi schopný a spokojený ...

Soldán si kupuje Bernarda?

... a pozice pohůnků se vyměnila?

Pokus vyvést zisky z vody na „Veolii“ na Zlínsku místo Vaku Zlín na valné hromadě 17.4.2002

Pro smlouvy předávající monopol vody Francouzům hlasovalo město Zlín, které mělo ve vodárně 47% hlasů, ale převážná část obcí a měst nevýhodné smlouvy s Veolií 17.4.2002 odmítla. Proto někteří "politici" města Zlín a naháněči koncernů naplno rozjeli záložní variantu instalace „Veolie“, přes fingovaný odkup akcií Vaku Zlín od města Zlín a poté dalších obcí! Vše začíná u města Zlín.

Dveře k vodě a ziskům z vody se otevírají pouze zevnitř vodárny. První velké město, které schválilo prodej akcií vodárny, bylo Statutární město Zlín s cca 47% podílem ve vodárně! Po něm začali v panice prodávat další.  Jak zjistíte, k prodeji akcií nikdy nedošlo, ani nikdy dojít nemělo. Návrh prodat akcie vodárny předložil zastupitelům města Zlín člen představenstva vodárny Zlín - jistý "křesťanský demokrat" p. Sodlán.

  • Politici SMZ rozjeli akci privatizace Vaku Zlín JIV nebo údajný "prodej" akcií Vaku České spořitelně, která pracovala pro JIV!
  • Představenstvo Vaku se nejdříve pokusilo protlačit JIV do pozice správce monopolu na místo Vak Zlín na VH 17.4.2002.
  • Akcionáři na VH 17.4.2002 privatizaci zisků z vody ve prospěch JIV odmítli. PRO hlasovalo SMZ.
  • SMZ schválilo prodej akcií Vaku Zlín a uzavření smluv s ČS, které fakticky znamenaly, že v rozporu se stanovami Vak ovládl cizí subjekt.
  • Když "prodalo" akcie Vaku SMZ, spustil se dominový efekt a prodej akcií odsouhlasila další města a obce.
  • Nepohodlní zástupci měst, kteří nesouhlasili s privatizací, byli z představenstva vodárny odvoláni hlasy původně SMZ.
  • Do představenstva si JIV navolila lidi z Veolie a "politiky" oddané myšlence privatizovat.
  • ČS najednou žádné akcie Vaku kupovat nechce. Šlo o to zblbnout zastupitele. Fungovala jako "trojský kůň", který nakupoval pro klienta, a tím byla JIV.
  • JIV postupně ovládla Vak Zlín, nainstalovala své lidi do Vaku a začala práce na jeho vykuchání!

Kdo řídil Vak Zlín v roce 2002 a kdo toto vedení Vaku Zlín dosadil/zvolil?

Představenstvo Vaku Zlín a tím i jednání a dění ve Vaku do 28.8.2002 ovládali zástupci města Zlín.

Do 28.8.2002

"politici" z města Zlín, starostové Otrokovic, Slavičína a Valašských Klobouků

město Zlín

Milan Soldán

město Zlín

Martin Janečka

město Zlín

Tomáš Úlehla

město Zlín

Jaromír Šebík

Kdo řídil Vak Zlín v roce 2002 a kdo toto vedení Vaku Zlín dosadil/zvolil?

Představenstvo Vaku Zlín a tím i jednání a dění ve Vaku během posledních 5 měsíců ovládali zástupci města Zlín a Veolie . Ze 7 osob byly 2 osoby z města Zlín a 2 osoby spojené s Veolií.

Po 28.8.2002

                                    Složení představenstva Vaku Zlín v roce 2002
předseda P Ing. Josef Šverma člověk Veolie
Ing. Josef Svoboda člověk Veolie
Ing. Milan Soldán radní Zlína KDU-ČSL
Mgr. Tomáš Úlehla primátor Zlína ODS
Ing. Dalibor Maniš starosta Val.Klobouků NK
Ing. Martin Bernard ředitel Vaku, následně Veolie
Ing. Miroslav Marčík tech.ředitel Vaku, násl. zaměstnanec Veolie

2 lidé z Veolie - Šverma, Svoboda, 2 "politici" z města Zlín, 1 z Valašských Klobouků a technický ředitel Vaku a budoucí generální ředitel Veolie - M.Bernard

město Zlín

Milan Soldán

město V.Klobouky

Dalibor Maniš

Poté léta seděl v orgánech "pohřbeného" Vaku!

město Zlín

Tomáš Úlehla

Tech.ředitel Vaku Zlín

Miroslav Marčík

Toto není foto p.Marčíka. Máte? Pošlete!

Co dělali "politici" města Zlín v roce 2002?

Manipulace se zastupiteli, akcionáři a státními institucemi

Počátek zbavení vodárny Zlín monopolní pozice prodejce vody je spojen s činností hlavního akcionáře vodárny, s městem Zlín, a s jednáním jeho vedoucích představitelů, kteří seděli současně v představenstvu vodárny a začali kooperovat s osobami  pracujícími pro koncern. Na konci výběrového řízení Vaku Zlín bylo jasné, že ostatní akcionáři údajného vítěze, Jižní vodárenskou, odmítnou. Město Zlín proto ihned sjednalo s Českou spořitelnou, pracující pro Jižní vodárenskou (JIV-Veolii), balík smluv a fakticky předalo hlasovací práva k akciím JIV-Veolii. Obdobné balíky smluv následně uzavřelo dalších 13 měst a obcí na Zlínsku. Z jednání zastupitelstev měst plyne, že jednali pod strachem a pod vlivem toho, že prodalo město Zlín - musíme zachránit, co se dá, než se akcie úplně znehodnotí.

Všechny tyto kroky provázely manipulace. V danou dobu měli zastupitelé jen takové informace, které je vedly k provedení dispozice s majetkem měst ve prospěch procesu směřujícího k vyvedení zisků z vodárny na fr. koncern. Zastupitelé měst a obcí rozhodovali bez znalosti skutečných dopadů, na základě nepravdivých či neúplných informací.

Důsledkem manipulací se zastupiteli byl nakonec prodej majetku Vaku Zlín a uzavření nevýhodných smluv, které způsobily městům, akcionářům a samotnému Vaku Zlín škody velkého rozsahu, převyšující v roce 2014 částku min. 700 mil. Kč. Na úkor Vaku Zlín, měst a obcí a občanů Zlínska se obohacují soukromé subjekty. Díky tomu lidé navíc platí léta nejdražší ceny vody ve Zlínském kraji.

Takto toto jednání popsal soudce

Jižní vodárenská, a.s., údajný "strategický investor", kterého vybralo představenstvo Vaku Zlín jako vítěze soutěže v roce 2001, byl subjekt, kterému SMZ předalo 26.4.2002 výkon hlasovacích práv k akciím, a tím pozici osoby ovládající Vak Zlín.

Jediným akcionářem JIV byla Česká infrastruktruní, a.s. a hospodaření JIV v roce 2002 skončilo ztrátou 23 mil.Kč!

Údajný strategický investor měl základní kapitál 1 mil.Kč, neměl zaměstnance a měl provozovat infrastruktury Vaku o hodnotě cca 1,6 miliardy Kč.

Tato ztráta měla být uhrazena z "projektu akvizice společnosti Vak Zlín" a rozhodl o tom vlastník JIV - Česká infrastrukturní, a.s., kterou vlastnil buď advokát koncernu nebo koncern!

Dne 24.1.2002 byla městu Zlín zaslaná nabídka České spořitelny, a.s., na odkup akcií Vaku Zlín ISIN: 770960000949 a CZ0009048062 za kupní cenu 160 Kč/akcii.

Majotirní balík je poptáván za 160 Kč/akcii a minoritní za 560 Kč/akcii! Každý řádný hospodář by žádal za majoritní balík víc než za minoritní, NE?

Ve stejný den, 24.1.2002, byla městu Zlín zaslaná nabídka Stredoeurópského maklérského domu, o.c.p., a.s. na odkup 39.779 ks akcií, ISIN: CZ0009047957 Vaku Zlín, a to za kupní cenu 560 Kč/akcii. V nabídce odkupu je uvedeno, že nabídka je podmíněna odsouhlasením vstupu strategického investora do Vaku Zlín.

Nabídka ČS, a.s., obsahovala mimo jiné návrh Smlouvy o koupi akcií. Tento návrh smlouvy zaslaný ČS, a.s., je v podstatě totožný s návrhem Smlouvy o koupi akcií zaslaným Stredoeurópským maklérským domom, včetně názvů, číslování kapitol, odsazování apod.

Obě nabídky na odkup akcií byly zaslány ve stejný den, pokrývají veškeré emise akcií Vaku Zlín, které město Zlín vlastní.

To jistě není náhoda, což dle mého názoru prokáže jedině šetření policie a soudu. Převod 39.779 ks akcií proběhl dne 3. 5. 2002.

Zastupitelé města Zlín "prodávají" 488.377 ks akcií Vaku Zlín.

 

Akcie ISIN Cena Celková cena Zaplaceno %

 

39.779 CZ0009047957 580 Kč/akcii 23.071.820,- 23.071.820,-

 

139.174 770960000949 160 Kč/akcii 22.267.840,- 17.814.272,-

 

309.424 CZ0009048062 160 Kč/akcii 49.507.840,- 39.606.272,-
Celkem 488.377

 

 

 

80.492.364,-

 

Tento "prodej akcií" je podezřelý, ekonomicky nevýhodný a poškozuje SMZ:

a) Město Zlín v roce 1998 a 2000 vložilo do Vaku Zlín majetek v hodnotě 87.418.082,- Kč a za tento majetek získalo 57.553 Ks akcií Vaku Zlín, což je cca 5,6% základního kapitálu Vaku Zlín.V roce 2002 však město Zlín prodává 43,55 % podíl společnosti VAKu za cenu pouhých 80.492.364 mil. Kč, což neodpovídá ani hodnotě majetku, který město vložilo do Vaku Zlín v letech 1998 a 2000!

b)   Subjekt, kupující akcie Vaku Zlín dne 26.4.2002 od města Zlína za cenu 580 Kč/akcii, je za dva měsíce poté, dne 26.6.2002, prodává přímým obchodem na RMS za cenu pouhých 193,6 Kč/akcii. Jeho celková ztráta dosahuje výše -15,4 mil. Kč.

c) Těchto 39.779 ks akcií končí přes dalšího prostředníka právě u společnosti Jižní vodárenská, a.s., která je následně v roce 2004 prodává zpět městu Zlín, kdy zastupitelé města Zlín odhlasovali zpětné nabytí akcií Vaku Zlín od Jižní vodárenské, a.s.

Kdo navrhl zastupitelům města Zlín "prodat" akcie Vaku Zlín?

Člen představenstva Vaku Zlín a radní města Zlín!

Ing. Milan Soldán

Návrh na schválení usnesení o prodeji akcií Vaku Zlín předložil tehdejší místostarosta města Zlín Ing. Milan Soldán, který současně od 22.12.2000 vykonává funkci člena představenstva VAKu Zlín. Zdůvodnění návrhu usnesení, na základě kterého zastupitelé města Zlín rozhodovali, však obsahuje dle mého zjevné nepravdy.

a) Není pravdou, že by existovalo nebezpečí prodeje akcií ze strany malých obcí neurčenému investorovi, a již vůbec ne nebezpečí vykoupení těchto akcií v rozsahu více než 50% základního kapitálu VaK. Tato tvrzení jsou nesmyslná, protože podíl akcií, které jsou v držení tzv. “malých obcí“, na základním kapitálu činil pouze 38%, dalších 5% drželo cca 500 drobných akcionářů z kupónové privatizace a neexistoval žádný důvod, proč by se malé obce zbavovaly akcií VaKu, pokud tak neučiní město Zlín, které vlastnilo 47,38% společnosti VaK. Navíc akcie na jméno Vaku Zlín byly a jsou převoditelné pouze mezi obcemi a se souhlasem valné hromady Vaku Zlín.

b) Není pravdou, že existovalo velké nebezpečí, že velkou část akcií (hlasovacích práv) VaK získá soukromý investor, a tím bude podíl města Zlína výrazně znehodnocen. Tato informace je zavádějící, v době, kdy zastupitelstvo rozhodovalo o otázce prodeje akcií VaK, nebyl znám žádný investor, který by koupil velkou část akcií bez vědomí města Zlína, a proto také nehrozilo žádné nebezpečí „velmi výrazného znehodnocení akcií“, jak bylo ve zdůvodnění návrhu deklarováno. Pokud prodej akcií znamenal jejich znehodnocení, potom jde o důkaz, že VAK se vlivem Jižní vodárenské stává bezcenný. Což znamená, že prodej akcií VAKu městem Zlín znehodnotil akcie dalším městům a obcím, a tím je poškodil.

c) Není pravdou, že by se prodejem akcií strategickému investorovi město Zlín zbavilo investic do vodohospodářských sítí a ČOV, neboť financování převezme strategický partner. Jak je patrné z obsahu nabídky České spořitelny na nákup akcií, není nikde uvedena závazná nabídka investora investovat na místo měst a obcí do infrastruktury. Následující vývoj prokázal, že tzv. investor ponechává veškeré náklady na investice, opravy a technická zhodnocení právě na VAKu, městech a obcích. Blíže to dokládá obsah návrhu smlouvy o nájmu a provozování vodárenské infrastruktury z 30.4.2004.

d) Není pravdou, že by o prostředky investované do infrastruktury, tj. vodohospodářských sítí a ČOV, strategickým partnerem byl navýšen rozpočet města Zlín. Tzv. investor žádné peníze neinvestuje, naopak ČOV Malenovice v hodnotě 221 mil. Kč odkupuje od města Zlína samotný  VaK Zlín! Zde je evidentní, že vedení Vaku spoléhá na to, že akcionáři a zastupitelé neznají obsah Analýzy, které připravily poradenské firmy Atlantika a Alfax.

e) Není pravdou, že by nový vlastník byla silná finanční skupina, jejímž partnerem je největší firma v oblasti vodárenství, který zvýší základní kapitál vodárny Zlín a do investic na infrastrukturu dá 350 mil. Kč. K zvýšení základního kapitálu vodárny ani k žádné investici do nové infrastruktury investorem nikdy nedošlo. Naopak samotná vodárna splácí 221 mil. Kč úvěr od Živnostenské banky a financuje investiční činnost. Akcie vodárny Zlín "odkupuje" společnost Jižní vodárenská (JIV), která dle sdělení Úřadu popírá napojení na koncern VEOLIA !

f)   Není pravdou, že cena za akcii, která je v nabídce uvedena, vychází ze světových standardů. V nabídce zaslané Českou spořitelnou, a.s., není výše ceny za akcii ničím zdůvodněna. Naopak znalecký posudek z té doby stanoví přiměřenou hodnotu jedné akcie Vaku Zlín na 706-926 Kč za akcii dle délky diskontování. Ze standardů oceňování navíc vyplývá, že cena za majoritní podíl má obsahovat 30-50 %, což znamená kupní cenu na úrovni 1.059-1.389 Kč/akcii.

Dle mého zjištění nebyli zastupitelé města Zlína pravdivě informováni. Informace předkládaly vesměs stejné osoby, které "informovaly" akcionáře o výběru strategického investora, o výběrovém řízení a o novém modelu Vaku Zlín.

Nabídku na odkoupení akcií Vaku Zlín učinila městu Zlín i společnost ONDEO dne 6.5.2002. Ani její nabídka nebyla nijak oslnivá, šlo o 220-260 Kč/akcii, což však znamená do příjmu města Zlín o 48,8 mil. Kč více než u nabídky ČS, a.s. Údajně byla předložena nabídka ve věci VAKu také společností International water. Protože platí ust. §38 Zákona o obcích, konkrétně o hospodaření samosprávných celků, je rozdíl 50 mil.Kč v příjmech města tak velký, že by mělo být prošetřeno, zda městu Zlín nevznikla škoda velkého rozsahu z realizace nevýhodného obchodu. Navíc transparentní výběrové řízení na prodej akcií se již předtím osvědčil v případě prodeje akcií Pražských vodovodů a kanalizací, a.s., kdy se cena za jednu akcii pohybovala na úrovni 11 tisíc Kč, ve Zlíně 160 Kč.

Prodejme akcie Vaku ZlínNavrhuje člen představenstva Vaku Zlín a místorstarosta Zlína zastupitelům

privacy Nemám rád SPAM, email můžete vždy odhlásit

Máme rozhodující podíl ve VakuSděluje obcím zadlužená společnost, bez zaměstanců!

privacy Nemám rád SPAM, svůj e-mail můžete vždy odhlásit


První česká e-kniha o tom, co se děje s vodou v ČR

PRAVDA O VODĚ FAKTA

"Českou vodu si prodávejme sami, bez koncernů nebo překupníků. Lidé, města, stát i voda na tom vydělají. Ne zisky v daňových rájích, ale čistou, pitnou a nezávadnou vodu, kvalitní trubky v zemi a rozumnou cenu vody. Cizince pro prodej české vody nepotřebujeme."

Odpovídá na zásadní otázku. Ne/ Budeme pít čistou vodu za rozumnou cenu?

FAKTA

Odpovídají na vaše zásadní otázky kolem vody.

Jsou nejdůležitější text, který jste kdy o vodě četli.

Umožní vám pochopit, co se s vodou a vodárnami děje.

Pomohou vám tvořit veřejné mínění - voda patří do rukou měst a obcí.

Přináší pravdu o vodě, informace a srovnání stavu a priorit vodáren měst a koncernů.

Jsou zdrojem informací, které všem umožní poznat, že řešení výhodné pro lidi existuje. Jen ho musí podpořit.


Součástí e-knihy je navíc 12 vysvětlujících videí k tématu voda.

Chci znát tyto informace

"Čím víc mám roků, tím víc si považuji charakterů lidí a moc mě povzbuzuje v mých snahách pomáhat lidem, kde jsem schopna, když vidím, že je nás víc, kteří nejsou jen slepé ovce. Proto jsem nevydržela a musela jsem Vám napsat, kterak si Vás vážím. Taky proto, že o vás vím už dlouho. Takže znovu děkuji a VYDRŽAŤ!!! Obdivuji to, co děláte. Mějte vždy po ruce někoho, kdo i Vás povzbudí a podpoří, i když s naší vládou to není jednoduché, stejně jako s národem, který ještě spí......nebo čeká, až to druzí zařídí, aby se svezl. No, důležité je to, abychom měli čisté svědomí. Dávejte na sebe pozor!"

- Jana Svobodová, České Budějovice

Jak a díky komu soukromá firma ovládla Vak Zlín?

Město Zlín spouští dominový efekt aneb Je třeba urvat, co se dá

Po "prodeji akcií" Vaku Zlín městem Zlín České spořitelně a Stredoeurópskému domu v průběhu června až listopadu 2002 rozhodla zastupitelstva dalších měst a obcí,  Napajedla a Halenkovice, Hostašová, Hvozdná, Kašava, Kvasice, Lípa, Mysločovice, Sazovice, Spytihněv, Tečovice, Veselá a Žlutava, o prodeji své akciové účasti ve VaK Zlín ve prospěch "České spořitelny, a.s.", která s nimi následně uzavřela obdobné smlouvy jako v případě města Zlín.  Smlouvu o budoucí smlouvě o koupi akcií, smlouvou o budoucí smlouvě o postoupení pohledávky – převodu samostatně převoditelných práv a příkazní smlouvu. Tím i tato města  a obce předaly JIV výkon akcionářských práv, včetně práva hlasovat na valné hromadě dle vlastního uvážení. 

Z platných stanov společnosti VAK plyne, že akcie společnosti VaK Zlín na jméno (tvoří 95% základního kapitálu) jsou omezeně převoditelné a valná hromada o převodu těchto akcií na Českou spořitelnu, a.s., nerozhodovala. Navíc akcie na jméno a práva s nimi spojená byly převoditelné pouze mezi stávajícími akcionáři, což musí být opět města nebo obce. Výše uvedená města však schvalují prodej akcií a z důvodu znění stanov obcházejí nemožnost prodeje uzavřením „balíku smluv a plných mocí“, které prodej nahrazují. Za to dostávají zaplaceno 80% kupní ceny a svěřují nejdůležitější právo k akciím, tzv. hlasovací právo, do výhradních rukou České spořitelny a ta následně Jižní vodárenské, a.s.

Dne 15. 5. 2002 společnost Česká spořitelna, a.s. údajně jako obchodník s cennými papíry zveřejnila oznámení, že nebude vykonávat hlasovací práva ani neumožní jejich výkon jiné osobě. Tato skutečnost byla také oznámena VaK Zlín. Česká spořitelna, a.s. se však nechovala jako obchodník s cennými papíry. Převedla výkon hlasovacích práv k těmto akciím VAKu na společnost Jižní vodárenská, a.s. (nikoli vlastnické právo), a to na základě smluv o postoupení práv a převzetí povinností I. a II. z 16. 7. 2002 a smlouvy o postoupení práv a převzetí povinností III. a IV z 14. 3. 2003.

V důsledku převodu těchto práv získala společnost Jižní vodárenská 39,2% podíl na hlasovacích právech VaK Zlín.

Jižní vodárenská však patrně v tu dobu již vlastnila nebo kontrolovala 3,86 % podíl akcií Vaku Zlín, uklizený na Slovensko. I v případě, že toto neplatí, Česká spořitelna, a.s. jednala s Jižní vodárenskou ve shodě, byla s ní smluvně vázaná a pracovala na její účet, což dosvědčil zaměstnanec ČS u soudu, a proto

disponovala dalšími hlasovacími právy k akciím Vaku Zlín.

Podíl hlasovacích práv, kterým disponovala Jižní vodárenská a Česká spořitelna, s velkou pravděpodobností přesáhl již v roce 2002 výši, kdy JIV byla ovládající osobou VaKu Zlín, a to zcela v rozporu se stanovami  Vaku Zlín a zákony ČR.

Důkazem toho jsou průběhy valných hromad Vaku Zlín a hlasování.  Společnost Jižní vodárenská, a.s. prosadila na valné hromadě VAKu dne 28.8.2002 změnu v obsazení představenstva VaK Zlín. Došlo tak k nesplnění povinnosti učinit povinnou nabídku převzetí dle § 183b odst.1 ObchZ. Existovala osoba, která mohla prosadit jmenování nebo volbu nebo odvolání většiny osob, které jsou statutárním orgánem nebo jeho členem anebo členy dozorčího orgánu právnické osoby, což podle ust. §66a odst.3 ObchZ je vždy ovládající osoba, která může prosadit jmenování nebo volbu osob, které jsou statutárním orgánem nebo jeho členem. Jde tak o situaci, kdy určitý akcionář může prosadit volbu většiny členů představenstva nebo dozorčí rady. Tato situace ve společnosti VAK nastala.

Jak vyplývá z jednání valné hromady VAKu, byli na valné hromadě z představenstva odvoláni dva zástupci města Zlín a zástupce města Slavičín Ing. Pavel Studeník, zástupce města, které nesouhlasí s prodejem akcií VAKu.

Zvoleni byli Ing. Josef Šverma, Ing.Pavel Svoboda, Ing.Martin Bernard, lidé provázaní s Veolií a budoucí generální ředitel Veolie.

Ing. Josef Šverma akcionářům na mimořádné valné hromadě Vaku Zlín sdělil, že splňuje podmínky pro kandidaturu do funkce předsedy představenstva.

Zapomněl jim sdělit, že je předsedou představenstva JIV, a z této pozice odstoupil až 6.9.2002 

TOTO TVRZENÍ JE BUĎ NEPRAVDIVÉ, neboť Ing. Josef Šverma porušuje zákaz konkurence dle ust. §196 odst.1 písm. d) ObchZ, neboť v tu dobu byl předsedou představenstva a generálním ředitelem společnosti Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Tuto společnost ovládá z 50,1% podílem Veolia, NEBO je jeho tvrzení pravdivé a potom byl VAK zařazen do konceru Veolia. V tom případě jde o důkaz, že společnost VAK byla ovládnuta a koncernem měla být učiněna povinná nabídka převzetí při ovládnutí cílové společnosti § 183 b ObchZ a současně měl Úřad posoudit spojení soutěžitelů.

Výše uvedené platí také u osoby Ing. Pavla Svobody, který jako nový člen představenstva VAKu byl současně členem představenstva a finančním ředitelem společnosti Severočeské vodovody a kanalizace, a.s., která má obdobný předmět podnikání jako Vak Zlín.

Ing. Martin Bernard byl ředitelem společnosti VAK, a jak vyplývá ze stanov společnosti §43, ředitele jmenuje, odvolává a na jeho činnost dohlíží představenstvo. Musel jít představenstvu na ruku? Navíc v případě realizace tzv. provozního modelu přechází do pozice ředitele soukromé provozní společnosti, což se v roce 2004 potvrdilo.

Dalšími členy představenstva VAKu zůstali dva zástupci města Zlín, mezi nimi pan Soldán. Město Zlín a další města a obce byly smluvně vázáni s Jižní vodárenskou, a.s. k společnému postupu a po valné hromadě je v 7 členném představenstvu 4-5 osob jednajících ve shodě. V orgánech společnosti Vak Zlín byli zástupci Zlína a Veolie v takovém počtu, aby VAK byl pod jejich kontrolou.

Návrhy na změnu členů v orgánech VAKu podával Robert Pergl, právník zastupující Veolii, který byl majetkově spojen s JIV.

Věděli o ohrožení dotací z EU pro Vak Zlín nebo pro sdružení obcí?

Znemožnění čerpání dotací z EU

Dne 12. 12. 2001 zaslal předseda představenstva České spořitelny Jack Stack dopis, ve kterém tvrdí:

"ČS, společně se svými partnery, připravila pro města a obce takový mechanizmus smluv, který přijetí dotací nebrání a města a obce z jejich získání nevyřazuje."

Realita ukázala, že to je lež!

O dotacích pro vodárny pan Jack Stack v tomto dopise již nehovoří. V materiálu zaslaném starostům měst a obcí faxem 13.12.2001 je uvedeno, že ČS nemá zájem ohrozit dotační tituly společnosti vodárny Zlín či sdružení měst a obcí. Nabídka ČS, a.s. je založena na mechanismu smluv o smlouvách budoucích, kdy k faktickému převodu akcií dochází v budoucnu, v době, kdy nebudou ohroženy žádné investiční akce, na jejichž financování se podílejí prostředky z veřejných rozpočtů. Je to fligna?  Při celé transakci nedochází k faktickému převodu akcií a města a obce jsou na účtech Střediska cenných papírů stále vedena jako vlastníci předmětné společnosti.

Evropská komise habaďuru a pokus zneužít dotace z EU prokoukla. Pochopila, že  dotace sice budou čerpat obce či vodárny, ale zisky potečou na soukromé účty. Proto odmítla jejich zneužití a dotace neposkytla.

ČS kupovala akcie vodárny Zlín pro Jižní vodárenskou (Veolii) a věděla o omezení převoditelnosti akcií VAKu, také o dotačních pravidlech i to, komu jsou dotace určeny. "Nákup akcií" měl obejít omezení převoditelnosti akcií VAKu a patrně také obejít i dotační pravidla tak, aby klient ČS mohl obou efektů využít.

Důkaz:

-  Dopis ze dne 12. 12.2001 zaslaný generálním ředitelem a předsedou představenstva České spořitelny Jack Stackem

-  Fax ze den 13.12.01 zaslaný starostům Sdružení z České spořitelny

Úzké vedení SMZ vědělo o negativních dopadech smluv s ČS na dotace z EU. Dne 30.4.2002 byl primátorovi města Zlín zaslán z Ministerstva životního prostředí dopis, který upozorňoval na ztrátu možnosti získat prostředky z fondů EU v případě prodeje podílu ve společnosti VAK, a navíc upozorňoval na s tím spojené ohrožení celé přípravy projektu ISPA. Primátor byl proto MŽP požádán, aby byl ještě jednou zvážen převod akcií VAKu.

Celkový rozpočet připraveného projektu činil okolo 40 mil. EUR a mělo se žádat o dotaci ve výši 70% uznatelných nákladů. Město Zlín přesto "prodej akcií" VAKu realizovalo. Vědomě ohrozilo celý projekt ISPY a dotaci 28 mil. EUR (v přepočtu jde o dotaci téměř 900 mil. Kč), které by vyřešily problémy celého regionu při řešení dobudování potřebné vodárenské infrastruktury na úroveň nastavenou směrnicemi EU.

Následné stanovisko MŽP ze dne 23.5.2002 sděluje, že VAK byl fakticky převeden z významné části do vlastnictví soukromého subjektu, což se stalo i přes omezenou převoditelnost akcií. Došlo tak k porušení podmínek získání podpory z ISPY. Město Zlín, Česká spořitelna a Veolia způsobily, že se Zlínský region dotací z ISPY nedočkal.

Důkazy:

stanovisko MŽP ze dne 30.4.2002

stanovisko MŽP ze dne 23.5.2002

Ze směrnic MŽP vyplývá, že podpora z fondů EU je určena konkrétním žadatelům, obcím, svazku obcí, kraji, státním podnikům, státním příspěvkovým organizacím, nestátním neziskovým organizacím, subjektům, v nichž mají města nebo obce trvale nadpoloviční majetkovou účast – u těchto společností se provádí detailní rozbor, který musí prokázat, že zisk z poskytnuté podpory nebude ziskem soukromého kapitálu.

Odpovědní zástupci fondů EU a MŽP skutečnost, že VAK je pouze fiktivně pod kontrolou municipální sféry, odkryli a odmítli se zabývat žádostí VAKu o dotace z předvstupních fondů - ISPY. O tom svědčí stanovisko orgánu zodpovědného za přípravu tohoto programu Ministerstva životního prostředí.

Vak Zlín byl převeden do soukromých rukouDošlo k porušení dotačních pravidel

privacy Nemám rád SPAM, email můžete vždy odhlásit

Znemožníte čerpání dotací z EU, zrušte prodej akcií!Sděluje Mžp primátorovi Zlína!

privacy Nemám rád SPAM, svůj e-mail můžete vždy odhlásit

Konkurence Veolie byla eliminována

Konkurence Veolie byla zcela vyloučena z hospodářské soutěže, a dokonce i Vak Zlín byl ovládnut svým přímým konkurentem!

Na pravidla hospodářské soutěže v ČR zapomeňte, stejně jako na posouzení možných nabídek a srovnání nabídky s fungováním vodárny. Když vodárnu privatizují lidé zevnitř vodárny, tak platí jiná pravidla než zdravý rozum a zájem vodárny a akcionářů.


Jednáním osob smluvně a personálně propojených a spolupracujících byla nastavena dohoda, která zajišťovala, že nebude umožněno obchodování a jiná  možnost spolupráce dalším soutěžitelům, kteří nejsou součástí dohody.

Názor si uděláte sami!

To, co se nepodařilo realizovat přes „podivné“ výběrové řízení v roce 2001, bylo realizováno přes „nákup/nenákup“ akcií Vaku Zlín od měst a obcí. Ovládnutí představenstva VAKu v roce 2002 vedlo k tomu, aby představenstvo předložilo akcionářům VAKu na valné hromadě k schválení smlouvy o nájmu provozování s Veolií.

V návaznosti na předcházející „řízené“ výběrové řízení v roce 2001 a 2002 jde o jednání, které lze patrně kvalifikovat jako skupinový bojkot, jehož cílem je omezit přístup na vodárenský trh nečlenům dohody a zajistit, aby i VAK jako soutěžitel o své postavení přišel na úkor předem vybraného subjektu. Jednání Veolie, Jižní vodárenské, České spořitelny a měst a obcí smluvně vázaných s ČS, a.s. by mělo být prošetřeno. Česká spořitelna „nakupovala“ akcie vodárenských společností pro Veolii po celé České republice. Šlo o vodárenské společnosti v regionu Přerov, Kroměříž, Chrudim, Kladno, Mělník, Náchod, Pardubice, Hradec Králové.

V případě města Zlína svědčí o tom, že soutěžitelé byli zcela nebo z části vyloučeni z možnosti účasti na daném vodárenském trhu již v průběhu výběrového řízení. Následný způsob prodeje akcií VAKu městem Zlín to dokazuje také. V případě prodeje majetku v hodnotě stovek milionů korun by každý, kdo spravuje vlastní majetek s řádnou péčí, dal ve známost, že má zájem akcie VAKu prodat a očekává nabídky. Město Zlín přijalo dne 4.4.2002 usnesení, že pokud nebude na mimořádné valné hromadě VAKu konané dne 17.4.2002 odsouhlasen vstup strategického partnera, Jižní vodárenská souhlasí s prodejem akcií VAKu ČS, a.s. a makléřskému domu.

Zastupitelům nejsou předloženy rozbory dopadů prodeje akcií na dotace, znalecké posudky oceňující hodnotu prodávaných akcií, skutečné smluvní garance vývoje ve vodárenství v regionu. Ondeo nabídlo městu Zlín za akcie VAKu o cca 40 mil. Kč více atd., atd.

Důkazy, které  můžete požadovat po vedení města Zlín a Vaku Zlín

  1. Údajná nabídka na odkup akcií Vaku Zlín z ledna 2002 SMZ.
  2. Usnesení zastupitelstva SMZ ze dne 4.4.2002 - hlasovat pro smlouvy s JIV nebo prodej akcií ČS (JIV).
  3. Smlouvy uzavřené mezi SMZ a ČS, a.s. a následně s dalšími městy a obcemi.
  4. Zápisy z jednání zastupitelstev statutárního města Zlín, města Vizovice, Napajedla a obcí Halenkovice, Hostašová, Hvozdná, Kašava, Kvasice, Lípa, Mysločovice, Sazovice, Spytihněv, Tečovice, Veselá a Žlutava z období 2002, 2003.
  5. Usnesení a důvodová zpráva zastupitelstva města Zlín, ze dne 4.4.2002. Důvodová zpráva předložená panem Soldánem, zdůvodňující nutnost a výhodnost prodeje akcií.
  6. Návrhy na koupi akcií učiněné ČS, a.s., důvodové zprávy k prodejům akcií předložené zastupitelům.
  7. Návrh Ondea a Internationa water učiněný ve věci akcií městu Zlín.
  8. Oznámení ČS, a.s., že nebude vykonávat hlasovací práva.
  9. Dohody o postoupení práv a povinností - Česká spořitelna a Jižní vodárenská.
  10. Nákup 3,86% podílu akcií VAKu Jižní vodárenskou.
  11. Zápis z jednání VH ze dne 28.8.2002, včetně příloh.
  12. Usnesení ZM Zlín č.j. 1/2MZ/2004 ze dne 28. 4. 2004.
  13. Přehledy obchodů s 39.779 ks akcií Vaku Zlín za období roku 2002-2004 s SCP, RMS a BCP.
  14. Stanovisko České spořitelny, a.s., kdy sděluje, že akcie VAKu kupuje pro klienta, a model prodeje akcií přes smlouvy o budoucích kupních smlouvách a příkazní smlouvy je navrhován z důvodu obejití nemožnosti akcie kupit (obchází stanovy) a z důvodu ZACHOVÁNÍ dotací z EU pro VAK.
  15. Stanovisko orgánu zodpovědného za přípravu tohoto programu - Ministerstva životního prostředí, Směrnice MŽP pro předkládání žádostí o podporu z fondů EU, definující oprávněný typ žadatelů o podporu, a komu je podpora určena.
  16. Nabídky na odkup akcií vodárenských společností učiněné městům Českou spořitelnou – Přerov, Hradec Králové, Pardubice, Chrudim, Kladno, Mělník, Kroměříž, Náchod.
  17. Nabídka ONDEA a případně International water městu Zlín k akciím a hlasovacím právům Vaku Zlín.
  18. Přehledy obchodů s 39.779 ks akcií Vaku Zlín za období roku 2002-2004 s SCP, RMS a BCP.
  19. Návrh Smlouvy o budoucí kupní smlouvě ČS, a.s., návrh Smlouvy o budoucích smlouvách o postoupení pohledávky – převodu samostatně převoditelných práv, návrh Příkazní smlouvy, návrh Plné moci k výkonu akcionářských práv a následně podepsané smlouvy a plné moci.
  20. Rozhodnutí JIV o úvěru od Poštové banky na projekt Vak Zlín 190 mil.Kč.

Jak pokračoval proces vedoucí k vyvedení obchodu z vodou a zisků z vody na koncern?

Pokračování v roce 2003

nebo zpět na stránku

Informace pro odborníky, profesionály a lidi, kteří chtějí mít v rukou důkazy. VIP INFORMACE rovněž pro novináře, ekonomy, vodaře, znalce, soudce, vyšetřovací složky, státní instituce, ministerstva, zpravodajce.