CO JE TO PROVOZNÍ MODEL?

Uzavření smluv o provozování vodovodů mezi městy a soukromými firmami je privatizace zisků a zestátnění nákladů.

Jednoduché vysvětlení

Provozní model je systém, kdy občané a města zaplatí vybudování studny a poté koncern s několika politiky inkasují z prodeje vody z těchto studní léta zisk.

Z městské vodárny je vše co vydělává vyvedeno do rukou soukromé firmy a z původního správce monopolu - z městské vodárny - se stane formální slupka, zcela závislá na soukromé firmě, která musí dál financovat drahou infrastrukturu. Městská vodárna přijde o zisky z vody a díky pochybným smlouvám navíc i o dotace z EU, protože EU logicky odmítne dotovat investice, na kterých dolují zisky soukromé firmy.

Hadi v oblecích nebo na radnicích hájící zájmy soukromých firem z vysokých postů ve městech a v městských vodárnách, presentovali smlouvy s koncerny, jako vstup strategického investora do okresní vodárny, do které ovšem nikdy žádný investor nevstoupil. Naopak. Neříkám to jen já.

Pravda o vodě a voda lidem

Důsledek?

Co nastává?

Povinnosti financovat infrastruktury zůstane dál na městské vodárně, ale právo inkasovat zisk z vodného a stočného, přejde na soukromý subjekt, který často dokonce vede městské vodárně účetnictví.

Vše, co tvoří zisk je z okresní vodárny vyvedeno do soukromé firmy. Je prodána (provozní část), infrastruktura je pronajata a know-how, portfolio klientů, právo kalkulovat a inkasovat zisk z vody je BEZÚPLATNĚ vyvedeno do soukromé firmy.

Místo 50-60 okresních vodáren v rukou měst, které se o vše starají, inkasují od lidí peníze, které reinvestují do obnovy vodárenských trubek, máme přes 2500 soukromých prodejců vody a překupníků, kteří inkasují zisky, ale zpět do obnovy trubek je reinvestovat nemusí!

To přináší další zdražování vody, nemožnost čerpat dotace z EU a ztrátu kontroly nad strategickým odvětvím.

Jak jsou vyvedeny zisky z vody z vodárny?

"Zprivatizují" se zisky z vodného a stočného a zestátní se náklady na obnovu trubek

V materiálech schvalující smlouvy s koncerny se toto zastupitelé nedozví, místo toho se o(h)lupují přes slib, že to, co schválí, zajistí 30 let růst ceny vody pouze o inflaci.

Kdo bude něco namítat, když hlasováním zajistí "ráj na zemi"? Řada slibů nese znaky podvodné manipulace, ale to se zjistí až poté, co jsou smlouvy podepsané.

O co jde?

O ztrátu kontroly nad strategickou surovinou.
Mnohdy o lumpárnu realizovanou nájezdníky na hraně podvodu.
O rafinovaný systém dobývání renty, což platí lidé.

Z vody se stal kšeft samo-vyvolených a neříkám to jen já

Ve Francii toto ukončují a u nás zavádí

Městská vodárna, do té doby dominantní správce přirozeného monopolu v regionu, je pod heslem přichází strategický investor, vykuchána.

Zástupci měst a obcí jsou zbaveni i vodárenské inteligence a přímému přístupu k informacím. Ty 20-30 let sdělují starostům zaměstnanci soukromých firem.

Kdo instaloval cizince k české vodě?

Veřejný zájem a schopnost ho prosadit mizí z vodárenského odvětví.

Stát a jeho občané se ocitají v rukou zájmových skupin, které skrytě pracují pro zahraniční koncerny. Model funguje na vysokém stupni systémové korupce, ve které zástupci soukromých zájmů obsadili pozice, kdy vytváří pravidla na míru koncernů a pro ochranu jejich zájmů.

Zdroje z veřejných rozpočtů či z různých opatření hospodářské povahy jsou využívány ve prospěch zájmových skupin na úkor občanů a daňových poplatníků, měst a vodárenského odvětví.
Doc. Ilona Švihlíková
Princip provozního modelu chápu takto:

Mám sad a v něm jabloně, které plodí jablka a ty sklízím, prodávám a inkasuji za to zisk. K tomu, aby mohl jablka prodat, potřebuji žebříky. Pak přijde "vykuk", který zkorumpuje mého partnera. Ten uzavře Smlouvu o prodeji žebříku a Smlouvu o nájmu a provozování sadu.

Tak získá žebřík, bez kterého nejsem schopen jablka sklízet, navíc má pronajatý můj sad. Pak roky sklízí moje jablka, která prodává a inkasuje původně můj zisk. Zaplatí mi nájem v hodnotě postupné splátky ceny pořízení sadu a já z toho musím, jako vlastník sadu, investovat do obnovy sadu, na kterém vydělává. Chápu to dobře?
Policista z odboru hospodářské kriminality
Soud vyslovuje neplatnost usnesení mimořádné valné hromady, která schválila prodej části společnosti Vodovody a kanalizace Zlín společnosti Zlínská vodárenská (pozn. francouzský koncern Veolia). Jednání většiny je v demokratických zemích normou jen tehdy, není-li postaveno nad zákon.

Když jsem začínal, doufal jsem, že jednou napíši perfektní rozhodnutí s jedinou větou. Nikdy se mi to nepodařilo. Ve vztahu k této věci (pozn. tunel ve Vak Zlín) mi to nedělá problém.

Veškerá faktická moc v České republice patří nadnárodním koncernům nebo jiným korporacím. Všechno ostatní je stále trapnější hra. Haec habui, quae dixi - to je vše co jsem chtěl říci.
JUDr. Miroslav Weinštuk, soudce Krajského soudu v Brně