Provozní model? Vstup strategického investora do městské vodárny nebo past?
Pohádka o vstupu strategického investora do vodárny
Anti-politici skrytě hájící zájmy soukromých firem z pozic vysokých postů ve městech a současně v městských vodárnách, presentují zastupitelům soukromé subjekty jako vstup strategického investora do okresní vodárny. V písemných materiálech zastupitelům najdete sliby, že to, co zastupitelé schválí zajistí dalších 30 let růst ceny vody pouze o inflaci.
Je to geniální a je to neskutečná manipulace. Kdo ze zastupitelů může něco namítat proti strategickému investorovi, který zajistí lidem ráj na zemi - snad jen "komunista".
Pohádka, která se stala realitou
Čtěte pořádně smlouvy a často zjistíte, že vám toto předložil anti-politik, který pracuje pro soukromou firmu. Zjistíte, že žádný investor do okresní vodárny nevstoupí. Vše podstatné má být z okresní vodárny prodáno (provozní část) nebo pronajato - infrastruktura městské vodárny.
Veškeré know-how městské vodárny, portfolio klientů, školení zaměstnanci, vodárenský management, právo kalkulovat a inkasovat zisk z vodného a stočného má být BEZÚPLATNĚ vyvedeno do soukromých rukou.
V řadě případů jde o privatizaci zisků a zestátnění nákladů
Jde o:
- Ztrátu kontroly nad strategickou surovinou a monopolem vody.
- Lumpárnu realizovanou "anti-politiky", ve prospěch koncernů.
- Dobývání renty, kdy lidé platí vše co předtím a nově zisky koncernů.
- Zneužití moci, vedoucí k drancování veřejných rozpočtů a peněženek lidí.
Povinnosti financovat infrastruktury zůstane na městské vodárně - vlastníkovi infrastruktury a právo inkasovat zisk z vody, který platí lidé v ceně vodného a stočného, přejde na soukromý subjekt.
V okresní vodárně často nezůstane vlastně nic kromě Trojských koňů v orgánech a soukromý subjekt dokonce vede městské vodárně i účetnictví.
Požadujeme garantovat právo lidí na vodu a vodu spravovat jako veřejnou službu a ne podnikání za účelem dobývání zisku!
Voda je dar a s darem se nekšeftuje. Souhlasíte? Pak podepište petici požadující toto respektovat.
Petici již podepsalo
Ve Francii začali politici s nápravou, u nás jdou na ruku koncernům
Městská vodárna, do té doby dominantní správce přirozeného monopolu v regionu, je pod heslem přichází strategický investor, zastupiteli "dobrovolně" vykuchána.
Zástupci měst a obcí jsou zbaveni i vodárenské inteligence a přímému přístupu k informacím. A starostům informace sdělují lidé zaměstaní u soukromých firem.
Z vody se stal kšeft samo-vyvolených a neříkám to jen já
Veřejný zájem a schopnost ho prosadit mizí z vodárenského odvětví.
Stát a jeho občané se ocitají v rukou zájmových skupin, které skrytě pracují pro zahraniční koncerny. Model funguje na vysokém stupni systémové korupce, ve které zástupci soukromých zájmů obsadili pozice, kdy vytváří pravidla na míru koncernů a pro ochranu jejich zájmů.
Zdroje z veřejných rozpočtů či z různých opatření hospodářské povahy jsou využívány ve prospěch zájmových skupin na úkor občanů a daňových poplatníků, měst a vodárenského odvětví.
Princip provozního modelu chápu takto:
Mám sad a v něm jabloně, které plodí jablka a ty sklízím, prodávám a inkasuji za to zisk. K tomu, aby mohl jablka prodat, potřebuji žebříky. Pak přijde "vykuk", který zkorumpuje mého partnera. Ten uzavře Smlouvu o prodeji žebříku a Smlouvu o nájmu a provozování sadu.
Tak získá žebřík, bez kterého nejsem schopen jablka sklízet, navíc má pronajatý můj sad. Pak roky sklízí moje jablka, která prodává a inkasuje původně můj zisk. Zaplatí mi nájem v hodnotě postupné splátky ceny pořízení sadu a já z toho musím, jako vlastník sadu, investovat do obnovy sadu, na kterém vydělává. Chápu to dobře?
Soud vyslovuje neplatnost usnesení mimořádné valné hromady, která schválila prodej části společnosti Vodovody a kanalizace Zlín společnosti Zlínská vodárenská (pozn. francouzský koncern Veolia). Jednání většiny je v demokratických zemích normou jen tehdy, není-li postaveno nad zákon.
Když jsem začínal, doufal jsem, že jednou napíši perfektní rozhodnutí s jedinou větou. Nikdy se mi to nepodařilo. Ve vztahu k této věci (pozn. tunel ve Vak Zlín) mi to nedělá problém.
Veškerá faktická moc v České republice patří nadnárodním koncernům nebo jiným korporacím. Všechno ostatní je stále trapnější hra. Haec habui, quae dixi - to je vše co jsem chtěl říci.
Výsledek?
Místo 50-60 okresních vodáren v rukou měst, které se o vše starají, inkasují od lidí peníze, které reinvestují do obnovy vodárenských trubek, máme přes 2500 soukromých prodejců vody a překupníků, kteří inkasují zisky, ale zpět do obnovy trubek je reinvestovat nemusí!
To přináší další zdražování vody, nemožnost čerpat dotace z EU a ztrátu kontroly nad strategickým odvětvím.
Poskytování informací starostům vypadá takto