PETICE VODA JE ŽIVOT

 

PROSAZUJE GARANCI PRÁVA LIDÍ NA VODU V ÚSTAVĚ A VRACENÍ ZÁJMŮ A PRIORIT OBČANŮ DO SPRÁVY VODY

Zákony ČR politici pracující pro koncerny nedodržují a obchází. Proto je třeba chránit občany a jejich právo na vodu v Ústavě ČR a k tomu realizovat další kroky, které společně vedou k nápravě.

1. krok: Garanci přístupu k pitné vodě jako základní právo každého občana ČR v ústavním zákonu

Tam, kde je právo občanů na vodu zaručeno ústavou, tam je celá správa prodeje vody, tzn. vodárenská infrastruktura, dodávka vody, peněžní toky a zisky z vody a celé rozhodování o tomto odvětví pevně v rukou veřejné správy. Tam vodohospodáři z městských vodáren spravují vodu pro občany. Tyto vodárny jsou nezávislé, mají jako prioritu potřeby občanů a získané prostředky reinvestují do vodárenské infrastruktury.

Spravedlivá správa vody přímo souvisí s finančními toky. Každá koruna zaplacená za vodu jde zpět do systému a podporuje modernizaci. Je-li správa vody v rukou městských vodáren, tak to navíc přináší další zdroje do odvětví, protože to umožňuje využívat pro modernizaci infrastruktury evropské dotace.

2. krok: Vypracovat dlouhodobou státní vodárenskou koncepci k zajištění potřeb a priorit občanů, obcí a státu

Stát musí mít dlouhodobou vodárenskou koncepci. Za vodu musí mít konkrétní odpovědnost a musí mít v rukou všechno zásadní pro její správu. Jen tak bude schopen efektivně řešit sucho/povodně, zadržení vody, ukončení protiprávního tunelování vodáren a bránit i prosazovat zájmy občanů, státu a přírody. Stát musí plně kontrolovat celé strategické odvětví vodárenství, tzn. vodu, infrastrukturu, dodávku vody i peněžní toky z vody. Jen tak svobodně a bez ohledu na zájmy soukromých firem, prosazuje své priority a zájmy občanů.

David Parament Izraelský odborník na řízení vodních zdrojů popsal situaci v Izraeli, do doby než koncepci přijali, tako:  Představte si, že padne rozhodnutí, že všechny stromy přecházejí pod státní kontrolu. Přitom ale jedno ministerstvo bude dohlížet na listí, druhé na větve, třetí na kůru, čtvrté na kmeny a páté na kořeny. A ještě šesté, a to bude řešit problematiku stínů, které stromy vydávají.

Přesně tak to vypadá v ČR. Ministerstva usilují o to, aby byla u vody a měla na vodu svůj vliv a by mohla přerozdělovat dotace a veřejné zdroje - což je voličsky lukrativní.  Zde se projevuje byrokraticko-politický spletenec, s konfliktními zájmy, různými politickými cíli a řada bojů o vlastní píseček. Zájem občanů a státu v tomto pochybném systému, evidentně ustupuje zájmům politicko-lobbistickým.

PODEPSAT PETICI

3. krok: Prosadit zásadu, že „voda není zboží“ ve všech otázkách týkajících se vody a její správy

Výbor OSN pro ekonomická, kulturní a sociální práva vydal stanovisko, v němž prohlašuje přístup k vodě za lidské právo. Říká, že voda je sociálním a kulturním statkem, nikoli pouhou ekonomickou komoditou. 145 zemí, které ratifikovaly Mezinárodní úmluvu o ekonomických, kulturních a sociálních právech, je zavázáno, aby postupně zajistily dostupnost pitné vody a to 'spravedlivě a bez diskriminace'.

V ČR se za posledních 30 let voda stala zboží. Monopol dodávky vody ovládly zahraniční korporace téměř ze 70 %. Vodu spravují výhradně jako zboží, kdy jejich předmětem činnosti je podnikání, což je ze zákona činnost vykonávaná za účelem dosažení zisku. Takovéto hospodaření nebere v úvahu potřeby státu ani občanů, což je v rozporu s mezinárodním závazkem zajistit dostupnost pitné vody pro všechny.

Kdo ovládá vodu a její dodávku, ten ovládá peněžní toky z vody. Je-li dodávka vody předmětem podnikání - ze zákona jde o činnost vykonávanou za účelem dosažení zisku - pak jsou stát/města u všeho o krok pozadu a občané jsou rukojmí soukromých firem, které ovládají peněžní toky z vody. Priorita podnikatele je zisk a ne veřený zájem a priority občanů/měst/státu.

4. krok: Zavést princip, že zásobování vodou je prováděno ve veřejném zájmu a ten, stejně jak lidská práva, je nadřazen zájmům soukromých osob

Zajistit dostatek čisté vody pro všechny je základní zájem, který musí být nadřazen soukromým zájmům. Inspirací nám může být Izrael, kde kolektivní přístup k vodním zdrojům umožnil transformovat zemi na oázu uprostřed pouště. Voda by měla být spravována ve prospěch společnosti, nikoli jako prostředek pro soukromé obohacení. Občané, kteří financují infrastrukturu pro vodu – od přehrad po čistírny – mají nezpochybnitelné právo na přístup k čisté vodě za spravedlivé ceny. Voda, jako základní lidská potřeba, by měla být dostupná všem bez diskriminace a za férové ceny, reflektující skutečné náklady a investice do jejího získávání a čištění.

Pouze takto silný závazek k veřejné správě můžeme zajistit, že voda – zdroj života – zůstane dostupná a čistá pro všechny občany nyní i v budoucnosti.

Zájem státu a jeho občanů je zajistit dostatek čisté vody pro občany a hospodaření státu a k tomu musí mít stát  schopnost svobodně tyto své zájmy prosadit. Jsou nadřazeny zájmům soukromým. Souhlasíme s profesorem Aronnem Sofferem: "Izrael je západní země, která podporuje individualismus. Ale existují určité oblasti, v nichž je nerozumnější uplatňovat kolektivní přístup. Pokud jde o vodu, kolektivní vlastnictví je jedním z důvodů, proč naše země dokáže vypadat jako letní vila uprostřed džungle."

Pokud občané mají POVINNOST vše zaplatit - přehrady, vodovody, kanalizaci, čistírny odpadních vod i veškeré náklady na dodávku a čištění odpadních vod, pak mají i PRÁVO, aby profit a finanční toky z toho co předtím zaplatili sloužit jim a ne překupníkům.

5. krok: Transformovat postupně vodárenské firmy do podoby veřejně prospěšných společností

Veřejná prospěšná společnost na rozdíl od obchodní společnosti ze zákona nepodniká za účelem dosahování zisků. Tím uzavírá dveře korupci a souboji o monopol, kde soukromý profit často přehluší veřejný zájem a udržitelnost. Přístup k čisté vodě je u městské vodárny vymahatelným právem a ne draze placeným privilegiem.

Důkaz: Za prodej vodárny mi donesli v kufříku 10 mil. Kč

Ve veřejně prospěšné společnosti vodárenští odborníci spravují vodní zdroje ve veřejném zájmu, ne za účelem zisku. Když městské veřejně prospěšné vodárny převezmou správu vody, pak všechny získané prostředky jdou zpět do služeb, které každý z nás využívá – do oprav, inovací a efektivního provozu. Prioritou je veřejný zájem a transparentní správa monopolu vody.

Pro nápravu není třeba nic znárodňovat. Vrátit správu monopolu prodeje vody městským vodárnám, lze tím, že se prosadí dodržování zákonů ČR. Tam, kde jsou uzavřeny podivné provozní smlouvy s koncerny, tam platí, že jsou uzavřeny na dobu určitou a ty v čase končí. Stačí neuzavírat další smlouvy s koncerny a převzít provoz infrastruktury zpět městskými vodárnami. Více ZDE - JAK TO JDE NAPRAVIT?

6. krok: Garantovat občanům, že prodej vody má a bude mít podobu veřejné služby

Je nepřípustné, aby ministerstva a politici hájili zájmy koncernů na úkor občanů a státu, aby poskytovali skrytou veřejnou podporu soukromým firmám, aby kryli protiprávní stav. Protiprávní ovládnutí městských vodáren koncernem v ČR, který z nich poté vykuchal zisková aktiva a monopolní postavení prodejce vody, když sám se sebou uzavřel smlouvy na 30 let, je jednoznačný důkaz, že Vlády ČR, politici a ministerstva i státní instituce jsou součástí vlivu zahraničního know-how obsahují korupci i zradu některých politiků a úředníků.

PODEPSAT PETICI

7. krok: Garantovat občanům, že voda, infrastruktura, prodej vody a peněžní toky z vody jsou a budou v rukou veřejné správy

Soukromý vlastník musí vykázat zisk hned v prvním čtvrtletí, co ovládne provozování vodovodů. Při všem, co dělá, má na mysli pouze blaho svých majitelů, analytiků a ratingových agentur. Proto je tak důležitá veřejná správa vodního hospodářství. Tzv. privatizace/kolonizace vodárenství je atraktivní pouze první den, kdy inkasujete jednorázově za prodej. Ale druhý den již zjistíte, že nemáte vliv vůbec na nic. Jste závislí na rozhodnutích přijímaných kdesi v ústředí nějaké firmy. Nemůžete ovlivnit cenu, ani biologickou kvalitu vody. Jako město se vzdáváte své podstaty - Starosta Mnichova - Christian Ude

Vše kolem vody vždy zaplatí pouze lidé. Pokud občané mají povinnost zaplatit přehrady, vodárenskou infrastrukturu, kanalizaci, čistírny odpadních vod i veškeré náklady na dodávku a čištění odpadních vod, pak jsou jednoznačně v postavení, kdy systém musí sloužit jim a ne překupníkům.

Proto mají občané právo požadovat po svých zástupcích v zákonodárném orgánu Parlamentu ČR, aby jim voda byla dodávána jako služba a ne zdroj zisků překupník a je jedno, zdali českých nebo zahraničních.

8. krok: Zajistit bezpečnost vodních zdrojů a toků i dodávek vody proti ohrožení i ekonomickému a politickému terorismu. (př. Bečva)

Ekonomický, politický či ekologický terorismus ve vodárenství v ČR evidentně existuje. Dění v odvětví za posledních 30 let je důkazem, že stát nemá funkční nástroje, aby jeho páchání předem eliminoval. Stát není schopen ani rychle, efektivně zasáhnout a zabránit jeho dalšímu páchání. Stát často není schopen minimalizovat prohlubování jeho negativních dopadů, prosadit odhalení a potrestání pachatelů, vymožení náhrad škod a tím vodu, občany, přírodu a sám sebe chránit.

Počet ataků přitom narůstá. Nájezd organizované skupiny soukromých osob na městské vodárny v letech 2001-2006, realizovaný v rozporu se zákony ČR a vedoucí k protiprávnímu ovládnutí některých městských vodáren koncernem, který je následně eliminoval jako správce monopolu a sám se sebou uzavřel provozní smlouvy na 30 let. Těžba štěrkopísku na Hodonínsku, která ohrožuje zásoby podzemních vod. Otrava řeky Bečvy a neschopnost rychle zasáhnou, minimalizovat dopady a ostudné jednání kolem vyšetření této kauzy. Následná otrava řeky Bíliny...

Působení koncernu v pozici prodej vody v regionech, kde jsme dosáhli rozsudky, které potvrzují protiprávnost jeho instalace do pozice správce monopolu vody. Politici ani státní instituce nevymáhají dodržování zákonů ČR a nebrání zájmy občanů a měst přes soudy. Jejich činnost suplují občané, kterým dává za pravdu opakovaně Ústavní soud, nejvyšší soudy i nižší soudy.

9. krok: Prosadit zásadu, že subjekty působící ve vodárenství jsou povinné poskytovat informace 

Jen informovanými nelze manipulovat, což politici pracující pro koncerny dobře ví. Proto  odmítají informace vydat, podmiňují nahlédnutí do materiálů povinností mlčenlivosti pod mnohamiliónovými pokutami. Nezveřejňují zásadní informace, rozsudky ani kalkulace cen vody s odkazem, že se máte o jejich vydání soudit, protože ví, že soudy trvají 7-10 let a pak je vše promlčeno.

Toto vede k protiprávnímu ovládnutí monopolu prodeje vody. K vyvádění miliardových zisků z vody z odvětví vodárenství do ciziny. K nedostatku financí na zásadní investice v odvětví, bez ohledu na neustálé zdražování vody občanům. K situaci, kdy koncern sám se sebou uzavírá na desítky let nekalé provozní smlouvy. K situaci, že bez ohledu na rozsudky tento protiprávní stav trvá. Informujeme politiky a ministerstva o nekalostech od roku 2002. Nikdo to neřeší. Rozsudky přitom potvrzují protiprávní jednání. Škody dosahují řádu desítek miliard, vodárny a regiony navíc přichází o desítky miliard z dotací EU.

10. krok: Prosadit dodržování zákonů ČR, vymahatelnost práva, odpovědnost pachatelů a náhrady škod

Soudy nám potvrzují, že řada věcí ve vodárenství proběhla protiprávně. Proto prosazujeme zapojení institucí, v jejichž působnosti je ochrana státu a jeho zájmů, např. zpravodajské služby, do prošetření podezřelých aktivit soukromých osob a přijetí opatření vedoucích k nápravě  protiprávního stavu hospodaření s vodou.

Naším cílem je prosadit dodržování zákonů ČR, vymahatelnost práva i odpovědnost pachatelů a náhrady škod. To vede k ochraně veřejného zájmu a zajištění spravedlivé správy vodních zdrojů. Vrácení správy vodáren městům není jen otázkou spravedlnosti; je to základ pro zdravé hospodaření s vodou, kde každá koruna půjde na její ochranu a rozvoj, nikoli do kapes soukromých monopolů.

Nastal čas vrátit kontrolu nad vodou tam, kam patří - do rukou veřejného sektoru. Trváme na dodržování českých zákonů, na prosazování práva a na odhalení role různých osob při uzavírání nevýhodných smluv.

Je-li ČR právní stát, musí být protiprávní stav ve vodárenství zastaven. Prodej vody musí být vrácen do vodáren v rukou měst. Osoby odpovědné za protiprávní stav se musí zodpovídat u soudů. Musí dojít k náhradě miliardových škod i k vrácení neoprávněného obohacení.

PODEPSAT PETICI