SOUHLASÍTE?

PREZIDENT MUSÍ JEDNAT V ZÁJMU OBČANŮ A ČR. MUSÍ BÝT ODVÁŽNÝ. MUSÍ VĚDĚT, CO SE PÁCHÁ KOLEM VODY A MUSÍ TO POMOCT NAPRAVIT.

Odvážný prezident pomůže prosadit:

    • Garanci práva lidí na vodu v ústavě a zacyklit peníze občanů ve vodárenství.
    • Vyšetření protiprávních instalací koncernů k naší vodě a potrestání lidí za to odpovědných.
    • Aby prioritou správy vody v ČR byly zájmy občanů a státu a ne překupníků.
    • Principy petice VODA JE ŽIVOT, tu podepíše a sbírá podpisy.

Pravomoci prezidenta a co může pro nápravu udělat?

Může téma vody otevřít ve sněmovně, v senátu i ve Vládě ČR. Může požadovat návrhy kroků k nápravě, i kontrolovat, zda náprava byla či nebyla realizovaná atd.

  • Prezident republiky má právo účastnit se schůzí obou komor Parlamentu, jejich výborů a komisí. Je mu uděleno slovo, kdykoliv o to požádá. Prezident republiky má právo účastnit se schůzí vlády, vyžádat si od vlády a jejích členů zprávy a projednávat s vládou nebo s jejími členy otázky, které patří do jejich působnosti.
  • Prezident je také adresátem zpráv zpravodajských služeb a s vědomím vlády jim zadává úkoly!

Preziden má navíc velký neformální vliv a může téma vody otevírat na všech úrovních i v médiích. 

Závěr: Prezident může pomoct prosadit nápravu ve sněmovně, v senátu, ve vládě a částečně přes zpravodajské služby.

Zákonem dané pravomoci prezidenta ... Zobrazit. Zdroje:  Zákon o volbě prezidenta republiky č. 275/2012 Sb. +

Čl. 54

(1) Prezident republiky je hlavou státu.

(2) Prezident republiky je volen v přímých volbách.

(3) Prezident republiky není z výkonu své funkce odpovědný.

Čl. 55

Prezident republiky se ujímá úřadu složením slibu. Volební období prezidenta republiky trvá pět let a začíná dnem složení slibu.

Čl. 56

(1) Volba prezidenta republiky se koná tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva.

(2) Prezidentem republiky je zvolen kandidát, který obdržel nadpoloviční většinu platných hlasů oprávněných voličů. Není-li takový kandidát, koná se za čtrnáct dnů po začátku prvního kola volby druhé kolo volby, do kterého postupují dva nejúspěšnější kandidáti z prvního kola volby. Při rovnosti hlasů postupují do druhého kola volby všichni kandidáti, kteří v prvním kole volby získali nejvyšší počet platných hlasů oprávněných voličů, a nejsou-li takoví kandidáti alespoň dva, postupují i kandidáti, kteří obdrželi druhý nejvyšší počet platných hlasů oprávněných voličů.

(3) Prezidentem republiky je zvolen kandidát, který obdržel ve druhém kole volby nejvyšší počet platných hlasů oprávněných voličů. Je-li takových kandidátů více, prezident republiky není zvolen a do deseti dnů se vyhlásí nová volba prezidenta republiky.

(4) Pokud kandidát, který postoupil do druhého kola volby, přestane být volitelný za prezidenta republiky před druhým kolem volby anebo se práva kandidovat vzdá, postupuje do druhého kola volby kandidát, který v prvním kole volby získal další nejvyšší počet platných hlasů oprávněných voličů. Druhé kolo volby se koná i tehdy, účastní-li se ho pouze jeden kandidát.

(5) Navrhovat kandidáta je oprávněn každý občan České republiky, který dosáhl věku 18 let, podpoří-li jeho návrh petice podepsaná nejméně 50 000 občany České republiky oprávněnými volit prezidenta republiky. Navrhovat kandidáta je oprávněno nejméně dvacet poslanců nebo nejméně deset senátorů.

(6) Právo volit má každý občan České republiky, který dosáhl věku 18 let.

(7) Volba prezidenta republiky se koná v posledních šedesáti dnech volebního období úřadujícího prezidenta republiky, nejpozději však třicet dnů před uplynutím volebního období úřadujícího prezidenta republiky. Uvolní-li se úřad prezidenta republiky, koná se volba prezidenta republiky do devadesáti dnů.

(8) Volbu prezidenta republiky vyhlašuje předseda Senátu nejpozději devadesát dnů před jejím konáním. Uvolní-li se úřad prezidenta republiky, vyhlásí předseda Senátu volbu prezidenta republiky nejpozději do deseti dnů poté a zároveň nejpozději osmdesát dnů před jejím konáním.

(9) Není-li funkce předsedy Senátu obsazena, vyhlašuje volbu prezidenta republiky předseda Poslanecké sněmovny.

Čl. 57

(1) Prezidentem republiky může být zvolen občan, který je volitelný do Senátu.

(2) Nikdo nemůže být zvolen více než dvakrát za sebou.

Čl. 58

Další podmínky výkonu volebního práva při volbě prezidenta republiky, jakož i podrobnosti navrhování kandidátů na funkci prezidenta republiky, vyhlašování a provádění volby prezidenta republiky a vyhlašování jejího výsledku a soudní přezkum stanoví zákon.

Čl. 59

(1) Prezident republiky složí slib do rukou předsedy Senátu na společné schůzi obou komor.

(2) Slib prezidenta republiky zní: "Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj úřad budu zastávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.".

Čl. 60

Odmítne-li prezident republiky složit slib nebo složí-li slib s výhradou, hledí se na něho, jako by nebyl zvolen.

Čl. 61

Prezident republiky se může vzdát svého úřadu do rukou předsedy Senátu.

Čl. 62

Prezident republiky
a) jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi,
b) svolává zasedání Poslanecké sněmovny,
c) rozpouští Poslaneckou sněmovnu,
d) pověřuje vládu, jejíž demisi přijal nebo kterou odvolal, vykonáváním jejích funkcí prozatímně až do jmenování nové vlády,
e) jmenuje soudce Ústavního soudu, jeho předsedu a místopředsedy,
f) jmenuje ze soudců předsedu a místopředsedy Nejvyššího soudu,
g) odpouští a zmírňuje tresty uložené soudem a zahlazuje odsouzení,
h) má právo vrátit Parlamentu přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního,
i) podepisuje zákony,
j) jmenuje prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu,
k) jmenuje členy Bankovní rady České národní banky.

Čl. 63

(1) Prezident republiky dále
a) zastupuje stát navenek,
b) sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy; sjednávání mezinárodních smluv může přenést na vládu nebo s jejím souhlasem na její jednotlivé členy,
c) je vrchním velitelem ozbrojených sil,
d) přijímá vedoucí zastupitelských misí,
e) pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí,
f) vyhlašuje volby do Poslanecké sněmovny a do Senátu,
g) jmenuje a povyšuje generály,
h) propůjčuje a uděluje státní vyznamenání, nezmocní-li k tomu jiný orgán,
i) jmenuje soudce,
j) nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo,
k) má právo udělovat amnestii.

(2) Prezidentovi republiky přísluší vykonávat i pravomoci, které nejsou výslovně v ústavním zákoně uvedeny, stanoví-li tak zákon.

(3) Rozhodnutí prezidenta republiky vydané podle odstavců 1 a 2 vyžaduje ke své platnosti spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády.

(4) Za rozhodnutí prezidenta republiky, které vyžaduje spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády, odpovídá vláda.

Čl. 64

(1) Prezident republiky má právo účastnit se schůzí obou komor Parlamentu, jejich výborů a komisí. Udělí se mu slovo, kdykoliv o to požádá.

(2) Prezident republiky má právo účastnit se schůzí vlády, vyžádat si od vlády a jejích členů zprávy a projednávat s vládou nebo s jejími členy otázky, které patří do jejich působnosti.

Čl. 65

(1) Prezidenta republiky nelze po dobu výkonu jeho funkce zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek nebo jiný správní delikt.

(2) Senát může se souhlasem Poslanecké sněmovny podat ústavní žalobu proti prezidentu republiky k Ústavnímu soudu, a to pro velezradu nebo pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku; velezradou se rozumí jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu. Ústavní soud může na základě ústavní žaloby Senátu rozhodnout o tom, že prezident republiky ztrácí prezidentský úřad a způsobilost jej znovu nabýt.

(3) K přijetí návrhu ústavní žaloby Senátem je třeba souhlasu třípětinové většiny přítomných senátorů. K přijetí souhlasu Poslanecké sněmovny s podáním ústavní žaloby je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců; nevysloví-li Poslanecká sněmovna souhlas do tří měsíců ode dne, kdy o něj Senát požádal, platí, že souhlas nebyl dán.

Čl. 66

Uvolní-li se úřad prezidenta republiky a nový prezident republiky ještě není zvolen nebo nesložil slib, rovněž nemůže-li prezident republiky svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat a usnese-li se na tom Poslanecká sněmovna a Senát, přísluší výkon funkcí podle čl. 63 odst. 1 písm. a) až e) a h) až k) a čl. 63 odst. 2 předsedovi vlády. Předsedovi Poslanecké sněmovny přísluší v době, kdy předseda vlády vykonává vymezené funkce prezidenta republiky, výkon funkcí prezidenta republiky podle čl. 62 písm. a) až e) a k) a dále čl. 63 odst. 1 písm. f), jde-li o vyhlášení voleb do Senátu; uvolní-li se úřad prezidenta republiky v době, kdy je Poslanecká sněmovna rozpuštěna, přísluší výkon těchto funkcí předsedovi Senátu, kterému též přísluší v době, kdy předseda vlády vykonává vymezené funkce prezidenta republiky, výkon funkce prezidenta republiky podle čl. 63 odst. 1 písm. f), jde-li o vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny.

Prezident jakožto hlava státu je také dle Ústavy vrchním velitelem ozbrojených sil, což znamená určité rozhodování (typicky někdy je třeba činit rozhodnutí v řádu dnů nebo i hodin), k tomuto účelu má tak zřízenu Vojenskou kancelář prezidenta republiky.

Vykonává řadu dalších činností, některé z nich jsou uvedeny v Ústavě, jiné v "obyčejných" zákonech (např. jmenování předsedy ÚDHPSPH). Disponuje jedním ze sedmi klíčů od dveří v kapli sv. Václava v katedrále sv. Víta, které vedou do Korunní komory, kde jsou uloženy české korunovační klenoty.

Může nápravu prosazovat 5 let, je-li zvolen podruhé, tak 10.

Zvolený prezident smí vykonávat funkci maximálně dvě volební období. To znamená, že smí opětovně kandidovat pouze jednou. Volební období trvá pět let.

Je-li odvážný v odpovědích k otázkám k vodě, pak je šance, že bude odvážný i při řešení - energie, plynu a tepla.

 

Kandidátům na prezidenta jsme zaslali informace a rozsudky, které zasíláme senátorům a poslancům o tom, co se páchá kolem vody a vodáren.

Požádali jsme je, aby se s fakty seznámili a pak odpověděli na naše otázky. Jejich odpovědi zveřejníme.

Doručili jsme jim stejné důkazy, jako předtím senátorům a poslancům. Potvrzují důvodnost petice VODA JE ŽIVOT a oprávněnost požadavku nápravy.

Materiál připravovalo 10 lidí 4 měsíce. Jde o 1. díl toho, co se děje 20 let ve vodárenství a co politická mafie pracující pro koncerny páchá, kryje a neřeší. 

Kandidáty jsme 3x před volbami požádali o odpovědi na otázky (soc. sítě, email a doporučeně poštou)

  1. Kdo má dle vás vlastnit, spravovat a provozovat pro občany a stát strategické přirozené monopoly a peněžní toky z nich - vodárenství, plynárenství, energetiku a teplárenství?
  2. Kdo má mít v rukou vodu, infrastrukturu, dodávku vody, peněžní toky a zisky z vody? Koncerny nebo vodárny v rukou měst?
  3. Podpoříte vyšetření protiprávního ovládnutí prodeje naší vody cizími korporacemi a zacyklení peněz občanů ve vodárenství?
  4. Jste ochotná/ý se seznámit s principy petice VODA JE ŽIVOT a pokud s nimi budete souznít, tak ji podepsat, šířit a pomoct ji prosadit, případně ji doplnit, aby prioritou správy vody v ČR byly zájmy občanů a státu a ne koncernů a překupníků?

Člověk, který neodpoví před volbami, vám s velkou pravděpodobností neodpoví ani po zvolení.

Volme toho, kdo se předem veřejně zaváže, že problém kolem vody pomůže řešit.

S velkou pravděpodobností bude řešit problémy i v dalších důležitých odvětvích - plynárenství, energetika, teplárenství...

Člověk, který neodpoví ani neprojevil odvahu zásadní věci řešit, se bude patrně stejně chovat i v roli prezidenta.

POMOZTE DOSTAT INFORMACE K OBČANŮMjak se kandidáti staví k vodě

Vodárenství, stejně jako plynárenství, energetika a teplárenství, jsou pro stát strategická odvětví, a proto má být spravováno jako služba občanům a ne zdroj zisků koncernů. Souhlasíte?

Voda, její prodej ani život našich dětí do rukou cizích korporací NEPATŘÍ!

My, občané podepsaní pod peticí VODA JE ŽIVOT požadujeme vyšetřit, kdo protiprávně instaloval Veolii a spol. k naší vodě. Aby Ústava garantovala právo občanů na vodu. Aby peníze, které platíme za vodu, končily v zajištění dostatku čisté vody a ne v cizině. Aby se prodej vrátil do podoby služby nám, protože jako jediní vše kolem vody platíme.

SOUHLASÍŠ? PAK SE PŘIDEJ.

ZOBRAZIT VYSVĚTLENÍbodů petice

Jak o nápravě hlasovali stávající senátoři?

JAK HLASOVALI?co dostali za informace?

Termín prezidentských voleb vyhlašuje předseda Senátu České republiky

Dne 27. června 2022 oznámil termín volby nového prezidenta Miloš Vystrčil (ODS). Termín je vyhlášen tak, aby se případné druhé kolo volby prezidenta konalo nejpozději 30 dnů před uplynutím volebního období úřadujícího prezidenta. To skončí Zemanovi 8. března.

 

Vyhlášením termínu voleb ve Sbírce zákonů začíná běžet lhůta, v níž se kandidátům započítávají prostředky vynaložené na kampaň do zákonného limitu. Před prvním kolem mohou podle zákona utratit maximálně 40 milionů korun.

Kdo navrhuje kandidáta na prezidenta?

V České republice jsou podmínky kandidatury pro prezidentskou volbu upraveny § 21 zákona o volbě prezidenta republiky.

Kandidátní listinu je oprávněno podat alespoň 20 poslanců či 10 senátorů nebo státní občan České republiky, jenž dosáhl věku 18 let. Návrh občana vyžaduje podporu minimálně 50 000 oprávněných voličů formou petice a musí být podán alespoň 66 dnů před samotnou volbou.

Kandidátem se může stát státní občan České republiky, s právem volit, a jenž dosáhl věku 40 let.

50 tisíc podpisů nemusí stačit

Přímá volba prezidenta

Přímá volba je systém, ve kterém prezidenta nevolí přímo Parlament, ale přímo občané starší 18 let na základě volebního práva. Přímá volba se zvažovala již od vzniku samostatné České republiky, přesto se od roku 1993 využívala až do roku 2012 se nepřímá volba, kdy byl volen oběma komorami Parlamentu, tedy poslanci a senátory, na společné schůzi obou komor.

V roce 2011 proběhla novela Ústavy a prezident je volen přímo občany. Prvním zvoleným prezidentem v přímé volbě v roce 2013 se stal Miloš Zeman.

Prezident je hlava České republiky. Z výkonu své funkce není odpovědný s výjimkou velezrady a hrubého porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku.

Prezident se ujímá úřadu složením slibu do rukou předsedy Senátu, do roku 2013 skládal slib do rukou předsedy Poslanecké sněmovny. Prezidentovo funkční období trvá pět let.

Vzdát se svého úřadu může do rukou předsedy Senátu Parlamentu ČR. Výkon pravomocí, protokolární povinnosti a další funkce spojené s osobou prezidenta zajišťuje Kancelář prezidenta republiky, jeho ochranu má na starosti specializovaný útvar Policie ČR.

Česká republika je parlamentní republika, v níž je hlava státu součástí pilíře výkonné moci s omezenými pravomocemi v rozhodovacích procesech (pasivní složka), ty většinově náleží předsedovi vlády a kabinetu (aktivní složka), ale do dění vstupuje v okamžiku napětí a krize (systém brzd a protivah). Reprezentuje zemi navenek i ve vnitřních vztazích, z hlediska protokolu jde o prvního ústavního činitele.

V obou volbách zvítězil Zeman ve všech okresech ČR, vyjma hl. města Prahy. V roce 2023 se bude se volit stejným systémem jako v roce 2013 a 2018, kdy vyhrál Miloš Zeman.

Zveřejňujeme, kdo je kdo. Váš dar pomáhá lidi informovat a tím roste tlak na nápravu, protože informovanými nelze manipulovat. Děkujeme.

Podpořit nás můžete převodem na transparentní účet u ČSOB

966665/0300

nebo rychlou QR platbou

nebo

přes darujme.cz

 

Děkujeme🐬