Množí se podobné otázky a nedávno podobný položila paní Barbora Topinková – mimo jiné triatlonistka – tak jsem se rozhodl, že napíšu článek, kde to vysvětlím právě na příkladu triatlonu.
Abyste mohli závodit v triatlonu, musíte umět plavat, běhat a jezdit na kole. Ale to vám nebude nic platné, pokud nebudete mít fyzickou kondici.
Totéž platí ve vodárenství. Je to vlastně triatlon. Abyste mohli lidem vodu dodat, musíte mít vodu = vyřešit sucho, zadržení vody v krajině a musíte ji dodat a odvést = postavit infrastrukturu. Pak může systém fungovat.
Vodu z krajiny odvedete do úpraven vody, poté vodovody přivedete k lidem a od nich špinavou odvedete kanalizací na čistírny odpadních vod a vyčištěnou jí vrátíte do krajiny přírodě. K tomu musíte mít fyzičku, v tomto případě jsou fyzičkou peníze.
Vzhledem k síťovému charakteru vodárenského odvětví, jde o hoooodně peněz – na zdroje vody, přehrady a na vodárenskou infrastrukturu.
Aby byla voda, potřebujete peníze
1) Peníze za vše kolem vody zaplatí nakonec vždy občané
Proto tak záleží na tom, kde končí peníze, které za vodu platíme. Pokud z každé zaplacené 100 Kč odteče 40 Kč do Španělska (sev. Morava takto funguje léta), tak se není co divit, že přestože cena vody lidem stále roste, tak vodárny nemají fyzičku/peníze na řešení sucha, zadržení vody, obnovu trubek atd. a přichází stát/města, který odvětví začnou dotovat z veřejných rozpočtů.
Lidé pak platí za vodu 2x poprvé v ceně vody a podruhé z daní.
V ČR si ve vodárenství „triatlon“ svobodně v řadě regionů nedáte
Koncerny si samozřejmě běhají vlastní triatlon, na vlastní triko a mají cíl úplně jinde než města
Ve vodárenství mají zcela jiné priority než lidé. Jejich cíl je, aby peníze, které do odvětví odkudkoliv přitečou, končily v co největším objemu na soukromém účtu koncernu, mimo odvětví v zahraničí.
Jejich prioritou není řešit sucho, zadržet vodu v krajině a obnovovat trubky…
Přihlaste se k odběru VIDEÍ