SUCHO V ČR A VE SVĚTĚ: ZADRŽENÍ VODY V KRAJINĚ A BOJ SE SUCHEM

Objem zadržené vody v krajině přímo závisí na objemu zadržených a poté do řešení sucha reinvestovaných financí. Tzn. na zadržení a reinvestování financí, které voda z krajiny generuje. Boj se suchem se ale stává stále obtížnějším a stav vody v půdě bídnějším.

Máme problém ... vše kolem vody,  tzn. i zadržení vody, zaplatí pouze občané, ale peníze, které za vodu platí, které mohly být použity na boj se suchem často končí v zahraničí místo v řešení sucha.

Přitom objem zadržené vody v krajině přímo závisí na objemu zadržených a poté do zadržení vody reinvestovaných financí.

Na začátku správy vody vše financuje stát (lidé v ceně vody a z daní) a na konci správy vody často mezi lidi a vodu zasahují soukromé firmy, které každý rok odsávají do ciziny z odvětví miliardy tak potřebné k řešení sucha a obnovám trubek.

Pokud to politici nechápou nebo chápat nechtějí, pak schvalují zákony, které nás vedou do finanční pasti.

Jak pustit české tituky?

  1. najeďte myší vpravo dole na ikonu Nastavení

2. rozklikněte nastavení a zvolete menu Titulky

3. rozklikněte Titulky  a vyberte automatický překlad

4.  vyberte český jazyk

Příčiny sucha v České republice a ve světě

  1. Mění se klima díky změně cirkulaci frontálních systémů.
  2. Přišlo jiné rozložení srážek v roce (neprší v létě).
  3. Nárůst teplot, s tím spojený velký výpar.
  4. Větší větrnost.

Klesl objem letních srážek a ty mají přívalový charakter, tzn. rychlý odtok vody z území, což způsobuje nepříznivou hydrologickou bilanci v letním období.

Vzniká problém se zajištěním zdrojů vody pro lidskou potřebu (pitná voda, ale i voda pro průmysl, zemědělství, služby) a pro přírodu – negativní stav vodních toků a usychání lesů.

Vzniká hydrologické sucho, kdy dochází:

a) K nedostatku povrchových vod, tzn. snižuje se objem vody v řekách i v přehradách. Velké řeky mají podstav i cca 50 % normálu. V menších tocích to může být i 70 %.

b) Ke snížení zásob podzemních vod, které neumíme doplňovat.

V ČR nemáme fungující systém k zadržení vody, která u nás spadne. Prakticky veškerá voda z řek v ČR odtéká do sousedících států a končí na severu v moři Baltickém a Severním anebo na jihu v Černém. Ze sousedních států žádný významnější tok nepřitéká a moře nemáme. V posledních letech zažíváme největší sucho, jaké ČR kdy potkalo.

A proč je sucho? Sucho se nejdříve projeví v deficitu půdní vlhkosti. Se zpožděním zmenšování velikosti průtoků na vodních tocích a poklesem hladiny podzemních vod.

Ve stejném pořadí stav sucha odeznívá, proto i přes nadnormální srážky může stav sucha v některých formách a oblastech přetrvávat.

To je případ roků 2018 a 2020, kdy hydrologické sucho, v případě podzemních vod přetrvává již z období let 2015–2017. Proto byl a je nástup projevů sucha v podobě malých průtoků a nízkého stavu podzemních vod souběžný s meteorologickým suchem.

Pár dní zaprší, ale stav podzemních vod je velmi pod normálem, stav řek pod normálem, mnohé potůčky a říčky jsou vyschlé již v dubnu a usychají lesy a to nejen smrkové, ale i borovicové, které mají proti smrkovým hluboký kořenový systém. V rybnících i některých menších přehradách jsou sinice už nyní a to léto ještě nezačalo.

Aktuální stav sucha v České republice
sledujte vývoj i dopady

Česká republika patří k zemím s nejnižšími disponibilními zdroji vody na jednoho obyvatele. Nemá žádné přitékající řeky ani moře. Sucho je proto v Česku velkým a bohužel i velmi aktuálním tématem. A sucho v celé Evropě taktéž.

Aktuální stav sucha v České republicesledujte vývoj i dopady

Česká republika patří k zemím s nejnižšími disponibilními zdroji vody na jednoho obyvatele. Nemá žádné přitékající řeky ani moře.

Organizace pro výživu a zemědělství (FAO)

Přehled vychází z úhrnu srážek, z celkového výparu z povrchu daného území a z propočtu odtoku vody z řek.

Máme problém se změnou klimatu a růstem průměrných teplot

Takto vypadá krajina a potůčky na Jesenicku na jaře 2020

Klimatická změna existuje, bez ohledu na názory socialistického prognostika p. Klause.

Klima se mění díky změně cirkulace frontálních systémů. Postupují jinou dráhou, než bylo obvyklé, následkem je celkový posun frontální zóny k severu.

Přítomnost oblastí vyššího tlaku nad Evropou způsobuje zpomalení západního přenosu vlhkého oceánského vzduchu do vnitrozemí a často dochází k odklonu frontálních systémů k severovýchodu dříve, než překročí pevninu.

Důsledek? Do větší části Evropy proudí teplý vzduch od jihozápadu až jihu. Proto má větší část Evropy kladnou odchylku teploty větší než 1 °C, severně a severovýchodně od ČR je dokonce větší než 2,5 °C.

Klesá počet mrazivých dnů a naopak roste počet dnů s tropickou teplotou, tj. nad 30 °C. Jejich očekáváný počet po roce 2070, byl překonán již v roce 2018. Roste i počet tzv. tropických nocí, což znamená, že teplota v noci neklesne pod 20 °C.

To vede k růstu teploty vzduchu, k rychlejšímu odpařování a k vysušování krajiny.

Zimy posledních let byly velmi mírné a zima 2019–2020 nebyla prakticky žádná. Všechny 3 měsíce z pohledu srážek byly pod normálem cca 60 %. Sníh v zimě napadl do 20 % 10letého průměru.

Přitom sníh byl a je důležité přilepšení k běžným srážkám, tzn. zdroj vody, který při tání na jaře doplňuje toky řek.

Kalkulačka tropických dnůkolikrát jste už zažili třicetistupňová horka

Půda a voda: Máme problém se snižováním hladiny podzemních vod z důvodu jejich nedostatečného doplňování

Podzemní zdroje vod v ČR významně ohrožuje sucho

Jejich doplňování vyžaduje menší úhrn srážek v delším časovém období a k tomu i odpovídající stav krajiny, zejména retenční schopnost a propustnost půdy. Souvisí s tím i sněhová nadílka v zimním období a její postupné tání na jaře, ve středních a nižších nadmořských výškách.

Tyto podmínky se při změně klimatu netvoří. Na stav podzemních vod navíc nepříznivě působí:

Nárůst průměrných teplot a s tím související vyšší výpary v jarním a zejména letním období.

Změna charakteru srážek, tzn. častější výskyt přívalových dešťů, jejichž důsledkem je rychlý odtok vody (často i půdy) z dané lokality a krátkodobé velké lokální záplavy.

Velmi suchá léta s minimem srážek.

Stav podzemních vod významně klesá, protože nedochází k dostatečnému doplňování zásob. Tento trend bude přetrvávat, a pokud nezměníme přístup ke krajině, sucho se bude exponenciálně prohlubovat.

Navíc podzemní vodu, kterou dodáváme do vodovodů z hlubinných vrtů, necháváme po použití odtéct do řek a moří přes kanalizační nebo přepadový systém, a to opět znamená prohloubení nedostatku podzemní vody, protože ta rychle opustí krajinu České republiky. Podnormální hladina podzemních vod je synonymem pro sucho, které sužuje i ČR, jak ukazuje mapa níže.

Přitom z pohledu zásobování lidí vodou je v ČR podíl vodních zdrojů na výrobě pitné vody v poměru 48 % podzemních vod a 52 % povrchových vod. Podíl povrchových vod se zvýšil za minulého režimu, díky výstavbě 47 vodárenských přehradních nádrží.

Zdroje pitné vody Povrchové zdroje vody (mil. m3) Podzemní zdroje vody (mil. m3) Povrchové zdroje %
Současný stav 320,6 296,1 51,98

 

Pomalé doplňování zdrojů podzemních vod souvisí s klesající retenční schopnosti půdy a oteplováním.

K zajištění dostatku vody je proto prohlubování vrtů dlouhodobě nesystémové, není-li současně řešena propustnost půdy.

Máme problém s hydrologickým suchem, tzn. s nedostatkem povrchových vod, což snižuje průtoky vody v řekách i objem vody v přehradách

Kumulace srážkového deficitu od roku 2014, významně přispívá k výskytu extrémních hodnot minimálních průtoků řek, což způsobuje postupné zmenšování zásob podzemních vodz kterých jsou běžně napájeny vodní toky v delších obdobích bez výskytu srážek. Důsledkem je často extrémní sucho v ČR.

Koncem jara a během léta a části podzimu pokračuje již několik let velmi teplé počasí a na většině území je doprovázeno podnormálními srážkami. Tato skutečnost vede k rychlému zmenšování průtoků řek vlivem zvýšeného výparu z krajiny, hladin vodních nádrží i samotných vodních toků.

Ke zmírnění dopadů hydrologického sucha zatím přispívají vodní nádrže s významným zásobním prostorem, které vylepšují minimální průtoky řek, ale z dlouhodobého pohledu to řešení.

Objem vody zachycené v přehradách a poté průtok z přehrad dotovaných řek totiž ovlivňuje objem podzemních vod.

Půdní a zemědělské sucho jsou naším dalším problémem

Vlhkost půdy, teplota půdy a teplota vzduchu jsou nejdůležitější meteorologické faktory ovlivňující vývoj rostlin.

Půdní sucho je závislé na množství, intenzitě a časovém rozložení srážek, na výparu a na vlastnostech půdy.

Půdním suchem označujeme nedostatek vody v kořenové vrstvě horního profilu půdy. Způsobuje poruchy ve vodním režimu zemědělských i volně rostoucích rostlin. Je důsledek předchozího nebo trvajícího sucha klimatického. Účinky půdního sucha se projevují u rostlin různě a závisí na vývojové fázi rostliny, nárocích na vodu v různých obdobích vývoje apod.

Vlhkosti půdy jsou vyjadřovány v procentech „využitelné vodní kapacity“ (VVK), jedná se o potenciální zásobu vláhy dostupnou travnímu porostu pro danou půdu. Hodnoty nižší než 30 % VVK lze považovat za půdní sucho a pod 10 % VVK za extrémní sucho.

Půdní sucho způsobuje vznik sucha zemědělského. Jde o „promítnutí“ půdního sucha do zemědělské praxe.

Intenzita a dopady zemědělského sucha jsou kromě deficitu vody v půdě ovlivňovány i řadou dalších faktorů – biologických (momentální stav porostů, odolnost jednotlivých odrůd vůči suchu), technických (způsob zpracování půdy, váha zemědělských strojů) i ekonomických (využití závlah).

Deficit půdní vláhy v ČR 1. - 20. týden roku 2020

Informujeme o věcech, o kterých jiní mlčí.
Odebírejte videokanál a šiřte, co vás zaujme. Pomáháte s nápravou.

Sucho a vysoké teploty vzduchu mají velký dopad na vegetaci především v letním období. U obilovin dochází ke snížení výnosů a kvality, nejhůře bývají postiženy brambory, cukrovka, kukuřice, chmel a pícniny.

Půdní sucho, resp. dlouhodobý nedostatek vláhy trvající od roku 2014 se projevuje i na lesích. Je patrný např. u smrku ztepilého a borovice lesní, které schnou, protože jsou oslabeny nedostatkem vláhy a působením lýkožrouta. U modřínu opadavého začíná předčasně žloutnout jehličí, až o 1 měsíc dříve ve srovnání s průměrem.

Vše je propojeno a na sobě závislé

Pouze 3 % z celého objemu vody na zemi je voda sladká

Celkové zásoby vody na Zemi činí asi 1 385 989 610 km³, z toho sladká voda představuje 2,530 %. Ve světovém oceánu je obsaženo asi 97 % slané vody a 3 % sladké vody. Vody nepřibývá ani neubývá, její množství je na planetě Zemi konstantní.

Problém je, že podle údajů UNESCO spotřeba vody vzrostla během posledního století šestinásobně.

Proto nepomáhá volání po šetřících pračkách, výkřiky, že „sprchování šetří planetu“ ani šíření zdarma rozdávaných letáčků či studií, které si na doporučení Public relation agentur zadávají vypracovat koncerny, které na vodě často protiprávně bohatnou.

Informujeme o věcech, o kterých jiní mlčí.
Odebírejte videokanál a šiřte, co vás zaujme. Pomáháte s nápravou.

Generální ředitelka UNESCO Audrey Azoulayová situaci okomentovala jasně:

Pokud nic neuděláme, pět miliard lidí bude žít v oblastech s nedostatečným přístupem k vodě.

Její slova zazněla při představení zprávy World Water Development. Ve skutečnosti číslo zaokrouhlila, respektive zvolila „něco uprostřed“, neboť zmiňovaná zpráva hovoří o 4,8 až 5,7 miliardách.

Světová zpráva o vývoji vody 2020voda a změna klimatu

S vodou souvisí život, příroda, půda, lesy, zemědělství, průmysl, cena vody i potravin... peníze nás občanů a investice do všeho kolem vody ... bohužel i nezájem, lenost a korupce politiků.

Sucho v českých zemích: Česká krajina je děravá nádoba

Vody bylo hodně. Po roce 2012 se toto začalo měnit a odpovědní lidé nereagují, resp. reagují tak, že před volbami téma vody zneužívají k lovu voličů, ale neřeší nic.

Česká krajina je děravá nádoba, ze které voda rychle odtéká pryč. Potřebuje opravu, potřebuje ucpat a díry zrušit a zajistit přirozené fungování koloběhu vody. To vyžaduje systém a finance na opravu. Bez financí NELZE zdražení vody ani sucho efektivně řešit.

 

Vody bylo v minulosti dostatek, někdy i hodně

Vodu jsme brali jako samozřejmost a ona samozřejmostí není. Proto desetiletí činí lidé kroky k rychlému odvodnění a vysušení krajiny. V přírodě jsme spustili meliorace polí, úpravy říčních koryt – betonování, odvodnění prameniště v horních částech toků, výsadbu monokulturních lesů, velké lány polí bez stínění...

Ve městech a v zástavbě budujeme betonové ostrovy, odvodnění komunikací, přepady dešťové vody svádějící vodu do kanálů a do řek. Končí tam i voda ze střech, cest a z ulic.

Srážek začalo ubývat, začaly se měnit, roste podíl přívalových dešťů a Českou republiku začíná pomalu stravovat sucho.

Důvodem je to, že funguje jako cedník, a to jak z pohledu zadržení vody v krajině, tak z pohledu financí, které voda z této krajiny generuje a které platí lidé.

Kam odvedená voda z krajiny a z měst odtéká?

Teče do řek a končí v mořích. Konkrétně v Baltickém moři, Severním moři a v Černém moři.

Mění se klima

Ledovce tají. Mění se teplota a tím proudění mořských proudů. Zvedá se hladina moří. Tím se mění také proudění větrů a jejich teplota. Na pevnině se to projevuje opačným extrémem. Půda se více ohřívá, vítr jí více a rychleji vysušuje.

To vše podpořené i lidskou činností směřované k rychlému odvodu vody znamená ...  voda najednou v krajině schází a přichází sucho.

Schází voda v půdě, schází voda v řekách i v podzemí zásobách a přichází situace, kdy voda schází v obcích, omezuje se výroba ve fabrikách a voda ve vodovodních kohoutcích přestává být pro lidi samozřejmostí.

Přívalové deště a neschopnost půdy absorbovat vodu, přináší povodňové stavy na řekách, další rychlý odtok vody a splachování ornice. Půdní sucho ohrožuje zemědělství i přírodu. Udržení vody v půdě se postupně stává více a více obtížnějším.

České vodárenství je děravá nádoba

Měli jsme v čele státu léta člověka, který veřejně popíral existenci globálního oteplování. Není se co divit, že za jeho premiérování a prezidentování nikdo nic s vodou neřešil. Vlastně přímo naopak, Hadi na radnicích ze strany, kterou založil, často protiprávně dosazovali do výdělečné části správy vody cizince, kteří si z vody udělali kšeft a stát přišel o rozhodující vliv a nezávislost při rozhodování o strategickém odvětví i o miliardové zdroje na řešení problémů vodárenství – např. sucha a zadržení vody.

Proto miliardy určené k zavedení opatření proti suchu každoročně končí v cizině na účtech koncernů, místo v procesu řešení problémů s vodou a suchem v ČR.

Z vodárenské nádoby peníze rychle odtékají všemi směry do Francie, Španělska, Rakouska, Německa a do daňových rájů. Jde o miliardy, které potřebujeme pro řešení  problému se suchem. Vrtat a sosat již zkouší i Čína.

deleni-zisku-z-vody-cr600X400-j

Politici za posledních 25 let, v řadě případů protiprávně (ZlínProstějovHradecPraha), navrtali do vodáren ve prospěch koncernů díry a do nich nainstalovali vývody – tzv. provozní tunely, kterými každoročně odtékají miliardy z toho, co lidé za vodu zaplatí. Místo do opatření proti suchu putují peníze do ciziny na účty koncernových magnátů a pár kolaborujících politiků.

Pravdivost a nehoráznost toho, co bylo ve vodárenství realizováno, potvrzují i soudy, na které jsme se při obraně vody a lidí za 17 let několikrát museli obrátit.

Informujeme o věcech, o kterých jiní mlčí.
Odebírejte video kanál a šiřte, co vás zaujme. I tím můžete pomoct s nápravou.

Voda souvisí nejen s cenou vody a dostupností potravinami, ale i se sociálním smírem a suverenitou, bezpečností a obranyschopností země.

Řešit lze vše, je-li k tomu vůle. Ale ta v ČR politikům evidentně schází. Co je pozitivní je to, že se nám daří osvěta a tím, že odhalujeme, co se páchá a kdo je za to odpovědný, roste počet informovaných lidí, kteří podporují náš rostoucí tlak na politiky, aby sjednali nápravu.

Musí skončit modla zisků soukromých firem a obohacování se politiků na úkor společnosti. Místo zisků koncernů a oligarchů je třeba financovat především zadržení vody v krajině a obnovu či rozvoj infrastruktury.

Jak souvisí zadržení vody a odtok peněz z vody do ciziny?

Řešení sucha a zadržené vody není priorita korporací. Proto naše voda ani její správa a prodej nepatří do rukou koncernů

Voda ani život našich dětí do rukou cizích korporací NEPATŘÍ!

My, občané podepsaní pod peticí VODA JE ŽIVOT požadujeme vyšetřit, kdo protiprávně instaloval Veolii a spol. k naší vodě. Aby Ústava garantovala právo občanů na vodu. Aby peníze, které platíme za vodu, končily v zajištění dostatku čisté vody a ne v cizině. Aby se prodej vrátil do podoby služby nám, protože jako jediní vše kolem vody platíme.

SOUHLASÍŠ? PAK SE PŘIDEJ.

ZOBRAZIT VYSVĚTLENÍbodů petice

Připravujeme

Česká ministerstva jsou děravé nádoby

Žádný politik ani koncern za nás nikdy nic nezaplatí. Vše zaplatíme v ceně vody a z daní. To je sakra důvod, aby naše peníze tekly do opatření proti suchu a ne do zahraničí.

Žádný Klaus, Tošovský, Zeman, Špidla, Gross, Paroubek, Topolánek, Fišer, Nečas, Rusnok, Sobotka či Babiš, ani žádný ministr zemědělství (pod kterého správa vodárenského odvětví spadá) – Lux, Fencl, Palas, Zagraba, Mládek, Gandalovič, Šebesta, Bendl, Jurečka, Toman, ani betonářské lobby, koncerny nebo s nimi kolaborující politici – nic z toho, co je potřeba financovat kolem vody, ze svého nezaplatí.

Finance na vše kolem vody, tedy i na boj se suchem a zadržení vody v krajině zaplatíme pouze my a k řešení je toho hodně: 

  • zadržení vody,
  • obnova vodárenské infrastruktury,
  • čistění vody,
  • výstavba přehrad
  • zbavení vody jedů a léků...

 

Jen Had v obleku toto nechápe, nerespektuje a nastavuje různé soukromé provozní tunely.

Peníze z vody z ČR otékají jako voda řekami a to je velký problém.

Díky historickému rozvoji infrastruktury vodního hospodářství v podobě vybudovaných vodních nádrží či vodovodů, sice nedošlo ke krizovým dopadům (např. významným přerušením dodávek vody domácnostem).

Často tomu však bylo i díky např. dovážení vody cisternami do menších vodojemů a některé zranitelné sektory hospodářství byly ovlivněny velmi významně (např. některé zemědělské činnosti, hydroenergetika).

    • Zemědělství a životní prostředí – potraviny, půda, lesy, přívalové deště, zadržení vody.
    • Průmysl – omezování výroby – voda je součást výrobních procesu, ale i chlazení elektráren.
    • Sociální dopady – obce bez vody, finanční toky z vody v rukou cizinců, cena vody na úrovni EU, příjmy většiny lidí nejsou na úrovni EU.
    • Bezpečnost a schopnost státu přežít – voda je globální problém a corona virus ukázal, že velké státy se v případě vlastních problému chovají často vypočítavě – skupování zásob roušek a jejich předražený prodej… Ukazuje se, co nastane v případě nedostatku potravin z důvodu sucha.

Půda a voda. Půda dává úrodu a zadržuje vodu. Je základ krajiny. Jsme na ni bytostně závislí.

Ve funkční krajině zadrží nejvíc vody půda, ale utužení půdy, hospodaření místo na ornici na podorničí a obrovská nestíněná pole, tvořící tepelné mosty, jsou důvody, proč půda jako přehrada přestává fungovat.

V orniční vrstvě půdy, tj. cca 30 cm horní vrstvy půdy, může půda zadržet až 350 litrů na metr čtvereční". Kvalitní černozem zadrží až 3,5 tisíce kubíků vody na hektar.

Toto nefunguje z těchto důvodů:

*meliorace

* utužení půdy

* hospodaření na podorničí

* velká nestíněná pole, která tvoří obrovské tepelné mosty

Meliorace

Odebírejte video kanál a šiřte, co vás zaujme.

Utužení půdy

Jde o nepropustnost půdy nebo snížení schopnosti vodu vsáknout. Příčinou je stlačování půdy opakovanými přejezdy těžkou zemědělskou technikou (traktory, kombajny), které vede ke snížení pórovitosti a propustnosti, tedy retenční schopnosti půdy i ke snížení úrodnosti.

Jde o rozpad půdní struktury, což má za následek změny pórovitosti, objemové hmotnosti, schopnosti infiltrace a snížení propustnosti i retenční kapacity. Půdní sucho pak ničí nejen zemědělství, ale i přírodu.

Nadměrné utužování půd je důsledkem intenzivního hospodaření – neboli dolování zisků na úkor budoucnosti všech.

Příčiny utužení půdy

Vliv na rozpad půdní struktury s následným utužením má zejména:

  • vysoká závlaha půdy,
  • úbytek půdní organické hmoty,
  • nevhodné způsoby kultivace, např. orba na stejnou hloubku,
  • vysoké hnojení draselnými hnojivy a okyselování půdního i vodního prostředí,
  • utužování půdy těžkými mechanismy zvláště za nevhodných vlhkostních podmínek,
  • pěstování monokultur s nízkým nebo žádným zastoupením víceletých pícnin v osevním postupu.

Hospodaření na podorničí!

Toto platí, pokud zemědělci hospodaří na ornici, a ne přes chemii, umělá hnojiva a pesticidy na podorničí.

Jak se stane, že zemědělci hospodaří na podorničí?

Jak se stane, že zemědělci hospodaří na podorničí?

S dešťovou vodou dochází i k odtoku ornice a dalších hlubších částí půdy. Na některých místech zemědělci už ani žádnou půdu nemají a ořou třetihorní sediment.

V podstatě všechny zemědělské půdy u nás mají utužené podorničí. Co to je?

Půda se skládá z horizontů. Každý má trochu jinou strukturu a vlastnost. Zjednodušeně jde říct, že na povrchu je ornice – půda, kterou obděláváme. Je hluboká cca 25–30 cm a pod ní je právě podorničí. Zhruba v hloubce od 30 do 50 cm.

Podorničí je předěl mezi ornicí – půdotvorným substrátem a tzv. spodinou, tedy spodními horizonty, které nemají žádnou organickou hmotu. Problémem je, že podorničí se pojezdem těžké techniky utuží, což je častou příčinou škod z vodní eroze.

Podorničí se utužením mění na nepropustnou desku. A ta brání tomu, aby dešťová voda zasákla a dostala se do podzemních rezervoárů. Voda prostě zůstane na povrchu. A když je pozemek ve svahu, tak odteče a vezme s sebou ornici. Dojde tedy k vodní erozi.

A nejde jen o erozi. Voda prostě nevsakuje a pak v krajině chybí, protože místo vsáknutí odteče nebo se vypaří.

Problémem také je, že leckde není utužené jen podorničí, ale i ornice. A toho už si všímají sami zemědělci, protože musí vyvinout mnohem větší sílu, aby zorali, projeví se jim to i na spotřebě nafty. Hůř klíčí rostliny, protože i jim se špatně roste v utužené půdě, mají menší zásobu živin a hůř se jejich kořenům proniká půdou.

Půda místo jako přehrada funguje jako tepelný most o velikosti měst

V Česku i na Slovensku jsou stohektarová pole, která místo toho, aby fungovaly jako přehrady, fungují jako tepelné ostrovy velikosti okresního města.

Hospodaření na těchto velkých půdních lénech nestojí odtékající vodě v cestě žádné přirozené překážky a s vodou pak odtéká i ornice.

Půda místo jako přehrada funguje jako tepelný most velikosti měst

V Česku i na Slovensku jsou stohektarová pole, která místo toho, aby fungovaly jako přehrady, fungují jako tepelné ostrovy velikosti okresního města.

Hospodaření na těchto velkých půdních lénech nestojí odtékající vodě v cestě žádné přirozené překážky a s vodou pak odtéká i ornice.

 

Nedokážeme zadržet vodu o kapacitě sedmi lipenských přehrad. Pro představu co je lipenská přehrada,  jde o největší přehradní nádrž a vůbec o největší vodní plochu na území České republiky. Má rozlohou 48,7 km².

Lipenská přehradafotografie

Boj proti suchu: Jak řešit zadržení vody v krajině?

Řešení nápravy jsou dvě:

a) návrat vody do přírody přes rušení odvodňovacích systémůa úcta k půdě,

b) umělé zásahy do přírodyv podobě kanálů a stavění přehrad.

První řešení je efektivní, protože navazuje na přírodní zákonitosti, ale nevede k zviditelnění politiků. Netvoří prostor pro korupci, ani pro betonářské či jiná lobby. Případné dotace na sucho nevedou k monstrózním stavbám, k politiky tak oblíbeným 5–10 % „vývaru“ díky vícepracím apod.

Druhé řešení přináší mediální pozornost politikům. Staví se, betonuje, vznikne 30 přehrad nebo obří kanál. Předtím mohou politici klepat na základní kámen a na konci stříhat pásku. Velké stavby zde rostou pouze za účelem popularity (uměle tvořené a námi draze placené).

Investičních akcí ministerstev, z nichž profitují podivné firmy, na kterých se pár lidí léta obohacuje na úkor všech, máme v ČR poměrně hodně, že?

Solární mafie více Institut Aleny Vitáskové

Je potřeba pochopit a respektovat přírodní zákonitosti, na ty navázat naše řešení a ne se je snažit ohnout. Nelze postavit tolik přehrad, abychom měli dost vody, a pak budovat složitý systém rozvádějící umělou závlahu, i když betonářské a koncernové lobby toto bude určitě prosazovat.

 

Dovedete si to představit?

Premiér nebo ministr zemědělství půjdou na doporučení public relations agentury stříhat raději pásku u mokřadu nebo v lese, kde byly vysázeny smíšené lesy, než u přehrady?

Přehrady mají své opodstatnění, ale...

Přehrady brání např. povodním, umožňují doplňování toku řek v období sucha... a mají své opodstatnění při zastavení rychlého odtoku vody z řek, např. při přívalových deštích nebo tání sněhu.

Ale retenční schopnost řádně spravované půdy je daleko vyšší a především v tomto případě voda zůstává v krajině a slouží dalšímu účelům. Pokud nenasákne do půdy, není zemědělství, nejsou potraviny, půda se přehřívá, voda se rychleji vypařuje a při přívalovém dešti spláchne déšť ornici atd. těch negativních vlivů je poté více a voda v půdě jim předchází. Proto je péče o půdu tou zcela nejlepší cestou...

Podobný názor má i pán Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd ČR„Vodu je potřeba zadržovat v krajině, ne v přehradách. Voda v přehradě či rybníce je krajině platná asi jako sklenice vody v pražské hospodě člověku žíznícímu uprostřed Sahary. Musíme se co nejrychleji vrátit k přirozené skladbě lesů, protože listnaté a smíšené porosty, potažmo jejich půdy, zadržují výrazně více vody než jehličnaté."

Je také nutné zlepšit hospodaření se zemědělskou půdou. Kvůli používání těžké techniky je půda zhutněná, takže se do ní srážky hůře vsakují. Následkem používání chemických postřiků z půdy zmizely žížaly a další půdní organismy, které zvyšují vsakování vody dvakrát až třikrát."

Korporace, magnáty a velkou část politiků zajímá více vlastní zisk než příroda a voda.

To je za 25 let vývoje vodárenství v ČR potvrzeno. Zisk jim zajistí:

  • no největší plochy polí,
  • výnosy honěné umělými hnojivy, bez ohledu na to, že dochází ničení půdy, likvidaci drobných živočichů a hmyzu a tím k snižování retenční schopnosti půdy, tzn. schopnosti zadržovat vodu,
  • správa vody v rukou korporací, které se dostaly k miliardám z vody často díky zradě politiků.

Dovedete si představit, že agro-magnáti rozdělí svá 100 hektarová pole a za své budou vytvářet remízky a spravovat stíněná pole o velikosti do 20 hektarů? Přejdou na pěstování plodin bez velkého nároku na vodu a umělých hnojiv? Budou pěstovat to, co méně vynáší, ale neničí půdu?

Máme obavu, že dobrovolně nikdy.

Systém, kdy jsou zájmy soukromých firem nadřazeny zákonům a zájmům lidí, je ve svobodném státě neakceptovatelný.

Odebírejte video kanál a šiřte, co vás zaujme. I tím můžete pomoct s nápravou.

Názory lidí, kteří sdílí a podporují práci a cíle Nadačního fondu PRAVDA O VODĚ

DÁVÁ VÁM SMYSL ŘEŠIT DOSTATEK VODY, OBNOVU TRUBEK A PŘESTAT POSÍLAT MILIARDY NA ÚČTY KONCERNŮ? PAK SE PŘIDEJTE...

Převodem na transparentní účet u ČSOB

966665/0300

nebo

přes darujme.cz

 

Děkujeme🐬