PRAVDA O VODĚ VE ZLÍNĚ
O tom, co bude s Vakem Zlín a s vodou rozhodla Veolia?
V říjnu roku 2003 Veolie zveřejnila „obchodní strategii“ a v ní veřejně přiznala, že ačkoliv to zákon a stanovy neumožňovaly, tak ovládá své přímé konkurenty, společnost Vak Zlín a Vodárnu Kladno-Mělník. Přiznala se, že je v postavení, kdy městské vodárny rozdělí, to, co vydělává si nechá a to, co se musí financovat, infrastrukturu, to vrátí městům a obcím.
Názor soudců na to, kdo je za megapodvod s vodou odpovědný?
„Odvolací soud je však názoru, že popsaní jednání SMZ. JV a ČS je jednáním ve shodě s cílem ovládnutí společnosti VAK společností JV (ti je koncern VEOLIA) a že tímto postupem byl porušen jak zákon, tak stanovy VAK, neboť tímto postupem došlo k obejití ust. § 13 stanov VAK, který zakotvuje převoditelnost akcií na jméno…..
JV se navenek presentovala prostřednictvím České spořitelny zájem stát se akcionářem …. Cílem společnosti JV (Veolia) však fakticky nebyl získat akcie společnosti VAK do vlastnictví, ale ovládnou vodárenskou společnost VAK a ponechat si pouze její provozní část. … SMZ na celé transakci profitovalo částkou 34 mil. Kč.
„Obecně se dá uzavřít, že každý vztah měl svůj smysl, každý vztah byl předem načasován, stejně jako jednání každé právnické nebo fyzické osoby. Žádný vztah, žádné jednání nelze označit za nahodilé. V kostce shrnuto, když Jižní vodárenská, a.s. neuspěla v přímém výběrovém řízení v roce 2001, rozhodla se dosáhnout sledovaný cíl jiným způsobem. Prostřednictvím České spořitelny, a.s. ovládla potřebnou část hlasovacích práv ve společnosti Vak Zlín. V této fázi je zvlášť významná činnost SMZ a jeho zástupce Ing. Milana Soldána. Další fází bylo personální ovládnutí společnosti osobami se zkušenostmi v jiných vodárenských společnostech.
„Ústavní soud podtrhuje závažnost právních otázek, pro které stěžovatelé podali ústavní stížnost. Nejvyšší soud toto nerespektoval a dopouštěl se protiústavní svévole. Právní praxe přitom vyžaduje ze strany Nejvyššího soudu právní odpovědnost související s jeho povinností sjednocovatele právních posouzení. Tuto úlohu musí plnit Nejvyšší soud jednak v souvislosti s právem stěžovatele na právní ochranu a také s povinností státu zajistit minoritním akcionářům náležitou právní ochranu a to především práva vlastnit majetek dle Listiny práv a svobod.
Ústavní soud přitom připomíná, že při hodnocení celého případu je třeba nezapomínat mimo jiné na substantivní základní práva účastníků řízení, jež jsou ve hře, jakož ani na účel institutu povinné nabídky převzetí a vůbec na povinnost soudů vycházet při interpretaci právních
předpisů nejen z jejich jazykového znění, ale též z jejich účelu a smyslu.“
„Z hlediska konkrétního stupně společenské nebezpečnosti Komise zkoumala povahu, způsob, dobu trvání a následky protiprávního jednání. Účastníci řízení sledovali konkrétní cíl, kterým bylo prosazení vstupu skupiny Veolie Water do cílové společnosti. Přestože věděli, že fakticky ovládli cílovou společnost, nabídku převzetí neučinili a do poslední chvíle popírali záměr prosadit společný vliv v cílové společnosti. Proto je správní delikt třeba kvalifikovat jako úmyslný, předem promyšlený, omisivní skutek. Způsob spáchání správního deliktu zvyšuje stupeň společenské nebezpečnosti. Jednání účastníků řízení mělo závažné následky….. cílová společnost přišla o dotace z fondů ISPA.
Komise se také zabývala mírou účastí jednotlivých účastníků řízení na spáchání správního deliktu. JV byla iniciátorem projektu ovládnutí cílové společnosti a v tomto smyslu sehrála roli návodce a mír jejího zavinění je proto vyšší. Nicméně bez spolupráce města Zlín by JV nikdy nemohla projekt realizovat. Město Zlín bylo osobou ovládající cílovou společnost a bylo na jeho uvážení, zda bude s JV spolupracovat.
„Veolia se vždy zajímala o to převzít provozování infrastruktury. Poslední dva akviziční projekty Vak Zlín a Vak Kladno – Mělník nejsou výjimkou i když postup byl pozměněn z legislativních důvodů.
Současná legislativa v podstatě brání realizaci provozního modelu. Získání akcií je pouze dočasným krokem poté, co se nepodařilo prosadit obvyklý model. Cíl Veolia Water zůstává stejný. K jeho dosažení Veolia Water rozdělí již ovládané smíšené vodárenské společnosti a ponechá si pouze jejich provozní část. Akcie infrastrukturní společnosti budou převedeny na veřejný subjekt.“
Kdo připravil Vak Zlín i obce o dotace z EU? Kdo předal zisky z vody Francouzům? Kdo udržuje tok zisků z vody do Francie?
Vedení Statutárního města Zlín a Vodovodů a kanalizací Zlín, a.s.
Hospodaření s vodou a zisky z vody, jsou v rukou cizinců, jedině díky "politikům" města Zlín a vedení Vaku Zlín. Vodovody a kanalizace Zlín, a.s. sice vlastní trubky, ale i ty má na 30 let protiprávně v rukou koncern. Vak Zlín je formální slupka. Do anti-privatizace byl přitom dominantní a monopolní správce vody na Zlínsku, který disponoval vším k tomu potřebným.
Martin Janečka
od 2000
Tomáš Úlehla
od 2000
Milan Soldán
od 2000
Miroslav Adámek
od 2010
Patrik Kamas
od 2014
Politici a ministerstvo hlasovali PRO VEOLII a nevědli, pro co hlasují! Něktěří to ovšem věděli velmi dobře.
Vedení města Zlín
Jakožto rozhodující akcionář Vaku Zlín cca 47%, již od roku 2002 prosazovalo předání monopolu vody a hospodaření s vodou, včetně zisků z vody, do rukou cizinců. Nemělo žádné analýzy dokládající, že to je pro Vak Zlín, občany a města výhodné. Naopak, bylo předem informováno jak o nevýhodnosti, ztrátě postavení správce vodního monopolu, tak o riziku ztráty dotací.
Vedení Ministerstva zemědělství (Mze)
Mze, jako akcionář Vaku Zlín se zlatou akcií, mohlo tunel Vaku Zlín hned na počátku zarazit díky právu zlaté akcie. Místo toho, v roce 2004 pomohlo tunel Vaku Zlín prosadit. Nemělo žádné analýzy dokládající, provozní tunel je pro Vak Zlín, občany a města výhodný. Naopak bylo předem informováno o nevýhodnosti tunelu, ztrátě postavení Vaku i o riziku ztráty dotací z EU.
Jsou na radnici a ve vedení Vak Zlín slušní lidé nebo darebáci?
Anti-politici ví, že provozní model je protiprávní, pro lidi nevýhodný, ale vše udržují dál v chodu!
Soudy rozhodly v roce 2010 a znovu v roce 2014 a v roce 2016, že to, co proběhlo a co se nastavilo v roce 2004, bylo a je nemravné a protiprávní, ale vedení Vaku se proti rozsudkům ve prospěch Vaku Zlín odvolává a tím dál udržuje tok zisků z vody od lidí do ciziny.
"Primátor" města Zlín, p.Adámek (STAN), může drancování peněženek lidí zastavit od roku 2010. On ovšem vše dál udržuje v chodu přes lidi, které dosadil do vedení Vaku Zlín. Místo, aby je vyhodil, jim navýšil odměny na neskutečnách 4,7 mil. Kč/rok. Na valných hromadách mlčí, nic nechce vědět a hlasuje PRO, přitom stovky milionů korun od lidí ze Zlínska tečou do zahraničí.
- Je to nevýhodný tunel, ale vše jede dál
Provozní model je nevýhodný, přiznává p. Adámek v důvodové zprávě rady města Zlín, po odvysílání reportáže v ČT a pak místo toh, aby podal žaloby, vyzve vedení Vaku Zlín, aby dohodlo stažení žalob s těmi, kdo ho chtějí tunel zrušit přes soudy.
Díky Hadům na radnici poslali lidé v platbách za vodu cizincům na účet:
760 mil. korun
Pánové jsou za udržování toku zisků z vody do ciziny neskutečně placeni
Po předání vody do rukou "frantíků" cena vody vyletěla nahoru
Ve Zlíně díky tomu platí lidé od roku 2008 nejdražší cenu vody v kraji. Vodu prodávají cizinci. Zisky z vody nekončí v obnově trubek, proto je Vak Zlín bez dotací z EU.
Zavedli jste tunel, toto dotovat nehodláme
Názor na vodárenství vedoucího představitele strany STAN, p.GAZDÍKA.
Primátor města Zlín, p. Adámek (STAN), v rozporu s tím, co říká p. Gazdík, udržuje tunelování Vak Zlín.
Chcete vědět, jak se voda dostala do rukou "frantíků" a kdo to celé realizoval?
- krok: Ovládnutí Vaku Zlín soukromou firmou a příprava jeho vytunelování.
- krok: Vytunelování Vaku Zlín 2004 a nastavení odtoku zisků z vody do ciziny na 30 let.
- krok: Udržování toku peněz do zahraničí, drancování rozpočtů lidí a obcí.
- krok: Bránění pozice koncernu i přes rozsudky, který tunel prohlásil za protiprávní.
