PRAVDA O VODĚ VE ZLÍNĚ V ROCE 2004

Místo rozborů a analýz se některá města nechala zkorumpovat

Za zády akcionářů, mimo valné hromady, bez jakékoliv možné kontroly a možnosti ověřit si předem sdělované informace, byly uzavřeny dohody mezi Veolií, Vakem a některými akcionáři VAKu o „handlu“. Obsah těchto dohod a z nich vyplývajících smluv je s velkou pravděpodobností  v rozporu s obchodním zákoníkem, ust. § 178 odst. 11 ObchZ a také s ust.§3 odst. 2) zák. č.143/2001 Sb. o ochraně hospodářské soutěže.

"Úplaty" za hlasování PRO smlouvy s Veolií, hradí na konce bez možnosti obrany konečný spotřebitel. Součástí těchto dohod bylo, že města a obce, které budou hlasovat na valné hromadě projednávající vyvedení hlavního předmětu podnikání vodárny do rukou Veolie, dostanou v čase úplatu celkem 53 mil. Kč.

Tuto nabídku odmítl Slavičín, Fryšták nebo Otrokovice, ale např. Města Luhačovice, Tlumačov či Brumov-Bylnice ji přijaly.

Díky tomuto "handlu" vše, co se dělo kolem Vaku Zlín od konce roku 2001, došlo k naplnění dne 30.4.2004. Proběhla formální mimořádná valná hromada VaKu Zlín, na které Veolií finančně motivované měst a obce a zmanipulovaní akcionáři, odhlasovali uzavření smluv mezi Vak Zlín a společností Zlínská vodárenská, a.s. (Veolií).

Vedení města Zlín bylo znovu předem upozorněno na rizika "privatizace" a na negativní důsledky, které přináší pro města, obce a občany! Věděli, že koncern již vodárnu ovládá a připravuje sám sobě vykuchání zisků z vodárny.

Měsíc před schvalením smluv s Veolií 30.4.2004 dostali můj druhý Rozbor a v něm důkaz, jak nesmyslně to funguje v Olomouci.

Za zády akcionářů, mimo valné hromady, bez jakékoliv možné kontroly a možnosti ověřit si sdělované informace byly uzavřeny dohody mezi Veolií, Vakem a některými akcionáři VAKu o „handlu“. Obsah těchto dohod a z nich vyplývajících smluv je s velkou pravděpodobností  v rozporu s obchodním zákoníkem, ust. § 178 odst. 11 ObchZ a také s ust.§3 odst. 2) zák. č.143/2001 Sb. o ochraně hospodářské soutěže.

"Úplaty" za hlasování PRO smlouvy s Veolií hradí nakonec bez možnosti obrany konečný spotřebitel. Součástí těchto dohod bylo, že města a obce, které budou hlasovat na valné hromadě projednávající vyvedení hlavního předmětu podnikání vodárny do rukou Veolie, dostanou v čase úplatu celkem 53 mil. Kč.

Tuto nabídku odmítl Slavičín, Fryšták nebo Otrokovice, ale např. města Luhačovice, Tlumačov či Brumov-Bylnice ji přijala.

Díky tomuto "handlu" vše, co se dělo kolem Vaku Zlín od konce roku 2001, došlo k naplnění dne 30.4.2004. Proběhla formální mimořádná valná hromada VaKu Zlín, na které Veolií finančně motivovaná města a obce a zmanipulovaní akcionáři odhlasovali uzavření smluv mezi Vak Zlín a společností Zlínská vodárenská, a.s. (Veolií).

Podobné emaily dostala před valnou hromadou řada starostů.  Starosto! Uzavři s námi smlouvu a hlasuj 30.4.2004 PRO smlouvy mezi Vakem a Veolií a dostanete "finanční plnění".

Jde o korupci nebo vstup strategického investora? Kdo zaplatí motivace starostů k hlasovaní PRO?

Vše podstatné proběhlo a bylo rozhodnuto předem tak, aby valná hromada Vaku Zlín a hlasování akcionářů PRO vyvedení zisků z Vaku Zlín přes slíbené „úplat(k)y“, proběhlo bez síly schopné předem motivované starosty přivést k změně názoru - valná hromada byla formální záležitost, kdy o všem co má být schváleno bylo předem rozhodnuto.

"Motivaci" zástupců měst, hasujících PRO smlouvy s Veolií zaplatí lidé na Zlínsku v ceně vodného a stočného.

Kdo platí toto finanční plnění, které Veolia slibovala starostům za hlasování PRO smlouvy s Veolií? Lidé ve vodném a stočném. Ve Zlíně to vědí primátoři, jejich náměstci, starostové, zastupitelé v koalici i politici v opozici. Vědí to zástupci Ministerstva zemědělství i financí, vědí to členové představenstva a dozorčí rady Vaku Zlín!

JEDINÝ, KDO TO NEVÍ, JSOU LIDÉ, KTEŘÍ ÚPLATY STAROSTŮM ZA HLASOVÁNÍ PLATÍ V CENĚ VODY

O formálnosti valné hromady  svědčí obsah zákonem vyžadované Zprávy představenstva o prodeji části podniku. Ta z velké části uvádí zcela nepravdivé informace a je dnes  důkazem o zapojení vedení Vaku do skupiny pracující pro koncern!

Jde o jediný dokument, kterým představenstvo dokládá akcionářům výhodnost smluv s Veolií. Zpráva je v zásadních a věcných informacích prakticky celá nepravdivá, a řadu věcí dokonce zamlčuje.

Na valné hromadě byl vznesen požadavek na doložení ekonomické výhodnosti „provozního tunelu“ pro Vak Zlín doložením výhledu vývoje hlavních ekonomických ukazatelů Vaku Zlín po a bez smluv s Veolií, a to na 5 let. Představenstvo toto odmítlo předložit a odkázalo akcionáře na nepravdivou Zprávu, která žádné podobné informace neobsahovala.

Představenstvo Vaku Zlín zcela popřelo, že by akcionáři byli finančně motivováni  k hlasování pro smlouvy s koncernem. Přitom finanční "úplata" za hlasování PRO smlouvy byla zahrnuta do smlouvy o nájmu a provozování a toto plnění vedlo ke zdražení vody pro občany. Veolia se s představenstvem Vaku domluvila, že „úplatu“ obcím za hlasování zaplatí přes Vak Zlín, kterému úplatu vyplatí v nájmu za infrastrukturu! Tudíž ji zakalkuluje lidem do vodného a stočného. Představenstvo Vaku odmítlo tuto nehoráznost na valné hromadě vysvětlit.

Nepravdivost Zprávy doložil v roce 2012 Rozborem nový předseda dozorčí rady Vaku Zlín, který poté, co svůj Rozbor předložil městu Zlín, byl vedením města okamžitě z DR odvolán!

Došlo k uzavření dohod mezi Zlínskou vodárenskou (Veolia) a některými městy - Luhačovice, Tlumačov, Brumov-Bylnice atd.. Těmto městům bylo Veolií slíbeno tzv. „ účelové finanční plnění“. Úplata za to, že na valné hromadě budou hlasovat PRO smlouvy s Veolií, tzn. pro vyvedení zisku z provozování infrastruktury na Veolii. Na tuto "dohodu" města přistoupila!

Dané město se zavázalo pověřit svého zástupce hlasovat PRO na valné hromadě s programem schválení smluv o prodeji části podniku a smlouvy o nájmu a provozování vodárenské infrastruktury.

Město se zavázalo, že v budoucnu neučiní jakékoliv soudní ani jiné podání ve vztahu k předmětu žalob, a to samo ani prostřednictvím třetí osoby.

Zastupitelé Luhačovic schválili, že budou hlasovat PRO smlouvy s Veolií, ale nevěděli, co schvalují. Zastupitelstvo města Luhačovic schválilo usnesení k této záležitosti dne 4.3.2004. Až dne 22.3.2004 byly přitom do sbírky listin uloženy návrhy smluv a až dne 17.3.2004 byl vypracován "znalecký posudek" (má 3 strany!) stanovující hodnotu prodávané provozní části podniku.

Do smluv o účelovém finančním vypořádání vstoupilo aktivně také představenstvo VAKu. VAK totiž figuruje jako smluvní strana ve Smlouvě o účelovém finančním plnění, a dokonce některé části dohody bezplatně garantuje.

Tyto informace však akcionářům VAKu představenstvo na valné hromadě 30.4.2004 nesdělilo. Smlouvy o účelovém finančním plnění, jejichž platnost je vázána na uzavření smluv o nájmu a prodeji části podniku, byly  před akcionáři tajeny.

Za Vak Zlín podepsali tyto smlouvy v podstatě lidé Veolie!

Koncern Veolia přiznává ministerstvu své postavení cíle v okresních vodárnách

Subjekt, který není poskytovatelem dotací a nedisponuje žádnou kompetencí k jejímu poskytnutí, sděluje MZe, že oddělení provozu od infrastruktury ve Zlínském regionu umožní realizovat dotační projekt Zlínsko - čistá voda ve výši cca 660 mil. Kč!

Ministerstvo ví, že v okresních vodárnách nemůže být legálně žádný cizí subjekt v tomto postavení.

K hlasování PRO vyvedení zisků z vodárny Zlín bylo zmanipulováno nebo nějak přesvědčeno  dokonce i Ministerstvo zemědělství, zastupující Fond národního majetku, které, jak se následně ukázalo, prakticky vůbec nepracovalo a nevědělo, proč hlasuje. Měsíc před schválením smluv mezi Vakem a Veolií (30.4.2004) obdrželo Ministerstvo zemědělství (MZe) dopis. Nepíše ho představenstvo Vaku Zlín (jediný zákonem stanovený zástupce oprávněný jednat za Vak Zlín), ani město Zlín, které je alespoň ovládající osobou vodárny. Píše ho soukromý subjekt, který je v rámci hospodářské soutěže přímý konkurent Vaku Zlín. Sděluje MZe, že připravuje realizaci provozního modelu Vaku Zlín a Kladno.

Zde jsou 3 zásadní otázky a odpovědi, aby bylo jasné, zda a jak Ministerstvo zemědělství hájí zájmy státu a občanů:

1. Ověřovalo MZe výhodnost provozního modelu pro okresní vodárny, města a stát? NEOVĚŘOVALO!
   

2. Byly po uzavření smluv s Veolií na Zlínsku a Kladensku realizovány projekty za 640 mil. Kč a 800 mil. Kč? NEBYLY!
   

3. Vědělo MZe, že Veolia nemá žádné zákonné postavení ve Vaku Zlín a pokud ano, tak jedině s tím, že ho nabyla protiprávně? VĚDĚLO!
   

Neověřovalo!

Nebyly!

Vědělo!

Ministerstvo zemědělství řádně nepracovalo a nepracuje

Nehájilo a nehájí zájmy státu, občanů, odvětví vodárenství a vodáren. Právě MZe přitom prosadilo v roce 2001 do stanov vodáren v ČR bezpečnostní ustanovení, které  "GARANTOVALO", že žádný jiný subjekt než obce nemohl vodárny ovládnout, ani za ně jednat.

Člověk, který za MZe v roce 2001 zaslal požadavek na úpravu stanov vodáren, v roce 2004 hlasoval PRO smlouvu, která předala zisky z vody Veolii na 30 let!

MZe hlasovalo PRO smlouvy, které privatizují zisky z vody koncernu, aniž dělalo rozbor dopadů smluv na stát, obce a občany.

Již dva měsíce před valnou hromadou, na které mají akcionáři rozhodnout, zda chtějí smlouvy s Veolií, má konkurenční společnost Zlínská vodárenská sídlo na stejné adrese jako vodárna Zlín.

Člen představenstva konkurenční společnosti Zlínská vodárenská (Veolie) "pracuje" na pozici ekonomického náměstka vodárny Zlín!

Představenstvo VAKu umožnilo Zlínské vodárenské, a.s. zřídit v sídle společnosti VAKu Zlín své sídlo. Obchodní rejstřík zapsal toto sídlo již dne 09.02.2004.

Akcionáři o provozním modelu rozhodovali až 30.4.2004!

Členem představenstva Zlínské vodárenské, a.s. se dne 9.2.2004 stal ekonomický ředitel VAKu Ing. Petr Tejchman a Ing. Ota Melcher, který je současně členem představenstva STŘEDOMORAVSKÉ VODÁRENSKÉ, a.s., (Veolia). Součástí provozního modelu je převod všech zaměstnanců vodárny Zlín na Zlínskou vodárenskou, tudíž i pana Tejchmana a Bernarda, který se stává zanedlouho generální ředitel Veolie!

Člen představenstva a současně ředitel Vaku Ing. Martin Bernard ví, že provozním modelem přechází do Zlínské vodárenské.

Totéž byl případ Ing. Oty Melchera, který do STŘEDOMORAVSKÉ VODÁRENSKÉ, a.s. přešel z pozice člena představenstva a zaměstnance Vodohospodářské společnosti Olomouc, a.s.. Ve společnosti VHS Olomouc byl v roce 2000 realizován prakticky tentýž proces jako ve Zlíně. Šlo o spolupráci Veolie, města Olomouc, Uničov a představenstva VHS Olomouc.

Za zády akcionářů, mimo valné hromady, bez jakékoliv možné kontroly a možnosti ověřit si předem sdělované informace byly uzavřeny dohody mezi Veolií, Vakem a některými akcionáři VAKu o „handlu“. Obsah těchto dohod a z nich vyplývajících smluv je s velkou pravděpodobností  v rozporu s obchodním zákoníkem, ust. § 178 odst. 11 ObchZ a také s ust.§3 odst. 2) zák. č.143/2001 Sb. o ochraně hospodářské soutěže.

"Úplaty" za hlasování PRO smlouvy s Veolií hradí nakonce bez možnosti obrany konečný spotřebitel. Součástí těchto dohod bylo, že města a obce, které budou hlasovat na valné hromadě projednávající vyvedení hlavního předmětu podnikání vodárny do rukou Veolie, dostanou v čase úplatu celkem 53 mil. Kč.

Tuto nabídku odmítl Slavičín, Fryšták nebo Otrokovice, ale např. města Luhačovice, Tlumačov či Brumov-Bylnice ji přijala.

Díky tomuto "handlu" vše, co se dělo kolem Vaku Zlín od konce roku 2001, došlo k naplnění dne 30.4.2004. Proběhla formální mimořádná valná hromada VaKu Zlín, na které Veolií finančně motivovaná města a obce a zmanipulovaní akcionáři odhlasovali uzavření smluv mezi Vak Zlín a společností Zlínská vodárenská, a.s. (Veolií).

Za zády akcionářů, mimo valné hromady, bez jakékoliv kontroly a možnosti ověřit sdělované informace byly uzavřeny dohody mezi Veolií, Vakem a některými akcionáři vodárny o „handlu“. Obsah těchto dohod je s velkou pravděpodobností  v rozporu s obchodním zákoníkem, ust.§ 178 odst. 11 ObchZ a také s ust.§3 odst. 2) zák. č.143/2001 Sb. o ochraně hospodářské soutěže.

Tuto "nabídku" odmítla města Slavičín, Fryšták nebo Otrokovice, ale např. města Luhačovice, Tlumačov či Brumov-Bylnice ji přijala.

Díky tomu proběhla 30.4.2004 prakticky formální mimořádná valná hromada VaKu Zlín, na které Veolií finančně motivovaná města a obce a zmanipulovaní akcionáři odhlasovali uzavření smluv mezi Vak Zlín a společností Zlínská vodárenská, a.s. (Veolií).

O formálnosti valné hromady  svědčí obsah zákonem vyžadované Zprávy představenstva o prodeji části podniku. Ta z velké části uvádí zcela nepravdivé informace a je dnes  důkazem o zapojení vedení Vaku do skupiny pracující pro koncern!

Jde o jediný dokument, kterým představenstvo dokládá akcionářům výhodnost smluv s Veolií. Zpráva je v zásadních a věcných informacích prakticky celá nepravdivá, a řadu věcí dokonce zamlčuje.

Na valné hromadě byl vznesen požadavek na doložení ekonomické výhodnosti „provozního modelu“ pro Vak Zlín doložením výhledu vývoje hlavních ekonomických ukazatelů Vaku Zlín po a bez smluv s Veolií, a to na 5 let. Představenstvo toto odmítlo předložit a odkázalo akcionáře na nepravdivou Zprávu, která žádné podobné informace neobsahovala.

Představenstvo dokonce zcela odmítlo odpovídat ohledně účelového finančního vyrovnání. Přitom  "úplata" za hlasování byla zahrnuta do smlouvy o nájmu a provozování. Hlasování obcí vedlo ke zdražení vody pro občany. Veolia se s představenstvem Vaku domluvila, že „úplatu“ obcím za hlasování zaplatí přes Vak Zlín, kterému úplatu vyplatí v nájmu za infrastrukturu! Tudíž ji zakalkuluje lidem do vodného a stočného. Představenstvo Vaku odmítlo tuto nehoráznost na valné hromadě vysvětlit.

Nepravdivost Zprávy doložil v roce 2012 Rozborem nový předseda dozorčí rady Vaku Zlín, který poté, co svůj Rozbor předložil městu Zlín, byl vedením města okamžitě z DR odvolán!

V podstatě lidé Veolie!

Zde je důkaz:

Subjekt, který není poskytovatel dotací a nedisponuje žádnou kompetencí k jejím poskytnutí sděluje MZe, že oddělení provozu od infrastruktury ve Zlínském regionu umožní realizovat dotační projekt Zlínsko - čistá voda, ve výši cca 660 mil. Kč!

Zde jsou 3 zásadní otázky a odpovědi, aby bylo jasné, zda a jak Ministerstvo zemědelství hájí zájmy státu a občanů!

Neověřovalo!

Nebyly!!

Vědělo !!!

Co to znamená? Dle mého názoru MZe řádně nepracovalo a nehájilo zájmy státu, občanů, odvětví vodárenství a vodáren. Právě MZe prosadilo v roce 2001 do stanov vodáren v ČR bezpečnostní ustanovení, které  "GARANTOVALO", že žádný jiný subjekt než obce nemohl vodárny ovládnout, ani za ně jednat.

Zde je důkaz:

Člověk, který za MZe v roce 2001 zaslal požadavek na úpravu stanov vodáren, v roce 2004 hlasoval PRO smlouvu, která předala zisky z vody Veolii na 30 let!

MZe hlasovalo PRO smlouvy, které privatizují zisky z vody koncernu, aniž dělalo rozbor dopadů smluv na stát, obce a občany.

Je to jen obchod, nebo lumpárna? Na to si odpovíte sami.

Jako zásadní manipulační argument pro provedení majetkové dispozice s Vakem Zlín použili "privatizátoři" opět slib dotací, které přijdou, jen pokud dojde k uzavření smluv s Veolií! Zastupitelé byli tímto "přesvědčeni" a zastrašeni.

Konkrétní příklady

Došlo k uzavření dohod mezi Zlínskou vodárenskou (Veolia) a některými městy - Luhačovice, Tlumačov, Brumov-Bylnice atd. Těmto městům bylo Veolií slíbeno tzv. „ účelové finanční plnění“. Úplata za to, že na valné hromadě budou hlasovat PRO smlouvy s Veolií, tzn. pro vyvedení zisku z provozování infrastruktury na Veolii. Na tuto "dohodu" města přistoupila!

Dané město se zavázalo pověřit svého zástupce hlasovat PRO na valné hromadě s programem schválení smluv o prodeji části podniku a smlouvy o nájmu a provozování vodárenské infrastruktury.

Město se zavázalo, že v budoucnu neučiní jakékoliv soudní ani jiné podání ve vztahu k předmětu žalob, a to samo ani prostřednictvím třetí osoby.

Zastupitelé Luhačovic schválili, že budou hlasovat PRO smlouvy s Veolií, ale nevěděli, co schvalují. Zastupitelstvo města Luhačovic schválilo usnesení k této záležitosti dne 4.3.2004. Až dne 22.3.2004 byly přitom do sbírky listin uloženy návrhy smluv a až dne 17.3.2004 byl vypracován "znalecký posudek" (má 3 strany!) stanovující hodnotu prodávané provozní části podniku.

Do smluv o účelovém finančním vypořádání vstoupilo aktivně také představenstvo VAKu. VAK totiž figuruje jako smluvní strana ve Smlouvě o účelovém finančním plnění, a dokonce některé části dohody bezplatně garantuje.

Tyto informace však akcionářům VAKu představenstvo na valné hromadě 30.4.2004 nesdělilo. Smlouvy o účelovém finančním plnění, jejichž platnost je vázána na uzavření smluv o nájmu a prodeji části podniku, byly  před akcionáři tajeny.

19.1.04 Obec Žlutava vyjadřuje své stanovisko k prodeji akcií Vaku Zlín

„... Rozhodnutím města Zlín akcie prodat možnost získání dotací prakticky zanikla, proto bylo naše rozhodnutí nabídnout akcie dřív než „bude pozdě ...“

....Vzhledem ke způsobu hlasování na valných hromadách společnosti VaK Zlín jsme byli pouze v roli diváků. Jen jsme pozorovali, co si města - především Zlín - odhlasují, aniž bychom mohli nějak aktivně zasáhnout do výsledků hlasování....“

Názor: Rozhodnutí "prodat, dokud za to něco máme" vypovídá jednoznačně o tom, jaký vliv mělo rozhodnutí měst Zlín o prodeji akciové účasti ve Vaku Zlín a jeho následné jednání na malé obce v regionu. Každý se snažil „urvat, co se dá“ a o tom, že to vede k privatizaci zisků Vaku Zlín a ke ztrátě nezbytných dotací na financování infrastruktury nikdo uvažovat nechtěl.

9.2.04 Je do obchodního rejstříku zapsána společnost ZLÍNSKÁ VODÁRENSKÁ, a.s. - jediným akcionářem je VEOLIA VODA, A.S.

Členem představenstva ZV se ihned stává dosavadní ekonomický ředitel Vaku Zlín Petr Tejchman a např. bývalý ředitel VHS Olomouc, a.s., Ing.Ota Melcher.

20.2.04 Prohlášení České spořitelny

ČS převedla veškerá práva a povinnosti jí svědčící z výše uvedené smluvní dokumentace na společnost Jižní vodárenská.

Názor: Tímto pro ČS končí Projekt Morava ve zlínském regionu. ČS přitom chtěla získat akciové podíly ve Vaku Zlín, Vak konsolidovat, viz. nabídka odkupu akcií Vaku Zlín učiněná městu Zlín.

1.3.04 Zlínská vodárenská zasílá městu Slavičín nabídku Smlouvy o společném postupu a Smlouvy o účelovém finančním plnění

Zlínská vodárenská nabízí městu peníze za hlasování pro provozní model. Snaží se nakoupit potřebný počet hlasů na valné hromadě pro schválení provozního modelu, který uzavře Vak Zlín se Zlínskou vodárenskou. Zastupitelstvo Slavičína tyto smlouvy odmítlo.

4.3.04 Jednání zastupitelstva města Luhačovice

Zlínská vodárenská nabízí městu peníze za hlasování pro provozní model. Zastupitelstvo schválilo vytvoření provozního modelu ve Vaku Zlín a schválilo uzavření Smlouvy o společném postupu města, Vaku Zlín a Zlínské vodárenské a Smlouvu o umístění účelového finančního plnění. Zastupitelstvo pověřilo svého zástupce - starostu B. Marhoula - hlasovat na valné hromadě PRO schválení smlouvy o prodeji části podniku a smlouvy o nájmu a provozování vodárenské infrastruktury předložené Zlínskou vodárenskou a zajistit podpis smlouvy o účelovém finančním plnění. B.Marhoul jako starosta města a současně představitel Sdružení Zlínsko čištění odpadních vod vyzýval v roce 2002, aby představenstvo zrušilo soutěž pro její neprůhlednost.

Názor: Na základě jakých informací zastupitelé rozhodovali? Zastupitelé Luhačovic rozhodli již 4.3.04 a nemohli znát znaleckou zprávu vypracovanou k datu 18.3.04, kdy znalecký posudek stanovil hodnotu prodávané části podniku o 20 mil.Kč níže než v roce 2002, na 60,48 mil. Kč. V roce 2002 stanovil znalec cenu na cca 80 mil.Kč a Jižní vodárenská toto nabídla. Motivem pro hlasování patrně bylo přislíbené účelové finanční plnění a sliby dotací.

17.3.04 Jednání zastupitelstva města Tlumačov

Opakují se Luhačovice v zastupitelstvu Tlumačova.

Manipulace se zastupiteli je dokonalá: "Uskutečnění transformace společnosti VAK Zlín je nezbytnou podmínkou a nutným předpokladem pro možnost podání žádostí o dotace ze strukturálních fondů EU. V případě schválení (i většinou ostatních akcionářů) a uzavření smluv souvisejících se změnami ve společnosti VAK a. s. na tzv. provozní model obdrží naše obec na základě smlouvy o účelovém finančním plnění v průběhu 3 let celkem cca 760 tis. Kč s účelovým určením pro oblast rozvoje vodárenské infrastruktury."

Názor: Na základě jakých informací zastupitelé rozhodovali? Zastupitelé Tlumačova rozhodli 17.3.04. Stejně jako v případě Luhačovic ani oni nemohli znát znaleckou zprávu ze dne 18.3.04, kdy znalecký posudek stanovil hodnotu prodávané části podniku Vaku Zlín o 20 mil.Kč níže než v roce 2002, na 60,48 mil. Kč. V roce 2002 stanovil znalec cenu na cca 80 mil.Kč a Jižní vodárenská toto nabídla. I zde bylo motivem pro hlasování přislíbené účelové finanční plnění a sliby dotací.

17.3.04 Zpráva o přezkoumání smlouvy o prodeji části podniku Vak Zlín

Tento dokument vypracoval znalec a představenstvo Vaku Zlín ho předložilo akcionářům na valné hromadě Vaku Zlín 30.4.2004 jako důkaz o výhodnosti provozního modelu. Obsah těchto tří listů jsou údajně důkazem o výhodnosti prodeje provozní části podniku a tedy i vyvedení zsiků z vody na Veolii. Na tento cár papíru byli odkazováni akcionáři i zastupitelé, když chtěli informace, aby mohli se znalostí věci hlasovat a rozhodovat o budoucnosti Vaku Zlín na 20-30 let.

Pozn.: Akcionáři na valné hromadě upozornili na to, že v roce 2002 byla cena stanovená znalcem i nabídka JIV za provozní část Vaku Zlín cca o 20mil. Kč vyšší. S vysvětlením byli odkázaní na znalecký posudek z roku 2004.

Názor: Konečná kupní cena za provozní část podniku byla po protestech navýšena o dalších 22,8 mil. Kč. Celkově bylo uhrazeno 83,288 mil. Kč. Pouze díky navýšení prodejní ceny skončilo hospodaření Vaku Zlín za rok 2004 v zisku 4,4 mil. Kč. Pokud by k němu nedošlo, Vak Zlín by při převedení kontroly nad vodárenským monopolem na soukromý subjekt skončil dokonce ve ztrátě. Představenstvo přitom tvrdilo, že efekt z prodeje provozní části podniku bude 40 – 270 mil.Kč.

18.3.04 Zpráva o přezkoumání Smlouvy o prodeji části podniku od CENY+ODHADY ZLÍN, s.r.o.

Dle Smlouvy o prodeji části podniku byla sjednaná kupní cena za prodávanou část podniku provozní divize ve výši 60.480.000,- Kč. Znalec konstatuje, že tato cena odpovídá ceně stanovené ve znaleckém posudku a je přiměřená. Pro srovnání je zde znalecké ocenění z roku 2002, kdy hodnota prodávané provozní části podniku Vak Zlín v roce 2002 činila 80 mil. Kč.

22.4.04 Jednání zastupitelstva města Brumov-Bylnice

Zastupitelstvo projednalo požadavek Vak Zlín, aby město schválilo vytvoření provozního modelu ve Vaku Zlín a schválilo uzavření Smlouvy o společném postupu a Smlouvu o umístění účelového finančního plnění. Mezi městem, Vakem a Zlínskou vodárenskou. Zastupitelstvo pověřilo svého zástupce - starostku M. Kovaříkovou - hlasovat na valné hromadě PRO schválení smlouvy o prodeji části podniku a smlouvy o nájmu a provozování vodárenské infrastruktury předložené Zlínskou vodárenskou a zajistit podpis smlouvy o účelovém finančním plnění.

22.4.04 - Stanovisko města Brumov jako akcionáře Vak Zlín, a.s. k transformaci a rozdělení této organizace

Zastupitelé dostávají před rozhodováním materiály, ve kterých se mimo jiné uvádí:

….“majoritním vlastníkem akcií Vak Zlín, a.s. je strategický partner a nejsou to města a obce....Je však smutnou pravdou, že postavení Vak Zlín a potažmo postavení měst a obcí v této společnosti je špatné už nyní, a to vědomou nebo cílenou zásluhou managementu Vaku Zlín a některých měst a obcí jako akcionářů (Zlín, Napajedla). Už dnes má Vak Zlín zřejmě hospodářské problémy a je vysoce úvěrován, už dnes má soukromá společnost takové postavení, že může o Vak Zlín rozhodovat ve svůj prospěch. ….. Po jednáních se zástupci Vak Zlín a nové provozní společnosti Zlínská vodárenská o podmínkách vzniku a o budoucím fungování provozního modelu se domníváme, že vznik provozního modelu, tak jak je navrhován, je možným způsobem, jak skutečně získat zdroje z EU, ale také jediným možným, s kterým souhlasí majoritní vlastník vaku Zlín. ...“

Názor: Stanovy Vaku neumožňovaly převod akcií Vaku Zlín bez souhlasu valné hromady na jiný než municipální subjekt. Valná hromada Vaku Zlín do roku 2004 neodsouhlasila převod akcií Vaku Zlín na žádného strategického partnera. Strategický partner vlastnící majoritu ve Vaku Zlín neexistoval. Na začátku roku 2002 měly obce ve vaku 90% podíl, Vak splňoval kritéria pro získání dotací. Pokud najednou tato kritéria nesplňoval, musel někdo zásadně porušit stanovy Vaku. Tomu šlo zabránit soudní cestou. Konstatování, že provozní model je jediným možným, se kterým bude souhlasit majoritní vlastník, vypovídá o tom, jak byli zastupitelé o stavu věci informováni.

23.4.04 Smlouvy o společném postupu – město Brumov-Bylnice, Zlínská vodárenská a Vak Zlín.

Město se zavázalo, že jeho zástupce na valné hromadě bude hlasovat PRO realizaci provozního modelu. V souvislosti s tím se smluvní strany dohodly, že se mezi Zlínskou vodárenskou a městem uzavře Smlouva o umístění účelového finančního plnění, která je odměnou za splnění závazků města hlasovat pro provozní model a prodat ČOV Broumov-Bylnice Vaku Zlín. 20.5.04 Smlouvu o poskytnutí účelového finančního plnění zastupitelstvo města Brumov -Bylnice schválilo.

28.4.04 Schválilo zastupitelstvo města Zlín uzavření smluv se Jižní vodárenskou a uzavření smlouvy o prodeji části podniku a nájmu a provozování vodárenské infrastruktury mezi Vak Zlín a Zlínskou vodárenskou

Dva dny před valnou hromadou Vaku Zlín schvalující provozní model se koná zastupitelstvo města Zlín. Dohoda o vypořádání vzájemných vztahů mezi městem Zlín a JIV ruší všechna ustanovení Smluvní dokumentace z 26.4.02, město Zlín s ČS uzavírají Smluvní dokumentaci k akciím Vaku Zlín. Městu Zlín nebude doplaceno 20% kupní ceny. Naopak, město vrátí JIV 42,6 mil.Kč a pouze rozdíl, tj. 14,8 mil. Kč zůstane městu jako odměna za to, že umožnilo JIV výkon hlasovacích práv (tím kontrolu nad Vakem Zlín a přípravu realizace provozního modelu). Tato dohoda nabývá účinnosti 14 dnů po odsouhlasení provozního modelu na valné hromadě konané dne 30.4.04, na které musí město Zlín hlasovat PRO provozní model, jinak 14,8 mil Kč nedostane. Za dva dny, tj. 30.4.04, hlasuje zástupce města Zlín na valné hromadě s akcionářským podílem 43,55% ve Vaku Zlín. Dne 4.4.02 přitom město Zlín schválilo prodej akcií Vaku Zlín mimo jiné i z důvodu „ ...město Zlín nemá finanční prostředky na nákup téměř 30% akcií k získání ¾ majetku společnosti na to, aby mnoho koncepčně tuto společnost řídit a ovládat, a je velké nebezpečí, že velkou část akcií (hlasovacích práv) získá soukromý investor, a tím bude podíl města Zlína velmi výrazně znehodnocen…„ 4.4.02 Usnesení města Zlín o prodeji akcií Vaku Zlín a zdůvodnění prodeje akcií Vaku Zlín, Smlouva o společném postupu města Zlín a JIV. Zastupitelstvo města Zlín

28.4.04 Smlouva o společném postupu Jižní vodárenská a město Zlín

28.4.04 Dohoda o vypořádání vzájemných vztahů JIV a město Zlín

28.4.04 Smlouva koupi 39 779 akcií Vaku Zlín městem Zlín od JIV za 95 Kč na akcii

Názor:

KCP ve svém rozhodnutí konstatovala a doložila, že JIV a město Zlín jednají dlouhodobě ve shodě

a nic na tom nemění to, že z důvodu zmeškání lhůty pro zahájení řízení toto rozhodnutí musela zrušit.

Otázky: Jak to, že po zavedení provozního modelu již nehrozí městu Zlín, že velkou část akcií Vaku Zlín získá soukromý investor, a tím výrazně znehodnotí podíl města Zlín? viz. Důvodová zpráva ze dne 4.4.2002 předložená zastupitelům města Zlín, panem Soldánem. Když je provozní model pro Vak Zlín tak výhodný, jak to že není ze strany investorů o akcie Vaku Zlín žádný zájem? Není odpověď v ekonomických výsledcích Vaku Zlín a soukromé provozní společnosti Zlínská vodárenská po zavedení provozního modelu a v principu provozního modelu?

30.4.04 Zápis o průběhu valné hromady Vaku Zlín - schválení provozního modelu Vaku Zlín

Program valné hromady. O průběhu valné hromady informují dva zápisy. Zápis z jednání valné hromady vytvořený představenstvem a Notářský zápis. Zápisy uvádějí, na co se akcionáři ptali, co žádali a jaká vysvětlení dostali nebo nedostali a proti čemu protestovali. 30.4.04 byli akcionáři seznámeni se Smlouvou o nájmu a provozování vodárenské infrastruktury a hlasovali pouze o uzavření Smlouvy o prodeji části podniku.  Na valné hromadě představenstvo Vaku Zlín odmítlo vysvětlit např. Smlouvy o účelovém finančním plnění mezi některými městy, Zlínskou vodárenskou a Vakem Zlín. Potřebných 75% všech hlasů přítomných na valné hromadě hlasujících PRO provozní model bylo již předem zajištěno. Tyto hlasy tvořily:

a) Hlasy měst vázaných smlouvami o společném postupu a účelovým finančním plněním se Zlínskou vodárenskou - Brumov , Luhačovice, Tlumačov a další.

b) Hlasy města Zlín na základě Smlouvy o společném postupu s JIV a motivovaným finanční odměnou „úplaty za výkon hlasovacích práv“. Zastupitelstvo města Zlín

c) Hlasy samotné JIV, s kterými disponovala díky ČS

Rozhodnutí o uzavření Smlouvy o prodeji části podniku se společností Zlínská vodárenská, a.s. PRO návrh hlasovalo 769.333 hlasů, což bylo 77,23%, PROTI bylo 223.227 hlasů, zdrželo se 2 hlasy a 3.517 hlasů nehlasovalo. FNM jako majitel akcie se zvláštními právy hlasoval PRO toto usnesení. Pro přijetí usnesení bylo třeba souhlasu tří čtvrtin přítomných akcionářů - Usnesení BYLO přijato.

Názor: Zajímavé je srovnání smluvních podmínek z roku 2002 a 2004, zejména u výše nájmu a výše dosažené prodejní ceny. V roce 2002 nebyl model schválen, proto by v roce 2004 měly být podmínky lepší! Zajímavá je rovněž změna postoje FNM, resp. MZE jehož zástupce na valné hromadě Vaku Zlín v roce 2002 byl PROTI a v roce 2004 byl PRO.

30.4.04 Zpráva představenstva Vak Zlín o prodeji části podniku Zlínské vodárenské

Ekonomická výhodnost!  Tato Zpráva se vyjadřuje k otázce ekonomické, k otázce způsobu výběru Veoile i k dotacím. Je to dokument, jehož obsah lze porovnat s realitou, které neodpovídá.

Je prakticky celá lživá viz:

Rozbor předsedy DR Vaku Zlín,

který poté, co ho předložil městu Zlín, byl okamžitě z orgánů Vaku vyhozen.

Ekonomické vyjádření přínosu provozního modelu. „Závěrečná kvantifikace celkových ekonomických přínosů prodeje části podniku VAK Zlín je podle tohoto „odborného ekonomického posudku“ vyčíslena po zaokrouhlení mezi 40-280 mil.Kč.“

Názor: Výsledovky Vaku Zlín a Zlínské vodárenské ve výročních zprávách ukazují skutečný dosažený výsledek. Jak je „zaokrouhlení“ ekonomických přínosů nepřesné, lze snadno posoudit. I když prodejní cena prodávané provozní části podniku byla dodatečně navýšena o cca 20 mil.Kč, Vak Zlín vydělal v roce 2004 pouhé 4 mil.Kč. Vak Zlín privatizoval vodárenský monopol a dosáhl za to celkový zisk 4 mil. Kč. Prodal přitom lukrativní část podnikání, včetně smluvních vztahů, zaměstnanců a provozní techniky – tato část vydělává Veolii každoročně zisky, dosahující téměř 100 mil. Kč/rok, což zachycují výsledovky a kalkulace a v ní uvedené ziskové marže z vodného a stočného.

Vyjádření se k výběru Zlínské vodárenské. Východiskem jejího výběru se údajně stal dlouhodobý zájem skupiny Veolia water, která již v roce 2002 vyhrála výběrové řízení na strategického partnera společnosti.

Důvodů nutnosti uzavření provozního modelu se Zlínskou vodárenskou jsou dotace z EU. „Přímým důvodem transformace společnosti je nezbytnost splnění podmínek a předpokladů pro možnost předložení žádosti o dotace ze strukturálních fondů EU.“

Otázka: Kdo dostal Vak Zlín do pozice, že nesplňoval podmínky oprávněného žadatele o dotace z EU? Kdo umožnil JIV ovládnout Vak Zlín? Vak Zlín vlastněný municipalitou splňoval podmínky pro možnost žádat o dotace, dokud ho neovládla JIV.

Názor: Město Zlín a některá další města v roce 2002 a 2003 přenechaly dispozici s hlasovacími právy k akciím Vaku Zlín, a tím faktickou kontrolu nad Vakem přes Českou spořitelnu JIV. Že toto ohrožuje dotace z EU věděli zastupitelé města Zlín a členové představenstva z řad zástupců města Zlín ze stanovisek Ministerstva životního prostředí a ze Směrnice MŽP z roku 2001.

Názor: Skutečný cíl všech modelů byla privatizace prodeje vody za podmínek, kdy veškeré břemeno budoucích investic zůstane Vaku a obcím. Financování tohoto modelu z dotací EU bylo Evropskou komisí odmítnuto. Přímý důvod transformace Vaku Zlín uváděný představenstvem Vaku Zlín v důvodové zprávě neplatí.

Naopak transformace znemožnila získání dotací, viz. Základní komentáře Generálního ředitelství pro regionální politiku (DG REGIO) k „Podmínkám přijatelnosti vodohospodářských projektů pro Operační program Životní prostředí v programovacím období 2007–2013“ předložené EK 6. srpna 2007.

1.5.2004 vstoupila Česká republika do Evropské unie a začala platit přísná legislativa EU.

Po 1.5.2004 by bez výběrového řízení nebylo možné Vak Zlín privatizovat.

10.5.04 JIV nabízí městu Napajedla vrácení bezcenných akcií Vaku

JIV nemá zájem vlastnit akcie, či se jakkoliv jinak dlouhodobě majetkově podílet na VAKu Zlín. Nabízíme ukončení smluv s tím, že všechna práva a povinnosti akcionáře přejdou plně zpět na Vaše Město. Pokud by toto nastalo, JIV by městu nedoplácela zbylou část 20% z kupní ceny a naopak město by vracelo 95 Kč/akcii.

20.5.04 Město Brumov-Bylnice podepisuje Smlouvu o poskytnutí účelového finančního plnění se Zlínskou vodárenskou a Vakem Zlín

13.7.04 ÚHOS sděluje, že Veolia a JIV popírají jakoukoliv provázanost.

Vítězem výběrového řízení v roce 2001 skutečně vyhlásilo představenstvo Vaku Zlín společnost JIV, ale dva poradci představenstva měli zásadně jiný názor. 27.11.2001 Alfax zpracoval Hodnotící tabulky smlouvy o nájmu, kde nabídku JIV hodnotil až jako třetí. 30.11.2001 - AK Altheimer & Gray Komentář k výběru partnera Vak Zlín.

9.6.2004 Řádná valná hromada Vaku Zlín. Zápis o průběhu valné hromady. Akcionáři žádali vysvětlení důvodu zavedení provozního modelu a níže uvedených okruhů otázek. Nedostali nic.

Byla doložena výhodnost provozního modelu pro Vak Zlín? Proč představenstvo a dozorčí rada opětovně odmítli předložit alternativy budoucího vývoje Vaku při zachování jeho původní podoby a při zavedení provozního modelu?

Byli akcionáři pravdivě informování tak, aby měli dostatečný obraz o skutečnosti ve věci uzavření Smlouvy o účelovém finančním plnění a Smlouvy o společném postupu mezi Vakem Zlín, Zlínskou vodárenskou a některými akcionáři? Co je to účelové finanční plnění a kdo to zaplatí? Je toto plnění součástí nájmů fakturovaného Vakem Zlín a je součástí kalkulace ceny vody?

Navrhlo představenstvo Vaku Zlín do orgánů Vaku zvolit zástupce těch měst, která uzavřela Smlouvu o společném postupu a Smlouvy o účelovém finančním plnění se Zlínskou vodárenskou a Vakem Zlín ?

13.7.04 Úřad pro hospodářskou soutěž konstatuje, že JIV a Veolia (dříve Vivendi) popírají vzájemnou provázanost.

Pozn.: JIV v roce 2002 tvrdila opak, viz. „JIV a její postavení v rámci skupiny Vivendi“  a „JIV - Fámy a Fakta“. Veolia (dříve Vivendi) v roce 2003 zveřejnila článek, ve kterém uvádí, že získání akcií Vak Zlín a VKM je pouze dočasným krokem a cíl je rozdělit společnosti a ponechat si pouze provozní část.

25.8.04 Mimořádná valná hromada - Zápis o průběhu valné hromady a program VH

Minoritní akcionáři svolávají valnou hromadu a žádají vysvětlení k záležitostem, které proběhly od roku 01 do roku 04, zejména se jedná o otázky:

a) výkonu hlasovacích práv měst, obcí a JIV v letech 01-04,

b) zpráv o vztazích propojených osob v letech 01-04

c) výhodnosti provozního modelu pro Vak Zlín

d) smlouvy o umístění účelového finančního plnění, Smlouvy o společném postupu,  Smlouvy o prodeji části podniku a Smlouvy o nájmu a provozování vodárenské infrastruktury

e) výběrového řízení, způsobu hodnocení nabídek a výběru vítěze v roce 2001

f) rozdílného zařazování infrastruktury pro malá města a obce a pro město Zlín v případě ČOV Malenovice

Pozn.: Zákon č.513/1991 Obch.Z. určuje právo akcionáře požadovat a dostat na valné hromadě vysvětlení. Toto vysvětlení musí obsahovat informace, které musí být určité a musí poskytovat dostatečný obraz o skutečnosti. V zápise o průběhu valné hromady zjistíte, jaká vysvětlení akcionáři dostali.

3.9.04 ČS prohlašuje, že v transakci s akciemi Vaku Zlín působila jako OsCP.

V roce 2002 zaslala ČS městu Zlín nabídku odkupu akcií Vaku v rámci svého Projektu Morava. Postavení a cíle ČS zde nebyly presentovány jako nákup akcií pro klienta. „Cílem ČS, a.s. v rámci tohoto projektu je získat akciové podíly ve většině vodohospodářských společností na Moravě, následně tyto společnosti konsolidovat…." ČS zde vystupuje jako subjekt, který chce společnost VAK z obchodních důvodů ovládnout a konsolidovat. ČS nabídla městu Zlín odkoupení všech akcií Vaku Zlín na jméno kromě menšinového počtu akcií a současně navrhla uzavření akcionářské dohody, kde mimo jiné slibuje zastoupení akcionářů ve vrcholných orgánech a managementu společnosti. Tvrdí, že zásadní význam může mít možný závazek investora nezvyšovat cenu vodného a stočného nad míru inflace, a to po celou dobu platnosti akcionářské dohody.

Názor: Pokud by města věděla, že ČS kupuje akcie jako OsCP pro subjekt JIV či Veolii, kterého na valné hromadě 17.4.2002 odmítla do Vaku Zlín nainstalovat, jejich ochota prodávat akcie ČS i JIV by byla nulová a reakce na nabídku ČS by byla negativní.

26.10.04 Rozhodnutí KCP v kauze Vak Zlín

Správní orgán dozoru nad kapitálovým trhem KCP zahájil a vedl správní řízení s městem Zlín, JIV a Českou spořitelnou. KCP shledala zásadní porušení zákona ze strany města Zlín a JIV, které byly stiženy ze zákona sankcí nemožnosti vykonávat hlasovací práva, nejpozději 60 dnů od 17.7.2002. Město Zlín mělo zaplatit pokutu 4,5 mil. Kč a JIV 9 mil.Kč.

KCP konstatovala, že zkoumala povahu, způsob, dobu trvání a následky protiprávního jednání z hlediska konkrétního stupně společenské nebezpečnosti a uzavřela, že spáchaný správní delikt je třeba kvalifikovat jako úmyslný, předem promyšlený, omisivní skutek, kdy způsob spáchání správního deliktu zvyšuje stupeň společenské nebezpečnosti.

Pozn.: Toto rozhodování KCP trvalo dva roky. Prezídium KCP toto rozhodnutí následně zrušilo, protože ze strany KCP došlo k zmeškání lhůty pro zahájení správního řízení.

Názor: Dohled nad kapitálovým trhem vykonávaný KCP totálně selhal a vzhledem k množství zasílaných podnětů a urgencí na KCP je otázkou, jak je to možné.

15.11.04 Zlínská vodárenská nabízí městu Napajedla Smlouvu o pronájmu ČOV Napajedla za 5000 Kč/rok.

Na vybudování ČOV přispěl stát Česká republika přes SFŽP celkem částkou 83.634.000 Kč.  Tuto ČOV měl Vak Zlín pronajatu k provozování za částku odpisů tj. 5.500.000,- Kč/rok.

Názor: Zlínská vodárenská se zavázala městům Luhačovice, Tlumačov, Brumov-Bylnice a dalším vyplatit během 10let cca 53.000.000 Kč za to, že budou hlasovat na valné hromadě Vaku Zlín pro provozní model. Ročně dělá tato částka 5.300.000 Kč. Pokud ušetří na nájmu ČOV Napajedla 5.495.000,- Kč, je to vyřešeno. Lidé to zaplatí ve vodném a stočném na místo Napajedlům jiným obcím, které pro provozní model hlasovaly. S hlasy Napajedel na valné hromadě 30.4.04 bylo rovněž hlasováno PRO.

30.12.04 Smlouva mezi Zlínskou vodárenskou a městem Napajedla o nájmu ČOV Napajedla za 5000 Kč rok.

Tuto ČOV měl Vak Zlín od města Napajedla před zavedením provozního modelu pronajatu k provozování od 16.2.1999 za částku odpisů, tj. 5.500.000,- Kč/rok

Pozn.: Zlínská vodárenská se zavázala městům Luhačovice, Tlumačov, Brumov-Bylnice a dalším vyplatit během 10 let finanční plnění cca 53.000.000 Kč za to, že budou hlasovat na valné hromadě Vaku Zlín pro provozní model. Ročně 5.300.000 Kč.

31.12.2004 – Zpráva představenstva o podnikatelské činnosti společnosti a stavu jejího majetku

Akcionáři se dozvěděli, že oproti částce schválené valnou hromadou byla cena za prodávanou provozní část podniku zvýšena o 22.808.000 Kč na 83.288.000,- Kč. Vak Zlín dosáhl zisku 4,4 mil. Kč! Představenstvo v květnu schválilo a uzavřelo smlouvy o umístění finančního účelovémhoplnění. Smlouvy zabezpečují výstavbu vodárenské infrastruktury na území měst a obcí podle požadavků jednotlivých měst a obcí.

Dosažený ekonomický efekt. Na valné hromadě 30.4.2004 předložilo představenstvo Zprávu o prodeji části podniku, kdy při prodejní ceně podniku ve výši cca 60 mil.Kč měla být závěrečná kvantifikace celkových ekonomických přínosů prodeje části podniku VAK Zlín podle odborného ekonomického posudku vyčíslena po zaokrouhlení mezi 40-280 mil.Kč. Vak Zlín dosáhl zisk pouhých 4,4 mil. Kč a to jenom proto, že prodejní cena části podniku byla dodatečně navýšena na 83 mil. Kč.

Finanční účelové plnění

Názor: Smlouvy o umístění finančního účelového plnění nabídla městům a obcím Zlínská vodárenská proto, aby si zajistila jejich hlasy na valné hromadě schvalující provozní model s její společností. Toto plnění bylo podmíněno hlasováním pro provozní model mezi Vakem Zlín a Zlínskou vodárenskou a současně byly uzavřeny také smlouvy o společném postupu mezi městem a Zlínskou vodárenskou. Např. z 20.5.04 Smlouva o poskytnutí účelového finančního plnění a Smlouva o společném postupu – město Brumov, ZV a Vak Zlín a zdůvodnění přistoupení na tyto smlouvy.

31.12.2004 Vak Zlín Výroční zpráva 2004

Mimo jiné se zde dozvíte, že společnost Vak Zlín má jediného zaměstnance. Vak Zlín prodal provozní část podniku za 83.288.000,- Kč a dosáhl zisku 4,4 mil. Kč. Vak Zlín investoval téměř 130 mil. Kč a na opravy bylo vynaloženo 48 mil. Kč. Na účtu má 79 mil. Kč. 30.4.2004 schválila valná hromada provozní model a 30.4.2004 byly smlouvy podepsány. Za dva měsíce na to, dne 24.6.2004, odstoupili z představenstva Vaku Zlín pan Josef Šverma a Pavel Svoboda.

Pozn.: Dle Zprávy o prodeji části podniku, při prodejní ceně podniku ve výši cca 60 mil.Kč, měla být závěrečná kvantifikace celkových ekonomických přínosů prodeje části podniku VAK Zlín podle odborného ekonomického posudku vyčíslena po zaokrouhlení mezi 40-280 mil.Kč.