PRAVDA O VODĚ VE ZLÍNĚ V ROCE 2003

V roce 2003 proběhly pokusy předat kontrolu nad vodou Francouzům a eliminovat nebo rozdrobit jednotu měst a obcí, které se postavily na obranu vody. (Luhačovice, Valašské Klobouky, Brumov - Bylnice, Slavičín, Otrokovice ....). O všem podstatném mělo rozhodovat město Zlín či vedení vodárny Zlín, kde se někteří "politici" toužili "přitulit do náruče svého milovaného koncernu".

Jak se drobí jednota těch, kteří ví, že jde o tunel? Penězi a odměnami

Ing. Dalibor Maniš, dlouholetý starosta Valašských Klobouk a veřejný odpůrce tunelu v roce 2002, byl člen představenstva Vaku Zlín od roku 2001. Na valné hromadě Vaku Zlín 17.4.2002 prohlásil: "On osobně považuje hlasování o pronájmu (pronájem) za "pohřeb" Vaku a nedoporučuje ho uskutečnit." Následně, přestože se dělo to, co se dělo, ovšem zůstal v představenstvu Vaku a spolupodílel se s lidmi z Veolie a SMZ na "pohřbu" Vaku Zlín a navíc z toho osobně profitoval přes odměny a tantiémy.

Jak eliminovat odpůrce tunelu? Zbavit je pozice rozhodování.

Město Zlín nebo vedení Vaku Zlín přišlo s "nápadem", že místo všech akcionářů Vaku Zlín bude převod akcií na jméno schvalovat jen představenstvo vodárny. Prosté a geniální, vedení vodárny ovládali společně lidé z Veolie a města Zlín a tím by eliminovaly ty, co s tunelem nesouhlasí.

Pro realizaci tunelu je třeba 75% hlasů

Obchodní zákoník stanovil podmínku hlasování 75% přítomných na valné hromadě PRO změnu stanov a případně PRO zrušení omezení převoditelnosti akcií na valné hromadě vodárny Zlín. Totéž platilo pro schválení prodeje a pronájmu části podniku, tzn. uzavření smluv mezi vodárnou Zlín a Veolií! Hlasy města Zlín a malých obcí a na Slovensko "odkloněného" balíku cca 3% Veolii k prohlasování smluv nestačily.

V roce 2003 byla vodárna již pevně kontrolována Jižní vodárenskou (JIV) a bylo jen otázkou času a peněz, kdy dojde k uzavření smluv s Veolií. K jejich prosazení bylo potřeba 75% hlasů přítomných na valné hromadě a ty JIV neměla. Opakovaly se proto nabídky obcím na odkup akcií Vaku Zlín. Činily se i další kroky, které měly umožnit získat JIV (Veolii) kontrolu nad 75% podílem hlasovacích práv k akciím Vaku.

Do hry o hlasy se zapojil i samotný Vak Zlín a jeho staronová Pravidla pro navyšování základního kapitálu, kdy obce měly upisovat akcie vodárny, které následně měly "prodávat" Jižní vodárenské a té by rostl podíl, kterým vodárnu kontroluje - až na 75%. Pak by proběhla valná hromady vodárny, na které by si koncern sám odhlasoval smlouvy mezi vodárnou a sám sebou. Geniální pro koncern a ono to nakonec téměř tak i proběhlo.

Vedení města i Vaku Zlín vědělo, že jde o tunel! Dostali od nás Rozbor, který prokazoval, že to, co se jim slibují nájezdníci jsou lži. Upozornili jsme je, že realizace provozního tunelu povede ke ztrátě zisků, vlivu na vodu i stop dotacím z EU.

Doporučili jsme zjistit, zda je investor skutečně potřebný. Pokud ano, pak model 50/50 (města/koncern). Tzn. investor bude investovat a v poměru financování investic (včetně zohlednění investic minulých), se bude dělit případný zisk!

Vedení města Zlín, informace mělo a mělo informovat zastupitele. Udělalo pravý poak mé materiály před zastupiteli zatajilo.

Vedení města Zlín a Vak Zlín naopak umožnilo protiprávně fakticky ovládnout Vak Zlín soukromu společností  Jižní vodárenská (Veolie) a ta zastupitelům měst a obcí samozřejmě pravdu o tom co nastane, neříkala, protože by se jinak k ziskům z vody nedostala.

Rozbor předem zaslaný vedení města Zlín a Vaku Zlín

Druhý pokus zajistit potřebný podlí JIV na hlasovacích právech vodárny Zlín byl podniknut koncem roku 2003. Představenstvo vodárny předložilo akcionářům na dvou po sobě jdoucích mimořádných valných hromadách k schválení tzv. Pravidla pro navyšování základního kapitálu. Jako důvod uvedlo, že:

"VAK tvoří logický celek, který sceluje vodárenskou infrastrukturu, kterou následně provozuje, což je dlouhodobá koncepce VAKu."

Zní to logicky, ale cílem představenstva vodárny, Jižní vodárenské a Veolie nebylo scelovat infrastrukturu a tu provozovat. Cílem bylo pouze  provozování - a tím ovládnutí tržeb a zisku, a to mělo být z vodárny Zlín vyvedeno.

Toto zdůvodnění představenstva bylo proto nepravdivé, manipulační a účelové. Co s majetkem, řešilo město Napajedla. Město mělo vložit ČOV Napajedla do vodárny. Za to by dostalo akcie vodárny. Tyto akcie by získalo za cca 1250 Kč/akcii a obratem by je muselo „prodat" Jižní vodárenské za 160 Kč/akcii. Žádný soudný člověk nenakupuje za 1250 Kč a neprodává za 160 Kč. Město Napajedla pro tato pravidla nehlasovalo a ČOV do vodárny Zlín nevložilo.

1) Zápis z jednání řádné valné hromady VAKu 24.4.2003

2) Návrh změny stanov Vaku – článek týkající se omezené převoditelnosti

3) Zpráva o vztazích mezi Ovládající a ovládanou osobou ve výroční zprávě za rok 2002

4) Zpráva o vztazích mezi Ovládající a ovládanou osobou ve výroční zprávě za rok 2003

5) Smlouvy uzavřené mezi městem Napajedla a Českou spořitelnou

6) Smlouvy o postoupení pozice České spořitelny na Jižní vodárenskou

7) Pravidla navyšování základního kapitálu nepeněžitým vkladem

Jak pokračoval proces vedoucí k vyvedení obchodu z vodou a zisků z vody na koncern?

Informace pro odborníky, profesionály a lidi, kteří chtějí mít v rukou důkazy. VIP INFORMACE rovněž pro novináře, ekonomy, vodaře, znalce, soudce, vyšetřovací složky, státní instituce, ministerstva, zpravodajce.

Ing. Dalibor Maniš, člen představenstva Vaku Zlín od roku 2001, na valné hromadě Vaku Zlín 17.4.2002 prohlásil: "On osobně považuje hlasování o pronájmu (pronájem) za "pohřeb" Vaku a nedoporučuje ho uskutečnit." Následně ovšem zůstal v představenstvu Vaku, přestože se dělo to, co se dělo, a spolupodílel se s lidmi z Veolie a SMZ na "pohřbu" Vaku Zlín.

Obchodní zákoník stanovil podmínku hlasování 75% přítomných na valné hromadě PRO změnu stanov a případně PRO zrušení omezení převoditelnosti akcií na valné hromadě vodárny Zlín. Totéž platilo pro schválení prodeje a pronájmu části podniku, tzn. uzavření smluv mezi vodárnou Zlín a Veolií! Hlasy města Zlín a malých obcí a na Slovensko "odkloněného" balíku cca 3% Veolii k prohlasování smluv nestačily.

V roce 2003 byla vodárna již pevně kontrolována Jižní vodárenskou (JIV) a bylo jen otázkou času a peněz, kdy dojde k uzavření smluv s Veolií. K jejich prosazení bylo potřeba 75% hlasů přítomných na valné hromadě a ty JIV neměla. Opakovaly se proto nabídky obcím na odkup akcií Vaku Zlín. Činily se i další kroky, které měly umožnit získat JIV (Veolii) kontrolu nad 75% podílem hlasovacích práv k akciím Vaku.

Město Zlín přišlo s "nápadem", že místo valné hromady akcionářů bude převod akcií na jméno schvalovat představenstvo vodárny Zlín, které ovládali společně lidé z Veolie a města Zlín.

Do hry o hlasy se zapojil i samotný Vak Zlín a jeho staronová Pravidla pro navyšování základního kapitálu, kdy obce měly upisovat akcie vodárny, které následně měly "prodávat" Jižní vodárenské, a té by rostl podíl, kterým vodárnu kontroluje - až na 75%. Pak by proběhla valná hromady vodárny, na které by si koncern sám odhlasoval smlouvy mezi vodárnou a sám sebou. Geniální pro koncern a ono to nakonec téměř tak i proběhlo.

Začal nový způsob manipulování se zastupiteli měst a obcí a akcionáři vodárny Zlín. Okolní vodárny Kroměříž, Vsetín, Uherské Hradiště dotace čerpají a v žádném případě nebyly vytunelovány, když nabídky předat zisky z vody koncernům zastupitelé odmítli. Zastupitelům obcí na Zlínsku ovšem různí "Veoliameni" začali říkat, že smlouvy s Veolií jsou jedinou cestou k dotacím z EU!

Pokoutný, nepravdivý a patrně i podvodný, ale velmi chytrý tah. Kdo ze zastupitelů by se odvážil bránit uzavření smluv s Veolií, když by tím "ohrozil" stamiliónové dotace z EU? Které sice nepřijdou, ale to už budou smlouvy podepsané.

Vodárny pro získání dotací z EU žádné smlouvy s koncerny uzavírat nemusely.

Podmiňování získání dotací z EU uzavřením smluv s Veolií, tzn. privatizací zisků Vaku, byla a je nehoráznost. Smlouvy s Veolií byly totiž přesně to, co způsobilo, že EU odmítla dotace vodárně Zlín i obcím poskytnout!

V sousedních nevytunelovaných vodárnách ve Vsetíněe, na Slovácku i v Kroměříži okresní vodárny nebo sdružení měst dotace z EU bez problémů dostaly.

Věříte, že za to, že vodárna Zlín nedostala dotace z EU, mohou byrokrati z Bruselu? Toto totiž tvrdí lidem "veoliameni" z vedení města Zlín a vodárny Zlín nyní, když "zdůvodňují", že dotace vodárna Zlín nemá.  Nebo spíš věříte tomu, že šlo o podvod a lež?

S tím, že sliby dotací jsou další manipulací, měli zastupitelé zkušenost. V roce 2002 ČS pracující pro JIV nabízela obcím odkup akcií vodárny a tvrdila, že její smlouvy neohrožují získání dotací. Prakticky za 14 dnů po podpisu smluv mezi ČS a městem Zlín se ukázalo, že je tomu přesně naopak, a zástupce MŽP žádal primátora Zlína, aby uzavření smluv přehodnotili, jinak peníze z fondu ISPA na již připravený projekt nebudou a město Zlín region o tyto peníze připravilo.

I v tomto případě konečné uzavření smlouvy s koncernem a  zavedení "neprovozního tunelu" do vodárny Zlín v roce 2004 znamenalo, že vodárna Zlín dotace z EU nedostala a nedostane, právě kvůli podobě, délce, nevýhodnosti smluv s Veolií a také netransparentní formě zavedení těchto smluv!

Proč nechce EU dotovat tento "model"? Protože by tím ještě dotovala zisky koncernu a to rozhodně cílem dotací není.

Na valné hromadě vodárny Zlín dne 24.4.2003 se současně s jednáním výše uvedených skupin ve shodě projevila účelovost jednání představenstva a dozorčí rady. Představenstvo ze zákona předkládá akcionářům roční účetní závěrku a seznamuje akcionáře s výroční zprávou. Její nedílnou součástí je

Zpráva o vztazích mezi ovládající a ovládanou osobou 2002 (Zpráva).

Představenstvo od 28.8.2002 kontrolované lidmi z Veolie a města Zlín Zprávu akcionářům skutečně předložilo. Zpráva však neobsahuje podstatné a pravdivé skutečnosti.

Zpráva informuje o ovládající osobě pouze do dne 26.4.2002. Jde o den, kdy město Zlín prodalo 47% akcií VAKu. Zpráva neobsahuje žádné informace o České spořitelně, Jižní vodárenské, Veolii a neinformuje o ovládnutí představenstva vodárny Zlín osobami jednajícími ve shodě dne 28.8.2002. Představenstvo vodárny Zlín v zákonem určeném dokumentu, který má dát celé České republice a akcionářům přesné informace o vlastnících, osobách jednajících ve shodě a případných vztazích ve společnosti, informuje akcionáře tak, že po 26.4.2002 vlastně

neexistuje 47% základního kapitálu vodárny

a neexistuje žádné jednání ve shodě mezi městy, které prodaly akcie vodárny, a Českou spořitelnou, resp. Jižní vodárenskou a Veolií.

Akcionáři se z této Zprávy nedozví nic o stavu ve společnosti po 26.4.2002. Ovládající osoba VAKu Zlín dle tvrzení představenstva ke dni konání valné hromady 24.4.2003  neexistuje. Je to účelové zamlčení a účelová manipulace s informacemi poskytovanými vlastníkům společnosti.

Jak následně vyplynulo z obdobné Zprávy za rok 2003, předložené akcionářům Vaku Zlín v roce 2004, JIV nahlásila představenstvu VAKu 14.3.2003, že je ovládající osobou VAKu Zlín. Valná hromada Vaku proběhla 24.4.2003, tzn. vedení vodárny vše vědělo a nedělalo nic, čímž protiprávní stav umožnilo.

Druhý pokus zajistit potřebný podlí JIV na hlasovacích právech vodárny Zlín byl podniknut koncem roku 2003. Představenstvo vodárny předložilo akcionářům na dvou po sobě jdoucích mimořádných valných hromadách k schválení tzv. Pravidla pro navyšování základního kapitálu.

Jako důvod uvedlo, že:

"VAK tvoří logický celek, který sceluje vodárenskou infrastrukturu, kterou následně provozuje, což je dlouhodobá koncepce VAKu."

Zní to logicky, ale cílem představenstva vodárny, Jižní vodárenské a Veolie nebylo scelovat infrastrukturu a tu provozovat. Cílem bylo pouze  provozování - a tím ovládnutí tržeb a zisku, a to mělo být z vodárny Zlín vyvedeno.

Toto zdůvodnění představenstva bylo proto nepravdivé, manipulační a účelové.

Co s majetkem, řešilo město Napajedla. Město mělo vložit ČOV Napajedla do vodárny. Za to by dostalo akcie vodárny. Tyto akcie by získalo za cca 1250 Kč/akcii a obratem by je muselo „prodat" Jižní vodárenské za 160 Kč/akcii. Žádný normální člověk nenakupuje za 1250 Kč a neprodává za 160 Kč. Město Napajedla pro tato pravidla nehlasovalo a ČOV do vodárny Zlín nevložilo.

V roce 2003 přiznává Veolia, že ovládá vodárny Zlín a Kladno, a současně přiznává, že jejím cílem je vodárny rozdělit a „pouze“ provozovat vodárenskou infrastrukturu. Toto „pouze“ je zásadní, neboť jde o záměr privatizovat zisky a z vodáren vytvořit subjekty, které s pomocí fondů EU budou financovat podnikání soukromé společnosti ze skupiny Veolia. Povinnost financovat infrastrukturu prostě bude ponechána na vlastníkovi infrastruktury, tedy vodárně Zlín a Kladno. Zisk z provozování přejde mimo dosah vodáren. Vodárny přitom byly založeny za účelem provozování vodárenské infrastruktury a během deseti let scelovaly vodárenskou infrastrukturu ve svých regionech. Nyní měly rezignovat na 90-95% výnosů a celý zisk ve prospěch Veolie!

1) Zápis z jednání řádné valné hromady VAKu 24.4.2003

2) Návrh změny stanov Vaku – článek týkající se omezené převoditelnosti

3) Zpráva o vztazích mezi Ovládající a ovládanou osobou ve výroční zprávě za rok 2002

4) Zpráva o vztazích mezi Ovládající a ovládanou osobou ve výroční zprávě za rok 2003

5) Smlouvy uzavřené mezi městem Napajedla a Českou spořitelnou

6) Smlouvy o postoupení pozice České spořitelny na Jižní vodárenskou

7) Pravidla navyšování základního kapitálu nepeněžitým vkladem

nebo zpět na stránku

01.01.03 Město Zlín zveřejňuje složení majetkových účastí města v akciových společnostech

Uvádí se zde oficiální stanovisko SMZ, že disponuje jen s jednou akcií Vaku Zlín

6.3.03 JIV nabízí městům a obcím odkup akcií Vaku Zlín, aby mohla "koncentrovat vlastnictví akcií a realizovat provozní model"!

JIV sděluje, že kontroluje významný podíl ve Vaku Zlín a nabízí odkup akcí Vaku Zlín za 160 Kč/akcii a finanční motivaci za uzavření Smluvní dokumentace, která JIV zajistí koncentraci vlastnictví akcií Vaku Zlín a potřebné hlasy pro rozdělení Vaku Zlín a pronájem provozování soukromému subjektu Vivendi. Je zde zmíněn i projekt ISPY a jeho částečná použitelnost. JIV tvrdí, že by ho bylo možné ze strany Vaku Zlín bezplatně zrevidovat, případně odkoupit a následně zrealizovat.

14.3.03 Uzavírá ČS a JIV smlouvu o převodu práv a povinností týkajících se koupi akcií Vaku Zlín od obcí

ČS převádí na JIV zbytek práv a povinností ze smluv uzavřenými s městy a obcemi. 20.2.04 Prohlášení ČS - „nakupoval akcie“ Vaku Zlín pro JIV.

25.3.03 JIV oznamuje obci Kašava, že převzala od ČS práva a povinnosti a výkon hlasovacích práv na valných hromadách Vaku Zlín

„...JIV tak nabyla hlasovací práva k výše uvedeným akciím Vaku Zlín a bude je vykonávat na valných hromadách VAKu Zlín....“

7.4.03 Usnesení rady města Zlín - návrh změny stanov Vaku Zlín

Souhlas s převodem akcií Vaku Zlín na jméno bude dávat místo valné hromady představenstvo Vaku - Rada města Zlín předložila návrh změnit stanovy Vaku tak, aby schvalovací proces převodu akcií na jméno byl v kompetenci představenstva a ne valné hromady. V sedmičlenném představenstvu mělo město Zlín, které disponovalo jednou akcií, dva zástupce. Dva zástupce měl v představenstvu Vaku Zlín koncern Vivendi - Josef Šverma a Pavel Svoboda.

Pozn.: Změna stanov by v případě souhlasu představenstva umožnila JIV dokončit nákup akcií Vaku Zlín.

23.4.03 JIV zasílá městu Otrokovice dopis, ve kterém uvádí svou verzi situace ve Vaku Zlín

Dle JIV Vak protiprávně ovládlo Sdružení. „Celá záležitost byla ze strany Jižní vodárenské, a.s. předána Komisi pro cenné papíry. Žádné závazné rozhodnutí v této věci jsme však do dnešního dne neobdrželi.“ …. „Nemáme možnost autoritativně určovat, že Sdružení bylo minimálně pro část roku 2002 ovládající osobou Vaku Zlín, a.s. Toto může určit jedině soud, respektive Komise pro cenné papíry. Domníváme se, že podklady pro takové určení jsou dostatečné.“

Názor: 26.10.2004 vydala KCP ROZHODNUTÍ k situaci ve Vaku Zlín.

KCP konstatuje, že Sdružení ovládající osobou nikdy nebylo a osoby jednající ve shodě, které ovládají Vak a neučinily nabídku převzetí ostatním akcionářům, jsou Jižní vodárenská a Statutární město Zlín. K námitce, že Sdružení ovládlo Vak Zlín, Komise konstatovala, že z průběhu valných hromad jednoznačně vyplývá, že obce, které byly členy Sdružení a jednaly ve vzájemné shodě, neměly dostatečný počet hlasů, aby mohly prosazovat své návrhy. Většinou hlasů disponovalo pouze na jedné valné hromadě, přičemž většinu hlasů získalo nikoliv vlastní iniciativou, ale v důsledku jednání majoritního vlastníka. Na všech dalších valných hromadách už JIV s městem Zlín disponovaly větším počtem hlasovacích práv než obce náležející ke sdružení. Dne 9.2.2005 vydává Prezídium KCP Rozhodnutí o rozkladu, ve kterém zrušilo původní rozhodnutí Komise z důvodu promeškání lhůty pro zahájení správního řízení s JIV a městem Zlín. Obsahově však důvody rozhodnutí Komise nezrušilo.

24.04.03 je svolána valná hromada Vaku Zlín – Zápis o průběhu valné hromady

Město Zlín navrhuje změnit omezení převoditelnosti akcií na jméno Vaku Zlín tak, aby o převodu akcií rozhodovalo představenstvo a ne valná hromada. Představenstvo Vaku bylo sedmičlenné, z toho dva zástupci města Zlín a dva zástupci zvolení JIV. Zachovat omezení převodu akcií na jméno navrhuje město Otrokovice.

Pozn.: Valná hromada neodsouhlasila návrh města Zlín ani návrh města Otrokovic na změnu stanov Vaku Zlín. Z představenstva odstoupil T. Úlehla, místo něj navrhl zástupce JIV pana J. Šebíka, který byl do představenstva opětovně zvolen poté, co byl dne 28.8.02 odvolán. Ovládací zpráva informuje o stavu akcionářské struktury ve společnosti Vak Zlín za první čtvrtletí. O tom, co se stalo s 47,41 % podílem akcií města Zlín po 26.4.02, se ve zprávě ani jinde ve výroční zprávě za rok 2002 již nic nikdo nedozví. Zpráva o podnikatelské činnosti konstatuje, že 17.4.02 neodsouhlasila valná hromada vstup strategického partnera a soutěž byla ukončena.

24.4.2003 Představenstvo Vaku zveřejňuje zákonem požadovanou ZPRÁVA O VZTAZÍCH, která vypovídá o tom, kdo ovládá Vak Zlín. Sděluje, že Vak Zlín ovládá soukromý subjekt.  

Představenstvo, které samozřejmě zná stanovy Vaku a ví, že nikdo jiný než akcionáři z řad měst a obcí nemůže být jinak než protiprávně ovládající osobou Vaku Zlín, oznamují, že Vak Zlín ovládá Jižní vodárenská, a.s. a proti tomuto protiprávnímu stavu ve Vaku Zlín nic nedělá. Nechává JIV chodit na VH, hlasovat a zásadním způsobem ovlivňovat dění ve Vaku Zlín!

21.5.03 JIV nabízí Luhačovicím spolupráci při rozdělení Vaku Zlín a oddělení vlastnictví od provozování

Pozn.: PROVOZNÍ MODEL musí být na valné hromadě schválen 75% přítomných hlasů. Spolupráce byla nakonec realizována dne 4.3.04, kdy zastupitelstvo Luhačovic schválilo vytvoření provozního modelu ve Vaku Zlín a schválilo uzavření Smlouvy o společném postupu města, Vaku Zlín a Zlínské vodárenské a Smlouvu o umístění účelového finančního plnění.

9.6.03 Valná hromada Vaku Zlín – Zápis o průběhu valné hromady

30.6.2003 Valná hromada Jižní vodárenské, a.s.  Jediným akcionářem JIV je Česká infrastruktruní, a.s. a   hospodaření JIV v roce 2002 skončilo ztrátou 23 mil.Kč

Údajný strategický investor JIV se základním kapitálem 1 mil.Kč, kterého představenstvo Vaku Zlín navrhlo schválit akcionářům Vaku Zlín 17.4.2002 jako provozovatele infrastruktury Vaku v hodnotě cca 1,6 miliardy Kč, dosáhl jen v roce 2002 ztrátu 23 mil.Kč. Tato ztráta měla být uhrazena z "projetku akvizice společnosti Vak Zlín" a rozhodl o tom vlastník JIV - Česká infrastrukturní, a.s.

17.8.03 Směrnice MŽP 11-2003 k Fondu soudržnosti

Typ oprávněného žadatele o podporu je obec, sdružení obcí, kraj, státní podniky a státní organizace

10/2003 Veolia water zveřejňuje informace, že získání akcií Vak Zlín je pouze dočasným krokem. Cíl je rozdělit dané společnosti a ponechat si pouze provozní část.

Pozn.: Je zde uvedeno, kdo kontroluje dění ve Vaku Zlín a jaký je jeho skutečný cíl. Jelikož JIV (Vivendi) disponovalo pouze částí potřebného počtu hlasů, musí ještě před valnou hromadou část hlasů dokoupit. Nabízí odkup akcií Vaku Zlín, aby mohla koncentrovat vlastnictví akcií a realizovat provozní model, a dne 21.5.03 JIV nabízí Luhačovicím spolupráci při rozdělení Vaku Zlín.

21.10.03 JIV dotace a provozní model Vaku - dopis obcím Zlínského regionu

„Jako hlavní téma k aktuálnímu řešení ve VAKu Zlín vidíme zejména otázku prosazení provozního modelu, který je klíčem k tomu, aby pro oblast okresu Zlín nemusela o dotace z fondů EU žádat města a obce okresu Zlín (s dofinancováním z obecních rozpočtů), ale společnost Vodovody a kanalizace Zlín, a.s. v provozním modelu. "

Pozn.: PROVOZNÍ MODEL musí být na valné hromadě schválen 75% přítomných hlasů. Vak Zlín do doby, než ho přes ČS ovládla JIV, splňoval nutné podmínky žadatele o poskytnutí dotací z fondů EU. Vak mohl žádat o dotace a místo měst a obcí spolufinancovat potřebnou spoluúčast. Provozní model Vaku Zlín nebyl podmínkou pro vznik oprávnění Vaku žádat o dotace. To, že město Zlín a některá další města a obce uzavřely s ČS, resp. s JIV smlouvy, které fakticky znemožnily Vaku možnost získat dotace z EU, zástupci města Zlín v představenstvu Vaku věděli díky analýzám, které nechali vypracovat v roce 2001. Atlantik předal Analýzu společnosti Vodovody a kanalizace Zlín, a.s. a společnost ALFAX zpracovala Strategii rozvoje VaKu a vodního hospodářství v regionu. O negativních dopadech smluv s ČS na možnost získat dotace z EU věděli také zástupci města Zlín 30.4.2002 - Ministerstvo životního prostředí žádá primátora Zlína, aby zvážil převod akcií Vaku Zlín.

4.11.03 Představenstvo svolává Mimořádnou valnou hromadu Vaku Zlín

Na programu je schválení

Pravidel pro zvýšení základního kapitálu a vydání akcií společnosti Vak Zlín

a pověření představenstva zvýšit základní kapitál společnosti upsáním nových akcií splacenými nepeněžitými vklady. Představenstvo se pokusilo změnit stanovy Vaku, ale tvrdilo, že o změnu stanov nejde. Na MVH dne 11.12.03 je totéž již jako změna stanov znovu na programu valné hromady.

11.12.03 Představenstvo svolává další Mimořádnou valnou hromadu Vaku Zlín

Tentokrát je na programu valné hromady změna stanov společnosti, tzv.

Pravidla pro zvyšování základního kapitálu a vydávání akcií při jeho zvýšení nepeněžitými vklady.

„Protože je koncepce společnosti založena na scelování a provozování veškerého vodohospodářského majetku na daném území jako celku, a tím na solidárním přístupu k dosažitelnosti jejich služeb, které jsou zároveň základními potřebami pro život regionu, počítá se koncepčně s vložením tohoto majetku do společnosti Vak Zlín.“

Názor: Představenstvo Vaku Zlín s dvěma zástupci Zlína a dvěma zástupci JIV či Veolie navrhují, aby obce nabývaly do majetku akcie Vaku Zlín jako protiplnění za infrastrukturní majetek. Cena nabývaných akcií (emisní kurs) bude obsahovat i emisní ážio, tzn. za akcii o nominální hodnotě 1000Kč/akcii zaplatí obce majetkem jehož hodnota je větší než 1000 Kč. V roce 2001 ale město Zlín prodalo ČOV Malenovice Vaku Zlín přímo za znalcem stanovenou cenu, nikoliv výměnou za akcie Vaku Zlín. I v roce 2001 platila Pravidla pro zvyšování základního kapitálu a vydávání akcií při jeho zvýšení nepeněžitými vklady z roku 1998.

Názor: JIV i FNM předložily návrh, aby představenstvo bylo valnou hromadou pověřeno rozhodnout o zvýšení základního kapitálu společnosti úpisem akcií. Jedním z upisovatelů akcií mělo být město Napajedla, které mělo s JIV uzavřenu smlouvu, ze které plynulo, že jakékoliv akcie, které nabude, je povinno JIV prodat za 160 Kč/akcii.

11.12.03 Pravidla zvyšování základního kapitálu a vydávání akcií při jeho zvýšení nepeněžitými vklady.

11.12.03 Návrhy FNM a JIV k valné hromadě Vaku Zlín

Názor: Schválení Pravidel pro zvýšení základního kapitálu a vydání akcií společnosti Vak Zlín byl svým obsahem snahou změnit stanovy společnosti. Představenstvo se pokusilo změnit stanovy rozhodnutím prosté většiny a tvrdilo, že o změnu stanov nejde. Odmítlo některým akcionářům zaslat předem návrh Pravidel. Důkaz o tom, že to byl pokus obejít stanovy, dostali akcionáři dne 11.12.03, kdy představenstvo svolává další mimořádnou valnou hromadu Vaku Zlín. Tentokrát je návrh změny Pravidel pro zvýšení základního kapitálu a vydání akcií společnosti Vak Zlín již pod bodem Návrhu změny stanov.

31.12.2003 – Zpráva představenstva o podnikatelské činnosti společnosti a stavu jejího majetku

"Dobrá ekonomická situace a solidní pozice v obchodních vztazích dává akciové společnosti Vak Zlín perspektivu a záruku rozvoje i v budoucnosti."

Pozn.: To je dobře, že jste si toho vědomi,  proto musí co nejdříve zisky Vaku Zlín privatizovat Veolie, že? Proto za 4 měsíce dne 30.4.04 předkládá představenstvo Vaku akcionářům návrh zavedení provozního modelu s Veolií.