Veolie a Moravská vodárenská jsou povinny zaplatit R.Novotnému náklady řízení 18.876 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení

Vrchní soud v Olomouci mi dal opět pravomocně za pravdu

Vyhrál jsem i poslední část soudu s Veolií, která na mě zaútočila žalobami, ve snaze zabránit informovat lidi a mě vysát.

Odvolal jsme se proti tomu, aby Veolie a Moravská vodárenská (dále jen Veolia“ ) měli za žalobní útok č. 1 na mě, který spustili 3.1.2017 a trval vlastně tři roky, zaplatila dohromady pouhých 6.776 Kč a ne plnou sazbu, kterou soud může za toto určit. Odvolací soud mi 10.3. 2020 přiznal maximu, které ze zákona mohl. Vzhledem k mým nákladům je i navýšená částka směšná, což jsem věděl, již když jsem se odvolával, ale jde o víc než o peníze. Jde o princip.

Nadnárodní koncern Veolie  a její dceřiná společnost Moravská vodárenská, mi za 3 roky práce při obraně proti jejímu útoku nezaplatili ani korunu, ale aspoň museli zaplatit maximum nákladů za mé vyjadřování se k jejím písemným podáním k soudu. Ze zákona celých

18.876 Kč

?

Dle názoru právníka, advokáti, které si Veolia najala berou cca 2500 – 3000 Kč/hodinu a nad přípravou, podobou žalobního ataku a jeho vedení strávili až 1000 hodin. Veolie věděla, že stejný čas nad tím budu muset strávit já a můj právník a i když mi právník dá přátelskou sazbu např. 1000 Kč/hodinu, tak mne obrana proti tomuto útoku bude stát statisíce – a to je ten důvod, proč jsou podobné „žaloby“ podávány. Více WIKIPEDIA

Už chápete, proč jsem již  v první reakci na tento žalobní útok veřejně napsal, že jde o nejbrutálnější útok na mou osobu a mou rodinu?

„Všechny ujišťuji, že toto beru osobně a považuji to za nejbrutálnější útok na mou osobu a mou rodinu, ale i na Českou republiku (a to mi již gangsteři placení Hady v oblecích  zapálili u domu auto, fyzicky mne napadli, vyhrožovali mé rodině, apod..). Zda jde i útok na každého občana, který chce vodu v rukou státu a ne v rukou cizinců, si musí každý přebrat sám.

Tento útok považuji za zásadní. Je to střet o to, zda je Česká republika svobodný stát nebo KONCERNISTÁN.“

Celé mé vyjádření zde

 

Věděl jsem, že přiznaná částka ani z 10 % nepokryje mé náklady a neuhradí práci, čas, energii, které jsem musel vynaložit na svou téměř 3 roky trvající obranu proti rafinovanému útoku bílých límečků najatých Veolií. Přesto jsem trval, aby soud nařídí Veolii mi zaplatit maximum, které zákon umožňuje.

Konečný rozsudek totiž vypovídá také o stavu práva v ČR, o NE – vymahatelnosti práva a spravedlnosti a samozřejmě o samotné Veolii a lidí, kteří SEDÍ V JEJÍM VEDENÍ a ovládají správu vody v řadě regionů ČR.

Plnou moc na podání „žaloby“ na mne podepsali:

aPravda o vodě: Kde sedí ČÁP

K mé zde položené otázce, kdo je pan R.Čáp, jsem dostal zajímavou odpověď:

K Vaší veřejné otázce, kdo je Rostislav Čáp mohu trochu odpovědět. Pár měsíců před schvalováním „privatizace“ vodáren v Praze, svolal Ing. Petr Švec, tehdy náměstek primátora Koukala (oba ODS) pro úzký okruh „odborníků“ poučovací konzultaci a představení svých „koní“. Dostavila jsem se (díky pozvání Aleše Moravce– tehdy opozičního zastupitele, jako jeho poradkyně). Přišel tam studentík ekonomie. Na můj dotaz jaký obor studuje, sdělil, že ekonomickou vysokou školu. Na můj dotaz, co má společného s vodárenstvím a jak si představuje to budoucí fungování společností, odpověděl, že neví, že přišel, protože mu Ing. Petr Švec zavolal. Je to tedy  kůň ODS, jeden z „chobotů“, vedoucí přes Ing. Petra Švece a RNDr. Jana Koukala.  

Další díl do skládačky vnáší tehdejší zastupitel a poslanec F.R. Čech

 

Jde o víc než o peníze. Jde o vodu a voda je život a náš život ani život našich dětí do rukou koncernů rozhodně nepatří.

  1. Jde o to, aby lidé věděli, co je podstata a cíl podobných žalobních útoků, kdy útočník ví, že žalobu nevyhraje a podává ji, aby vás sál.
  2. Jde o to, jakou hodnotu má pravda a její zveřejňování.
  3. Jde o to, aby lidé i soudci věděli, jak jsou tyto žalobní útoky nemravné a nekalé.
  4. Jde o to, aby časem byly tyto praktiky, stejně jako v zahraničí, postaveny mimo zákon.
  5. Jde o to, aby soud vydal stanovisko k tomu, co si myslí o jednání Veolie, která před veřejným jednáním žaloby stáhla, tzn. co je tento žalobní útok zač.
  6. Jde o to, aby si lidé mohli na věc i na Veolii udělat názor, podložený pravomocným stanoviskem soudu.

Je třeba, aby veřejnost znala pravdu a vyčůranost i ubohost podobných žalobních útoků a věděla, že když se spojíme, tak se jim můžeme úspěšně bránit

Dal jsem proto všechny důkazy o Veolii a jejich nekalých praktikách Nadačnímu fondu PRAVDA O VODĚ a ten je poskytuje ZDARMA všem a pomáhá lidem, kteří požádají o pomoc, při podobném žalobním útoku. Tyto praktiky koncernu ve veřejném zájmu zdokumentoval a zpřístupnil – končí obdobně.

Ukazuje se pravá tvář lidí ve vedení koncernu, který stojí za žalobními útoky a přitom v ČR ovládá správu monopolu vody v řadě regionů. Odhalují tím sami, co pro prachy a vlastní prospěch jsou ochotni páchat nebo dělat. Téměř cokoliv i zneužít právní systém a pošlapávat práva občanů dané Listinou práv a svobod.

To vše jen proto, aby se udrželi u „koryt“:

 

Článek 17
(1) Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny.
(2) Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu.

Článek 21
(1) Občané mají právo podílet se na správě veřejných věcí přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců.

Článek 23
Občané mají právo postavit se na odpor proti každému, kdo by odstraňoval demokratický řád lidských práv a základních svobod, založený Listinou, jestliže činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků jsou znemožněny.

Systém stojící na kolaboraci a protiprávním stavu, stejně jako podnikání na tomto stojící, je nemravný, koloniální a ve svobodném státě neakceptovatelný

Jsem toho názoru, že jakákoliv společnost těžící z korupce nebo kolaborace politiků a části „odborníků“ s organizovanou skupinou nájezdníků anebo ovládající správu strategické suroviny díky porušování a obcházení zákonů, která navíc zaměstnává ve svém vrcholovém managementu zrádce a kolaboranty anebo je má v orgánech svých koncernových společností – nemá co dělat u správy pro stát strategických suroviny a odvětví, ani v žádné odvětví podnikání –  např. vodárenství, energetika, odpadové hospodářství, teplárenství, veřejná doprava, zdravotnictví apod..

Je to hrozba samotné podstata fungování a existence svobodného státu a svobodného trhu.

Jsem toho názoru, že ani sebelepší Public relation agentura neudělá ze společnosti, jejíž postavení stojí na výše uvedeném, společnost s dobrým jménem a nedokáže to ani advokátní kancelář s právníky, kteří beroucími 2.500- 3.000 Kč/hodinu.

Proč?

Protože žalobní útok je nemravný,  velmi zákeřný a proti gangsterským praktikám – zapalování auta, fyzického útoku – trvá roky. Když lidé, zástupci médií i soudci ví, jak lidé ve vedení koncernu jednají, k čemu se propůjčují, pak je jasné, že dobré jméno oni, ani společnosti, které toto dělají, dobré jméno nemají. Jde o rafinovaný útok ve stylu SLAPP. Cílem je snaha zabránit lidem, aby znali pravdu a požadovali ukončení protiprávního systému.

Nekalé a protiprávní jednání Veolie v zahraničí i v ČR

Soudu jsem doložil důkazy o tom, co je Veolie zač. Doložil jsem i zradu politiků vodařů a přiložil jsem fakta, důkazy i rozsudky, které potvrzují, že mám a říkám pravdu. Soudci Vrchního soud v Olomouci v kauze Vak Zlín mi dali za pravdu již koncem roku 2016 /ZDE/ a pravomocně  jednání Veolie popsali takto:

„Cílem společnosti JV, Zlínské vodárenské, tedy koncernu Veolia nebylo získat akcie Vak do vlastnictví, ale tuto společnost ovládnout a ponechat si její provozní část a to i za cenu postupu in frudem legis – obcházení zákona.

Jednání JV, ČS a města Zlín je jednáním nedovoleným nemůže tedy požívat právní ochrany. I když zákon nestanoví sankci za takové jednání, je nutno dovodit, je touto sankcí musí být opak toho, čeho chtěly uvedené subjekty svým nedovoleným jednáním dosáhnout, tj. účastnit se (i skrytě) valných hromad Vak Zlín a prosadit provozní model.“

Bývalý ředitel městské vodárny Vak Zlín, Bernard se účastnil  protiprávního komplotu, věděl o něm a měl Vak Zlín bránit, ale nebránil. Naopak a po vytunelování Vak Zlín se stal generální ředitel Veolie a působí i v orgánech Moravské vodárenské, které rozsévají žaloby na ty, kdo o tom, co se páchá informují lidi a sebe a své rodin, vodu a lidi brání i přes soudy.

 

Pokud toto víte, pak je vám jasné, co je cíl podobných  „žalob“ a ukazuje to, že se tito lidé se snaží zabránit informování veřejnosti a pravdy a informovaných lidí neskutečně bojí.

Proto je Pravda a její znalost veřejností důležitý krok k nápravě


Nenechte si ujít to nejlepší z VIDEÍ nejen o vodě!
Přihlaste se k odběru VIDEÍ

 

NADAČNÍ FOND PRAVDA O VODĚ

Informování lidí a obranu vody financuje z vlastních zdrojů a z příspěvků lidí, jako jste vy.

Od státu a politiků nechceme ani korunu, aby nás nemohli ovlivňovat. To nám umožňuje odhalit často protiprávní jednání politiků.

Transparentní účet

966665 / 0300 ČSOB

nebo

Děkujeme?

 

 

Podobné články