Pochybné „privatizační“ kauzy vodáren Praha, Ostrava, Zlín, Kroměříž – 9 miliard korun
Podle české pobočky nevládní organizace Transparency International (TIC) čtyři příklady neprůhledné privatizace vodárenských společností, kterou veřejný sektor – tedy hlavně města, obce a jejich občané – přišel o zisky ve výši až 9 miliard korun.
Soukromé společnosti, které vodárenskou infrastrukturu pronajímají od veřejných vodáren, navíc podle organizace nedávají dost peněz do její obnovy. Nájmy podle TIC často nestačí ani na odpisy, tedy náklady za opotřebení majetku.
„To přináší zásadní otázku, kdo a z čeho bude nutné investice do obnovy staré a výstavby nové vodárenské infrastruktury v ČR platit,“ píše TIC ve zprávě ke studii nazvané Privatizace českého vodárenství: kam odtékají zisky, kterou zveřejnila již v roce 2009 a kterou zpracovala společně s autorem projektu PRAVDA O VODĚ, Radkem Novotným, který nejen upozorňuje na nekalé a ekonomicky nevýhodné „tunelizace“ vodáren, ale přes soudy a poradenství obcí jim přímo brání.
Podle TIC má takzvaný „provozní model“ – kdy čističky a „trubky“ v zemi pronajmou obcemi a městy vlastněné vodárny soukromé společnosti – další velkou vadu. Kromě toho, že je smluvně uzavírán běžně až na 25 let, a přitom podle TIC „zestátňuje náklady a privatizuje zisky“, navíc ještě velmi komplikuje přístup vodáren k evropským dotacím.
Tím dál ztěžuje jejich velmi nákladnou obnovu, která se ročně v jednom průměrném okrese může pohybovat v řádech desítek i stovek milionů.
„Privatizace vodárenských společností sice přinesla státu, městům a některým vodárnám zpravidla jednorázové finanční zdroje, ale v dlouhodobém horizontu znamenala ztrátu dosavadních zdrojů financování rozvoje infrastruktury,“ uvedla za TIC Eliška Císařová, vedoucí projektu, který se vodárenstvím zabýval.
TIC: Vodárenství potřebuje regulátora
Čtyři v úvodu zmíněné příklady – privatizace Pražských vodovodů a kanalizací, Severomoravských kanalizací Ostrava, Vodovodů a kanalizací Zlín a Vodovodů a kanalizací Kroměříž – jsou podle TIC příkladem „neprůhledného nastavení vlastnických práv a dlouhodobých provozovatelských smluv“.
TIC proto radnicím doporučuje, ať jsou napříště při uzavírání smluv týkajících se vodáren velmi obezřetné.
Podle organizace, která se chce odteď vodárenství věnovat systematicky, by situaci pomohlo vyřešit ustavení jednotného nezávislého regulátora, který by v sektoru zajistil ochranu veřejného zájmu. A to včetně transparentních pravidel na stanovování výše ceny vodného a stočného.
Nemravný proces in fraudem legis vedl k vytunelování společnosti Vodovody a kanalizace Zlín
Celý protiprávní proces vedoucí k vytunelování okresní vodárny Zlín organizovanou skupinou, do které byli zapojení i místní politici, včetně jejich jednání ve prospěch cizinců i poté, co soudy potvrdily jejich léta dokládané protiprávní jednání, na které p. Novotný léta upozorňoval, kdy jednají na úkor vodárny, občanů i měst a ve prospěch soukromých firem, je zdokumentován.
Stejně jako názor soudců, kteří potvrdili pravdivost toho, co R. Novotný říkal: „Šlo o pokoutnou a protiprávní kolaboraci řady místních komunálních politiků, kteří napomáhali organizované skupině ovládnout a vytunelovat okresní vodárnu.“ Soud prohlásili toto jednání pravomocně za protiprávní. Doložili tak realizaci greenmailingového nájezdu na okresní vodárnu.
Vše bylo realizováno nemravným postupem in fraudem legis = jednání obcházející zákon, kdy soukromý subjekt nejprve v rozporu se zákony ČR okresní vodárnu ovládl, tomu napomáhali místní politici původně vodárnu ovládající a také představenstvo okresní vodárny, které místo aby vodárnu bránilo, protiprávní stav tajilo a proti němu nic nedělalo.
Následně byla vodárna protiprávně zbavena svého dominantního obchodního postavení, správce monopolu vody v regionu. Z vodárny byla prodána a částečně dokonce i bezúplatně vyvedena veškerá zisková aktiva, školení zaměstnanci, management i celé léta budované smluvní portfolio. Došlo k protiprávnímu vyvedení a převzetí celého ekonomického a ziskového potenciálu okresní vodárny do soukromých rukou. Vodárny tak přišla o stamiliónové dotace z EU.
Po roce 2009, kdy byla zpracována Analýza Transparency international, další jednání organizované skupiny a politiků podrobně popisuje a dokládá projekt PRAVDA O VODĚ na stránkách informující o VODÁRNÁCH , v tomto případě konkrétně o ZLÍNU.
Soudce Krajského soudu jednání organizované skupiny osob bylo protiprávní a mimořádně nemravné
„Přijetím napadených usnesení vrcholilo cílené jednání řada osob (právnických i fyzických) započaté někdy v roce 2001. …Obecně se dá uzavřít, že každý vztah měl svůj smysl, každý vztah byl předem načasován, stejně jako jednání každé právnické nebo fyzické osoby. Žádný vztah, žádné jednání nelze označit za nahodilé. V kostce shrnuto, když Jižní vodárenská, a.s. neuspěla v přímém výběrovém řízení v roce 2001, rozhodla se dosáhnout sledovaný cíl jiným způsobem. Prostřednictvím České spořitelny, a.s. ovládla potřebnou část hlasovacích práv ve společnosti Vak Zlín. V této fázi je zvlášť významná činnost SMZ a jeho zástupce Ing. Milana Soldána. Další fází bylo personální ovládnutí společnosti osobami se zkušenostmi v jiných vodárenských společnostech. … Z dosavadního zjištění soudu je zřejmé, že tyto osoby byly připraveny vykonávat potřebné činnosti pro jakoukoliv zájmovou skupinu (např. Ing. Bernard, místopředseda představenstva Vak Zlín, se stal generálním ředitelem obchodní společnosti Zlínská vodárenská, a.s. apod.).“
Soudce proces kolem Vaku Zlín označil za mimořádně nemravný a nezákonný:
„Rozhodnutí valné hromady, jako výsledek tohoto pokoutného procesu, soud považuje za mimořádně nemravné (viz ustanovení § 31 občanského zákoníku a ustanovení §1 odst. 2 obchodního zákoníku). Podobná jednání nahlodávají důvěru v obchodně závazkových vztazích, jako základ ekonomických vztahů ve společnosti … Napadené rozhodnutí jsou v rozporu s ustanovením §56a obchodního zákoníku. Soud považuje za zbytečné vyjmenovávat jednotlivá ustanovení, s nimiž jsou napadená usnesení v rozporu. Za nejvýznamnější však považuje právě otázku dobrých mravů. Některá jednání však dosahují takové intenzity, že je otázkou, zda byly porušeny toliko dobré mravy.“
Stahnout Analýzu transparency international
