Voda vydělává v ČR především zahraničním koncernům. V roce 2018 odteklo do ciziny přes 3,13 miliard korun

Z plateb lidí za vodné a stočné, díky mnohdy pokoutnému či protiprávnímu procesu při prodeji ziskových částí městských vodáren, odteklo v roce 2018 do ciziny přes 3,13 miliard korun

Dokazují to výroční zprávy koncernů, kteří v Česku mají v rukou správu monopolu vody a inkasují od lidí a spotřebitelů vodné a stočné a také za prodeje akcií vodáren zpět městům a obcím. Nejvíc vydělává fr. koncern Veolia.

Druhá nejvyšší dividenda z vody odtekla do Španělska společnosti Aqualia Czech (294 milionů) a třetí do rakouské Energie AG Bohemia – necelých 158 milionů. Do Francie šly zisky z vody také společnosti Suez ve výši 127 milionů korun.

Za rok 2018 odteklo do zahraničí na vyplacených podílech na zisku cca 1,23 miliardy korun a dalších 1,754 miliardy korun odteče postupně za prodej 49% akcií Pražských vodovodů a kanalizací, a.s. a cca 1,9 miliard korun za 50,1 % akcií Severočeských vodovodů a kanalizací, a.s.

V roce 2017 to bylo téměř 6 miliard Kč, z toho 1,5 z dividend a cca 4,5 miliard ze zadlužení SmVaku. V roce 2016  to byli 2,1 miliard Kč.

Údajný a mazaný postup, jak lidem nakukat, že se vrací voda do správy měst z rukou Veolie

Na severu Čech: 458 ­obcí a měst Ústeckého a Libereckého kraje od Veolie odkoupilo  50,01 % podíl v Severočeských vodovodech a kanalizacích (SČVAK) za cca 1,9 miliard korun. V zákulisí se ovšem dohodlo ještě něco jiného, než je presentováno lidem a zastupcům médií.

Není divu, že ředitel Veolie, Martin Bernard, který ví , že provoz vody bude Veolia v regionu dál zajišťovat, toto pro ČTK komentoval takto:  „Rozhodnutí akcionářů SVS vnímáme velmi pozitivně,“(odkoupí akcie SčVaK). „Přesnou podobu naší další spolupráce určí jednání, která by měla začít v nejbližší budoucnosti,“ dodal Bernard.

 

Veolia zůstala nadále tím, kdo o provozování vody rozhoduje. Za služby si od SČVAK nechá platit do ­nové společnosti, která vznikla vydělením ze SČVAK. V ní má sice jen 25 % podíl, ale údajně rozhodující zastoupení v představenstvu a za provoz ze zákona odpovídá představenstvo, které o všem zásadním co se týká řízení provozu rozhoduje…

Habaďura? Česká voda do českých rukou jen na oko

Heslo česká voda do českých rukou s lidmi rezonuje, ale kdo zná pozadí, ten ví, že skutečnost je zcela jiná a politici téma „vody“ využívají k lovu voličů. Udělali to v Libereckém a Ústeckém kraji, poté v Praze a Kladně. Balamutí lidi v Hradci, na Zlínsku apod.

Tato prohlášení jsou pro lidi pěkná, ale nic podobného se reálně neděje. Přelakuje se Potěmkinova vesnice a kšeft s vodou jede dál v rukou cizinců.  Veolie ani žádný jiný koncern  v Česku nekončí a na správě vodovodů vydělávají dál.

Posledních 20 let instalovali politici ve prospěch koncernů v ČR tzv. provozní model , což je pro některé velmi chytrá „privatizace“ zisků a zestátnění nákladů v monopolním odvětví vodárenství.

Ekonomka I. Švihlíková o tomto nedávno prohlásila, že je to důkaz naprosté idiocie a ekonom a zakaldatel Nadačnío fondu PRAVDA O VODĚ, R. Novotný, toto nazývá provozní tunel. V České republice je toto zavedeno v téměř 70% správy vodovodů a kanalizací, což koncernofilové maskují před veřejností tím, že jim mávají před očima mapou, kde je zcestná informace, že 90% infrastruktury vlastní města a obce.

Vlastníkem vodovodních a­ kanalizačních trubek jsou sice obce a ­města (přímo  nebo přes městské vodárny), ale k podnikání a ke generování zisků je mají na 30 let pronajaty koncerny, díky tomu, že politici, často protiprávně, uzavřeli s koncerny smlouvy, které vyvedly peněžní toky a zisky z vody do rukou cizinců a smlouvy nejsou pro města a obce vždy výhodné.

To, že vlastníte trubky, neznamená, že na jejich provozu vyděláváte, dokonce ani to, že vám koncern za ně zaplatí alespoň nájem.

 

Zpětný odkup akcií PVK v Praze

Praha se na odkupu MINORITNÍHO podílu provozní firmy Pražské vodovody a kanalizace (PVK) s Veolií dohodla loni v ­září. Za 49 % podíl zaplatí 1,754 miliardy korun  a Veolia bude PVK provozovat až do roku 2028. Za kolik Praha poté odkoupí druhou polovinu akcií PVK, nikdo neví.

Původně měla smlouva s Veolií v­ Praze skončit už v roce 2013, ale s devítiletým předstihem její platnost prodloužilo vedení města ovládané ODS, pod vedením Pavla Béma (ODS). Za vstup do PVK v minulosti zaplatila Veolia sedm miliard korun, které již občané Prahy Voelii v ziscích z vodného a stočného dávno zaplatili a PVK v ­současnosti každý rok od občanů a firem za vodné a stočné vybere přes sedm miliard korun, z toho za pronájem trubek Praze zaplatí asi dvě miliardy. Toto nájemné okamžitě započte lidem do ceny vody.

 

Cesta k vrácení vody a miliard městům vede přes obranu vodáren přes soudy

Některé případy pochybných „privatizací“ v Česku jsou u soudů. Ty řeší, jak se protiprávním jednáním dostaly zisky z vody původně ve správě Vodovodů a kanalizací Zlín do rukou Moravské vodárenské, patřící fr. Veolii. V příštích týdnech by měl Vrchní soud v Olomouci vydat rozhodnutí v zásadní žalobě v kauze komplotu, kolem Vak Zlín.

Šok, Mze hlasovalo PRO vyvedení zisků z vody na zahraniční koncerny!

Zástupci Veolie byli navoleni do představenstva VAK, ovládli vedení městské vodárny a to následně připravilo smlouvu na provozní model, který nyní provozuje Veolia. Zisková aktiva se fakticky vyvedla na soukromý subjekt,“ vysvětluje podstatu sporu Radek Novotný z ­Nadačního fondu Pravda o vodě, který obranou vodáren, lidí a nápravě dlouhodobě zabývá.

Cenová mapa vodného a stočného

 

Zisky z provozu, které odtékají soukromníkům do zahraničí, by měly skončit na účtech vodáren měst a obcí. Do vodárenské sítě v ČR JE POTŘEBA každoročně investovat cca 20 miliard. V roce 2017 provozovatelé (občané v ceně vody) zaplatili vlastníkům vodárenské infrastruktury nájem za trubky 8,5 miliard korun, dalších 3,7 miliardy uhradili provozovatelé (opět občané v ceně vody) v opravách a údržbě infrastruktury. Osm miliard korun tedy ročně v investicích do infrastruktury schází.

 

Nenechte si ujít nejlepší VIDEA nejen o vodě!
Přihlaste se k odběru VIDEÍ