Cena vody Náprava sev. Morava a SmVak Vodárny

Ředitel šumperských vodáren: Voda je strategická surovina, neměla by být předmětem podnikání

Ředitel šumperských vodáren: Voda je strategická surovina, neměla by být předmětem podnikání

Na Šumpersku přešlo hospodaření s vodou z rukou zahraniční společnosti do správy obcí a měst. „Voda je strategická surovina. Z mého pohledu by neměla být předmětem podnikání a je podle mého názoru dobře, pokud je její distribuce pod kontrolou měst a obcí,“ říká o průběhu transformace a vyhlídkách do budoucna výkonný ředitel společnosti Vodohospodářská zařízení Šumperk Martin Budiš.

Pozn.  NFPOV – Dlouhodobě spravuje a provozuje vodohospodářskou infrastrukturu v 6 městech a 24 obcích na Šumpersku společnost Šumperská provozní vodohospodářská společnost. Fr. koncern Suez se stal jejím majitelem v roce 2001. Akcionáři společnosti Vodohospodářské zařízení Šumperk VHZ jsou měst a obcí na Šumpersku, celkem 28. „Měli jsme jednání s obcemi a byl tam jednoznačný souhlas.  ŠPVS vznikla privatizací v roce 1994. Nikdo z přítomných starostů obcí neřekl, že to takto nechce udělat,“ nastínil k navrhovanému řešení člen představenstva VHZ a starosta Zábřehu František John. Toto byl zásadní krok ve vodohospodářství na Šumpersku. ŠPVS je dlouhodobě zisková. V posledních pěti letech se její zisky pohybovaly okolo dvaceti milionů korun ročně při obratech nad třemi sty miliony korun.

SUEZ odešel i z jiných měst např. ve Francii

Voda vydělává aneb jak korporace bohatnou na vodě

 

Pane řediteli, můžete, prosím, popsat obchodní model, jak v minulosti fungovalo zásobování vodou na Šumpersku se zahraničním provozovatelem?

Do konce roku 2020 byl provoz vodohospodářské infrastruktury společnosti Vodohospodářská zařízení Šumperk, která se nachází na území 28 měst a obcí šumperského regionu, zajišťován v takzvaném oddílném modelu provozování. Externí provozovatel na základě koncesní smlouvy převzal provoz a provozní rizika, například dodržování požadavků na kvalitu pitné či vyčištěné odpadní vody nebo výběr vodného a stočného, a hradil vlastníkovi infrastruktury nájemné, respektive pachtovné, za užívání vodohospodářské infrastruktury. V rámci tohoto modelu spolupracují vlastnická společnost Vodohospodářská zařízení Šumperk vlastněná městy a obcemi, která spravuje a rozvíjí vodohospodářský majetek, a provozní společnost, vlastněná soukromým vlastníkem, která zajišťuje údržbu, opravy a provoz vodovodů a kanalizací. V našem případě byla provozní společnost Šumperská provozní vodohospodářská společnost vlastněná francouzskou skupinou SUEZ. Provozní společnost v tomto modelu provozování podniká jako jakýkoliv jiný podnikatel, tj. hospodaří za účelem dosažení co nejvyššího zisku, který si potom ponechává.

 

Kde jinde v České republice podobný model dodnes funguje?

Tento model není neobvyklý. Kolem nás lze jmenovat například vodárny na Olomoucku, Prostějovsku, Zlínsku a jinde. (Pozn. zde všude protiprávně Olomouc , Prostějov, Zlín a to takto – Co je to provozní model/tunel?)

 

V první fázi, pokud si správně vybavuji, končila smlouva a vlastník vypsal výběrové řízení na nového provozovatele. Takže nějaká zásadní nespokojenost s tímto modelem původně nebyla, že ano?

Jde o jeden z možných modelů provozování, má své výhody i nevýhody. Šumperský region ovšem dlouhodobě usiloval o provozování své infrastruktury prostřednictvím vlastní provozní společnosti. V rámci pokračování dalšího provozu od roku 2021 jsme měli na výběr dvě varianty, a to vybudovat na zelené louce novou provozní společnost, nebo usilovat o odkoupení stávající provozní společnosti od zahraničního vlastníka. První varianta byla velice riziková s ohledem na zajištění kontinuity provozu a spoustu dalších technických aspektů. Nebyla rovněž z hlediska ekonomiky optimální.

Druhá varianta byla z hlediska veškerých analýz lepší, naráželi jsme ovšem na problém, že nám zahraniční vlastník SUEZ nechtěl zpočátku provozní společnost prodat. Tato varianta tedy nemohla být naplněna, neboť nebyla ochota prodávat. Z tohoto důvodu jsme museli přistoupit na variantu pokračování s externím dodavatelem a včas jsme vyhlásili koncesní řízení na výběr nového dodavatele.

 

Pozn.  VHZ resp. její akcionáři v minulosti oficiálně vyjádřili zájem ŠPVS koupit, fr. koncern SUEZ, majitel ŠPVS prodat nejdříve odmítl.

„Koncerny logicky odmítají formální a na oko udělané nabídky na odkup monopolu prodeje vody, na kterém krásně léta vydělává. Tyto nabídky jim mnohdy často jen na oko předkládají lidé, kteří jim šli v minulosti při prodeji monopolu vody na ruku nebo s ním léta spolupracují a je to jen vlastně šaškárna na oklamání voličů. Postoj koncernů se ovšem mění, když zjistí, že to města myslí vážně. Provozní společnost se stovkami zaměstnanců, která nemá s městem provozní kontrakt, je totiž bezcenná a hrozí jí bankrot.    

Proto, aby koncern pochopil, že to města myslí vážně,  hledala města vlastnící VHZ v koncesním řízení nejvýhodnějšího provozovatele vodohospodářské infrastruktury na dalších pět let. Dle neoficiálních informací v koncesním řízení byla podána výhodnější nabídka, než jakou nabídl SUEZ, jako  stávající provozovatel a SUEZ svůj trvale odmítavý postoj k prodeji přehodnotil a s prodejem souhlasil.“  – R. Novotný – zakladatel Nadace PRAVDA O VODĚ

„Zda to má souvislost s koncesním řízením úplně nemohu komentovat. Koncesní řízení stále běží,“ uvedl k obratu v ochotě ŠPVS prodat Radim Sršeň. Pokud by akcionáři VHZ nákup ŠPVS neschválili, pokračovala by VHZ v koncesním řízení a s jeho vítězem uzavřela smlouvu.

 

 

„Nabídnutá částka za odprodej je dle mého názoru férová a tato investice se nám případně brzy vrátí. Teď bude na rozhodnutí akcionářů VHZ, to je měst a obcí, jak vyhodnotí možné přínosy a rizika a zda se přikloní ke koupi ŠPVS a vlastnímu provozování či koncesnímu provozování prostřednictvím provozovatele. Ten také nabídl velmi dobré podmínky. Pro občany našeho regionu jsou obě varianty velmi dobrou zprávou,“ uvedl Radim Sršeň.

S dotazem na důvod prodeje a výši prodejní ceny byla oslovena i společnost Suez CZ, mateřská firma ŠPVS. „Velice se omlouvám, ale v tuto chvíli nemáme k vašemu dotazu žádný komentář,“ sdělila mluvčí firmy Kateřina Kodadová.

Zdroj komentářů p. Sršně:  ZDE

 

Kdy se tedy poprvé začalo mluvit o tom, že provozování vodovodů převezmou přímo města a obce?

V devadesátých letech byly uzavřeny dlouhodobé smlouvy zajišťující provoz    vodovodů a kanalizací prostřednictvím externího dodavatele. Tyto smlouvy byly platné až do konce roku 2020. Nastoupil jsem do společnosti Vodohospodářská zařízení Šumperk v roce 2015 a v tu dobu jsme již začali přemýšlet o tom, že by bylo vhodné po roce 2020 pokračovat v rámci samostatného provozu.

 

Co se změnilo, že zahraniční vlastník nakonec souhlasil s prodejem provozní společnosti?

Naše realizované kroky dovedli celou situaci budoucího provozu do fáze, kdy vlastník stávající Šumperské provozní vodohospodářské společnosti měl na výběr. Buď ukončí provozování vodovodů a kanalizací na Šumpersku bez dalšího, nebo nám společnost odprodá. Vybral si a nabídl nám odprodej.

 

Cesta k novému modelu tedy nebyla úplně lehká a zadarmo. Jaké byly podle vás největší úskalí a překážky?

Cesta nebyla lehká, to mohu potvrdit. Zvolili jsme jistý druh strategického postupu, který nám nakonec vyšel. Důležité bylo postupovat tak, abychom v každém okamžiku měli záložní variantu, a nebyli tak odkázání pouze na jednu cestu. Zajištění kontinuity provozu a jeho bezproblémový přechod na nové provozní smlouvy byl prioritou. Nechtěli jsme, aby odběratelé, tedy občané, cokoliv poznali nebo abychom je jakýmkoliv způsobem více zatěžovali. V konečném pohledu jsme dosáhli nejekonomičtějšího výsledku, a to hlavně z hlediska dlouhodobých výhledů.

 

Mezi obcemi a městy byl jasný, jednohlasný souhlas?

Akcionáři rozhodli na valné hromadě společnosti Vodohospodářská zařízení Šumperk o přechodu z oddílného modelu provozování na vlastnický model provozování takřka jednoznačně. Nikdo nebyl výslovně proti.

 

Na kolik celá transformace přišla, kde jste sháněli peníze?

Náklady spojené s odkupem 100 procent akcií provozní společnosti Šumperská provozní vodohospodářská společnost přišly i s příslušenstvím na něco kolem 130 milionů korun. Financovali jsme tuto transakci částečně sami, částečně z externích zdrojů. Výše vlastních prostředků se pohybovala v úrovni 56 milionů korun, 74 milionů korun nám v rámci akvizičního úvěru zapůjčila ČSOB banka. Tento úvěr jsme včas, ještě v roce 2020, z hlediska úroku zafixovali na velmi výhodné úrovni. Z dnešního pohledu nám fixace úrokové sazby na dobu deseti let šetří stovky tisíc korun ročně.

 

Jak tedy zásobování vodou na Šumpersku funguje v současné době?

Zásobujeme 74 000 občanů ve 28 městech a obcích. Kolegové z provozní společnosti jsou profesionálové s dlouholetou zkušeností z oboru vodohospodářských služeb. Služby poskytujeme v režimu 24/7. Spolupráci společnosti Vodohospodářská zařízení Šumperk a Šumperské provozní vodohospodářské společnosti hodnotím jako nadstandardní. Obě společnosti se vzájemně doplňují a koordinují své činnosti.

 

Teď už je to asi rok, v čem spatřujete největší výhody současného modelu, kdy vodovody a kanalizace provozují přímo města a obce?

Prvořadou záležitostí je nyní bezvadná dodávka pitné vody a udržitelná správa naší vodohospodářské infrastruktury. Zisk není prvořadý. Celá soustava je finančně uzavřena, takže veškeré alokované finanční prostředky od plátců vodného a stočného končí pouze a jen na účtech, z nichž se vrací do soustavy vodovodů a kanalizací, nikam jinam.

 

K zisku se ještě dostaneme. Nyní jsem se ještě chtěl zeptat, existuje oprávněný názor, že města a obce by neměla podnikat, protože to zkrátka neumějí, respektive neumějí to tak efektivně jako soukromá firma. Co si o tom myslíte?

Voda je strategická surovina. Z mého pohledu by neměla být předmětem podnikání a je podle mého názoru dobře, pokud je její distribuce pod kontrolou veřejných institucí. Akcionář, tedy města a obce, jsou z mého pohledu velice uvědomělí, uvědomují si rizika a nesnaží se experimentovat.

 

Současný model také znamená, že na řízení podniku se musí shodnout řada měst a obcí, kde má každý své vlastní zájmy. To může vést k velmi těžkopádnému rozhodování třeba o opravách a investicích. Jak zajišťujete shodu tolika různých zájmů? Dohodnete se vůbec na něčem?

Zatím jsme se vždy dohodli. Den má pouze dvacet čtyři hodin a také finanční prostředky jsou omezené, ale i přesto jsme vždy vypracovali takový plán oprav a investic, který respektuje nejen technický stav našeho majetku, ale rovněž i rozvojové potřeby měst a obcí.

 

Jaký měla transformace vodáren a kanalizací vliv na cenu vodného a stočného?

Pozitivní, první rok po převzetí provozu jsme mohli vlivem úspor provozních prostředků snížit cenu vody na o 1,50 koruny za metr krychlový, ačkoliv trh vykazoval pětiprocentní inflaci. Od roku 2021 máme nastavena nová provozní technická minima, od kterých se vyvíjejí tarify pro následná období.

 

Jaké máte dnes ceny v porovnání s ostatními vodárnami v Olomouckém kraji?

Aktuální sazba za vodné a za stočné pro rok 2022 činí 97,80 koruny za metr krychlový. Nepatříme k nejlevnější vodárně v kraji, cena pro šumperský region je ovšem v rámci celorepublikového průměru. Dovolte mi k tomuto prosím malé vysvětlení. Je současným trendem porovnávat ceny v jednotlivých správních obvodech, i když to z mého pohledu a z pohledu vodohospodářů obecně není správný přístup. Každý region má svoje specifika. Distribuovat vodu na Šumpersku je podstatně obtížnější, než ji distribuovat třeba na Orlickoústecku. Likvidovat kaly na Šumpersku je podstatně nákladnější proces, než je likvidovat například na Přerovsku. Pokud chcete porovnávat ceny s jinými vodárnami, tak velice rychle dokážeme škrtnutím dvou nákladových položek snížit cenu o 6,80 koruny, a tím uděláme Šumpersko nejlevnější v regionu. Přijdeme tím však o 12 milionů korun investic. Budeme mít levnou vodu, ale nevyužitý pracovní potenciál v provozní společnosti a infrastrukturu, kterou nebudeme obnovovat, modernizovat a rozvíjet. Z mého pohledu je extrémně levná voda vždy podezřelým ukazatelem. Smyslem je alokovat tolik finančních prostředků, abychom se nevymykali pokud možno celorepublikovému průměru.

 

Jaký odhaduje vývoj v nejbližších měsících s ohledem na rostoucí inflaci?

Tento trend nebude bohužel uspokojivý. Jsme plně závislí na vstupech, jako jsou nafta, energie, plyn, chemikálie, platy, ceny stavebních prací a stavebního materiálu, které promítáme do vodného a stočného. Vše je závislé na inflaci, kterou máme v současné době na úrovni 15 a více procent. Tak lze celkem reálně odhadnout i nárůsty cen v naší oblasti. Vše chceme podrobně spočítat. První čísla bychom měli znát na konci srpna 2022.

 

Můžete alespoň rámcově porovnat, jaké dřív byly a jaké nyní plánujete investice a jaké budou dividendy a co s nimi bude?

Společnost Vodohospodářská zařízení Šumperk bude pravidelně investovat do obnovy svého majetku ročně částku okolo 150 milionů Kč bez DPH. K tomu přibydou i mimořádné investice, které budeme financovat externě. Dividendu, jako podíl na zisku z provozní společnosti plánujeme držet na úrovni 12 milionů korun ročně po zdanění. Použijeme ji na splacení akvizičního úvěru od ČSOB, zbytek investujeme do obnovy vodohospodářského majetku.

 

V jakém stavu je v současné době vlastně vodohospodářská infrastruktura na Šumpersku?

Kolik potřebuje investic a které jsou hlavní v nejbližší době? Pro zajištění udržitelnosti naší soustavy potřebujeme ročně investovat právě asi těch 150 milionů korun. V současné době máme požadavky na obnovu infrastruktury v hodnotě asi 850 milionů, ale vše nejde udělat najednou. Aktuálně se věnujeme obnově velkokapacitního přivaděče z úpravny vody v Koutech nad Desnou do Šumperka. Příští rok chceme dokončit obnovu prvních 7 kilometrů z celkových 25. Aktuálně rovněž děláme generální obnovu úpravny vody v Moravičanech, na podzim zahájíme výstavbu sušárny čistírenských kalů na čističce v Šumperku. Pravidelně pracujeme asi na 14 stavebních akcí. Naše infrastruktura je celkově v uspokojivém stavu, ztráty vody na síti máme někde kolem 13 procent, což je hraniční hodnota, pod kterou se jde už jen velmi těžko.

 

Transformace vodovodů a kanalizací skončila, plánujete nyní do budoucna nějaké další strategické změny?

Z pohledu vedení společnosti nikoliv a nevím ani o žádných strategických změnách, které by byly diskutovány mezi akcionáři.

—————–

Vodovody a kanalizace na Šumpersku 74 000 odběratelů pitné vody ve 28 městech a obcích regionu, 950 kilometrů sítí vodovodů a kanalizací, 3 500 000 metrů krychlových dodané pitné vody ročně Vodohospodářská zařízení Šumperk vlastník sítí, akcionáři města a obce, obrat 150 milionů korun, 13 stálých zaměstnanců Šumperská provozní vodohospodářská společnost provozní společnost, vlastník Vodohospodářská zařízení Šumperk, obrat 350 milionů korun, 183 zaměstnanců

Zdroj: ZDE

 

Transparentní účet
966665 / 0300 ČSOB

nebo

Děkujeme ?

Žádné komentáře

Comments are closed here.

Prosazujeme vyšetření protiprávní instalace koncernů k naší vodě a garanci práva lidí na vodu v ústavě. Petici již podepsalo přes 36.000 lidí.

CHCI PODPOŘIT

Voda je dar, proto ji a lidi bráníme.
Vše financujeme z vlastních zdrojů a z příspěvků lidí, jako jste vy.

Transparentní účet

966665 / 0300 ČSOB

NEBO

 

AUTOŘI PROJEKTU PRAVDA O VODĚ

AUTOŘI PROJEKTU PRAVDA O VODĚ

Českou vodu si prodávejme bez cizinců a překupníků. Lidé, města i voda na tom vydělají. Ne zisky v daňových rájích, ale čistou vodu, kvalitní trubky v zemi a rozumnou cenu vody.

SLEDUJTE A SDÍLEJTE