Aktivita kolem garance práva lidí na vodu v Ústavě je žádoucí, ale je třeba si dát pozor na to, zda nejde o další populistické a volební hrátky. Politici musí pochopit, že voda je apolitická – voda je život – náš i přírody.
Přichází návrhy upravit ústavu a tím „chránit vodu“, což vítáme. Po Parlamentu ČR to požaduje Nadační fond PRAVDA O VODĚ nebo jeho zakladatelé od roku 2016. Pokud nejde o populistický krok k o(h)loupení voličů a jde o koncepční krok, pak na toto musí navázat dalších 9 kroků, které jsme politikům ukázali jako cestu k řešení v petici VODA JE ŽIVOT. Nikde je v prohlášení stran a hnutí nevidíme.
Je proto třeba obezřetnosti. Pokud na krok s úpravou ústavy nenaváže dalších 9 kroků, pak jde jen o volební hesla, vlastní prospěch stran a náprava do správy vody nepřichází! Jen úprava Ústavy ČR totiž nenapravuje hanebný systém dolování zisků a renty z vody v ČR. Žádné ústavní právo nezajistí odsun soukromých firem a Trautenberků ze správy monopolu vody a nevrací do správy vody zájmy lidí, státu a přírody.
K řešení problému s vodou je třeba stovek miliard, které vždy nakonec zaplatí občané. Pouhá úprava ústavy nevrací naše peníze, které platíme za vodu, zpět do vodárenského odvětví a tím do řešení sucha a čistoty vody, protože neruší hanebný systém, kdy miliardy z vody tečou do zahraničí nákladově i ve formě zisků.
K pochopení, co je komplexní řešení, je třeba znát odpověď na řadu zásadních otázek
Čí priority jsou naplňovány posledních 30 ve správě vody? Soukromé nebo priority občanů, státu a přírody?
Je prioritou vodárenského odvětví podnikání za účelem dosažení zisku nebo řešení sucha, čistota vody či zadržení vody v krajině?
Kdo má v rukou peněžní toky z vodného a stočného a zisky z vody – soukromý nebo veřejný sektor?
S tím souvisí důvěra občanů k voleným zástupcům
Co politici hlásají a co skutečně dělají? Proč zde není soulad?
Kdo vyvedl správu vody a peněžní toky z vody ve více než v polovině ČR do rukou koncernů?
Vypořádalo se vedení politických stran s kolaboranty z vlastních řad?
Přijaly strany odpovědnost za „zvací dopisy“ = pochybná poptávková řízení, jejichž smysl byl stejný jako smysl zvacího dopisu z roku 1968, kterým Indra, Kolder, Švestka, Kapek a Biľak zvali internacionální pomoc z východu? Vypořádaly se strany s novodobými „Biľaky“, kteří asistovali protiprávnímu komplotu vedoucí k ztrátě suverenity státu a vlivu veřejného sektoru na správu monopolu vody v řadě regionů ČR?
Jaké právní kroky realizovaly strany při obraně vodáren za posledních 30 let při obraně vody před kobercovým náletem koncernů na městské vodárny? Žádné?
Kolikrát se ti, co dnes údajně hájí zájmy lidí, obrátili na soudy, když koncerny protiprávně ovládly městské vodárny a z nich poté ve spolupráci s „politiky“ vykuchali vše, co generuje zisky = zdroje, které potřebujeme k řešení sucha? Žádné?
Existují rozsudky, které dokládají nemravnost jednání nájezdníků a politiků a tunelování městských vodáren? Politici to ví a nic nedělají? Pomáhají těm, kdo se do soudní obrany vodáren pustili? Nepomáhají? Jak to?
Návrh Nadačního fondu PRAVDA O VODĚ na nápravu věcí kolem vody, je proto daleko širší než návrhy politických stran
Pro vrácení zájmů a priorit lidí, státu a přírody do správy vody je potřeba udělat společně 10 kroků. Úprava Ústavy ČR je jen jeden z nutných kroků. Všechny jsou zde:
- Vytvoření dlouhodobé státní vodárenské koncepce vztahující se k zajištění zdrojů vody, bezpečného zásobování obyvatelstva pitnou vodou a čištění odpadních vod, k zabezpečení samofinancováni celého odvětví.
- Stanovení přístupu k pitné vodě základním právem každého občana v reakci na snahy o její komercializaci a toto právo občanům garantovat v Ústavě České republiky.
- Zachování zásady, že „voda není zboží“ ve všech otázkách týkajících se vody.
- Zapracování zásady, že služby zásobování vodou a čištění odpadních vod jsou prováděné ve veřejném zájmu a proto jsou lidská práva nadřazena nad zájmy soukromých subjektů.
- Zahájení procesu vedoucímu k transformaci stávajících společností působících v oblasti vodárenství do podoby veřejně prospěšných, tzn. neziskových společností.
- Garantování, že provozování vodovodů a kanalizací má podobu a charakter veřejné služby.
- Začlenění zásady, že vlastnictví, správa a kontrola vody, infrastruktury a hospodaření s vodou musí být v rukou veřejné správy do právních norem.
- Zajištění bezpečnosti pramenišť, vodních zdrojů a dodávek vody proti vandalismu a terorismu, za spolupráce bezpečnostních složek státu.
- Zajištění, aby společnosti působící ve vodárenství byly povinny poskytovat a zveřejňovat informace o kalkulacích cen a smlouvách s městy a jejich vodárnami, a to bez výjimek (obchodní tajemství ve veřejné službě je neakceptovatelné).
- Zapojení institucí, v jejichž působnosti je ochrana státu a jeho zájmů, např. zpravodajské služby, do prošetření podezřelých aktivit soukromých subjektů a přijetí opatření vedoucích k nápravě často protiprávního stavu hospodaření s vodou a řízení vodáren.
Poslední dobou předložili návrhy úpravy Ústavy ČR dvě politické strany – KSČM, KDU – ČSL a hnutí STAN.
Návrh KSČM
Poslanci Vojtěch Filip, Stanislav Grospič, Pavel Kováčik, Miloslava Vostrá a Marie Pěnčíková navrhují změnit Čl. 7.
Ten dnes v platném znění stanovuje: Stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství.
Nově by tento článek v případě schválení předloženého návrhu zněl:
Voda, jakož i ostatní přírodní zdroje a přírodní bohatství je ve vlastnictví České republiky. Česká republika chrání a zvelebuje toto bohatství a je povinna zajistit ochranu a šetrné využívání vody jako základní životní potřeby i ostatních přírodních zdrojů a přírodního bohatství ve prospěch svých občanů a následujících generací.
Způsob využívání a ochrany stanoví zákon.
NFPOV: Tento návrh pomáhá, ale neřeší problém komplexně
Návrh KDU
Chce změnit Ústavu pouze přidáním pěti slov. Článek 7 uvádí, že „stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství“. Lidovci ho chtěli doplnit o to, že dbá zejména o ochranu vodních zdrojů a půdy.
NFPOV: Tento návrh neřeší problém vůbec
Návrh STAN
Našemu návrh nápravy v 10 bodech potřebných realizovat pro nápravu nejvíce odpovídá předloha STANu, kde se uvádí, že by měl mít každý právo na pitnou vodu. Vodní zdroje by měly být statkem veřejného užívání. Zdroje pitné vody mají být určené k zásobování lidí, to by zajišťovaly obce a to na neziskovém principu.
NFPOV: Tento návrh také neřeší problém komplexně z 10 bodů řeší 3
Důsledky činů páchaných „politiky“ a nájezdníky, kolem městských vodáren DOPADAJÍ na občany ČR především:
• v drahé ceně vody
• ve stavu infrastruktury
• v tom, že za vodu platí lidé dvakrát (v ceně vody a z daní)
Co s tím?
Postavili jsme se tomu. Máme právo pít čistou vodu a platit za vodu spravedlivou cenu. Přidejte se situaci s drahou vodou a neřešení plýtvání vodou napravit lze
1) Toto děláme pro nápravu
2) Toto můžete udělat vy
NADAČNÍ FOND PRAVDA O VODĚ
Postavili jsme se protiprávní komercionalizaci vody v ČR přes soudy a projekt PRAVDA O VODĚ. Soudy nám potvrzují, že máme pravdu. Voda musí být dostupná všem občanům ČR, za spravedlivou cenu a nesmí být zdroj dolování zisků. Systém, kdy jsou zájmy soukromých firem nadřazeny zákonům a zájmům lidí, je ve svobodném státě neakceptovatelný. Proto léta zájmy lidí i státu bráníme a prosazujeme:
Vrácení priorit lidí do správy vody, odsun koncernů od české vody a garanci práva lidí na vodu v Ústavě ČR.
Co má společného správa vody v rukou koncernů a okupace v roce 1968?
Zrada: Kdo je odpovědný za předání zisků z vody do rukou cizinců?
Jedna odpověď
Vodu by měly mít pod kontrolou obce, potažmo stát.