Jak je výstižně vysvětleno na stránkách Franka Bolda, v demokratickém státě by měla být možnost občanů podílet se na rozhodování o záležitostech týkajících se místa, ve kterém žijí, zcela samozřejmá. Proto také Listina základních práv a svobod říká, že občané mají právo podílet se na správě veřejných věcí přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců. Místní samospráva je z povahy věci občanům nejblíže a má tak velký potenciál fungovat právě na základě širšího zapojování občanů do její činnosti a podpory veřejné debaty (http://frankbold.org/poradna/kategorie/obce-a-kraje/rada/zastupitelstvo-obce-a-kraje).
Do správy věcí místních se přitom občan může zapojit tak, že se mu podaří uspět v komunálních volbách a je z něho zastupitel nebo se jako odborník zapojí do práce výborů, což je iniciativní a kontrolní orgán zastupitelstva. Dalšími možnostmi, jak se zapojovat do dění ve městě, jsou referenda, petice, diskuze na zastupitelstvu, podávání žádostí o informace, komunikace s politiky a úředníky. To vše v sobě zahrnuje to, že byste měl mít jako občan možnost komunální politiku či jednotlivá témata detailně sledovat.
Materiály předkládané zastupitelům bývají při zachování dobré praxe projednány výbory a komisemi, do jejíchž oblasti spadají. Zastupitelé hlasující pro příslušný materiál jsou v důvodových zprávách seznámeni s doporučením výboru či komise. Často se stává, že při diskuzi k danému materiálu, pokud se člověk vyptává na podrobnosti, je odkázán na jednání výboru a je jaksi „uchlácholen“, že materiál byl projednán odborníky (nominovanými za politické strany) a že není třeba ho detailně rozebírat. Přitom ale ze zákona o obcích pouze jednání zastupitelstva jsou veřejná a jsou z nich pořizovány v dnešní době v městech audiozáznamy, které slouží občanům ke kontrole jejich zvolených zástupců. Nicméně pokud je na zastupitelstvu diskuze minimální , (zde je několik ukázek, jak se lidé poltiků ptají a jak „politici“ odpovídají), dochází k tomu, že dle mého názoru, občané netuší, koho si vlastně zvolili a co daný člověk vlastně prosazuje, a hlavně netuší, na jakém základě, diskuzi jsou rozhodnutí činěna. Z toho důvodu se domnívám, že i činnost výborů by měla být veřejná a stejně jako ze zastupitelstev by měly být videozáznamy/audiozáznamy dostupné na webu (samozřejmě s ohledem na ochranu osobních údajů).
Namítnete, že lidé se stejně o dění nezajímají? Ne všichni. A pro ty, co tak činí, jsou tyto informace esenciální. Ano, říká se tomu transparentnost. Heslo, které politické strany rády používají před volbami, ale jakmile se dostanou k moci, najednou přeci nejde prát špinavé prádlo na veřejnosti a bylo by to jako házet perly sviním. Bohužel i takové argumenty jsem za dobu svého krátkého působení v komunální politice slyšela. Dalším argumentem pak také bývá, že ze sebe nebudeme dělat šašky. Jak ale jeden chytrý kolega podotknul, šaškem se nestáváme tím, že zveřejňujeme, o čem se na výborech bavíme, nýbrž obsahem svých prohlášení.
Zdálo by se, že se jedná o nedůležitou záležitost, ale kde začít s transparentností, když ne na 1. stupínku politiky, tedy v jednáních výborů. Nechť se Vaši zástupci ukáží, jak to s Vámi myslí a jestli si nechají koukat do karet.
Zdroj: NFPK
Michaela Tejmlová – externí spolupracovnice NFPK, nyní pracuje pro službu Evropské komise Vaše Evropa Poradenství
VODA JE ŽIVOT A MŮJ ŽIVOT, ANI ŽIVOT MÝCH DĚTÍ, PROTO DO RUKOU KONCERNŮ ROZHODNĚ NEPATŘÍ!
Tím co dělám a jak žiji, jsem se naučil nebát se říct svůj názor, stát si za ním a tím bránit pokračování systému nastaveném v neprospěch lidí.
Jsem ekonom a expert na praktiky koncernů a Hadů na radnicích. Vysvětluji a dokládám, že koncerny pro prodej české vody nepotřebujeme, přišly na vodě vydělat, ne nám pomáhat a řešit naše problémy. Problém nejsou koncerny, ale kolaboranti, nedostatek informací a manipulace se zastupiteli. Bez nich koncerny monopol vod nikdy neovládnou a nevyinkasují z vody ani korunu.
17 let dokládám, že v ČR poteče z kohoutků čistá voda, pokud budou obnovené trubky. Ty budou obnovené, pokud se do nich bude investovat a investovat se bude, pokud peníze, které za vodu zaplatíme, skončí zpět v infrastruktuře a ne v zahraničí. VODA patří do rukou měst či státu ne překupníků.
Jsem autor projektu PRAVDA O VODĚ >> a spoluzakladatele NADAČNÍHO FONDU PRAVDA O VODĚ.
Pomohl ubránit řadu vodáren před vytunelováním a tzv. „provozním modelem“ – Kroměříž, Přerov, Pardubice, Náchod … Díky tomu dnes městské vodárny čerpají dotace z EU na investice, hospodaření s vodou mají zcela v rukou a prioritou je rozumná cena vody a obnova sítí, ne peníze od lidí na účtech majitelů korporací v zahraničí.
Informovanými nejde manipulovat, proto vznikl datový portál www.PRAVDAOVODE.cz >> a YOU TUBE KANÁL PRAVDA O VODĚ>> Kde jsou informace, které jinde nejsou a darebáci je tají. Mají je max. soudci.
Jsem spoluautor analýzy Transparency international: Kam odtékají zisky?>> a e-knihy PRAVDA O VODĚ: FAKTA?>>
Spolu s lidmi jsem požádal 300 vrcholných politiků o nápravu systému s vodou v ČR: INICIATIVA VODA 300> a spolu s cca 14.000 občany požaduji po politicích v Parlamentu ČR nápravu a každý, se k nám může přidat: VODA JE ŽIVOT – POŽADUJEME JI SPRÁVOVAT JAKO VEŘEJNOU SLUŽBU A NE KŠEFT
Staňte se fanouškem a sdílejte to, co vás o vodě zaujme Facebook VODA LIDEM>>
Napište komentář