Sever Čech bez Veolie? Již i na severu Čech řeší, jak zastavit odliv zisků z vody

Zisky z provozování vodárenské sítě v bývalém Severočeském kraji by mohly po roce 2020 přestat odtékat do zahraničí

Města a obce na severu Čech zvažují, že by po skončení stávající smlouvy vzaly provoz celé infrastruktury do svých rukou. Vodohospodářskou síť provozují Severočeské vodovody a kanalizace (SčVaK), v kterých má francouzská skupina Veolia podíl 51 procent. Ta za devět let v největších vodárnách v zemi inkasovala přes půldruhé miliardy korun na dividendách. Smlouva v roce 2020 vyprší. Samotná infrastruktura patří společnosti Severočeská vodárenská společnost (SVS), která patří městům a obcím.

Majoritu v Severočeských vodovodech a kanalizacích, a.s. vlastní Veolia

Současné vedení už dostalo mandát jednat s Veolií, co dál. Nemohou totiž jen tak ukončit smlouvy se SčVaK – SVS v nich vlastní 49 % akcií. 50,01 % akcií vlastní díky jednání „politiků“ v letech 1998-1999 fr. koncern Veolia, který majoritu v SčVaK koupil za symbolickou cenu.

Čtvrteční valná hromada SVS ze třinácti možných variant rovnou vyloučila tři, které nejsou v souladu s platnou legislativou. Zůstalo deset dalších, které ale nechce vedení konkretizovat. Ve hře je například soutěž na nového provozovatele, přechod celé sítě i provozu pod SVS nebo vykoupení podílu v SčVaK. (Pozn. obdobné varianty doporučuji politikům posoudit v rámci projektu PRAVDA O VODĚ.) 

„Jsou to varianty, které se nesmí posuzovat jen subjektivně, ale ze všech stran. Za rok by se mělo definitivně rozhodnout,“ řekl generální ředitel Bronislav Špičák. Podle něj akcionáři z řad měst a obcí, dávají najevo, že chtějí mít provoz vodovody pod kontrolou.

Zástupce největšího akcionáře SVS, liberecký primátor Tibor Batthyány ale už nedávno potvrdil, že bude usilovat o návrat vody plně do rukou měst a obcí. „Hledáme cesty, jak to celé pojmout. Zda bude síť provozovat například SVS, nově založená firma, nebo odkoupíme SčVaK,“ dodal Batthyány.

Kvůli dividendě chybí na investice

SVS ročně proinvestuje do vodárenské sítě 1,2 miliardy, skutečná potřeba je kolem dvou miliard korun. O sto padesát milionů korun ročně přichází tím, že zisky z vody míří do zahraničí.

Vodné a stočné v kraji je přitom jedno z nejvyšších v zemi. Vedení vodáren slibuje na příští rok výrazně menší zdražení než loni, cena vody ale už bude atakovat stokorunovou hranici.

Současné vedení nechce hodnotit, zda je aktuální smlouva výhodná nebo ne. „Bereme si ponaučení, co v ní bylo dobře a co ne,“ dodal Špičák.

Na severu Čech podobně jako v dalších krajích funguje takzvaný provozní model. Hlavní starost o vodohospodářský majetek patří firmě vlastněné městem či obcemi, ale provozuje ho na základě dlouhodobých smluv jiná společnost. Ta platí nájem a podle toho také patřičně vydělává. Z každé koruny na vodném a stočném má SčVaK čistých téměř devět haléřů.

Pozor! Koncerny koupily vodárny za desítky miliónů. Zpět je prodají městům za miliardy?

Plzeňsko, „politici“ a fr. koncern Veolia a dění kolem vody a společnosti VODÁRNA PLZEŇ, a.s.

Berlín: Voda se vrátila do rukou města, Francouzi museli odejít

Uložit

Uložit