Koncerny koupily vodárny za desítky miliónů. Zpět je prodají městům za miliardy?

V ČR probíhá ze zákulisní řízený „de-privatizační“ veletoč

Koncerny nakoupily vodárny od obcí za milióny a zpět jim je chtějí prodat za miliardy. Tato drahá hanebnost se může podařit, pokud lidé a média její podstatu hned na počátku neodhalí. Zahraniční zkušenosti dokládají, že koncernoví naháněči mají know-how, jak „motivovat“ politiky a ohnout jednání zásadní části „politické nomenklatury“ ve prospěch koncernů. O tom, že toto know-how bylo použito i v ČR nikdo nepochybuje.

Bylo využito v řadě regionů při předání monopolu hospodaření s vodou cizincům, kdy Hadi na radnicích zdůvodňovali zastupitelům, že je třeba vodárny rozdělit a provést v městských vodárnách privatizaci zisků a zestátnění nákladů. Toto bylo veřejnosti i zastupitelům presentováno jako příchod strategických investorů. Hadi na radnicích slibovali lepší zítřky. Prostě lhali: Města již nebudou muset nic financovat, cena vody poroste o inflaci a o vše se postará koncern, který přinese peníze a dotace z EU. Řada zastupitelů netušila, že jde o hanebnost vybraných místních „politiků“, kteří jsou součástí organizované skupiny osob pracující v zájmu cizinců a proto v dobré víře odsouhlasili vazalské smlouvy, prodeje části podniků vodáren a uzavření smluv o tzv. provozních modelech.

Tyto za babku prodané provozní podniky máme nyní koupit zpět a za stovky miliónů

Voda je volebně vděčné téma. Proto pozor na další tunely. Při „de-privatizaci“, tj. vrácení vodáren do rukou obcí, probíhá vlastně totéž jako při „privatizaci“, jen směr vodáren je opačný. Zisky opět nekončí u obcí a občanů. Končí u stejných struktur, jak při „privatizaci“. Koncerny „legálně“ vydělají desítky miliard, část ze zisku skončí u zákulisního politického establishmentu a drobné dostanou také místní oligarchové, kteří řídí komunální struktury. Pokud podstata „de-privatizace“ nebude odhalena v médiích hned na počátku, tak vše, co je výše uvedeno, zaplatí lidé a další generace v ceně vody a z daní (z veřejných rozpočtů).

Dobře zvolená mediální kampaň, kterou politici z peněz naháněčů koncernů klidně zaplatí, může voliče dostat na „správnou“ stranu a levoty s předraženou cenou vodáren, si neinformovaní občané všimnou, až už bude vše podepsané smluvně uzavřeno a lidé budou muset tunel zaplatit – přijde složenka a objeví se nové daně. Daň z hlíny, daň s trakaře a daň z vody.

Vysoké zisky koncernů = nehorázná cena prodávaných provozních podniků

Hlavní volebním tématem bude VRÁCENÍ VODY DO RUKOU OBCÍ. Na tom není nic špatné do té doby, dokud nevíte, že se provozní části podniků mají odkupovat za nehorázné ceny.

Establishment i koncerny ví, že pokud chtějí na vodě opět vydělat, tak nejvíce dostanou, pokud vše prodají městům co nejdříve. Proto již v předstihu spustili řízenou DE-PRIVATIZACI. Poslední roky probíhá proces, který brání zavedení funkční regulaci a přijetí legislativy, znemožňující koncernům čerpat miliardové zisky z vody, pokud je nevrací zpět od odvětví. To, co vyšlo z Ministerstva průmyslu je koncernům k smíchu.

Šlo o to získat čas a inkasovat co nejvyšší zisky, dokud se nezačnou odprodávat provozní podniky zpět obcím.
Testovací projekt zpětného prodeje již proběhl. Zvolili Plzeň.
Výsledek je pro koncern nad očekávání. Za podnik se základním kapitálem 5 mil. Kč zaplatilo město Plzeň přes 700 mil. Kč!

Kolem vodáren opět pluje všimné

Aby vyjednávací pozice koncernů byla silná, přijdou s myšlenkou odkoupit vodárny od koncernů „politici“. Pak se kupní cenou nebude nikdo moc zabývat.

Koncerny budou říkat: My prodávat nechceme, jsou to města, která chtějí vodárny kupovat. Prodáme, jen když cena bude zajímavá.

Pro města i koncerny je toto samozřejmě zcela jiná pozice než, když jsou na stole rozsudky a analýzy dokládající, že koncerny vlastně nic nevlastní (Vodovody a kanalizace Zlín) a koncerny nemají, co městu prodávat nebo provozní společnost vlastní, ale ta je vlastně bezcenná, protože smlouvu o provozování infrastruktury končí a města další Smlouvu o provozování uzavřít nechtějí. (Severočeské vodovody a kanalizace, Brněnské vodárny a kanalizace, Ostravské vodárny a kanalizace)

DE-PRIVATIZACE a Hlavní město Praha

Na magistrátu Hl. města Prahy toto již začalo. Na magistrátu mají tři velmi kvalitní právní rozbory, které dokládají, že smlouva o provozování s Veolií je neplatná a Francouzi díky ní vydělávají kolem půl miliardy korun ročně po zdanění.

V případě potvrzení tohoto závěru soudem, má Praha velkou šanci získat zpět miliardy korun a současně koupit provozní společnost Pražské vodovody a kanalizace, a.s. za symbolickou cenu, protože hodnota provozní společnosti PVK, bez provozní smlouvy, je prakticky jen o zbytkové hodnotě jednotlivých aktiv majetku PVK, nikoliv o hodnotě výnosového či ziskového potenciálu.

Přesto město místo podání žaloby a snížení hodnoty případného odkupu PVK, vypustilo do médií první publik relation (PR) bublinu o tom, že město Praha již jedná o odkupu akcií PVK od fr. koncern u Veolie. Pro článek zvolilo navíc seriózní HOSPODÁŘSKÉ NOVINY: Praha chystá velké nákupy firem. S Veolií jedná o koupi Pražských vodovodů a kanalizací, což ukazuje na velmi sofistikovaně připravenou mediální propagaci celé akce.

Článek dokládá, že „DEPRIVATIZACE“ se rozběhla s velkou pravděpodobností ve schématu, který jsem výše popsal.

Absurdní je, že se najednou v pokladně magistrátu Hl. města Prahy prý doslova válí volné miliardy a hospodaření města je absolutně pohodě. Na začátku roku 2016 přitom stejné vedení města Prahy tvrdilo občanům Prahy a celé České republiky, že nemá dost peněz na financování výstavby nové Ústřední čistírny odpadních vod pro Prahu a proto musí lidem znovu zdražit vodu. Praha se tak stala městem s nejdražší cenou vody ze všech hlavních měst Visegrádské čtyřky.

Na přehledu inkasovaných zisků vidíte, že lidé v Praze již jednou 6 miliard korun za novou čistírnu v ceně vody zaplatili, ale ty odtekly do zahraničí.

ŘÍZENÁ DE-PRIVATIZACE

Jako u předání vody koncernům v letech 1996-2006, hlavní zákulisní jednání s „politiky“ o de-privatizaci probíhá u velkých měst a vodáren. Zde je zisk pro zainteresované největší a hlavně, pokud se něco následně u dalších regionů nepodaří, tak zlaté vejce již bude na účtech v zahraničí. Proto kromě Prahy a Severních Čech již probíhají zákulisní jednání v Brně, Ostravě, Kladně a dokonce i ve Zlíně.

Plzeň – Drahá voda v Plzni a voda v rukou koncernu: Za vším hledej „politika“
Praha – Praha jedná s Veolií o odkupu akcií Pražských vodovodů a kanalizací
Liberecký a Ústecký kraj – Sever Čech bez Veolie? Již i na severu Čech řeší, jak zastavit odliv zisků z vody

Jak dostat vodu do rukou obcí a neplatit nesmyslně miliardy? Jak se ubránit dalšímu velmi kvalifikovanému útoku na peněženky lidí a veřejné rozpočty?

Od roku 2002 s rozumnými lidmi bráním vodárny, případně činíme kroky k vrácení vody do rukou obcí, za skutečně odpovídající cenu. Díky tomu existují pravomocné a pro celou Českou republiku precedentní rozhodnutí soudu, které bude znamenat, že řada tunelů byla do okresních vodáren instalovaná protiprávně.

Soud potvrdil, že „SMLOUVY“ s koncernem nikdy nebyly platně uzavřeny.

Je to logická, jasná a přitom právní cesta, jak dostat koncern od české vody a z České republiky a neplatit za to další miliardy. Rozsudek soudu, o který jsem 15 let bojoval, dává všem, tedy i politikům, obrovský prostor pro nápravu, pro vrácení vody a zisků z nich zpět do rukou městských vodáren a státu. Vzniká současně prostor pro rozkrytí rozsáhlé korupce, vyvození osobní odpovědnosti a vymáhání náhrady škod způsobené vodárnám, městům a občanům. Neoprávněně inkasovaný prospěch se bude muset vrátit a koncerny tímto lze právní cestou, legálně, bez jakéhokoliv znárodňování odinstalovat z monopolu vody a vodáren v ČR.

Voda do rukou státu nebo obcí samozřejmě patří, ale ne za cenu dalšího tunelu!

Stejně jako u instalace koncernů do pozice prodejců vody je třeba:

Dávat velký pozor na to, co se kolem vodáren děje. Kdo přichází s návrhem odkupu akcií a provozních vodáren.
Co dokládá navrhovatele odkupu zastupitelům, za jaké ceny a jaké jsou reálné hodnoty provozních částí vodáren, dané délkou trvání provozních smluv,
Kdo a kdy z „politiků“ prodlužoval smlouvy s koncerny, nejde o stejné lidi, kteří nyní navrhují odkoupit vodárny od koncernů?
Věnujte tomu, co se předkládá zásadní pozornost, vše si ověřujte u dalších odborníků
Trvejte na prokázání hodnoty provozních vodáren nejen vzhledem k délce trvání provozního kontraktu, ale také dle původní odkupní ceny.
Znemožněte odvedení pozornosti lidí od tunelů ve vodárnách a oprávněnému požadavku na náhradu škod, způsobených vodárnám, obcím i občanům.
Zapojte do obrany zájmu lidí a měst média a sociální sítě, znemožníme tím KONCERNOFILY ŘÍZENOU DE-PRIVATIZACI.