Slepičí polévka z vody: Z kapek se skládá moře, ale mnozí o tom pochybují

Slepičí polévka z vody, odpovídá na mnohé otázky. Mnoho lidí mi píše podobné komentáře:

politici vše rozkradli, že nic nelze udělat, protože už je to pryč,
může za, to Havel, Klaus, ODS, ČSSD….
nic nám v naší zemi nepatří
to ví každý, do cizích rukou voda nepatří. … jejich příšerná privatizace … díky vládním zlodějům.
za 26 let stihly naše politické elity rozprodat nejen vodu ale celou naši zem.
jste blázen- vrátit vodu z rukou koncernů zpět do našich rukou není možné.

Můj názor je tento

Není žádné oni, ale my. Každý z nás je kapka v moři. Nemůžeme ovlivnit, co udělají jiné kapky, ale můžeme ovlivnit, co uděláme my. Vše, co se děje v této zemi se děje a ovlivňujeme my – jednotlivé kapky. Sedíme u piva, nekonečných seriálů a počítačů. Ztrácíme schopnost rozeznat co je podstatné a co je informační smog. Necháme se manipulovat a přes existenci internetu a Googlu nemáme pro život podstatné informace v hlavě srovnané. Jsme pohodlní, složenky, co přijdou, zaplatíme a nevíme, komu ani kde naše peníze končí. Volíme ty, co nás zastupují, dáme jim opratě k našim životům, ale nezajímáme se, co s našimi životy dělají.

Zapomněli jsme, že politici se bojí jen veřejného mínění a voleb. Zapomněli jsme, že ten člověk vedle nás žije vlastně stejný život se stejnými radostmi a starostmi jako my. Zapomněli jsme, jaká je to síla, když děláme věci společně, když společně mluvíme, smějeme se, vymýšlíme hovadiny a žijeme s emocemi. Místo toho čumíme do mobilů i když sedíme s partnerem na kávě. Náš život jede na autopilota, kdy mnohdy nevíme, co je za den a proč se těšíme na sobotu či neděli. V hlavě nám kmitají milióny myšlenek a my to neumíme vypnout.

Pomalu ani nevíme, jak voní květina, pot ženy, jak zní smích, zpěv, jaké to je mít emoce, slzy v očích.

Připadám vám jako blázen?

OK, tak se na 3 minuty zastavte a přečtěte si to ještě jednou a poté na zbytek času zavřete oči a jen ho nechte v sobě protékat … Došel jsem k poznání, že pro nápravu čehokoliv o co stojíme, je třeba udělat jediné, začít tomu věnovat upřímnou pozornost. Platí to pro vše, co má pro nás smysl: žena, děti, zdraví, čas, vztahy, práce, sport i voda ….

Vypnout autopilota, TV a program spojený s vlastní leností – to jde. Místo toho pozornost, čas i přemýšlení věnovat tomu, jak to udělat půjde, co mohu udělat nyní a co skutečně dělám. Pak udělat první krok a pak další a další.

Že to není lehké?

A už vás něco, co bylo lehké, dovedlo ke spokojenosti nebo k výsledku? Myslíte si, že Lendl, Jágr nebo Krpálek dosáhli toho, co dosáhli a bylo to lehké?

Nějakou dobu už žiju tak, že se zastavím a procítím co je pro mne důležité a zda tomu opravdu pozornost věnuji. Dost často zjišťuji, že ne a něco upravím – přidám další kapku – a lepší se to

Naučil jsem se díky tomu mít rád lidi. Vidí jich kolem sebe čím dál více a cítím i vidím, že žijí vlastně totéž co já. Vlastně všichni jsme stejní, máme stejné přání, sny a cíle. Jen jsme zapomněli, že společně jsme daleko silnější a vše jde snáz.

Proč toto píšu na NEWS & MAGAZÍN?

Vodu potřebuji k životu a je to o tom, jestli ji věnuji pozornost, čas, práci a přemýšlení. Záleží, jestli nyní udělám, co mohu a pak udělám další krok a další a nehledím na ty, kteří tvrdí, že něco nejde.

Protiprávní komercionalizaci vody v ČR jsme se postavili. Není důvod, se nechát okrádat.

Proto prosazujeme:

Odpovědnost politiků za tunely vodáren. Vrácení priorit lidí do správy vody, odsun koncernů od české vody a garanci práva lidí na vodu v Ústavě ČR