„Odvolání“ JUDr. ŠOURKOVÉ zaslané odvolacímu soudu na příkaz vedení Vodovodů a kanalizací Zlín v roce 2014
Vedení měst, resp. vodáren a jimi najatí „advokáti“ se tváří, že neexistuje přiznání koncernu Veolie, co, jak a kým byl ve Vak Zlín a ve Vodárně Kladno-Měník spáchán tzv. provozní model. Přitom kromě tohoto přiznání Veolie existuje i pravomocný názor soudu, který potvrzuje to, co zakladatel Nadačního fondu PRAVDA O VODĚ, říká od roku 2002 – Smlouvy vyvádějící zisky z vody do rukou cizinců sám se sebou uzavíral díky politikům koncern.
Soud v roce 2010 poprvé rozhodl, že proces, který ve vodárně proběhl, byl nemravný, neplatný a nezákonný. Ekonomická nevýhodnost zavedeného tunelu je evidentní, stamiliónové zisky z vody končí v zahraničí, vodárna je díky tomu bez dotací a lidé platí léta nejdražší cenu vody.
V roce 2010 tak přišel první rozsudek, který drancování veřejných rozpočtů a peněženek lidí umožňoval ukončit, ale vedení městské vodárny, dosazené „politiky“ Statutárního města Zlín, které má ve vodárně rozhodující podíl, se proti rozsudku odvolalo (nekonec mu to stejně k ničmu nebylo – soud nakonec jejich protiprávní jednání v zájmu koncernu potvrdil) v rozporu se zájmy lidí, měst a obcí Zlínského regionu.
Vedení vodárny Zlín si najalo advokátní kancelář Toman Devátý a přes soudní kličky navzdory rozsudku udržovalo 6 let dál tok zisků z vody do Francie. Za těchto 6 let lidé na Zlínsku poslali v platbách za vodné a stočné fr. koncernu Veolia zisk ve výši:
495.245.000 Kč
Lidé a zastupitelé, by měli „poděkovat“ vedení Statutárního města Zlín, v čele s panem Adámkem (STAN), který vše ví, a ne že nic proti nepravosti nedělá, ale oni cíleně nepravost udržují v chodu.
Cekový objem ziskové marže, kterou lidé na Zlínsku zaplatili díky zradě politiků koncernu je uveden níže:
Veolie ovládá své konkurenty což legálně nebylo možné
Zde je přímé přiznání koncernu, že ovládl své konkurnety – městské vodárny, že si vše připravil tak, aby realizoval, co legislativa neumožňuje a jemu vyhovuje – provozní model.
Koncern Veolia v roce 2003 oficiálně publikoval (časopis Vodní hospodářství 10/2003), že legislativa brání zavedení provozních modelů vodáren. Přiznal, že proto pozměnil postup, městské vodárny ovládl, získal akcie městských vodáren, (stanovy a zákon toto zakazovaly) a cílem tohoto kroku je provozní model zavést.
Veolia přiznala již rok předem, než k tomu formálně došlo, že ovládá městské vodárny a ty si rozdělí a ponechá si pouze jejich ziskovou – provozní část!
Co to znamená?
Rok předtím, než proběhly evidentně zcela formální valné hromady městských vodáren, („schvalující“ to, co předem nalinkoval koncern), si zahraniční koncern připravoval vše, aby sám se sebou uzavřel smlouvy o nájmu a provozování na 30 let.
Díky tomu koncern ovládl peněžní toky z monopolu vody v daném regionu a „nahradil“ svého přímého konkurenta na trhu v postavení subjektu ovládajícího monopol vody v daném okrese.
To vše za podmínek, kdy si nechá to, co vydělává (prodej vody) a to do čeho se musí investovat (trubky) vrátí městům a obcím nebo městské vodárně, ale současně s trubkami stejně disponuje, protože si je pronajme na 30 let!
Soudce Krajského soudu v Brně již v roce 2010 prohlásil, že jde o nemravný tunel, jaký ještě neviděl
Lidé i města na tento léta doplácí. Vedení vodárny a najatí právníci velmi dobře vědí, co ve Vaku Zlín proběhlo a znají i tento koncernem publikovaný přímý důkaz.
Přesto se 6 let odvolávají proti rozhodnutí soudu, které nemravný systém umožňuje od počátku anulovat a umožňuje vrátit vodu a zisky z vody i hospodaření s nimi zpět do rukou měst a obcí.
Zde je celé přiznání Veolie, které zná jak vedení Vak Zlín, tak politici města Zlín i advokáti včetně p.Šourkové, která údjaně zastupuje Vak Zlín
Vrchní soud v Olomouci 22.11.2016 potvrdil správnost rozhodnutí Krajského soudu v Brně z roku 2014 a falešné „argumenty“ Šourkové, resp. městské vodárny, pravomocně smetl ze stolu.
Provozní model s Veolií byl realizován obcházením zákonů ČR: „Cílem společnosti JV, Zlínské vodárenské, tedy koncernu Veolia nebylo získat akcie Vak do vlastnictví, ale tuto společnost ovládnout a ponechat si její provozní část a to i za cenu postupu in frudem legis – obcházení zákona.
Jednání JV, ČS a města Zlín je jednáním nedovoleným nemůže tedy požívat právní ochrany. I když zákon nestanoví sankci za takové jednání, je nutno dovodit, je touto sankcí musí být opak toho, čeho chtěly uvedené subjekty svým nedovoleným jednáním dosáhnout, tj. účastnit se (i skrytě) valných hromad Vak Zlín a prosadit provozní model.“
Jednání vedení vodárny Zlín a také obsah odvolání napsané paní Šourkovou na příkaz vedení vodárny, tím získává velmi poučný charakter pro občany nejen Zlínska. Máte možnost pochopit, jaké právní kličky a „argument“, jsou lidé ve vedení městské vodárny jednající v zájmu zahraničního koncernu, schopni tvořit a soudům předkládat.
CELÁ FALEŠNÁ „ARGUMENTACE“ VEDENÍ VODÁRNY ZLÍN
Pikantní nebo spíš trapný pokus hodit špínu …
Transparentní účet
966 665 / 0300 ČSOB
nebo
Každá částka pomáhá
, i moře se skládá z kapek
. Děkujeme
