Novinářka Jana Lorencová mě navrhla na vyznamenání, za to co dělám pro obranu vody a lidí

Odkaz na výše uvedený příspěvek J. Lorencové na jejím FB jsem zaregistroval koncem dubna 2020.

S touto dámou jsem se poznal v roce 2016 poté, co jsem poslancům předal CHARTU VODA 300. Za její lidskost, postoje a především investigativní novinářskou práci si jí vážím a na tom nic nemění, že na řadu věcí nemáme vždy stejný názor a má hroznou neřest – kašle a přitom opravdu hodně kouří :-).

Vážím si jí i za to, že se jako jediný poslanec v ČR za posledních 20 let se reálnými skutky snaží mi i Nadačnímu fondu PRAVDA O VODĚ pomoct bránit vodu, vodárny a lidí.

Když mi řekla, že mne navrhne na vyznamenání, řekl jsem ji, že to od ní beru jako poklonu, bodejť by ne, vždyť zdokumentovala, zveřejnila a tím pomohla zastavit toto:

 

Řekl jsem jí ať to nedělá, že metál je k ničemu. Politici by mi místo toho mohli pomoct vodu bránit a ne dělat pravý opak, když řada z nich na úkor lidí s koncerny kolaboruje.

Řekl jsem jí, že lepší než metál je napsat společně knihu o vodě – Špinavá voda a …

Prostě, žádný metál a to od jakéhokoliv prezidenta, zájmy lidí do správy vody nevrátí. Asi se mnou souhlasíte, že Metál bez vody žádnou hodnotu nemá.  

Neposlechla mě. Jako obvykle je tvrdohlavá a návrh prezidentovi poslala a dokonce veřejně vyzvala i své přátelé, aby to udělali také. Přečetl, jsem si co napsala a co napsali lidé, kteří na její výzvu na FB reagovali. Ve většině případů jsou to pro mě neznámí lidé. Nepopírám, že mě jejich komentáře příjemně překvapily.

Chci všem říct dvě věci:

1. Všem, kteří reagujete na návrh paní Lorencové pozitivně, děkuji

V podstatě jste mi tím metál dali, ale tím, co píšete, jste mi dali daleko více. Dostávám tím potvrzení, že práce, kterou dělám, dává smysl i vám a její cíle také.

1. Ukončit kšeftování s českou vodou.
2. Vrátit do správy vody zájmy lidí.
3. Prosadit v zákonech 10 principů, které garantují:

1. 1. • Lidem právo na vodu.
      • Veřejný charakter správy vody.
      • Schopnost státu prosazovat a řešit problémy kolem vody bez vlivu a ohledu na zájmy překupníků, koncernů a mafie.

 

       2. Žádné vyznamenání od prezidenta ČR za posledních 20 let dostat nemohu

Politická nomenklatura posledních 20 let nemůže dopustit, abych dostal jakékoliv oficiální ocenění od státu (od politiků). I kdyby to prezident chtěl udělat, tak se to nestane, protože návrhy kandidátů filtrují poradci a kancelář a ten můj filtr rozhodně dál nepustí.

Jeden z poradců prezidenta je člověk z ČSSD, která v komplotech, proti kterým jsem se postavil, ve velkém jela a jede. Ano, vím, že i v ČSSD jsou i slušní politici, kteří se mnou vodu bránili či brání – p. Orgoníková či pan Mišák,  ale vedení ČSSD jelo a vlastně stále jede i proti nim.

 

P. Lorencová určitě chápe, že metál k životu nepotřebuji, ale řekla mi, že přivede k tomu, co dělám pozornost médií a tím pomoc i podporu. Asi v tom má pravdu, tak právě proto koncernofilové z řad politiků a koncerny, kterým slouží, nemohou dopustit, abych ho dostal. 

Mám s tím zkušenost. Poměrně vysoce postavení lidé v protikorupčním fondu mě navrhovali na nějakou cenu. Prý se najednou objevil takový tlak na to, ať to stáhnou, že to stáhli. Cca 3 dny předtím než se to udělovalo mi přitom volali, jestli mohu přijet v daném termínu na udělení ceny.

Těžkou hlavu mi to nedělá, stejně mi nikdy s vodou nepomohli a vím, že je dobré spoléhat jen na sebe, ale vodní mafie má lidi všude.

Paní Lorencové jsem zavolal, poděkoval a znovu vysvětlil, že její iniciativa bude ztráta času. Z rozhovoru je mi jasné, že to nevzdá a zkusí to. Za toto její vyjádření podpory děkuji a vám také, ale nechci, abyste byli zklamaní, proto říkám jaký stav.

 

V podstatě již metál mám a to od vás. 🙂 

Teď již jen ukončit kšeftování s vodou, vyřešit sucho, zadržení vody a její čistotu.

Jana Lorencová

Jana Lorencová je známá investigativní novinářka. Po absolvování gymnázia studovala v 60. letech 20. století na vysoké škole žurnalistiku, studium nedokončila kvůli nesouhlasu se vstupem vojsk Varšavské smlouvy. Krátce pracovala v médiích, ale i odtud byla v roce 1970 donucena odejít. Od roku 1970 pracovala z politických důvodů skoro dvacet let jako servírka, teprve pak se mohla vrátit k profesi, kterou v 60. letech studovala.

Po roce 1989 se vrátila zpět k novinářské praxi. Do roku 1994 působila v tištěných médiích, poté se stala zaměstnankyní České televize. Přízeň publika i nepřízeň mocných získaly její důsledné reportáže v pořadech Nadoraz, Fakta, Klekánice, Za zdí – těch reportáží bylo na 250.

Nejznámější jsou její reportáže o cause LTO (lehké topné oleje), o podvodech s drahými kameny a krachujících kampeličkách. Získala řadu novinářských ocenění, např. cenu Ferdinanda Peroutky, Křepelky a Trilobita. Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 kandidovala jako nestraník z druhého místa kandidátky hnutí ANO 2011 v Moravskoslezském kraji a byla zvolena. Získala 6 929 preferenčních hlasů. Do Poslanecké sněmovny ČR v roce 2017 již nekandidovala.

 

Krvavé oleje- Politiky vymyšlený a části policie řízený a krytý zločin s naftou = LTO

 

 

Hodně podobné věci se dějí ve vodárenství a energetice

Informování a obranu vody a lidí financuje z vlastních zdrojů a z příspěvků lidí, jako jste vy. Od státu a politiků nechceme ani korunu, aby nás nemohli ovlivňovat. To nám umožňuje odhalit často protiprávní jednání politiků.

Transparentní účet