Proč je cena vody v regionech s malou hustotou zalidění vyšší a pro rodiny je to přesto výhodné?

Koncernofilové a trollové v diskusích k článkům o vodě na idnes.cz, novinky.cz, aktualne.cz i v televizích a v diskusích na FB VODA LIDEM a různách koncerny financovaných webech manipulují s lidmi, když tvrdí, že městské vodárny nemají nižší cenu vody než koncerny a záměrně srovnávají nerovnatelné.

Proto to, co prosazuje Nadační fond PRAVDA O VODĚ, (vodu mají prodávat lidem výhradně městské vodárny a je to pro lidi výhodnější, než když toto dělají koncern, kteří si z vody dělají kšeft k dolování zisků) je prý argumentace diletantů, komunistů, idiotů nebo bolševiků, kteří chtějí vodu znárodnit a podobné slovní útok.

Rozhodli jsme se na tyto placené útoky trollů reagovat a dokládáme zde konkrétní fakta a příklad, který rozkrývá nekalost a podlost tvrzení těchto trollů

 

  •  Blansko cena vodného a stočného pro rok 2020 – 106 Kč/m3 vč. 15% DPH – městský prodejce vody
  • H. Králové cena vodného a stočného pro rok 2019 – 105,63 Kč/m3 vč. 15% DPH – prodejce vody koncern Veolie

1.     Faktory ovlivňující tvorbu ceny vodného a stočného

  1. Priority a zisk provozovatele

Zahraniční koncerny, jejichž prioritou není obnova infrastruktury, řešení sucha a zajištění dostatku vody lidem, ale inkaso zisku a jeho odeslání majitelům, kalkulují lidem do ceny vody ziskovou marži i v desítkách %, např. Severomoravské vodovody a kanalizace a.s. cca 40%

S touto ziskovou marží by soukromý provozovatel na Blanensku prodával vodu za cca 145Kč/m3 na ne za 106 Kč/m3

Ale na Blanensku se voda lidem neprodává jako kšeft s cílem dolovat z lidí přes vodu zisk. Zisk proto nemá zásadní vliv na výši ceny vodného a stočného ve Svazku VaK Blansko. Pro rok 2020 se zisk plánuje záměrně v zájmu lidí ve výši pouhých 3,3%. Vzhledem ke struktuře vlastnictví VAS, a.s., která je největší ryze českou firmou, vlastněnou pouze českými a moravskými obcemi a jejich Svazky, je zisk provozovatele je součástí tzv. municipálního přínosu a je z něj vyplácena těmto vlastníkům infrastruktury dividenda.

 

b. Výše spotřeby vody

VAS, divize Boskovice provozuje ve Svazku VaK Blansko 120 obcí (včetně jejich místních částí) a z tohoto počtu má 70 těchto katastrů méně než 500 obyvatel. Jedná se tedy o venkovský region s velice nízkou spotřebou vody z veřejných vodovodů. Oproti průměrné spotřebě v ČR je spotřeba v okrese Blansko nižší o cca 20%. O těchto 20% by samozřejmě mohla ponížit cena vodného a stočného v případě, kdyby spotřeba okresu Blansko byla stejné jako průměr v ČR.

c. Výtěžnost sítě

Co se týče výtěžnosti vodovodní sítě, tedy objemu fakturované vody přepočteného na 1 km vodovodu pro veřejnou potřebu, je rozdíl mezi naším regionem a průměrem v ČR ještě výraznější. Republikový průměr této hodnoty činí 6.227 m3 /1 km vyfakturované = spotřebované vody  / 1 km vodovodní sítě (údaj 2018).

Ve Svazku VaK Blansko je skutečnost více než třetinu nižší, a to 3.940 tis. m3.

To znamená, že k dosažení stejného objemu fakturace vody, jaká je průměrně dosahovaná v ČR, musí VAS provozovat v daném regionu o třetinu delší vodovodní síť, než je v ČR obvyklé. A delší vodovodní (i kanalizační) síť znamená vyšší náklady. Podobná situace je i u výtěžnosti z vodovodních přípojek. Zatímco v ČR je průměrná spotřeba v každé vodovodní přípojce cca 228 m3 za rok, v podmínkách Svazku VaK Blansko se jedná o pouhých 141 m3, tedy opět o zhruba šedesátiprocentní stav republikového průměru.

d. Struktura nákladů vodohospodářských společností

Náklady na provoz vodohospodářské infrastruktury se obecně vyznačují vysokou mírou tzv. fixních nákladů. Jedná se o náklady, které musí provozní společnost vynaložit bez ohledu na to, jaká je spotřeba vody ze strany zákazníků. Míra fixních nákladů se pohybuje okolo 80% na vodném, na stočném je pak procento těchto nákladů ještě vyšší.

e. Náklady na obnovu majetku

Svazek VaK Blansko, jako příjemce dotací z OPŽP, má povinnost vytvářet takový objem finančních prostředků, aby byla v budoucnu zajištěna tzv. samofinancovatelnost obnovy veškerého majetku Svazku. Zejména za tímto účelem odvádí VAS, a.s. Svazku VaK nájemné. Mze v poslední době začíná kontrolovat jak plnění PFO u jednotlivých vlastníků, tak samotnou strukturu těchto plánů. Výsledným stavem by měla být právě samofinancovatelnost vodohospodářského majetku.

f. Zadlužování vodárny ve prospěch příjmů cizinců

Že lidé budou v ceně vody platit toto, na rozdíl od severní Moravy a koncernem ovládané vodárně Severomoravské vodovody a kanalizace, lidem na Blanensku nehrozí.

0

2. Cena vodného a stočného na rok 2020

Předsednictvo Svazku vodovodu a kanalizací Blansko schválilo dne 11. 11. 2019 cenu vodného a stočného od 1. 1. 2020 v obcích, městech a městysech Svazku ve výši 92,17 Kč bez DPH (106,00 Kč vč. 15% DPH) za 1.000 l .

Cena vody vychází stejně z Finanční analýzy – stěžejního dokumentu nutného pro získání dotací z EU na obnovu infrastruktury, kdy v ceně vody musí být zakalkulováno:

zajištění samofinancování provozu projektů, na které Svazek dotaci žádá

zajištění samofinancování obnovy veškerého majetku Svazku

vytvoření přiměřeného zisku pro provozovatele při dodržení sociální únosnosti cen po celé období platnosti Finanční analýzy

Cena vody musí tedy garantovat, že Svazek měst je schopen financovat investiční i provozní náklady nejen u projektů, na které žádá dotaci, ale ufinancovat také provoz a postupnou obnovu veškerého majetku Svazku (tzv. Plán financování obnovy, dále PFO) a nebude překročena výše tzv. sociálně únosné ceny.

Na období let 2016 – 2020 plánuje Svazek vynaložit v rámci PFO téměř 400 mil. Kč pouze na obnovu infrastruktury (v této sumě nejsou zahrnuty nové investice). Z této částky mají tvořit přes 200 mil. Kč dotace.

Nemalé investiční prostředky vynakládá a bude vynakládat Svazek i v rámci nových investic, a to zejména na boj proti suchu, které region Blanensko zasáhlo ve velkém rozsahu, kdy nedostatkem vody je zasaženo nebo ohroženo cca 30 obcí okresu.

V roce 2020 začne realizace důležitá akce v tomto směru – Pitná voda Jedovnicko – za téměř 230 mil. Kč. Svazek dále ve spolupráci s VAS připravuje průzkum vhodných lokalit pro výstavbu nových velkokapacitních zdrojů pitné vody pro posílení páteřní vodovodní soustavy Velké Opatovice – Boskovice – Blansko.

Tyto životně důležité akce si samozřejmě vyžádají další finanční náklady.

Tab. 1 Porovnání ceny za 1.000 litrů pitné vody a odpadní vody v roce 2019 a 2020 v cenách bez DPH:

Cena bez DPH 2019 /Kč/ Cena bez DPH 2020 /Kč/ Rozdíl /Kč/ 2020/2019 Nárůst (%)
vodné 43,17 46,57 +3,40 7,88
stočné 43,65 45,60 +1,95 4,47
vodné+stočné 86,82 92,17 +5,35 6,17

 

Tab. 2 Porovnání ceny za 1.000 litrů pitné vody a odpadní vody v roce 2019 a 2020 v cenách včetně 15% DPH:

Cena s 15% DPH 2019 /Kč/ Cena s 15% DPH 2020 /Kč/ Rozdíl /Kč/ 2020/2019 Nárůst (%)
vodné 49,65 53,56 +3,91 7,88
stočné 50,20 52,44 +2,24 4,47
vodné+stočné 99,85 106,00 +6,15 6,16

 

Úprava ceny představuje pro čtyřčlennou rodinu, která spotřebuje 120 m3 za rok (průměrná spotřeba na okrese Blansko), zvýšení o cca 740,- Kč ročně, tj. v průměru o 62,- Kč měsíčně, je-li fakturováno vodné i stočné.

Parlament ČR v průběhu roku 2019 schválil přeřazení cen vodného a stočného ze základní (15%) do snížené sazby (10%) DPH. Toto začne platit od 1.5.2020. Snížená sazba se však bude počítat až na spotřebu po tomto datu.

Tab. 3 Porovnání ceny za 1.000 litrů pitné vody a odpadní vody v roce 2019 a 2020 v cenách včetně 10% DPH:

Cena s 15% DPH 2019 /Kč/ Cena s 10% DPH 2020 /Kč/ Rozdíl /Kč/ 2020/2019 Nárůst (%)
vodné 49,65 51,23 +1,58 3,19
stočné 50,20 50,16 – 0,04 -0,10
vodné+stočné 99,85 101,39 +1,54 1,55

Úprava ceny po snížení sazby DPH na 10% představuje pro čtyřčlennou rodinu, která spotřebuje 120 m3 za rok (průměrná spotřeba na okrese Blansko), zvýšení o cca 185,- Kč ročně, tj. v průměru o 15,- Kč měsíčně, je-li fakturováno vodné i stočné.

3. Struktura a vliv nákladových kapitol a zisku na cenu vodného a stočného

A. Přímé náklady do infrastruktury

Přímé náklady do infrastruktury (tj. nájemné infrastruktury, které odvádí provozovatel Svazku a náklady na opravy a údržbu infrastruktury)

B. Povinné náklady vyplývající z legislativy

– Poplatky za podzemní vodu a poplatky za vypouštění odpadních vod

– Náklady na likvidaci odpadu

– Náklady na výměnu vodoměrů

– Náklady na laboratorní rozbory pitných a odpadních vod

C. Náklady na elektrickou energii

Přímé náklady na elektrickou energii (bez spotřeby el. energie v provozních a administrativních budovách

D. Dodavatelské náklady na úpravu pitné i odpadní vody, nákup pitné vody a na čištění odpadních vod

Náklady na úpravu pitné a odpadní vody (tj. chemikálie), na nákup pitné vody (voda převzatá) a na dodavatelské čištění odpadních vod (voda vyčištěná)

E. Ostatní provozní náklady a tržby mimo vodné a stočné

– Provozní náklady dodavatelské (plyn, materiál, služby, atd.)

– Tržby mimo vodné a stočné (zejména předaná voda), které snižují celkové náklady

– Náklady na dispečink (nepřetržitý monitoring objektů a řízení dodávky vody do jednotlivých objektů)

– Interní provozní náklady (odpisy, režie)

F. Zisk provozovatele

Zisk provozovatele je minimalizován: 3,32% z celkových nákladů.

Graf Struktura nákladových položek – plán na rok 2020

 

 

NFPOV se postavil protiprávní komercionalizaci vody v ČR a začal lidi, vodu i ČR bránit.

Nenechte si ujít to nejlepší z VIDEÍ nejen o vodě!
Přihlaste se k odběru VIDEÍ

NADAČNÍ FOND PRAVDA O VODĚ

Informování a obranu vody a lidí financuje z vlastních zdrojů a z příspěvků lidí, jako jste vy. Od státu a politiků nechceme ani korunu, aby nás nemohli ovlivňovat. To nám umožňuje odhalit často protiprávní jednání politiků.

Transparentní účet

966665 / 0300 ČSOB

nebo

Děkujeme?

Podobné články