Dostaneme vaše peníze: Marže vodáren stouply až na třetinu ceny a zisk z vody mizí v zahraničí

Zisk z vody mizí v zahraničí a my je zbytečně platíme v ceně vody

Více než polovina z vodárenských společností v Česku loni zvýšila procento své marže, kterou promítají do regulované ceny vody. V extrémních případech tvoří až třetinu z nákladů na cenu vodného a stočného. Mezi regiony panují velké rozdíly. Nejvíce platí zákazníci na marži těm vodárnám, které provozují zahraniční firmy.

Ukazuje to meziroční porovnání kalkulací vodného a stočného, které posílají všechny vodárenské firmy každoročně Ministerstvu zemědělství. Z dvaceti největších firem v oboru jich loni zvýšilo svoji marži dvanáct, některé i několikanásobně. Sedm firem z dvaceti má marži přes deset procent.

Miliardy do Španělska ze severní Moravy

Žebříčku dlouhodobě vévodí Severomoravské vodovody a kanalizace, které do ceny vody kalkulují více než třetinovou marži z nákladů na vodu. Mluvčí firmy Eva Špirochová její výši obhajuje tím, že jsou čistě soukromou společností, která nemá přístup k dotacím. „Jediným zdrojem pro obnovu a modernizaci naší infrastruktury je tak kromě vyprodukovaných odpisů zisk,“ říká Špirochová.

Firma loni vydělala 388 milionů korun, 335 vyplatila svým akcionářům na dividendách, na investice nešla ani desetina zisku firmy ovládané španělským a japonským kapitálem.

pozn. R. Novotný: Argumentace paní Špirochové ohledně financování investic je děravá jako cedník.

Jen v roce 2013 z 388 mil. Kč zisku z distribuce „české“ vody na Severní Moravě, celých 335 mil. Kč odteklo do Španělska a Japonska!

Naháněči koncernů mluví o financování investic ne o tom, že druhu dírou jsou cizinci u našich studní

Češi samozřejmě v ceně vody investice platí, ale navíc platí i tyto enormní zisky. Od privatizace SmVaku v roce 1999 odteklo takto z peněženek lidí více než 4 miliardy korun, které do infrastruktury nikdy investované nebyly a nebudou.

„Za rozumnou pokládáme marži pět až sedm procent ročně,“ říká předseda Sdružení oboru vodovodů a kanalizací František Barák. Tuto podmínku splňují hlavně menší okresní vodohospodářské firmy, které si nechaly jak síť, tak její provozování. Nízká marže však může přinést zanedbávání investic, které se prodraží v budoucnu.

Poměr zisku k úplným vlastním nákladům je jedním z ukazatelů ziskovosti vodáren, stát ho však odmítá. „Není vůbec určující pro cenovou regulaci,“ říká Radek Ležatka, mluvčí Ministerstva financí, které má regulaci na starosti.

Evropská unie však nutí Česko změnit přístup. Vláda chce ještě letos rozhodnout, jak v příštích letech zpřísní regulaci. To by mělo přinést i nižší růsty cen vodného.