Lidé se ptají, jak je možné, že cizinci ovládli cca 70 % tržeb z vodného a stočného v ČR
Nadační fond PRAVDA O VODĚ připravuje sérií článků, které lidem odpoví a připravuje i právní kroky směrem k politikům, soudům a policii. Prioritou je, aby veřejnost i politici znali odpověď a zamysleli se zda je potřeba, aby se soudy a policie děním kolem vody a vodáren zabývali.
Proč tedy zastupitelé předali správu monopolu vody, kontrolu nad peněžními toky a zisky z vody zahraničním koncernům? K vysvětlení je třeba, aby lidé rozuměli definici trestných činů a věděli, co se páchalo a tvrdilo zastupitelům, kteří prováděli majetkové dispozice s akciemi vodáren nebo souhlasili s uzavřením různých, např. Smluv o prodeji části podniku anebo Smluv o nájmu a provozování.
Základ pro posouzení, zda se správa vody dostala do rukou koncernů legálně nebo na základě organizované trestné činnosti je potřeba mít jasno ve dvou věcech:
-
Jaké jsou dle trestního práva skutkové podstaty trestných činů?
- podvodu
- zneužití postavení veřejného činitele
- zneužit informací v obchodním styku
- nekalé soutěži
2. Co se dělo, resp. co bylo zastupitelům a státním institucím předkládáno, tvrzeno a jaká byla skutečnost?
- Zda zastupitelé měli při rozhodování o provedení majetkové dispozice – prodeje akcií vodáren nebo udělení souhlasu s uzavřením Smlouvy s koncerny – úplné, pravdivé informace anebo rozhodovali na základě lží a pachatelé jim zásadní informace tajili.
- Co bylo sdělováno institucím, jako je Úřad pro hospodářskou soutěž, Středisko pro cenné papíry, soudům a Komisi pro cenné papíry.
NFPOV je toho názoru, že pro nápravu věcí kolem vody je podstatné je rozumět právu a znát PRAVU A FAKTA O VODĚ
Proto, aby si lidé byli schopni udělat vlastní názor, jsme se rozhodli napsat sérii článků, kde vysvětlíme skutkovou podstat trestných činů a zveřejníme informace, které měli zastupitelé v době, kdy prováděli rozhodnutí o provedení majetkové dispozice s majetkem měst či městských vodáren – tzn. schvalovali prodeje akcií vodáren a následně schvalovali smlouvy s koncerny o nájmu a provozování apod..
Lidé i politici musí mít informace o tom, co se dělo kolem vodáren, resp. co bylo zastupitelům předkládáno a tvrzeno. Zda zastupitelé měli při rozhodování o provedení majetkové dispozice – nejprve prodeje akcií vodáren nebo později udělení souhlasu s uzavřením Smlouvy o prodeji části vodárny nebo Smlouvy o nájmu a provozování infrastruktury s koncerny – úplné, pravdivé informace anebo jim byly předloženy informace lživé, neúplné a pachatelé jim zásadní informace zatajili a následně se na provedené dispozici sami obohatili apod..
Jaká je skutková podstat trestného činu podvodu?
Pro naplnění skutkové podstat trestného činu podvodu musí být společně čtyři následující skutky:
- Pachatel uvede jinou osobu v omyl, využije jejího omylu nebo před ní zatají podstatné skutečnosti.
- Podvedená osoba v důsledku svého omylu nebo nedostatku znalostí, či podstatných skutečností provede určitou majetkovou dispozici.
- Touto provedenou dispozicí vznikne na cizím majetku škoda nikoliv nepatrná.
- Pachatel nebo někdo jiný se tím obohatí.
Aby se jednalo o trestný čin podvodu, musí existovat souvislost mezi omylem určité osoby (zastupitelů) resp. její neznalosti všech podstatných skutečností) a majetkovou dispozicí (učiněnou s uvedenou neznalostí) a souvislost mezi provedenou dispozicí, škodou vzniklou na základě této dispozice a obohacení se pachatele nebo třetí osoby.
Omylem se rozumí – neshoda, rozpor vědění, představ určitého člověk se skutečností. Mýlíce se osoba o rozhodné skutečnosti buď neví vůbec, nebo má o ní nesprávnou či nedostatečnou představu. Pachatel uvede v omyl jinou osobu aktivní jednáním, které má povahu určité lsti, když pachatel předstírá, uvádí existenci určitých okolností, které jsou v rozporu se skutečným stavem věci.
O uvedení v omyl jde i tehdy, kdy byl omyl vyvolán něčím jiným než jednáním pachatele, ale pachatel o omylu věděl, podvedeného pravdivě neinformoval a sám ho zneužil.
Zamlčení podstatných skutečností – pachatel úmyslně neuvede, nesdělí jemu známé skutečnosti, rozhodné okolnosti (např. o majetkové situaci, o skutečných cílech, o nepravdivosti slibovaných efektů), které mají pro podvedenou osobu zásadní význam v tom smyslu, že kdyby o nich věděla, neučinila by určitou majetkovou dispozici buď vůbec, anebo by ji učinila podstatně odlišným způsobem.
Neznalost podstatných skutečností se může týkat i takových skutečností, které teprve mají nastat a pachatel trestného činu podvodu o omylu (neznalosti) podvedeného od samého počátku ví, ví, že se na tom obohatí on nebo třetí osoby.
Dispozice majetkové povahy se rozumí majetkové plnění, jímž dochází ke škodě na straně podvedeného a k obohacení se na straně pachatele nebo jiné osoby. Jde zpravidla o předání, prodej nebo pronájem určité věci – movité, nemovité, akcií nebo služeb z majetku poškozené osoby do dispozice pachatel nebo jiné osoby. Na rozdíl od krádeže, kdy si pachatel vezme věc sám, ji při podvodu pachateli oklamaná osoba vydá sama.
Majetkem se rozumí – souhrn věcí, pohledávek, práva penězi ocenitelných hodnot, např. všech aktiv určité společnosti.
Škodou na cizím majetku je jakákoliv újma, která představuje jak zmenšení tohoto majetku, tak i ušlý zisk.
Škoda nikoli nepatrná je škoda ve výši alespoň 2.000 Kč
Obohacení se – znamená neoprávněné rozmnožení majetku pachatele nebo někoho jiného v důsledku podvodného jednání. Obohacení může spočívat i v rozšíření majetkových práv a v ušetření nákladů, které by jinak pachatel na dosažení prospěchu musel sám vynaložit.
Myslíte si, že by toto mohlo nastat bez páchání organizované trestné činnosti?
Napište svůj názor dolů do komentáře.
Transparentní účet
966665 / 0300 ČSOB
nebo
Každá částka pomáhá?, i moře se skládá z kapek?. Děkuji
