„Dobré jméno“ Veolie? Co je ve skutečnosti tato nadnárodní společnost?

Skutečné „Dobré jméno“ Veolie dokládá případová studie a výsledke vyšetřování v Bruselu (Belgie) a Rabatu (Maroko)

Nadnárodní společnosti se schovávají za odpovědnost svých dceřiných společností, aby se vyhnuly tomu, aby se zabývaly sociálními a environmentálními důsledky svých činností na jihu. Společnosti postižené činností těchto společností často nemají možnost získat spravedlnost. Je proto naléhavé vytvořit závazné mezinárodní předpisy, které regulují činnost nadnárodních společností. Kampaň „práva pro všechny, pravidla pro nadnárodní společnosti!“, Která je koordinována na evropské úrovni ze strany Evropské koalice pro sociální a odpovědnosti vůči životnímu prostředí (ECCJ), uvede ve Francii občana fóra pro sociální odpovědnost podniků (FCRSE) a CRID jako součást kampaně „Jedna planeta“.

S 106 dceřinými společnostmi a provozy v 77 zemích se společnost Veolia Environnement pyšnila reprezentací „francouzského modelu“ vodního hospodářství po celém světě. Ale dnes je tento model v krizi. Veolia zvláště čelí vlně rekomunalizace vodního hospodářství ve Francii a jinde. V této souvislosti se „chartou udržitelného rozvoje“ a reklamními kampaněmi „největší společnost poskytující vodohospodářské služby na světě“ nezapomene na rozpor mezi společenským obrazem, který je ekologicky a společensky zodpovědný. se chce dát sama sebe a dopad jejích aktivit.

Obzvláště to demonstrují dva případy. Za prvé, náhle uzavření čistírny odpadních vod Brusel Nord, aniž by byly místní úřady informovány 8. prosince 2009. Aquiris, dceřiná společnost společnosti Veolia, která provozovala stanici, přerušila čištění odpadních vod více než jednu milión, odmítnuto několik dní ve třech směrech. To vyvolalo velký politický konflikt. Jak ukázala zpráva nezávislé vyšetřovací komise, inovační technologie pro čištění odpadních vod, údajně méně znečišťující a „v zájmu životního prostředí“, kterou společnost Veolia předložila, aby získala tuto obousměrnou smlouvu. před lety nebyla pravděpodobně vhodná a riskantní.

Druhým případem je delegování správy vod v marockém hlavním městě Rabat. Již deset let provozuje společnost Veolia Environnement v regionu Rabat několik veřejných služeb: osvětlení, odpad, vodu a kanalizace. Selhání řízení rychle objevil, ohrožení veřejného a soukromého sektoru a motivovat nespokojenost marockých občanů, sdružení a asociace: nadměrné zvyšování cen, zpoždění investic a poddimenzované, převádět neprůhledné finanční prostředky … V arabském jaru, protesty proti společnosti byly posíleny v roce 2011 v napjatém kontextu pětiletého nového vyjednávání smlouvy.

Lidé a životní prostředí jsou příliš často oběťmi činností evropských nadnárodních společností, zejména na jihu. Veolia je symbolickým příkladem, že voda, základní společné dobro, by nemělo být považováno za komoditu. Prostřednictvím těchto případových studií je odpovědností evropských nadnárodních společností a větší transparentnost jejich činností, kterou požadujeme: společnosti musí být právně odpovědné za dopad svých činností a jejich dceřiných společností na obyvatelstvo a prostředí.

Celkový závěr zprávy

Tyto dvě případové studie poukazují na nedostatky, pokud jde o distribuci vody, správu a organizační a finanční život. Činnosti společnosti Veolia Environnement pro vodu a odpadní vodu jsou charakterizovány tržní logikou. Nadnárodní společnost přenáší liberální logiku na řízení společného blaha, které nemůže splnit ekonomické a finanční požadavky. Vzhledem k těmto dvěma případovým studiím se zdá, že společnost Veolia považuje za prioritu, pokud jde o finanční investice, investice z hlediska lidských zdrojů a infrastruktury mohou být propuštěny do pozadí.

Společnost Veolia Environnement používá ve své komunikaci principy udržitelného rozvoje a práva na vodu. V březnu 2010 řekla Veolia Water nezávislému odborníkovi na lidská práva a vodu v Úřadu Vysokého komisaře OSN pro lidská práva, že jádro její činnosti „nosí vody pro ty, kteří to potřebují nejvíce. Nadnárodní společnost však soustřeďuje své aktivity do „ekonomicky rentabilních“ zemí, a nikoliv na ty, které mají největší potřeby v oblasti vody, zejména v subsaharské Africe.

Toto špatné řízení důležitých veřejných služeb, ať už v Evropě, v severní Africe nebo v Latinské Americe, vedlo k stále silnější mobilizaci k obraně vody jako společného dobra a k požadavku na veřejné hospodaření s vodou. Takže mnoho měst po celém světě se rozhodli vrátit ke skutečnému transparentní, demokratické a participativní re-municipalisant služeb vody a hygienických zařízení, což Veolia ztratit řadu zakázek.

Tato občanská a politická hybnost je reakcí na otázky řízení a správy v kontextu partnerství veřejného a soukromého sektoru, které ohrožují lidská práva a respektu k životnímu prostředí.

Zde k stažení