Vodárenství: Bezdůvodné obohacení a jeho následky? Trestná činnost nebo ne?

Jaké následky má bezdůvodné obohacení? Je to trestná činnost nebo ne?

Nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb.

Bezdůvodné obohacení

(1) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

(2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

Neoprávněně získané peníze je každý, kdo je nabyl za každých okolností povinni vrátit, neboť z hlediska občanského práva se jedná o tzv. bezdůvodné obohacení.

V případě nevrácení peněz hrozí riziko trestního postihu. V § 2991 občanského zákoníku je uvedeno, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

V případě např. omylem zaslaných peněžních prostředků se jedná o majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu – zjednodušeně řečeno, nebyl zde důvod, proč by dotyčnému měly být peníze zaslány. Na příjemce peněz lze proto podat civilní žalobu, aby vrátil takto neoprávněně získané peníze zpět.

Podle okolností se také ten, kdo si takto získané peněžní prostředky ponechá, může z hlediska trestního práva dopustit buďto trestného činu zatajení věci nebo podvodu. Trestného činu zatajení věci podle § 219 trestního zákoníku se dopustí ten, kdo si přisvojí cizí věc nebo jinou majetkovou hodnotu nikoli nepatrné hodnoty, která se dostala do jeho moci nálezem, omylem nebo jinak bez přivolení osoby oprávněné.

Není toto neoprávněné obohacení?

Skrytá, ale o to více pravá tvář výnosného byznysu s vodou a praktiky nadnárodního koncernu Veolie, který provozuje vodovody a kanalizace. Nové Strašecí vlastní kanalizační potrubí a také se o něj stará. Firma Veolia potrubí provozuje, vybírá stočné, ale o výdělek se s městem nedělí. A podniká tady bez platného povolení. Příběh městečka Nové Strašecí.

Informujeme o věcech, o kterých jiní mlčí.
Odebírejte video kanál a šiřte, co vás zaujme. I tím můžete pomoct s nápravou.

Skutkovou podstatu trestného činu podvodu podle §209 trestního zákoníku pak naplní ten, kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou.

Nikoliv nepatrná hodnota je přitom částka dosahující alespoň 5 000 CZK. Návod k rozlišení, zda se jedná o podvod, či o zatajení věci, poskytl Nejvyšší soud. Podle jeho judikátu z 16. května 2007 je rozhodující, zda pachatel věděl o omylu jiné osoby v době, kdy se peníze dostaly do jeho moci, tedy když se skutečně dozvěděl o takové platbě na bankovní účet (např. na základě výpisu z účtu).

Jsem přesvědčen, že ve vodárenství dochází k neoprávněnému obohacování soukromých firem na úkor lidí.

Věděl-li pachatel již v této době, že jde o peníze, které mu byly zaslány omylem, může spáchat trestný čin podvodu, nikoli trestný čin zatajení věci. Uvědomí-li si pachatel omyl (nebo je-li na něj upozorněn) až poté, co již získal cizí věc (za niž se považují i peníze na účtu), do své dispozice (do své moci), nemůže naplnit skutkovou podstatu trestného činu podvodu, ale v takovém případě není vyloučena jeho trestní odpovědnost pro trestný čin zatajení věci podle § 219 trestního zákoníku. U částek nižších než 5000 korun lze uvažovat namísto trestní odpovědnosti o přestupku.

Osvěta, informování a obranu vody financujeme z vlastních zdrojů a z příspěvků lidí, jako jste vy. Od státu a politiků nedostáváme ani korunu. To nám umožňuje odhalovat často protiprávní jednání politiků.