Voda patří celému národu bez ohledu na rozvinutý kapitalistický systém
Žádné jiné rozhodnutí nemělo na utváření vztahu k vodě takový dopad jakou ustanovení, že voda je vlastnictvím všech. Na rozdíl od Spojených států, kde jsou práva k vodě v soukromém vlastnictví, v Izraeli veškerou vodu a její využívání kontroluje vláda, která jedná v zájmu celého národa.
Státní regulace vodních zdrojů byla uzákoněna prostřednictvím legislativy, která stvrdila centralizovanou filozofii státu. Zákony zásadním způsobem přispěly k úspěchu izraelské politiky v oblasti ochrany a nakládaní s vodou a vodními zdroji.
Celkem byly postupně schváleny tři důležité zákony, které připravily půdu pro přijetí rozhodující legislativy, Zákona o vodě v roce 1959.
První zákon zakazoval provádění vrtů za účelem získání vody na celém území státu a to i majitelům daného pozemku. S tím, že vlastnickému právu byla nadřazena státní kontrola.
Druhý zákon zakazoval jakoukoliv distribuci vody, pokud její odběr nešel přes vodoměr. Všichni dodavatelé museli instalovat vodoměry umožňující měřit dodávky vody do každé domácnosti a každého podniku. Tím se vybudovala měřící infrastruktura a zajistil se sběr zásadních dat, dávno před vznikem informačních technologií.
Třetí zákon se zaměřil na vodu povrchovou. Pod státní kontrolu se tímto dostala nejen voda v řekách, přehradách a potocích, ale také voda dešťová a dokonce i splašky z domácností. Zákon zakazoval odvádění a soukromé využívání vody v jakékoliv z uvedených podob, bez povolení.
Nakonec přišel Zákon o vodě
Ten svěřil široké pravomoci při kontrole a omezování aktivit uživatelů s cílem chránit a prosazovat veřejný zájem. Veškeré vodní zdroje se tím staly veřejným majetkem podléhajícím státní kontrole. Soukromé vlastnictví půdy s sebou nenese žádná práva k vodním zdrojům nacházejícím se na pozemku, pod ním nebo v jeho sousedství. Jakékoliv soukromé nebo individuální využívání vodních zdrojů je povoleno, jen pokud je v souladu se zákonem. Zákon obsahuje ustanovení vyjadřující očekávání, že všichni občané budou s vodou zacházet „efektivně a střídmě“.
Odvětví s vodou zůstalo v rukou státu i když se původně socialistické tendence vývoje změnili na zcela kapitalistické a nic na tom nezměnily ani vlny privatizací různých odvětví původně ve vlastnictví státu.
Izrael se vyznačuje zcela kapitalistickou ekonomikou, ale přístup k vodě zůstává zcela pod kontrolu státu a podléhá centrálnímu plánování.
Komisař pro vodu Shimon Tal:
„Samozřejmě, že státu patří veškerá voda v Galilejském jezeře (největší izraelská sladkovodní plocha). Pokud s na začátku období dešťů postavíte na střechu kbelík, můžete sice vlastnit dům a také kbelík bude váš, ale dešťová voda bude majetkem státu. Pokud nemáte povolení, v podstatě tím porušujete Zákon o vodě. Každá kapka vody, která se dotkne země, případně kbelíku, patří celému národu.“
Člověk zvenčí by si mohl myslet, že zavedení tak přísné regulace muselo být v Izraeli velmi nepopulární, zvláště když v této zemi došlo takřka ke kolapsu socialistických politických stran a odmítnutí plánovaného hospodářství. Jenže opak je pravdou. Izraelci jsou přesvědčeni, že v tomto případě je kolektivní přístup klíčem k úspěchu na poli šetrného vodohospodářství.
Profesor politické geografie Arnon Soffer:
„Izrael je západní země, která podporuje myšlenku individualizmu. Jenže existují určité oblasti, v nichž je nejrozumnější uplatňovat kolektivní přístup. Pokud jde o vodu, kolektivní vlastnictví je jedním z důvodů, proč naše země dokáže vypadat jako letní víla uprostřed džungle.“
Ano, šlo o zásah do soukromí občanů
V tomto případě, byly zájmy jednotlivce podřízeny státní kontrole. Izraelci přistoupili na kompromis. V případě hospodaření s vodou se vzdali soukromého vlastnictví a „výhod“ tržní ekonomiky, aby mohl vzniknout systém, který všem zajišťuje přístup ke kvalitní vodě. Lid pověřil vládu, aby jeho jménem řídila a regulovala dodávky vody, nastavovala ceny a rozhodovala o distribuci, veden přesvědčením, že to bude ku prospěch všech občanů a nikoliv jen ku prospěchu vybraných jedinců a je jedno zda je o fyzické či právnické osoby.
Zdroj: kniha .M. Siegela BUDIŽ VODA – Izraelská inspirace pro svět ohrožený nedostatkem vody.
Informování a obranu vody a lidí financujeme z vlastních zdrojů a z příspěvků lidí, jako jste vy. Od státu a politiků nechceme ani korunu, aby nás nemohli ovlivňovat. To nám umožňuje odhalit často protiprávní jednání politiků.
Transparentní účet
966665 / 0300 ČSOB
nebo
Děkujeme?
Budiž voda – Izraelská inspirace pro svět ohrožený nedostatkem vody
Izrael jako příklad? OK! V Izraeli prodávají vodu palestinské koncerny?
Uložit
Uložit