Klima a změny Náprava

V Izraeli veškerou vodu a její využívání kontroluje vláda, která jedná v zájmu celého národa

V Izraeli veškerou vodu a její využívání kontroluje vláda, která jedná v zájmu celého národa

Voda patří celému národu bez ohledu na rozvinutý kapitalistický systém

Žádné jiné rozhodnutí nemělo na utváření vztahu k vodě takový dopad jakou ustanovení, že voda je vlastnictvím všech. Na rozdíl od Spojených států, kde jsou práva k vodě v soukromém vlastnictví, v Izraeli veškerou vodu a její využívání kontroluje vláda, která jedná v zájmu celého národa.

Státní regulace vodních zdrojů byla uzákoněna prostřednictvím legislativy, která stvrdila centralizovanou filozofii státu. Zákony zásadním způsobem přispěly k úspěchu izraelské politiky v oblasti ochrany a nakládaní s vodou a vodními zdroji.

Celkem byly postupně schváleny tři důležité zákony, které připravily půdu pro přijetí rozhodující legislativy, Zákona o vodě v roce 1959.

První zákon zakazoval provádění vrtů za účelem získání vody na celém území státu a to i majitelům daného pozemku. S tím, že vlastnickému právu byla nadřazena státní kontrola.

Druhý zákon zakazoval jakoukoliv distribuci vody, pokud její odběr nešel přes vodoměr. Všichni dodavatelé museli instalovat vodoměry umožňující měřit dodávky vody do každé domácnosti a každého podniku. Tím se vybudovala měřící infrastruktura a zajistil se sběr zásadních dat, dávno před vznikem informačních technologií.

Třetí zákon se zaměřil na vodu povrchovou. Pod státní kontrolu se tímto dostala nejen voda v řekách, přehradách a potocích, ale také voda dešťová a dokonce i splašky z domácností. Zákon zakazoval odvádění a soukromé využívání vody v jakékoliv z uvedených podob, bez povolení.

Nakonec přišel Zákon o vodě

Ten svěřil široké pravomoci při kontrole a omezování aktivit uživatelů s cílem chránit a prosazovat veřejný zájem. Veškeré vodní zdroje se tím staly veřejným majetkem podléhajícím státní kontrole. Soukromé vlastnictví půdy s sebou nenese žádná práva k vodním zdrojům nacházejícím se na pozemku, pod ním nebo v jeho sousedství. Jakékoliv soukromé nebo individuální využívání vodních zdrojů je povoleno, jen pokud je v souladu se zákonem. Zákon obsahuje ustanovení vyjadřující očekávání, že všichni občané budou s vodou zacházet „efektivně a střídmě“.

Odvětví s vodou zůstalo v rukou státu i když se původně socialistické tendence vývoje změnili na zcela kapitalistické a nic na tom nezměnily ani vlny privatizací různých odvětví původně ve vlastnictví státu.

Izrael se vyznačuje zcela kapitalistickou ekonomikou, ale přístup k vodě zůstává zcela pod kontrolu státu a podléhá centrálnímu plánování.

Komisař pro vodu Shimon Tal:

 „Samozřejmě, že státu patří veškerá voda v Galilejském jezeře (největší izraelská sladkovodní plocha). Pokud s na začátku období dešťů postavíte na střechu kbelík, můžete sice vlastnit dům a také kbelík bude váš, ale dešťová voda bude majetkem státu. Pokud nemáte povolení, v podstatě tím porušujete Zákon o vodě. Každá kapka vody, která se dotkne země, případně kbelíku, patří celému národu.“   

Člověk zvenčí by si mohl myslet, že zavedení tak přísné regulace muselo být v Izraeli velmi nepopulární, zvláště když v této zemi došlo takřka ke kolapsu socialistických politických stran a odmítnutí plánovaného hospodářství. Jenže opak je pravdou. Izraelci jsou přesvědčeni, že v tomto případě je kolektivní přístup klíčem k úspěchu na poli šetrného vodohospodářství.

Profesor politické geografie Arnon Soffer:

„Izrael je západní země, která podporuje myšlenku individualizmu. Jenže existují určité oblasti, v nichž je nejrozumnější uplatňovat kolektivní přístup. Pokud jde o vodu, kolektivní vlastnictví je jedním z důvodů, proč naše země dokáže vypadat jako letní víla uprostřed džungle.“    

Ano, šlo o zásah do soukromí občanů

V tomto případě, byly zájmy jednotlivce podřízeny státní kontrole.  Izraelci přistoupili na kompromis. V případě hospodaření s vodou se vzdali soukromého vlastnictví a „výhod“ tržní ekonomiky, aby mohl vzniknout systém, který všem zajišťuje přístup ke kvalitní vodě. Lid pověřil vládu, aby jeho jménem řídila a regulovala dodávky vody, nastavovala ceny a rozhodovala o distribuci, veden přesvědčením, že to bude ku prospěch všech občanů a nikoliv jen ku prospěchu vybraných jedinců a je jedno zda je o fyzické či právnické osoby.

Zdroj: kniha .M. Siegela BUDIŽ VODA – Izraelská inspirace pro svět ohrožený nedostatkem vody.

 

Informování a obranu vody a lidí financujeme z vlastních zdrojů a z příspěvků lidí, jako jste vy. Od státu a politiků nechceme ani korunu, aby nás nemohli ovlivňovat. To nám umožňuje odhalit často protiprávní jednání politiků.

Transparentní účet

Žádné komentáře

Comments are closed here.

10 principů, jak vrátit do správy vody zájmy lidí podepsalo již přes 31.000 lidí.

CHCI PODPOŘIT

Voda je dar, proto ji a lidi bráníme.
Vše financujeme z vlastních zdrojů a z příspěvků lidí, jako jste vy.

Transparentní účet

966665 / 0300 ČSOB

NEBO

 

AUTOŘI PROJEKTU PRAVDA O VODĚ

AUTOŘI PROJEKTU PRAVDA O VODĚ

Českou vodu si prodávejme bez cizinců a překupníků. Lidé, města i voda na tom vydělají. Ne zisky v daňových rájích, ale čistou vodu, kvalitní trubky v zemi a rozumnou cenu vody.

SLEDUJTE A SDÍLEJTE