Na 22. března připadá Světový den vody. Právě její spotřeba u Čechů klesá, ceny však rostou dál. Před revolucí byla spotřeba 170 litrů na obyvatele i více, dnes se jedná zhruba o 85 litrů denně. Lidé se naučili vodou šetřit a povětšinou neplýtvají, uvádí ministerstvo životního prostředí. Domácnosti jsou ale v zajetí dodavatelů, míní ministr Richard Brabec (ANO).
Česku skončil blahobyt s vodou, varuje ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). A tak je třeba hledat nové zdroje vody a zavést lepší hospodaření s ní – ať už jde o vodu pitnou, či třeba dešťovou.
Tématem letošního Světového dne vody (který se poprvé uskutečnil v roce 1993) je přitom odpadní voda – což je úzce spjato s plýtváním. V domácnostech, průmyslu i institucích. Kde mohou plýtvat vodou běžní Češi? Například při mytí nádobí či třeba omývání ovoce a zeleniny.
Nebo při hygieně, tedy ve svých koupelnách, kdy šetření vody při sprchování místo napuštěné vany, je spíše mýtus a plýtvat se může i v tomto případě. Pitnou vodou se však de facto plýtvá i při dalším běžném provozu – třeba při splachování. V létě pak padají v řadě obcí zákazy na napouštění bazénů právě pitnou vodou.
Problém není v plýtvání. Dostali jsme se na 85 litrů denně, říká Brabec
Obecně však platí, že Češi se naučili s vodou spíše šetřit. Odpovídají tomu i ukazatele ohledně spotřeby vody.
„Myslím, že v drtivě většině vodou určitě neplýtvají. Ostatně cena vody u nás vzrostla za posledních 30 let až stonásobně! A zároveň postupně klesala její spotřeba až na současných cca 85 litrů na osobu a den, čímž se řadíme mezi země s nižší spotřebou vody i v rámci EU. Problém tedy není v plýtvání vodou, ale spíše v řádném hospodaření s ní,“ řekl Blesk.cz ministr životního prostředí Brabec.
Podle něj je důležité, jakým způsobem stát v minulosti nakládal s vodou jako takovou – tedy nejen s pitnou vodou, ale i vodou srážkovou, s podzemními vodami apod.
Šedá voda na splachování WC
V řadě českých měst a obcí jsou nadále velké ztráty vody ve vodovodní síti, srážkové vody byly zcela nedostatečně využívány a podzemní vody byly nadměrně čerpány, upozorňuje nyní ministr. V jeho resortu proto spustili desítky projektů, jak s vodou lépe hospodařit.
„Je to důležité zvláště v současné době, protože čelíme a budeme čelit stále silnějším projevům klimatické změny, z nichž nejvýznamnější hrozbou bude právě dlouhotrvající sucho,“ uvádí Brabec.
I když Češi s vodou vyloženě neplýtvají, mají však možnosti, jak ji jistými způsoby šetřit. „Existují např. různé, cenově velmi dostupné spořiče vody nebo úsporné spotřebiče. Pak je zde připravovaný program Dešťovka, kdy naše ministerstvo bude motivovat občany, aby lépe využívali dešťovou vodu. Velký potenciál do blízké budoucnosti především u novostaveb je ve využití tzv. šedé vody, což je použitá voda z koupelen, kterou je možno po jednoduché úpravě použít např. na splachování WC,“ líčí Brabec.
VIDEO: Ministr Brabec vystoupil na debatě o problémech spjatých s vodou a suchem. Skončil vodní blahobyt, varoval na ní
Ministr varuje: Občan je v zajetí monopolního dodavatele
Zatímco spotřeba vody u Čechů klesá, ceny vodného a stočného rostou dál – byť letos ne tak výrazně. Proč k tomu dochází?
„To je otázka především na vodohospodářské společnosti. Bohužel, v ČR máme momentálně neuvěřitelných 6 200 vlastníků infrastruktury a téměř 2500 provozovatelů. Systém je zcela roztříštěný a obtížně kontrolovatelný. Cena vodného a stočného se významně liší region od regionu a občan je v zajetí monopolního dodavatele a nemá možnost volby,“ uvedl pro Blesk.cz ministr Brabec.
Podle něj je zásadní, aby stát začal tento sektor regulovat. „Centrální regulátor by měl dohlížet na to, že ceny budou přiměřené, sociálně únosné a budou zajištěny odpovídající investice do obnovy infrastruktury,“ upozorňuje ministr.
„Je prostě potřeba, aby si stát řekl, že je pro něj voda strategická surovina, veřejný zájem, a snažil se o to, aby se vlastnická infrastruktura postupně vrátila do rukou obcí, popř. krajů. Tak, jako chceme energetickou nebo potravinovou bezpečnost, musíme zajistit i tu vodní,“ dodává Brabec.
Vlasák: Nedochází tady k ničemu špatnému
Na vyjádření ministra Brabce i situaci kolem vody v ČR zareagoval pro Blesk.cz Oldřich Vlasák, ředitel sdružení SOVAK ČR (Sdružení oboru vodovodů a kanalizací) a někdejší politik. Vlasák je bývalým europoslancem za ODS a exprimátorem Hradce Králové.
Vlasák: Podle všech údajů, např. z Eurostatu, musím říct, že Česká republika se chová velmi umírněně a k žádnému plýtvání s vodou tady nedochází. Myslím si, že jsme ten rozhodně lepší evropský standard. Za posledních 15 let jsme se také dostali na špičku v oblasti vodárenství v Evropě. Veškerá data ukazují, že z hlediska kvality vody a dostupnosti pitné vody pro obyvatele, kdy 98 procent je saturováno kvalitní pitnou vodou a zhruba 86 procent obcí je odkanalizováno, opravdu patříme ke špičce v Evropě.
Podle ministra Brabce je však systém kolem vodného a stočného roztříštěný a obtížně kontrolovatelný. Občané jsou v zajetí monopolních dodavatelů. Co vy na to?
Systém v ČR je pod přirozeným monopolem, na druhou stranu podléhá regulaci ministerstva financí a musíme dodržovat tzv. věcně usměrňovanou cenu. Cena je kontrolována a provozovatel musí doložit všechny oprávněné náklady, které do té ceny zahrne. Kontrola tady je a je to naprosto běžná praxe. Nemyslím si, že by tady docházelo k něčemu špatnému.
Co se týče infrastruktury – ano, souhlasím s tím, že je příliš rozdrobená a doplácí na to ti, kteří nejsou začleněni do nějakého spolku a nepracují v podstatě na větším území. Ověřili jsme si to v dobách sucha před dvěma třemi lety, kdy těmto společnostem např. vyschly zdroje a musely být zásobovány od těch větších. U menších společností také nedochází k plnění plánu obnovy. Nejsou tam vkládány prostředky na údržbu a dochází k častějším haváriím.
A situace ohledně cen vodného a stočného?
Vodné stočné, když se nevybírá ve vyšších částkách, tak nekryje náklady na údržbu. To je rozdíl mezi velkými společnostmi, kde se dodržuje jedna cena – solidární pro celé území. Pokrývá i vyšší náklady pro venkovské části. Rozdíl je, když si to provozuje obec a má svůj zdroj vody – náklady pak jsou podstatně nižší. Těžko se to porovnává.
Ministr Brabec mluví také o tom, že by v tomto sektoru měl být centrální regulátor, dohlížející na to, aby byly ceny přiměřené, sociálně únosné. Měla by se infrastruktura postupně vracet do rukou obcí a krajů, jak také pan ministr navrhuje?
Je to jeden z modelů a rozhodně ještě není doba, kdy by se o něm mělo nějak výrazně uvažovat. Postačilo by, kdyby ministerstva kontrolovala to, co mají za povinnost – plnění plánu obnovy, zda dochází k dobrému provozování a zda je všude dostatečná kvalita.
Tím pádem by se ty ceny samozřejmě výrazně upravily. Ten, kdo si neukládá prostředky na obnovu, tak by musel zvýšit vodné a stočné. Proti tomu jde naprosto jasná direktiva ze strany EU, která říká, že cena vody by měla být nákladová – měly by se do ní promítat veškeré náklady spojené s výrobou pitné vody.
ZDROJ: BLESK
Čí zájmy hájí v českém vodárenství Ing. Oldřich Vlasák? Vaku H.Králové, Veolie nebo O. Vlasáka?
Čí zájmy hájí v českém vodárenství Ing. František Barák? Fr. koncernů Veolia či Suez?
Čí zájmy hájí v českém vodárenství Ing. Hana Orgoníková? Vaku H. Králové nebo fr. Veolie?
Transparentní účet
966665 / 0300 ČSOB
nebo
Každá částka pomáhá