Gorila: Devastace státní ekonomiky přes nemravné „privatizace“ strategických podniků, např. vodáren?

Gorila privatizace strategických podniků aneb proč je kauza Gorila na stránkách PRAVDY O VODĚ?

Proč je kauza GORILA na stránkách PRAVDA O VODĚ? Mezi Slovenskou a Českou republikou je nejen historická paralela. Účastníci kauzy GORILA jsou etablováni v obou republikách a není nesnadné ověřit, že se obdobné koncerny i Penta pokouší ovládnout monopol vody a částečně se jim to daří. Výsledek pro lidi a vodárny je často ne zrovna efektivní a pozitivní. Dle médií a některých důkazů se kauza Gorila možná netýká jen privatizací vodáren na Slovensku a dle mého názoru údajný spis SIS popisuje to, co já léta popisuji a dokládám soudům o dění v České republice.

PENTA se ve vodárenství v ČR etablovala a stále v něm působí

Někdy přímo, jiny přes společnosti původně se sídlem Václavské nám 47, Praha 1, tzn. dříve sídlo advokátů Veolie. PENTA realizovala její představu o údajném „strategickém investorovi“ ve společnosti Severomoravské vodovody a kanalizace, a.s. Viz video. Obdobné se pokoušela realizovat např. v okresních vodárnách Vodovody a kanalizace Přerov, a.s., Vodovody a kanalizace Kroměříž, a.s., Vodovody a kanalizace Hradec Králové, a.s. … Čemuž jsem ve spolupráci s rozumnými politiky pomáhal opakovaně zabránit. Dle všeho to může být spojovník pokusu o mou kriminalizaci v roce 2005, který skončil fiaskem, ale umožnil realizovat vyvedení ziskové činnosti z Vaku H. Králové a zachování provozního modelu Kladně a to přestože místo slibovaných stamiliónů zisku, VKM skončil ve ztrátě 110 mil. Kč.

Ať už je nebo není kauza GORILA pravdivá, jsem přesvědčen, že „privatizaci“ vody v ČR provází obdobné praktiky, které kauza GORILA popisuje.

V dokumentu Gorila se uvádí, že přepis kauzy vznikl na základě odposlechů Slovenské informační služby (SIS).

V analytickém materiálu SIS Gorila se píše, že představitel „finanční“ skupiny PENTA Jaroslav Haščák se měl v konspiračním bytě setkávat se zástupci politických stran a uzavírat s nimi dohody o budoucí „privatizaci“ a následných miliónových provizích pro jednotlivé aktéry. Kromě toho se v něm hovoří také o financích pro politické strany Smer-SD, SDKÚ-DS, KDH a SMK.

Kauza Gorila je nejen politický skandál. Začal únikem dokumentu Slovenské informační služby s krycím názvem Gorila na veřejnost v prosinci 2011. Dokument dle zveřejněných informací popisuje údajné rozhovory mezi spolumajitelem Penty Investments a předními politiky Slovenska v letech 2005 a 2006. Upozorňuje na závažné podezření z korupce na nejvyšších místech. Spis popisuje detaily údajné rozhovory s „politickými a ekonomickými“ špičkami o „privatizaci“ a úplatcích za ní. Na Slovensku kvůli kauze proběhla řada demonstrací.

Pozadí kauzy

V roce 2005 zpozoroval vedoucí analytického oddělení Slovenské informační služby Peter Moravec, že před domem na Vazovově ulici v Bratislavě, kde tehdy bydlel s rodinou, často parkují vládní limuzíny i představitelé finanční skupiny Penta. V listopadu 2005 vypracovala SIS žádost o odposlouchávání bytu, který se nachází hned vedle bytu Petra Moravce. Tento byt patřil podnikateli Zoltánu Vargovi. Na veřejnost se dostal dokument s krycím názvem akce Gorila, který má pocházet ze Slovenské informační služby. Ta v letech 2005 a 2006 odposlouchala a monitorovala Jaroslava Haščáka, šéfa „investiční“ skupiny Penta.

Pravost dokumentu

Pravost dokumentu s krycím názvem Gorila byla sice od začátku zpochybňovaná, konce konců, co jiného mohli její aktéři říkat, ale Krajský soud v Bratislavě potvrdil, že vyhověl žádosti Slovenské informační služby na použití informačně-technických prostředků z 21. listopadu 2005 a tyto prostředky byly SIS použity.

Jak napsaly Hospodárske noviny, Gorila má dokumentovat úplatky a provize za „privatizace“ v době druhé vlády Mikuláša Dzurindy (SDKÚ-DS). Do kauzy je zapletená také šéfka Fondu národného majetku a nominantka Dzurindovej strany Anna Bubeníková, kterou na návrh ministra hospodářství za SaS Juraja Miškova odvolala vláda z funkce.

O možnosti využít štěnice, informačně-technických prostředků (ITP), bezpečnostní informační služba požádala 21. listopadu 2005. „Krajský soud eviduje žádosť o použití ITP ze dne 21. listopadu 2005,“ což potvrdila predsedníčka soudu Darina Kuchtová. Spisová značka a číslo žádosti jsou stejné, jak uvádí Gorila. Soud blíže neuvedl, o co přesně SIS žádala, s vysvětlením, že zveřejňuje jen informace, které nespadají pod ochranu utajovaných skutečností.