Klimatické změny a související katastrofální období sucha v kontrastu s ničivými záplavami celou situaci ještě zhoršují. Tento problém se nejpalčivěji týká především nejchudších zemí světa a oblastí, kde byla infrastruktura zničena přírodní katastrofou nebo válečným konfliktem.
Jak je na tom Česká republika?
Vody má sice Česká republika dost, ale doplácí na extrémní výkyvy. „Naše území je nejvíce ohroženo suchem a přívalovými srážkami, respektive bleskovými, ale také plošnými povodněmi. Například v letech 1997 až 2002 dochází k opakovanému výskytu velkých povodní z dlouhotrvajících dešťů. Na malém povodí je zaznamenána blesková povodeň s průtokem stoleté vody, což je běžné jen u velkých toků. V ročním průměru u nás vzrostl výskyt extrémních srážek o 26 %, avšak distribuce srážek je rozložena do krátkých, deštivých částí roku,“ uvádí autoři práce „Klimatické změny a my“ z roku 2016.
Krajina České republiky je ve stavu, kdy dlouhodobě neřešené problémy se schopností přírody zadržovat vodu způsobují bleskové povodně, pokles hladin podzemních vod a agronomické sucho. Sobotkova vláda už před dvěma lety schválila strategii boje proti suchu.
MAPU AKTUÁLNÍHO SUCHA V ČR NAJDETE ZDE
Ministerstva měla do konce loňského roku přijít s konkrétními plány, jak připravit tuzemsko na změnu klimatu. „Část opatření už jsme začali realizovat, protože sucho nečeká, život je krátký a my jsme jako Česká republika ztratili desítky let,“ uvedl tehdy ministr životního prostředí Richard Brabec.
Kde v Česku hrozí sucho nejvíc?
- Podle studie z roku 2012 má v České republice několik míst velký problém s vodou. Z hlediska ohrožení klimatickým suchem byly jako nejrizikovější vymezeny oblasti v nižších polohách jižní a střední Moravy, v prostoru mezi Prahou, Ústím nad Labem a Žatcem, západně od Pardubic, dvě malé enklávy se objevily jižně od Prahy a jižně od Ostravy. Nejméně rizikový region byl vymezen pouze v horských pohraničních oblastech na Šumavě, Slavkovském lese, v západníčásti Krušných hor, v Lužických horách, Jizerských horách, Krkonoších, Orlických horách, Moravskoslezských Beskydech a Javorníkách.
S tím souhlasí geolog a klimatolog Václav Cílek. „Zaspali jsme jako svět, zaspali jsme jako Evropa, jako Československo, jako Česká republika. Ministerstvo životního prostředí v prvních deseti letech po roce 1990 bylo často pod vlivem ekologických iniciativ a jako instituce nebylo moc bráno. Pak prošlo sérií ode zdi ke zdi a teprve v poslední době vidím, že se chová, jak má,“ poznamenal Cílek.
Život na střeše Evropy
Největší problém, který Česko v tomto ohledu řeší, je, jak udržet vodu v zemědělské i lesní půdě, která je poškozená erozí, tudíž má podle ministra možná až o polovinu nižší schopnost vodu v sobě udržet. „Jsme střecha Evropy. Voda odtud odtéká, žádná nepřitéká, máme pouze srážkovou vodu,“ připomněl Brabec.
Sobotkův kabinet už odsouhlasil výstavbu nových přehradních nádrží celkem ve čtyřech lokalitách. Ve středočeských obcích Senomaty a Šanov by měly stát do roku 2022. Další nádrže by postupně měly vzniknout na Zlínsku a Královéhradecku. Celkem by stát mohl do nových akumulačních zdrojů vody investovat kolem 17 miliard korun.
ZDROJ ČT
