Citáty a voda Koncerny Soudci a soudy Zisky z vody

Absurdní Solný zákon a Zákon o vodovodech a kanalizacích – kolonialismus a voda

Vody je dost pro lidskou potřebu, ale nedostatek pro lidskou hamižnost.

Mahátmá Ghándí

Absurdní Solný zákon a Zákon o vodovodech a kanalizacích

V Indii platil absurdní zákon, tzv. solný zákon. Zde se projevoval kolonialismus a voda, kdy sůl museli Indové nakupovat od Britů a nesměli ji těžit a získávat jinak, např. z moře. Této absurditě se vzepřel Mahátma Gándhí, který se v roce 1930 vydal na protestní pochod tzv. Solný pochod (také Pochod do Dándí) – padajátra. Cesta vedla z Ahmadábádu do přímořské vesnice Dándí v Gudžarátu a měřila necelých 400 km. Na břehu Arabského moře pak 6. dubna 1930 převařili mořskou vodu, čímž ilegálně získali sůl. Jednalo se o jednu z událostí boje za indickou nezávislost na Spojeném království. Protest byl namířen proti britskému monopolu na výrobu soli.

Průběh pochodu

Z ášramu Sábarmatí u Ahmadábádu vyrazil Ghándhí a dalších 78 satjágrahistů 12. března 1930. Cesty mezi Sábarmatí a Ahmadábádem obklopilo podle The Statesman, oficiálních vládních novin, na sto tisíc lidí. Ve vesnicích po cestě Ghándhí řečnil o nespravedlivosti daně ze soli. Každý den se k pochodu přidávali stále další stoupenci satjágrahy, až byl zástup poutníků více jak dvě míle dlouhý.

                                                            Mahátma Gándhí

GándhíPoznal svého nepřítele a porazil ho svými zbraněmi

Jeho názory na jednání koloniální mocnosti Anglie v Indii vycházely s poznání principů kolonializmu. Vydal se do Anglie, která byla v průmyslovém a sociálním rozmachu. Zprvu velice strádal.

Hned po návratu do Indie se Gándhí stal středem pozornosti. Ostře vystupoval proti zákazu nošení turbanů v soudní síni. Psal do novin a stál si tvrdě za svým. V roce 1894 spoluzaložil Natalský indický kongres a jako jeho tajemník se angažoval v boji proti rasismu.

Dne 26. ledna 1930 začíná boj o nezávislost.

Celá Indie – zemědělci, řemeslníci, obchodníci i prostý lid – odmítá nadále spolupracovat s Británií. Vše řídil jednašedesátiletý Mahátma Gándhí. 6. dubna ráno, když došel na konec své téměř čtyřicetidenní pouti, porušil zákon o soli a za ním stály tisíce přívrženců. Během této doby – absolutní občanské neposlušnosti – uvrhla vláda do vězení na 60 000 Indů. Gándhí byl opět vězněn. Ještě netušil, že o sedmnáct let později bude vyhlášeno osvobození a nezávislost Indie …

Než se tak stalo, vstoupil roku 1935 do Kongresu a stal se neoficiálním vůdcem této strany, tudíž i Indie. Zastupoval ji a při jednání s Brity postupně zlepšoval její postavení. Vypukla druhá světová válka. Tentokrát Gándhí odmítl slepě vypomáhat Anglii. 7. prosince 1941 přišla válka i na Východ. Britové se snažili přesvědčit indický Kongres o příslibu pomoci, ale stále nechtěli v Indii vyhlásit nezávislost. Najednou však stála okupace před branami Indie. Už nebylo možné ustoupit. Vedení Kongresu včetně Gándhího bylo britskou vládou uvězněno. Lid povstal ve své zuřivosti a bojoval proti britské vládě všemi prostředky. Ta odpověděla střelbou. Vesnice byly bombardovány a za oběť padlo na 25 tisíc Indů. Zatímco Británie bojovala na Západě i Východě proti fašismu, v Indii vraždila podobně jako společenstvo jejich nepřítele. Odpor Indů byl potlačen. Nastal hladomor, který přinesl zkázu v podobě 3,4 miliónů mrtvých. ….  15. srpna 1947 byla vyhlášena svobodná Indie dvou dominií.

Absurdní zákon umožňující na hlavu postavený provozní model

Vidím velkou podobnost mezi Solným zákonem a Zákonem o vodovodech a kanalizacích a to co je pojí –  kolonialismus a voda.

Zákon o vodovodech a kanalizacích totiž umožňuje kolonizaci vodohospodářství v České republice. Zvýhodňuje zahraniční koncerny, kterým v roli monopolních provozovatelů vodárenské infrastruktury zajišťuje jak právo na zisk, tak právo na návratnost jejich, i kapitálových investic. Městům, obcím a jejich vodárnám, které vodárenskou infrastrukturu vlastní, ovšem nic podobného negarantuje. Jediný, kdo inkasuje obrovské zisky, jsou zahraniční koncerny  a jediný, kdo je povinen financovat obnovu a rozvoj trubek jsou přitom města a jejich vodárny.

 

NADAČNÍ FOND PRAVDA O VODĚ

Jeden z cílů NFPOV je informování a vzdělávání přes datovou a investigativní žurnalistiku.

NFPOV proto poskytuje informace, o kterých jiní mlčí. Informuje o praktikách koncernů a odhaluje, že za placeným „píárem“, protikorupčními kodexy a nadačními fondy koncernů, je často nemravné, protiprávní a korupční jednání a útoky bílých límečků i gangsterů. Informace pomáhají prosadit právo a ubránit vodu a vodárny před nájezdníky.

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Žádné komentáře

Comments are closed here.

Prosazujeme vyšetření protiprávní instalace koncernů k naší vodě a garanci práva lidí na vodu v ústavě. Petici již podepsalo přes 36.000 lidí.

CHCI PODPOŘIT

Voda je dar, proto ji a lidi bráníme.
Vše financujeme z vlastních zdrojů a z příspěvků lidí, jako jste vy.

Transparentní účet

966665 / 0300 ČSOB

NEBO

 

AUTOŘI PROJEKTU PRAVDA O VODĚ

AUTOŘI PROJEKTU PRAVDA O VODĚ

Českou vodu si prodávejme bez cizinců a překupníků. Lidé, města i voda na tom vydělají. Ne zisky v daňových rájích, ale čistou vodu, kvalitní trubky v zemi a rozumnou cenu vody.

SLEDUJTE A SDÍLEJTE