Tunelování chápu jako ztrátu monopolní obchodní pozice městské vodárny jako dominantního správce vodárenského monopolu v regionu za nevýhodných podmínek pro městskou vodárnu a občany daného regionu a to bez jakéhokoliv odpovídajícího protiplnění.
Tunelování vodárny má dvě etapy.
První etapa trvá 3-4 roky. Jde o protiprávní proces, který provádí organizovaná skupina a začíná nezákonným ovládnutím okresní vodárny nájezdníkem z venčí, který poté ve spolupráci s kooperujícími anti-politiky ovládne orgány vodárny a poté zevnitř následně připraví vše tak, aby došlo k uzavření smluv vyvádějící zisky zvody na koncern.
Toto vše je realizované na základě nepravdivých a lživých informací a obsahem je protiprávní jednání. Zásadní informace, které jsou negativní, jsou před zastupitlei, starosty, akcionáři okresní vodárny vědomě tajeny. Zastupitelé jsou uvedeni v omyl a zmanipulováni k provedení dispozice s majetkem. Často rozhodují pod nátlakem. Zastupitelé se domnívají, že pokud nezvednou ruku PRO, pak např. znemožní získání dotaci z EU.
Zastupitelům bylo často lživě tvrzeno, že realizace provozního tunelu zajistí:
- Dotace z EU
- Růstu vodného a stočného o inflaci.
- Odbřemenění měst a obcí od povinnosti financovat obnovu infrastruktury. To bude dělat strategický investor, který vstoupí do okresní vodárny.
- Nic z toho neplatí.
Co provází komplot při vytunelování okrensí vodárny popsal přesně soudce Krajského soudu v Brně:
„Přijetím napadených usnesení vrcholilo cílené jednání řada osob (právnických i fyzických) započaté někdy v roce 2001. …Obecně se dá uzavřít, že každý vztah měl svůj smysl, každý vztah byl předem načasován, stejně jako jednání každé právnické nebo fyzické osoby. Žádný vztah, žádné jednání nelze označit za nahodilé. V kostce shrnuto, když Jižní vodárenská, a.s. neuspěla v přímém výběrovém řízení v roce 2001, rozhodla se dosáhnout sledovaný cíl jiným způsobem. Prostřednictvím České spořitelny, a.s. ovládla potřebnou část hlasovacích práv ve společnosti Vak Zlín. V této fázi je zvlášť významná činnost SMZ a jeho zástupce Ing. Milana Soldána. Další fází bylo personální ovládnutí společnosti osobami se zkušenostmi v jiných vodárenských společnostech. … Z dosavadního zjištění soudu je zřejmé, že tyto osoby byly připraveny vykonávat potřebné činnosti pro jakoukoliv zájmovou skupinu (např. Ing. Bernard, místopředseda představenstva Vak Zlín, se stal generálním ředitelem obchodní společnosti Zlínská vodárenská, a.s. apod.).“
Soudce nakonec označil proces kolem Vaku Zlín za mimořádně nemravný a nezákonný.
Druhá etapa tunelování okresní vodárny je proces, který trvá 10 – … let. Lidé uvnitř vytunelované vodárny dělají vše proto, aby byl protiprávní stav zachován, aby zisky z vody končily v soukromých rukou. Toto činí s plným vědomím, že tento stav znemožňuje čerpání stamiliónových dotací z EU atd.. Udržování protiprávního tunelu v chodu se děje těmito kroky:
- Nepodáním žaloby na protiprávní stav, jeho zatajení, akceptování a realizací kroků, které znemožňují jeho ukončení.
- Odvolání se u soudů proti žalobám snažící se ukončit protiprávní stav.
- Popíráním protiprávního jednání u soudu a lživou argumentací zástupců vodárny u soudu.
- Odvoláním se proti usnesení soudu, které prohlašuje protiprávní jednání za neplatné.
- Snahou spor co nejvíce natáhnout, např. ústavní stížností na soudce, který protiprávní jednání popsal, podanou po zákonné lhůtě pro podání takové stížnosti , s požadavkem jednání u soudu odložit, dokud o soudci nerozhodne Ústavní soud .
- Snahou namotivovat žalobce např. nabídkou přednostního investování v obci, za podmínky stažení žalob.
- Snahou kontaktovat „neoficiálně“ žalobce a toho pochybnými nabídkami či praktikami zkusit zkompromitovat.
- Podáním požadavku na odročení jednání soudů den před jednáním.
- Snahou a návrhem soudu vlomit do soudního jednání dalšího účastníka, nejlépe koncern.
- Odvolání se proti usnesení Krajského soud a Vrchního soudu, které vrací vodu do rukou okresní vodárny.
- Účelové podávání dovolání k Nejvyššímu soudu.
Klasickým příkladem tunelu je Vak Zlín
Jako tunelování okresní vodárny proto rovněž beru jednání hlavního akcionáře a představenstva okresní vodárny, (která město do vodárny dosazuje), které poté, co soud rozhodne o protiprávnosti a neplatnosti valné hromady, kde byly pokoutně schváleny smlouvy mezi vodárnou a koncernem, nepodají Žaloby na vydání podniku, Žaloby na neplatnost smluv a Žaloby na vydání bezdůvodného obohacení a neuplatní nároku náhradu škod po pachatelích protiprávního jednání a nepodají na ně trestní oznámení.
V důsledku toho:
- Platí desítky miliónů korun za právníky, kteří mají protiprávní stav ve vodárně co nejdéle udržet.
- Znemožňují převzít vodu a zisky z ní, zpět do rukou obcí.
- Znemožňují vodárně stát se oprávněným žadatelem o dotace z EU.
- Udržují tok zisků z vodného a stočného do ciziny.
- Neuplatňují náhrady škod za protiprávní valné hromady a náklad marně vynaložené a umožňují tyto nároky promlčet.
