není to samozřejmost

Studny: Jak podojit matičku Zemi?

Kdo chce studnu, čekají ho přísná pravidla

Jedna stará paní koupila dům pod čističkou odpadních vod. I když tam byl vodovod, chtěla studnu. „Když jsme jí to vymlouvali, řekla: Vy mladí jste nezažili válku. To vůbec nic nefunguje. A nedokážete si představit, co bychom bývaly my ženské daly za umyvadlo i úplně smradlavé vody,“ vypráví hydrogeolog Petr Čížek z firmy A až Zet.

Potřeba hloubit studnu může mít různé příčiny. Ať už se studna zřizuje zároveň se stavbou domu, hloubí dodatečně, po letech obnovuje, nebo staví kvůli tepelnému čerpadlu.

První úvahy a příprava

Než začnete hledat místo na studnu, zjistěte, kudy vedou inženýrské sítě. Musí to vědět hydrogeolog a studnaři, abyste nenarušili potrubí či kabely. Jak vidno ze zmíněného příběhu, zřizovat studnu se může vyplatit, i když máte vodovodní přípojku. Získáte nezávislost pro případ přerušení dodávek. A může se to vyplatit i finančně.

„Ceny vody jsou poměrně vysoké. Když někdo spotřebuje větší množství například na zalévání nebo užitkovou vodu bere ze studny třeba na splachování, úklid či koupání v bazénu, lze v dlouhodobějším pohledu ušetřit,“ hodnotí Josef Vojtěch Datel, předseda České asociace hydrogeologů.

Jan Tenenko z firmy Baugeo doporučuje promyslet, na co budete studnu potřebovat – zda na zalévání, mytí či pití. A také pro kolik lidí bude studna sloužit či jak velké území budete zavlažovat.

Vhodný typ studny doporučí hydrogeolog. Než k němu zajdete, udělejte si předběžnou představu, zda chcete studnu kopat, či vrtat. Vrt dostane zpravidla kvalitnější podzemní vodu z větších hloubek a není tak náchylný na změny výšky její hladiny. Kopaná je závislejší na srážkách, ale je v ní víc vody. „Studna umožňuje větší jednorázový odběr, i když málo propustné horninové prostředí není příliš vydatné,“ srovnává Josef Vojtěch Datel.

Práce hydrogeologa

Vodu může najít i proutkař. Ale větší spolehnutí je na hydrogeologa. Vybere místo pro studnu, aby v ní bylo dost kvalitní vody. Pohlídá, aby byla v dostatečné vzdálenosti od okolních studní i možných zdrojů znečištění. Využije měření i výsledky průzkumů z okolí zapsané do Geofondu České geologické služby. Na pomoc si může vzít i virguli. Měl by též na místě ověřit, zda archivní údaje odpovídají skutečnosti. Ideální je oslovit firmu, která zajistí i navazující služby.

Hydrogeolog doporučí vhodný typ studny, hloubku, způsob hloubení a odhadne náklady. Vypracuje hydrogeologický posudek, který se přikládá k žádosti o povolení k odběru vody. A když je to třeba, vypracuje projekt průzkumného vrtu. „Zájemci o studny, kteří poptávají přímo zeměvrtné nebo studnařské firmy a vybírají si tu nejlevnější nabídku, se omezují na technologii, kterou má firma k dispozici a nemusí být na jejich pozemku vhodná,“ varuje Petr Čížek.

Navíc je tu riziko, že studnaři vrt zkazí. Pak ho ani dodatečně nemusí jít legalizovat. Když vrtaři nepoužijí dostatečnou izolaci, méně kvalitní voda z míst kousek pod povrchem může protéct do spodnějších vrstev a znečistit vodu i v okolních studních.

Posudek většinou stojí 4-7 tisíc korun, celkově za služby hydrogeologa zaplatíte 15-25 tisíc korun. „Hydrogeolog by měl stavebníka procesem výstavby studny provázet celou dobu prostřednictvím hydrogeologického dozoru,“ podotýká Jan Tenenko. Pomůže i s vyřizováním na úřadech.

Územní rozhodnutí a jiné doklady

Na stavebním úřadě musíte požádat o územní rozhodnutí. A doložit stanoviska správců sítí, povodí, chráněné krajinné oblasti, souhlas sousedů a další vyžadované přílohy.

Vyjadřuje se i vodoprávní úřad, zpravidla odbor životního prostředí na radnici větší obce, kam spadá váš pozemek. U něj se bude později vyřizovat povolení ke stavbě a k odběru vody. Budou třeba ještě některé další úřední úkony, o ně by se měla postarat hydrogeologická firma.

Jak upozorňuje Hynek Jordán, mluvčí ministerstva zemědělství, jsou-li stavební úřad i ten vodoprávní součástí stejného obecního úřadu, zákon umožňuje sloučit územní řízení se stavebním. Na podrobnosti se musíte zeptat na tomto úřadě.

„Žádná zákonná norma neupravuje, který z odborů městského úřadu takové řízení organizačně zaštiťuje. To je odvislé od organizačního členění konkrétního úřadu,“ říká Hynek Jordán.

Průzkumný vrt a čerpací zkouška

Když je to nutné, obvykle u studní s velkou hloubkou či v neznámém prostředí, po získání územního rozhodnutí se dělá průzkumný vrt. „Ověří, v jaké hloubce je kolik vody a jaké kvality a zda je možné zde situovat studnu,“ vysvětluje Josef Vojtěch Datel. Důležité je i to, aby nová studna neohrozila množství vody v těch okolních.

Vrt musí odpovídat normě, aby se pak dal použít i k čerpání vody. Průzkumný vrt se dělá i před hloubením kopané studny, někdy ho nahradí průzkumná šachtice. Následuje čerpací zkouška, z níž se v laboratoři ověřuje kvalita vody. Vše řídí hydrogeolog, vypracuje o tom závěrečnou zprávu.

Projekt a povolení

„Na základě kladného výsledku průzkumu vypracuje projektant na vodohospodářské stavby projekt pro územní řízení a stavební povolení,“ říká Antonín Daněk z Hydroprůzkumu České Budějovice. „Při hloubce nad 30 metrů je třeba nechat zpracovat projekt báňským projektantem,“ doplňuje Jan Tenenko.

Projekt lze vypracovat i bez průzkumu, je-li blízko více studní či průzkumných vrtů, z nichž jsou známé údaje a dá se určit potřebná hloubka i konstrukce studny. Projektantovi však má asistovat hydrogeolog. Projekt s vyřízením povolení stojí 15-30 tisíc korun.

Ke každé studni je nutné žádat o stavební povolení a o povolení k čerpání podzemní vody. Obojí řeší najednou vodoprávní úřad. Podklady jsou podobné jako k územnímu rozhodnutí, přidává se projekt.

Při povolování není rozdíl u studní různých průměrů či mezi kopanou a vrtanou studnou. U vrtaných se jen více sleduje, aby se snížením hladiny podzemní vody neohrozily starší mělké kopané studny v okolí. „U kopaných zpravidla stavební úřady nerespektují možnost hloubení jako průzkumné dílo a požadují hned v počátku provést řízení o umístění stavby,“ upozorňuje Antonín Daněk.

Většinou není rozdíl ani mezi studnou na užitkovou vodu a tou na pití. „Podzemní vody ale vodní zákon přednostně vyhrazuje pro pitnou vodu. Pokud je tedy v jedné lokalitě střet mezi odběrem pitné a užitkové vody, vodoprávní úřad by měl dát přednost odběru pitné vody,“ soudí Josef Vojtěch Datel.

Roli však hraje hloubka. K vrtům s hloubkou nad 30 metrů či těm kopaným hlubším než tři metry se vyjadřuje báňský úřad a krajský úřad a může je navrhovat i hloubit jen člověk s odpovídajícím oprávněním.

Účastníky povolovacího řízení jsou mimo jiné sousedé. „Sousední vlastníci mohou uplatňovat své námitky a požadavky,“ říká Lenka Tomanová z vodoprávního úřadu v Mělníku. „Když se v řízení prokáže, že nová stavba studny negativně ovlivní stávající studny či jiné odběrné objekty, nelze takovou studnu povolit, pokud by s negativním ovlivněním nevyslovili dotčení sousedé souhlas,“ doplňuje Hynek Jordán.

Jestliže sousedé se stavbou nesouhlasí, musí to být oprávněné. „Pozemky jsou v majetku jednotlivých vlastníků, ale podzemní voda je státní surovina. Její využívání povoluje vodoprávní úřad, který přihlíží na potřebu odběru vody všech občanů a nejen těch, kteří již studnu a povolení k odběru mají,“ uklidňuje Antonín Daněk.

Za povolení k odběru se neplatí. Stavební povolení stojí 300 korun, stejně jako územní rozhodnutí. Povolení se vydává na dobu určitou, dobu si žadatel určuje sám. „Za tuto dobu se dle výkladu zákona dá považovat životnost studny, povoluje se při standardních odběrech,“ říká Lenka Tomanová. „Je-li doba příliš dlouhá, vodoprávní úřad ji opraví na dobu, za jakou očekává přepracování vodohospodářských plánů,“ upřesňuje Petr Čížek.

Že by úřad povolení nevydal, se stává málokdy. Možné to je, když je zamýšlená studna v pásmu hygienické ochrany vod, ochranném pásmu lázní a zřídel nebo je v místě stavební uzávěra kvůli velkému množství studní. Někdy úřad studnu povolí, ale stanoví minimální hladinu, pod niž už nelze čerpat.

Hloubení a dokončení studny

Jakmile získáte povolení, studnaři se mohou pustit do dostavby průzkumného vrtu na studnu. Na pozemek se musí dostat vrtná souprava. V případě kopaných studní se hloubí ručně či strojně, v tvrdých horninách někdy i s pomocí výbušnin.

Buď se šachta celá vyhloubí a do ní se spustí plášť studny. Nebo se při hloubení průběžně spouští skruže a současně se těží hornina.
U vrtů stojí běžný metr 1 200-3 000 korun, výjimečně i přes 5 000 korun. U kopané studny stojí běžný metr kolem osmi tisíc, někdy i přes 10 tisíc korun.

K tomu je nutné připočíst cenu za zhlaví, čerpadlo, tlakovou nádobu a přípojku, což je několik desítek tisíc korun. Na dalších asi 50 tisíc korun vyjde těsnění hutněným jílem, které zabrání kontaminaci vody. A zbývá už jen zdokumentovat skutečné provedení stavby a vodoprávnímu úřadu oznámit užívání nebo požádat o povolení k užívání.

Zdroj: http://bydleni.idnes.cz/

VODA JE ŽIVOT A MŮJ ŽIVOT, ANI ŽIVOT MÝCH DĚTÍ, PROTO DO RUKOU KONCERNŮ ROZHODNĚ NEPATŘÍ!

Inspiruji lidi, jak mít a říct svůj názor, jak se nebát, jak nebýt ovce a jak společně zabránit něčemu, co je v neprospěch lidí.

Jsem makroekonom a vodárenský expert na praktiky zahraničních firem a Hadů na radnicích. Vysvětluji a dokládám, že koncerny přišly na nás a na vodě vydělat, ne řešit naše problémy. Problém nejsou koncerny, ale kolaboranti mezi politiky a nedostatek informací a manipulace se zastupiteli.

15 let dokládám, že v ČR poteče z kohoutků čistá voda, pokud budou obnovené trubky. Ty budou obnovené, pokud se do nich bude investovat a investovat se bude, pokud peníze, které za vodu zaplatíme, skončí zpět v infrastruktuře a ne v zahraničí. VODA patří do rukou měst či státu ne překupníků.

Jsem autor projektu PRAVDA O VODĚ >>.

Pomohl ubránit řadu vodáren před vytunelováním přes tzv. „provozní model“ – Kroměříž, Přerov, Pardubice, Náchod … Díky tomu zde dnes města čerpají dotace z EU na investice, hospodaření s vodou mají zcela v rukou a prioritou je rozumná cena vody a obnova sítí, ne peníze od lidí na účtech majitelů korporací v zahraničí.

Informovanými lidmi nejde manipulovat, proto lidem informace poskytujiwww.PRAVDAOVODE.cz>>. Najdete zde takové, které jinde nejsou. Mají je max. soudci.

Jsem spoluautor analýzy Transparency international: Kam odtékají zisky?>> a e-knihy PRAVDA O VODĚ: FAKTA?>>

Spolu s lidmi jsem požádal 300 vrcholných politiků o nápravu systému s vodou v ČR: INICIATIVA VODA 300> Každý, se k ní může přidat:STOP ZDRAŽIVÁNÍ >>

Staňte se fanouškem a sdílejte informace o VODĚ Facebook VODA LIDEM>>

About The Author

Radek Novotný

VODA JE ŽIVOT A MŮJ ŽIVOT, ANI ŽIVOT MÝCH DĚTÍ, PROTO DO RUKOU KONCERNŮ ROZHODNĚ NEPATŘÍ! Inspiruji lidi, jak mít a říct svůj názor, jak se nebát, jak nebýt ovce a jak společně zabránit něčemu, co je v neprospěch lidí. Jsem makroekonom a vodárenský expert na praktiky zahraničních firem a Hadů na radnicích. Vysvětluji a dokládám, že koncerny přišly na nás a na vodě vydělat, ne řešit naše problémy. Problém nejsou koncerny, ale kolaboranti mezi politiky a nedostatek informací a manipulace se zastupiteli. 15 let dokládám, že v ČR poteče z kohoutků čistá voda, pokud budou obnovené trubky. Ty budou obnovené, pokud se do nich bude investovat a investovat se bude, pokud peníze, které za vodu zaplatíme, skončí zpět v infrastruktuře a ne v zahraničí. VODA patří do rukou měst či státu ne překupníků. Jsem autor projektu PRAVDA O VODĚ >>. Pomohl ubránit řadu vodáren před vytunelováním přes tzv. "provozní model" - Kroměříž, Přerov, Pardubice, Náchod ... Díky tomu zde dnes města čerpají dotace z EU na investice, hospodaření s vodou mají zcela v rukou a prioritou je rozumná cena vody a obnova sítí, ne peníze od lidí na účtech majitelů korporací v zahraničí. Informovanými lidmi nejde manipulovat, proto lidem informace poskytujiwww.PRAVDAOVODE.cz>>. Najdete zde takové, které jinde nejsou. Mají je max. soudci. Jsem spoluautor analýzy Transparency international: Kam odtékají zisky?>> a e-knihy PRAVDA O VODĚ: FAKTA?>> Spolu s lidmi jsem požádal 300 vrcholných politiků o nápravu systému s vodou v ČR: INICIATIVA VODA 300> Každý, se k ní může přidat:STOP ZDRAŽIVÁNÍ >> Staňte se fanouškem a sdílejte informace o VODĚ Facebook VODA LIDEM>>

Napište komentář

* Povinné údaje