Kdo je kdo? Soudci a soudy

Čí zájmy hájí v českém vodárenství Ing. Martin Bernard? Vaku Zlín, Veolie nebo M. Bernarda

Ing. Martin Bernard MBA a Veolia

Martin Bernard léta působil a působí v orgánech mnoha obchodních společností fr. koncernu Veolia v České republice a také na Slovensku. Svou vodárenskou kariéru ovšem začal v okresní vodárně  Vodovody a kanalizace Zlín, a.s. (Vak Zlín), kde zastával pozici ředitele. Poté, co se podílel na uzavření podivných smluv mezi Vak Zlín a Veolií, přešel do náruče fr. koncernu a s ním bohužel pro občany a města i obce Zlínska, přešly do její náruče i zisky z vodného a stočného, původně v dispozici Vaku Zlín.

Proces, který proběhl ve Zlíně byl i dle názoru soudců mimořídně nemravný a napomáhal mu i p. Bernard, zevnitř okresní vodárny, který působil v představenstvu Vak Zlín polečně s “politiky” jako p. Šebík, p. Janečka, p. Soldán a dokonce i přímo zástupci Veolie p. Svoboda a p. Šverma.

Vrchní soud v Olomouci označil toto jednání takto:

Z důkazů provedených v soudních řízeních za 15 let vyplynul jednoznačný záměr největšího akcionáře společnosti Vak Zlín, tedy Statutárního města Zlín (SMZ), umožnit soukromé společnosti Jižní vodárenská, a.s. (JIV) vstup do společnosti Vak Zlín v podstatě za jakoukoliv cenu…. Na základě toho byl zpracován balíček smluv, tím bylo třetí osobě (Ptáte se jaké? Tady máte od té osoby odpověď)  umožněno vykonávat vliv ve společnosti ve svůj prospěch a naplnit původní záměr, tj. dosažení provozního modelu, to vše bez zatížení se vlastnictvím infrastruktury, která zůstala k tíži obcí.”

“Popsané jednání Statutárního města Zlín, Jižní vodárenské, a.s. a České spořitelny, a.s. je jednáním ve shodě s cílem ovládnout společnost Vodovody a kanalizace  Zlín, a.s. (VAK) společností Jižní vodárenská (to je koncernem VEOLIA) a tímto postupem byl porušen jak zákon, tak stanovy VAK, neboť tímto postupem došlo k obejití ustanovení § 13 stanov VAK, které zakotvuje omezenou převoditelnost akcií na jméno. Odvolací soud na tomto svém stanovisku setrvává. … Ze zjištěného skutkového stavu jednoznačně vyplývá, že k prosazení provozního modelu došlo postupem in fraudem legis (obcházení zákona)  to je postupem, kterým došlo k obejití shora citovaného ust. čl. § 13 stanov a ust. § 156 odst. 4 a § 156a ObchZ.”

Prakticky ihned po realizaci provozního modelu pan Bernard z orgánů Vaku Zlín odstoupil a přešel do orgánů Zlínské vodárenské, a.s. (koncern Veolia), která předtím předem “nakupovala” hlasování obcí PRO provozní model Vaku Zlín. Následně přešel do nástupce Moravské vodárenské, a.s. a řady dalších společností koncernu Veolia.

Obchodní rejstřík: Martin Bernard

bernard

Z představenstva Vaku Zlín odešel po podpisu smluv s Veolií rovněž pan Josef Šverma, pan Svoboda, pan Marčík, kteří se s p. Bernardem ve vedení Vaku Zlín podíleli na procesu vedoucím k realizaci podpisu smluv s Veolií a řadu kroků pro jejich uzavření připravovali – nikdo jiný k tomu neměl ze zákona právo neboť za akciovou společnost jedná výhradně její představenstvo.

 

organizace Veolie

 

Pan Bernard protiprávní komplot orgnizované skupiny kooperující s vybranými plitiky a vedením Vak Zlín,  kolem vody na Zlínsku a Vak Zlín označuje za “politické rozhodnutí”. To, že Veolie ovládá Vak Zlín, což ze zákona a stanov Vak Zlín nebylo legálne možné, přitom sám sdělil jako fakt vybraným politikům v roce 2003. V Ovládacích zprávách Vak Zlín a na valných hromadách Vak Zlín, tento fakt ovšem akcionářů nesdělit. Pokud by představenstvo Vak Zlín nekrylo porušování zákonů ČR a stanov Vak Zlín, nikdy by tento stav nemohl nastat.

Pan Bernard nyní působí rovněž v orgánech vodárenského a lobbistického sdružení SOVAK, které léta zahraniční koncerny kontrolují. V jehož čele působí spolu s  panem Františkem Barákem, který se podílel na obdobném procesu ve stejné době v Kladně a ten vedl i ke stejnému cíli – k uzavření smluv o provozování mezi společnosti Středočeské vodárny, a.s. (koncern Veoliía) a okresní vodárnou Kladno – Mělník. Byl ve stejné pozici jako M. Bernard ve Zlíně, který se podílel na uzavření smluv o provozování mezi společnosti Zlínská vodárenská, a.s. (koncern Veoliía) a okresní vodárnou Vak Zlín. M. Bernard je léta předsedou představenstva společnosti Středočeské vodárny, a.s. (koncern Veolia).

Pan Bernard předsedá také “zájmovému” sdružení právnických osob Asociace provozovatelů vodovodů a kanalizací Česká Republika, jehož cílem je: “Je efektivně prosazovat zájmy provozovatelských společností a chceme také samostatně spolupracovat na mezinárodní úrovni s ostatními provozovateli,” jak tvrdí, Martin Bernard. Zakladatelem sdružení jsou firmy tří koncernů: fr. koncern Veolia, šp. koncern Aqualia a rak. koncern Energie AG.

Ing. Martin Bernard a Vak Zlín

Pan Bernard byl členem představenstva smíšené vodárenské společnosti Vak Zlín. Znal se a léta spolupracoval s “politiky” Statutárního města Zlín.  Soldána (KDU-ČSL), JANEČKA (ČSSD) a Úlehla (ODS) . Pod jeho vedením Vak Zlín zcela ovládal monopol vody ve Zlínském regionu od roku 1993 – 2004, vlastnil a současně provozoval svůj infrastrukturní majetek.

V roce 2001 někteří “politici” Statutárního města Zlín (SMZ) zatoužili předat zisky z vody zahraničnímu koncernu

Doložit z čeho tato touha vzešla nejsou schopni, ale prostě spustili nemravný proces, na který léta doplácí lidé, města i obce celého Zlínského regionu. Zapojilo do něho i vedení Vaku Zlín, které město dosazovalo.

Nejprve vylepšilo panu Bernardovi manažerskou smlouvu, kde ho na 10 let předem “zajistili”. Konkrétně pan Soldán (KDU-ČSL), tehdy náměstek primátora SMZ a člen představenstva Vaku Zlín za město Zlín. Toto proběhlo 26.2.2002, tj. cca měsíc a půl před prvním pokusem instalovat na místo Vaku Zlín zahraniční koncern. Návrh představenstva Vaku Zlín uzavřít smlouvy s Veolií na valné hromadě dne 17.4.2002 ovšem města a obce odmítly a první pokus předat zisky z vody koncernu skončil fiaskem.

Tehdejší člen představenstva Vak Zlín, Ing. Dalibor Maniš na valné hromadě Vaku Zlín 17.4.2002 prohlásil: “Považuji hlasování o pronájmu (pronájem) za “pohřeb VaKu” a nedoporučuji ho uskutečnit.”  Trefné a výstižné, ovšem v roce 2004, kdy byl pronájem nemravným postupem schválen (přes koupené obce), pan Maniš pohřbu VaKu Zlín nijak nebránil. Ba naopak. Město Valašské Klobouky, kde působil jako starosta, se nechalo koupit k hlasování PRO pronájem, o kterém předtím prohlásil, že jde o pohřeb Vaku. Poté léta působil v orgánech pohřbené vodárny Zlín a bral za to nemalé odměny.

Kromě Valašských Klobouků uzavřela s koncernem smlouvu o společném postupu a smlouvu o finanční úplatě za hlasování PRO Veolii také další města a obce Brumov-Bylnice, Luhačovice nebo Lukoveček. V těchto smlouvách figuroval dokonce i Vak Zlín, tzn. představenstvo Vaku a pan M. Bernard. O “finančním motivování akcionářů k hlasování PRO” nejen věděli, ale aktivně se na něm podíleli. Částku vyplacenou za hlasování PRO “koupená” města, přitom platí lidé v ceně vody.

Ing. Martin Bernard a instalace Veolie do pozice správce vodárenského monopolu místo Vaku Zlín

P. Martin Bernard byl zapojen do instalace Veolie do pozice správce vodárenského monopolu na místo Vaku Zlín, na valné hromadě Vaku Zlín 28.8.2002. Tehdy organizované skupina právnických a fyzických osob provedla ovládnutí představenstva Vaku Zlín lidmi napojenými na Veolii. “Právník” Veolie, R. Pergl navrhl do představenstva Vaku Zlín tři lidi: p. Bernerda a s Veolií již propojené – p. Švermu a p. Svobodu a odhlasoval jejich instalaci do vedení Vaku Zlín. Od té doby byl p. Bernard zapojen do protiprávního procesu vedoucího k  instalaci provozního modelu do Vaku Zlín.

Soudce v roce 2010 shledal a konstatoval, že nemravný dlouholetý proces vygradoval v roce 2004 protiprávní valnou hromadou a neplaným uzavřením smluv mezi Vakem Zlín a dceřinou společností fr. koncernu Veolie, čímž byly z Vaku Zlín vyvedena ZDARMA, zásadní aktiva:

  • – portfolio klientů a smluvních vztahů, které Vak Zlín 12 let budoval
  • – právo inkasovat ziskovou marži z vodného a stočného
  • – vodárenský management (Tejchman, Marčík, Bernard …)
  • – v oboru školené zaměstnance  (cca 230 lidí)
  • – celé know-how Vaku Zlín
  • – monopolní pozice správce vodárenského monopolu v okrese Zlín

Ovlivnění mínění a hlasování akcionářů Vaku Zlín ze strany představenstva Vaku Zlín

Dle mého názoru jednání představenstva nese stopy nejzávažnější protiprávní činnosti. Právě představenstvo Vaku Zlín předložilo akcionářům k schválení návrh uzavřít smlouvy s Veolií. Předložilo zastupitelům a akcionářům i institucím řadu nepravdivých informací. Kdy např. tvrdilo, že realizace provozního modelu/tunelu je podmínka pro čerpání dotací z EU do Vaku Zlín. Tvrdili, že koncern zajistí spolufinancování dotací. Řadu zásadních informací ovšem zatajilo nebo je přímo odmítlo sdělit anebo říkalo polopravdy. Prostě manipulovalo se zastupiteli, akcionáři i státními institucemi, aby je přimělo k provedení  majetkové dispozici s Vak Zlín a to k uzavření smluv s Veolií.

V 7 členném představenstvu Vak Zlín, působili v roce 2004 pánové Bernard, Šverma, Svoboda, Soldán, Maniš, Šebík, Marčík. Na valné hromadě Vaku Zlín 30.4.2004 předložili lži obsahující zprávu. Tvrdili, že uzavřít smluv s Veolií na 30 let a tím předání monopol vody cizincům, je pro města a obce výhodné.

Akcionáři Vaku Zlín (90% tvoří města a obce), hlasovali PRO a k tomu byli zmanipulováni. Bylo jim řečeno, že pokud nebudou hlasovat PRO, tak Vak Zlín nedostane dotace z EU na obnovu vodárenské infrastruktury. Což byla lež a pravda byla a je přesně opačná. Uzavření smluv znemožnilo Vaku Zlín dotace získat. Za představenstvo na valné hromadě 30.4.2004 odpovídal Martin Bernard.  Řada zásadních informací před akcionáři byla zatajena nebo je představenstvo dokonce odmítlo poskytnout, i když je akcionáři požadovali.

Kdo řídil a pro koho vedení vodárny Zlín pracovalo?

Věděl, pan Bernard, kdo ve skutečnosti realizoval celý proces uzavření smluv mezi koncernem a Vakem Zlín? Těžko věřit, že ne, když o tom veřejně informovaly rok předtím dokonce i Hospodářské noviny!

Veolia hledá cestu k dotacím

Celý pokoutný proces je podrobně popsán a dokumenty doložen na PRAVDA O VODĚ VE ZLÍNĚ po jednotlivých letech:

Stanovisko soudce: to, co proběhlo kolem Vaku Zlín, byl nemravný a pokoutný proces

Soudce Krajského soudu v Brně popsal jednání organizované skupiny osob takto:

Přijetím napadených usnesení vrcholilo cílené jednání řada osob (právnických i fyzických) započaté někdy v roce 2001. …Obecně se dá uzavřít, že každý vztah měl svůj smysl, každý vztah byl předem načasován, stejně jako jednání každé právnické nebo fyzické osoby. Žádný vztah, žádné jednání nelze označit za nahodilé. V kostce shrnuto, když Jižní vodárenská, a.s. neuspěla v přímém výběrovém řízení v roce 2001, rozhodla se dosáhnout sledovaný cíl jiným způsobem. Prostřednictvím České spořitelny, a.s. ovládla potřebnou část hlasovacích práv ve společnosti Vak Zlín. V této fázi je zvlášť významná činnost SMZ a jeho zástupce Ing. Milana Soldána. Další fází bylo personální ovládnutí společnosti osobami se zkušenostmi v jiných vodárenských společnostech. … Z dosavadního zjištění soudu je zřejmé, že tyto osoby byly připraveny vykonávat potřebné činnosti pro jakoukoliv zájmovou skupinu (např. Ing. Bernard, místopředseda představenstva Vak Zlín, se stal generálním ředitelem obchodní společnosti Zlínská vodárenská, a.s. apod.).”

Soudce nakonec označil proces kolem Vaku Zlín za mimořádně nemravný a nezákonný:

Rozhodnutí valné hromady, jako výsledek tohoto pokoutného procesu, soud považuje za mimořádně nemravné (viz ustanovení § 31 občanského zákoníku a ustanovení §1 odst. 2 obchodního zákoníku). Podobná jednání nahlodávají důvěru v obchodně závazkových vztazích, jako základ ekonomických vztahů ve společnosti … Napadené rozhodnutí jsou v rozporu s ustanovením §56a obchodního zákoníku. Soud považuje za zbytečné vyjmenovávat jednotlivá ustanovení, s nimiž jsou napadená usnesení v rozporu. Za nejvýznamnější však považuje právě otázku dobrých mravů. Některá jednání však dosahují takové intenzity, že je otázkou, zda byly porušeny toliko dobré mravy.”

„Výhodnost” uzavření smluv o tzv. provozního modelu, umožňuje srovnání dělení zisků z vody.

prifit koncernu a vodárnyO tom, že smlouvy předkládané představenstvem, jsou nastaveny tak, že umožňují následně 30 let koncernu inkasovat výrazně vyšší zisky než jaké bude dosahovat Vak Zlín, pan Bernard, akcionáře ani zastupitele neinformoval, přitom ziskový potenciál Vaku Zlín, jako jeho ředitel, samozřejmě velmi dobře znal.

Požadavek na to, aby předložil předpoklad vývoje budoucích hodnot hlavních ekonomických ukazatelů a jejich srovnání pro Vak a pro cizí firmu, byl na valné hromadě 30.4.2004 legitimně předložen. Představenstvo odmítlo tyto zásadní informace sdělit.

Zisky z vody končí na účtu koncernu Veolia jehož generální ředitel je pan M. Bernard

V roce 2016, na valné hromadě Vaku Zlín, vedení vodárny Zlín, konstatovalo, že Veolia v čele s panem Bernardem  s nimi v podstatě nehodlá jednat. Přitom se ihned ukázalo, že uzavření smluv znemožnilo čerpání dotací z EU nejen do Vaku Zlín, ale do celého regionu.

Zda dosud trvá členství v orgánech společností můžete ověřit pro ČR zde a pro SLOVENSKO zde.

Kolaborace a jednání v zájmu koncernu?

Soud v roce 2010 poprvé prohlásil, že způsob a postup uzavření smluv s Veolií byl nemravný, protiprávní a tudíž neplatný. Tím soud umožnil vedení vodárny Zlín vrátit vodu a hospodaření s ní zpět do Vaku Zlín. Nové vedení vodárny Zlín, se ovšem zcela nelogicky odvolává proti rozsudku soudu, který ukončuje tunelování Vaku Zlín a je ve prospěch Vaku Zlín, občanů a měst Zlínska. Tím udržuje tok zisků z vody do Francie a Vak Zlín v pozici, kdy nemůže čerpat dotace z EU. Na soudní jednání, kde probíhá dokazování a dokumentování, jak byl tunel Vaku Zlín realizován, vedení SMZ ani Vaku Zlín nechodí.

Na soudní jednání chodí jako veřejnost pouze generální ředitel Veolie, původně bývalý ředitel vytunelovaného Vaku Zlín

Martin Bernard! 

FOTO

Bernard - působení

 

podpořte nás

Každá částka pomáhá :-)

Transparentní účet
966665 / 0300 ČSOB

nebo

Upřednostňujeme menší pravidelné příspěvky (100-300 Kč), před větším jednorázovým, protože se tím udržuje pozornost dárců k dění kolem vody :-).

 

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Vrchní soud v Olomouci 22.11.2016 potvrdil správnost usnesení a závěrů Krajského soud v Brně o neplatnosti usnesení valné hromady, na které byl tunel protiprávně “schválen”.

Co mají společného František Barák, Martin Bernard a Dan Jiránek?

Všichni dnes působí v orgánech společnosti Středočeské vodárny, z fr. koncernu Veolia.

Uložit

Žádné komentáře

Comments are closed here.

Dává nám váš boj za vodu smysl? Podpořte nás

Libovolnou částkou na transparentní účet u ČSOB, číslo účtu: 966665/0300

Další možnost podpory je kartou zde

 

AUTOŘI PROJEKTU PRAVDA O VODĚ

AUTOŘI PROJEKTU PRAVDA O VODĚ

Českou vodu si prodávejme bez cizinců a překupníků. Lidé, města i voda na tom vydělají. Ne zisky v daňových rájích, ale čistou vodu, kvalitní trubky v zemi a rozumnou cenu vody.

POPULÁRNÍ ČLÁNKY

SLEDUJTE A SDÍLEJTE

Follow