Pravda o vodě Vodárny Zisky z vody

Trojské koně: Kolik “politiků” předalo zisky z vody koncernům?

Kolik politiků a kdo vlastně dostal zisky z vody a hospodaření s ní do rukou cizinců?

Ujišťuji vás, že za tím, že hospodaření s vodou je v rukou cizincům ve více než 1/2 České republiky není horda místních politiků. Jednak by je koncernoví naháněči nezaplatili a především mezi politiky jsou rozumní a slušní lidé, kteří by pro podobné motivace neměli pochopení a naháněčům by hrozilo prozrazení, vyšetřování a tresty. Dle mé 15 leté zkušenosti za celým procesem stálo ve skutečnost max. 3 až 5 něčím a někým motivovaných místních „politiků“, kteří začali skrytě jednat v zájmů koncernů.

Naháněči koncernů pracovali max. s 3-5 místními politiky z 2-3 velkých měst, kteří nejčastěji seděli na radnici statutárního města a současně ve vedení městské vodárny. Těm jejich kolegové v zastupitelstvech věřili a brali je jako vodárenské autority, právě potože seděli, jak ve vedení měst, tak ve vedení městské vodárny. Kdo jiný než tito lidé měl informace, na základě kterých mohli zastupitelé o vodě a vodárně rozhodovat?

Zastupitelé ovšem o tom, že tito “lídři” jsou vlastně v roli Trojských koňů nevěděli. Nevěděli, že cílem jejich jednání bylo dostat do tohoto monopolního postavení zahraniční koncern a to nejlépe za podmínek, kdy městům zůstanou trubky (tudíž do nich budou muset dál investovat) a koncern ovládne veškeré peněžní toky z vody a především legislativou garantované právo inkasovat zisk z vodného a stočného.

dovedete si představit

Z pohledu koncernů byl údajný příchod “strategických investorů” vymyšlen geniálně

provozní modelDošlo k oddělení neoddělitelného – nákladů od zisku, resp. studny od prodeje vody. Náklady na vykopání studny zůstaly na obcích a jejich vodárnách a peněžní toky a zisky z vody přešly do rukou koncernů.

  1. To nejdražší a nezbytné k prodeji vody – vodárenskou infrastrukturu – financuje dál veřejný sektor z rozpočtů měst a lidé v ceně vody.
  2. Občané si myslí, že to, co za vodu zaplatí skončí v obnově trubek. Vždyť přece vše mají v rukou městské vodárny a starostové. Existuje obrovská iluze, že tito starostové vše kontrolují, řídí a nastavují tak, aby tekla čistá voda. Není to pravda.
  3. Dokonce to bylo vymyšleno tak, ža pokud fígl s oddělením zisků od nákladů neprokoukne Evropská komise, pak koncern bude realizovat zisky z investic do trubek (přes dotace), budou skončit v soukromých rukou. Dokonalé, koncerny si sáhnou i na profit z dotací.

„Lidé“ na radnicích skrytě pracující  pro koncerny nebo různé naháněče koncernů, zmanipulovali nejprve zastupitele 2-3 velkých měst. Když tato města souhlasila s tím, že voda přejde do rukou koncernu, pak již bylo snadné přesvědčit, namotivovat nebo zlomit starosty malých měst a obcí. Naslibovali jim často hory doly:

  • zvýšení základního kapitálu vodárny investorem
  • příchod strategického investora, který vše zafinancuje
  • dotace z EU
  • inflační růst cen
  • investování cizinců místo obcí
  • přednostní investování v obcích
  • starostům místa v orgánech vodárny
  • a další …

Informovaní věděli, že sliby jsou falešné

Informované věděli, že to nebude splněno, protože znali obsah smluv s koncernem a realitu v jiných regioench, kde obdobné smlouvy uzavřeli. To, aby tyto infromace měli, znali realitu a nemohli následně lživě tvrdit, že byli o(H)loupeni, jsem zajistil. Vždy jsem zastupitelům měst a obcí, kde se snahy o(H)loupit zastupitele objevily,  poslal rozbor toho a důkaz, jaké skutečné dopady uzavření smluv nese: 

  1. Ceny vody vlastně nikdy nekopíruje inflační růst roste vysoko na dní.
  2. Zisky z vody končí v rukou koncernů,
  3. Regiony přichází po uzavření smluv o dotace z EU.

“Smlouvy”  tvořily často „právníci“, kteří věděli, že nic z toho, co se zastupitelům slibuje, ve smlouvách není vymahatelně zaneseno ani garantováno. Dokonce znali i negativní výsledky vodáren, kde koncerny již působily. Když města s největším podílem ve vodárně šla naháněčům koncernů na ruku, pak se do „přesvědčování“ menších obcí zapojilo dokonce i vedení vodárny (to poté přešlo do pozice zaměstnanců koncernu) a někdy i samotný koncern. To, že se s hospodařením s vodou na koncern bezúplatně vyvádí i právo inkasovat zisky z vody, to samozřejmě Hadi na radnicích zastupitelům neřekli ani nezdůrazňovali.

Tam, kde byl odpor obcí proti předání vody koncernům větší, přišly na řadu korupční praktiky, zastrašování, kšeftování s pozicemi na kandidátkách stran apod.  Naslibovali obcím např. přednostní investice a jejich provedení a financování podmínili hlasováním starostů pro smlouvy mezi vodárnou a koncernem. Zastupitelé často vůbec nevěděli, že slíbené investice – úplaty za hlasování PRO smlouvy s koncernem –  zaplatí  v ceně vody lidé, protože koncern a vedení vodárny, tyto např. k hlasování motivující „investice“ zahrne lidem do ceny vodného a stočného.

Formální valné hromady vodáren a předem koupené hlasování vybraných měst a obcí

prifit koncernu a vodárnyValná hromada, na které se schvalovaly anti-privatizační smlouvy mezi vodárnou a koncernem, byla již jen formalitou. Zmanipulovaní, namotivovaní nebo podvedení starostové v dobré víře vše odsouhlasili a hlasovali pro uzavření smluv s koncernem, často za symbolickou či hanebnou cenu.

Pokud se na valné hromadě začal někdo trval na doložení toho, co vedení vodárny tvrdí zastupitelům, starostům a  akcionářům a požadoval doložit a vysvětlit, kde jsou ve smlouvách ošetřeny veřejně dávané sliby, pak představenstvo vodárny začalo mlžit, zapírat nebo předkládalo lživé materiály. Případně odmítlo odpovědět.

Příkladem může být společnost Vodovody a kanalizace Zlín, kdy koncern zaplatil za ovládnutí monopolu vody na 30 let vodárně Zlín pouhých 83 mil. Kč. Je to částka, kterou inkasuje řadu let za jeden rok v zisku z vodného a stočného.

Nemravnost a protiprávnost

O nemravnosti a protiprávnosti tohoto jednání svědčí již nejen názor můj, ale i stanoviska a rozhodnutí soudců, kteří mé závěry potvrdili a navíc podobné praktiky prohlásili za nezákonné a neplatné. Právě proto jsem se na soudy obrátil.

Rozhodnutí valné hromady, jako výsledek tohoto pokoutného procesu, soud považuje za mimořádně nemravné (viz ustanovení § 31 občanského zákoníku a ustanovení §1 odst. 2 obchodního zákoníku). Podobná jednání nahlodávají důvěru v obchodně závazkových vztazích, jako základ ekonomických vztahů ve společnosti … Napadené rozhodnutí jsou v rozporu s ustanovením §56a obchodního zákoníku. Soud považuje za zbytečné vyjmenovávat jednotlivá ustanovení, s nimiž jsou napadená usnesení v rozporu. Za nejvýznamnější však považuje právě otázku dobrých mravů. Některá jednání však dosahují takové intenzity, že je otázkou, zda byly porušeny toliko dobré mravy.”  Názor soudce Krajského soudu v Brně

Pravomocný názor soudců Vrchního soudu v Olomouci:

vs - provozní model protprávně

Celé usnesnesení soudu si můžete ZDARMA stáhnout ZDE

 

SOUV.ČLÁNKY

PRAVDA A FAKTA O VODĚ! Kdo rozhoduje o ceně vody? KONCERNY nebo radnice?

Jaký je úkol Trojských koňů v městských vodárnách

Názor z Francie

pariz-investice -cena vody

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Žádné komentáře

Comments are closed here.

AUTOŘI PROJEKTU PRAVDA O VODĚ

AUTOŘI PROJEKTU PRAVDA O VODĚ

Českou vodu si prodávejme bez cizinců a překupníků. Lidé, města i voda na tom vydělají. Ne zisky v daňových rájích, ale čistou vodu, kvalitní trubky v zemi a rozumnou cenu vody.

Podpořte nás

 

Další forma podpory

Můžete nás podpořit libovolnou částkou bankovním převodem na transparentní účet u ČSOB, číslo účtu: 966665/0300

POPULÁRNÍ ČLÁNKY

ŠOKUJÍCÍ FAKTA O VODĚ

ŠOKUJÍCÍ FAKTA O VODĚ

SLEDUJTE A SDÍLEJTE

Nedávné Tweety

Líbí se mi video @YouTube https://t.co/Eajln4kw4l Michal Prokop - Podzimní - 06:11 PM Jun 17th

Líbí se mi video @YouTube https://t.co/JnV3Y0VU2c Michal Prokop - Tullamore Dew - 06:10 PM Jun 17th

Líbí se mi video @YouTube https://t.co/dMJPobRWyE Michal Prokop - Zloději času - 06:03 PM Jun 17th