Jak funguje dohled nad policií? Jednání a závěry policie ve Zlíně jsou …

O co jde a co policie řeší, resp. neřeší?

Zahraniční koncerny touží být v pozici, kdy budou rozhodovat o tom, kolik našich peněz, které platíme za vodu, skončí na jejich účtech. V České republice proto probíhají léta různé pokusy toto zajistit. Vznikla organizovaná skupina osob, která pokusy vyvedení zisků z vody na cizince fundovaně řídí a koordinuje. Díky ní byly v řadě regionů ČR mezi lidi a okresní vodárny, často velmi mazaně a pokoutně, instalovány soukromé penězovody, kterými miliardové zisky z vodného a stočného tečou do ciziny. Tyto peníze platí občané a spotřebitelé zbytečně a je to další zásadní důvod drahé vody.

V článku „Komu pomáhá a koho chrání?“ jsem popsal více než 2 roky probíhající práci při odhalovaní protiprávního jednání této skupiny a na ně napojených anti-politiků. Popsal jsem také velmi podivný postup policie, kdy kauzy najednou začal řešit nový policista, který vše ihned odložil s tím, že se nic nestalo. Negativní dopady vytunelování okresní vodárny jsou přitom očividné:

ZLINSKÝ KRAJ CENY VODY 01-04-16-J

zisky 2010-2015

dotace jen městským vodrnám

  1. Lidé a spotřebitelé v regionu mají léta nejdražší cenu vody v kraji.
  2. Vodárna přišla o možnost čerpat dotace z EU tzn. až o 1  miliardu korun.
  3. Vodárna přišla o zisky z vodného a stočného, do dnešní doby o cca 800 mil. korun, které místo ní inkasuje koncern.
  4. Vodárna je formální slupka, kdy vše, co je třeba k podnikání s monopolem vody prodala či pronajala koncernu nebo to bylo dokonce na koncern vyvedeno bezúplatně (zaměstnanci, management, právo inkasovat zisk,smluvní portfolio..).
  5. Vodárna je formální slupka, která nepodniká ani nevyplácí dividendy = zisky akcionářům. Funguje jako trafika anti-politiků, kteří inkasují odměny za to, že udržují v chodu nemravný tunel. O to větší jsou odměny těch, kteří tunel udržují v chodu.

srovnání odměn Vaku

Na postup policie jsem podal stížnost k dozorující státní zástupkyni

Procesně jsem musel Stížnost podat do Zlína, i když se nedělám iluzi o tom, že bude něco platná. Vyhověl jsem zákonu a současně jsem stížnost proti odložení podal i  k vyšším policejním složkám. Rád bych se pletl, státní zástupkyně dozoruje kauzu do samého počátku, ví, že policisté se dva roky nehrabali v důkazech jen tak, aby dostali plat a vykázali nějakou činnost.  Její postavení  je v hierarchii  významnější než postavení policisty, protože jeho případné pochybení může a má odhalit a napravit.

O tom, že místní oligarchové ovlivňovali jednání policie ve Zlíně, svědčí fakt, že vyšší patra policie neúnosnou situaci ve Zlíně před několika roky řešila a vyměnila její vedení. Následující krok státní zástupkyně proto beru jako zcela zásadní.

Obsah mé Stížnosti zveřejňuji, protože celá kauza a rozsah organizovaného komplotu má závažné celospolečenské dopady. Ukazuje nefunkčnost nebo velmi omezenu schopnost demokratických záklopek řešit protiprávní jednání anti-politiků, zrušit negativní důsledky, které toto jednání přineslo a spravedlivě ocenit její organizátory.

Díky tomu nepřichází zpět do Zlína a do dalších regionů v ČR korektní rozhodování o správě veřejného majetku, osudech lidí a státu.

—————————————————————————————————————————————————————————————————–

Co je to státní zastupitelství a jaké je úloha státního zástupce?

Státní zastupitelství je soustava státních úřadů, které jsou určeny k zastupování státu při ochraně veřejného zájmu ve věcech svěřených zákonem do působnosti státního zastupitelství. Státní zastupitelství koná prostřednictvím státních zástupců.

prehled judikaturyTěžiště působnosti státního zastupitelství spočívá v plnění role orgánu veřejné žaloby v trestním řízení a dalších úkonů vyplývajících z trestního řádu (zejména výkon dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení trestním, účast v hlavním líčení a veřejném zasedání konaných soudem), státní zastupitelství dále působí v jiných řízeních (v občanskoprávním řízení a správním soudnictví), vykonává dozor nad dodržováním právních předpisů v místech, kde se vykonává vazba, trest odnětí svobody, ochranné léčení a ochranná nebo ústavní výchova. Státní zastupitelství vykonává i další úkony, stanoví-li tak zvláštní zákon. Ačkoliv státní zastupitelství je orgánem veřejné žaloby, není správné státní zástupce označovat jako žalobce, jak je často činěno zejména ve sdělovacích prostředcích, protože působnost státního zastupitelství je širší (a to jak v trestním řízení, tak i mimo ně) a právní pojem „žalobce“ označuje navrhovatele, který v civilním řízení podal žalobu. Státní zástupce v trestním řízení však podává obžalobu.

——————————————————————————————————————————————————————

Text stížnosti:

POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY

Krajské ředitelství policie Zlínského kraje

Služba kriminální policie a vyšetřování

Odbor hospodářské kriminality

Náměstí T. G. Masaryka 3218

760 01  Zlín

 

K Vašemu č. j. KRPZ-104618-162/TČ-2014-150081-VMI

Stížnost poškozeného Ing. Radka Novotného, dat. nar. 20. 10. 1966, bytem Sviadnov, Na Drahách 247, PSČ 739 25 proti odložení věci č. j.  KRPZ-104618-162/TČ-2014-150081-VMI, podle § 159a odst. 1 trestního řádu.

Dne 24. 4. 2017 jsem byl kpt. Ing. Václavem Milerem, vrchním komisařem odboru hosp. kriminality, shora nadepsaného útvaru Policie České republiky (dále jen „PČR“), dopisem vyrozuměn o odložení věci vedené pod č. j. KRPZ-104618-162/TČ-2014-150081-VMI, přičemž je v tomto přípise odkazováno na mé podání ze dne 20. 4. 2015, či další podání učiněné na tamější součást PČR, či Nejvyšší státní zastupitelství v Brně, a to nejen v souvislosti se zaváděním provozního modelu v případě společnosti Vodovody a kanalizace Zlín, ale i dlouhodobému uzavírání nevýhodných smluv (dále jen „Odložení“).

Tímto dopisem mi bylo sděleno, že provedeným prověřováním a hodnocením důkazů jak jednotlivě, tak i ve vzájemných souvislostech nebylo zjištěno, že by uvedeným jednáním odpovědných a mnou uváděných osob, případně osob jiných, došlo k naplnění zákonných znaků skutkové podstaty trestných činů porušování povinnosti při správě cizího majetku, podle § 255 odst. 1, 3 zák. č. 140/1961 Sb., trestní zákon v platném znění, spáchaného formou spolupachatelství podle § 9 odst. 2 zák. č. 140/1961 Sb., trestní zákon v platném znění, ani trestného činu jiného, a proto PČR věc odložil.

Předně proti uvedenému Odložení namítám, že toto nebylo vydáno zákonnou formou usnesení tak, jak vyžaduje ust. § 159a odst. 1 trestního řádu. Namísto Usnesení jsem obdržel pouhý dopis, aniž by tento obsahoval náležitosti usnesení, bez odůvodnění a řádného poučení o možnosti opravného prostředku. Z dopisu Odložení není také ani patrné jaké úkony k objasnění věci policejní orgán provedl. Vzniká proto důvodná pochybnost, zda skutečně byly provedeny všechny úkony, které by mohly vést k objasnění této trestní věci.

Přestože mám za to, že dopis Odložení nelze vykládat za řádný způsob odložení věci ve smyslu § 159a odst. 1 trestního řádu, na který je v něm odkazováno, činím přesto z důvodu procesní opatrnosti toto své podání – stížnost proti odložení věci, a to s odkazem na ust. § 159a odst. 7 trestního řádu, neboť jsem v dané věci poškozeným.

Nadto v následujícím poukazuji na několik dalších zásadních nesrovnalostí, pro které jsem přesvědčen, že by nemohlo dojít k rozhodnutí o odložení věci.

  1. Dne 1. 10. 2014 jsem se v rámci mnou podaného vysvětlení připojil k trestnímu oznámení, ve věci porušení povinnosti při správě cizího majetku  – spol. Vodovody
    a kanalizace Zlín, a.s. (dále jen „VaK Zlín“) a zároveň jsem se připojil jako osoba poškozená s nárokem na náhradu škody. Uvedené vyplývá Úředního záznamu
    o podaném vysvětlení podle § 158 odst. 6 trestního řádu, k č. j. KRPZ-96313-5/TČ-2014-150581-203. Za pozornost stojí č. j. uvedené na úředním záznamu a dopisu Odložení, neboť tato č. jednací se neshodují. Je tedy otázkou jaká věc byla PČR vůbec pod č. j. KRPZ-104618-162/TČ-2014-150081-VMI prověřována (zda-li vůbec) a čeho by se mělo odložení týkat.
  2. Nadto je v dopise Odložení odkazováno na mé podání učiněné dne 20. 4. 2015, přestože mé podání v dané věci bylo učiněno již 1. 10. 2014, jak ostatně vyplývá z úředního záznamu uvedeného pod předchozím 1. bodem.
  3. Zajímavé na celé věci také je, že vysvětlení jsem podával vrchnímu komisaři kpt. Ing. Jaroslavu Pavlíkovi, vrchnímu komisaři, který se problematikou tunelování VaKu Zlín u shora uvedeného útvaru PČR ve Zlíně zabýval již nejméně 2 roky a u něj jsem také několikrát své podání doplňoval, vysvětloval a poskytoval četné podklady, které podle mého jasně prokazují naplnění skutkové podstaty hned několika trestných činů. Z jednání, které jsem s kpt. Ing. Pavlíkem absolvoval, jsem nabyl dojmu, že je v problematice dobře orientován a rozumí ji.

Dopis Odmítnutí je však podepsán kpt. Ing. Václavem Milerem, vrchním komisařem, který je pro mě zcela neznámou osobou, neboť tento po mě nikdy žádné doplnění ani vysvětlení nepožadoval. Ačkoliv se jedná o obsáhlou a složitou problematiku zahrnující děj posledních 15 let, která bezesporu vyžaduje minimálně měsíce důkladného studia, nevím o tom, že by o věci cokoliv věděl. Pokud o odložení věci rozhodoval právě kpt. Ing. Václav Miler, pak mám pochybnosti, zda je s problematikou tunelování VaKu Zlín řádně obeznámen, a byl schopen posoudit veškeré souvislosti věci a tedy také rozhodnout o jejím odložení.

       4. Rozhodnutím Vrchního soudu v Olomouci ze dne 22. 11. 2016, č. j. 5 Cmo 202/2014-3534 bylo potvrzeno Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14. 4. 2014, č. j. 9/50      Cm 53/2004-3077, mj. v těchto výrocích (zkopírováno přímo z rozhodnutí soudu) tzn., že valná hromada z 30. 4. 2004 byla v bodech týkajících se uzavření smluv o prodeji části podniku prohlášena za neplatnou.

  1. Podle § 67a z. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění do 30. 4. 2004 byl k prodeji části podniku vyžadován souhlas valné hromady. Důsledkem rozhodnutí soudu o vyslovení neplatnosti napadeného usnesení valné hromady Vaku Zlín je, že nejsou splněny podmínky uvedené v § 67a obchodního zákoníku a smlouva o prodeji části podniku je neplatná od svého počátku – tzn. od data jejího uzavření 3. 5. 2004.  Vzhledem k tomu, že obě smlouvy tvořící tzv. provozní model jsou vzájemně provázané, pak je-li neplatná smlouva o prodeji části podniku, je neplatná i smlouva o nájmu a provozování. Není rozhodné, zda byly k této smlouvě uzavírány jakékoliv dodatky, neboť i ty by nebyly platné, neboť nelze upravovat neplatnou smlouvu.
  2. Provozní model je pro VaK Zlín, jeho akcionáře i spotřebitele nevýhodný. Ostatně o dlouhodobé nevýhodnosti smluv hovoří policejní orgán i v dopise Odložení. K tomu se opakovaně vyjadřují jak akcionáři, včetně největšího, kterým je Statutární město Zlín, tak
    i města a obce jako akcionáři VaKu Zlín a spotřebitelé. K tomu například zpráva SAUL Consulting, auditorské společnosti vyhotovená 28. 10. 2011 na objednávku Statutárního města Zlín za cenu 540 tis. Kč, obsahuje mj. tyto závažné závěry:

„… Strategická rozhodnutí z minulých let (odprodej části podniku a uzavření nájemní smlouvy) bohužel fatálním způsobem ovlivňují další existenci společnosti Vodovody a kanalizace Zlín, a.s. a to v negativním smyslu nastolení nejhorších podmínek v porovnání s obdobnými subjekty (ztráta nároku dotací z EU, fixace nájemného na účetní odpisy z historických cen, neomezení růstu cen vodného a stočného atd.). Z těchto důvodů lze jen velmi obtížně předpovídat ekonomický vývoj a hospodaření VaK a.s. v budoucích letech, tzn. že nelze ani vyloučit možné zhoršení stávající situace v budoucnosti. Podle stupně negativního vývoje ekonomických a finančních ukazatelů to může za určitých okolností představovat i hrozící insolvenci společnosti Vodovody a kanalizace Zlín, a.s. s rozhodujícím věřitelem společností MORAVSKÁ VODÁRENSKÁ, a.s.“

Závažná zjištění přináší také rozbor bývalého předsedy dozorčí rady VaKu Zlín pana Miroslava Rafaji z května 2013 týkající se prodeje části podniku MORAVSKÉ VODÁRENSKÉ, a. s. a plnění slibů daných VaKu Zlín před uzavřením smlouvy v porovnání se skutečným stavem. Zjistil, že téměř žádný z důvodů, které byly akcionářům uváděny jako argument proto, aby bylo hlasováno pro prodej části podniku, není pravdivý. Nejzásadnější je přitom příslib přístupu k dotacím.

      7. VaK Zlín díky smlouvám uzavřeným s Moravskou vodárenskou, a. s. ztratil přístup k dotacím z evropských fondů na obnovu majetku, který mu byl svěřen k zajištění základních služeb pro zásobování pitnou vodou.

Doložil jsem soudu i policii jednoznačný důkaz, že  akcionáři byli podvedeni a cíleně uvedeni v omyl, když jim na valné hromadě 30.4.2004 bylo ze strany představenstva tvrzeno, že uzavření smluv se Zlínskou vodárenskou je nezbytné, pro čerpání dotací z EU. Opak je pravdou a realitou je, že v listopadu 2003 vydalo MŽP směrnici č.11/2003, kde je přímo uvedeno, že oprávněný žadatel subjekt, ve kterém má podíl soukromý subjekt, který by z podpory následně inkasovat zisk. Tzn. je to přesně naopak, jak klamně uvádělo představenstvo Vaku Zlín. Tato směrnice, resp, důkaz dokládající záměrné uvedení akcionáři v omyl, aby provedli majetkovou dispozici a předli zisky Veolii, byl polici i soudcům doložen.

Současný provozní model způsobuje i to, že obce a města v působnosti VaKu Zlín nemohou na obnovu a rozvoj vodovodů a kanalizací ve svém vlastnictví využívat dotace z evropských fondů soudržnosti. To zejména kvůli délce trvání provozního modelu – na dobu 30ti let, do r. 2034. Znemožněním přístupu k dotacím vznikají škody v řádech stovek milionů korun.

Uvedená nemožnost čerpání dotací vyplývá např. z Přílohy č. 6 k Podmínkám přijatelnosti vodohospodářských projektů pro Operační program Životního prostředí v programovacím období 2014 – 2020, kde se v bodě 2.1 uvádí, že „Stávajícími provozními smlouvami“ se myslí smlouvy uzavřené před vstupem České republiky do Evropské unie a dále smlouvy uzavřené před schválením OP ŽP 2014–2020 pod podmínkou, že tyto smlouvy byly uzavřeny při respektování pravidel daných právem Evropských společenství.“ Toto ustanovení tedy dopadá i na smlouvu uzavřenou mezi VaKem Zlín a MORAVSKOU VODÁRENSKOU, a. s. Ve stejné příloze  se v jejím bodě 2.4. uvádí následující: „Jako doplnění ke dvou výše uvedeným podmínkám čl. 2.3. se Komise dále dohodla s českou stranou, že pro stávající provozní smlouvy spadajících do kategorie oddílný model provozování s dominantní účastí soukromého kapitálu (viz část A.1.1 Dohody), že:….. (ii) projekty se stávající provozní smlouvou, která vyprší po r. 2022, nelze financovat z OP ŽP (pokud její trvání nebude zkráceno);“

Nemožnost čerpání dotací sdělil městu Fryšták také Státní fond životního prostředí ČR, který ve své odpovědi ze dne 3. 12. 2015, uvedl, že „by případná žádost o dotaci města Fryšták nebyla akceptována – platí tedy, že město Fryšták bohužel není v této vlastnicko-provozní situaci způsobilým žadatelem.“ Ve stejném postavení jsou, bohužel, další města a obce Zlínského kraje, jejichž majetek provozuje MORAVSKÁ VODÁRENSKÁ a. s.

Všechna shora uvedená tvrzení jsou doložitelná důkazy již obsaženými v policejním spisu. Nadto nemožnost čerpání dotací byla aktérům podílejícím se na schválení provozního modelu známá před uzavřením smlouvy v roce 2004. Uvedené bylo prokázáno před soudem a Vrchní soud v Olomouci pojal tyto závěry také do odůvodnění svého rozhodnutí – usnesení z data 22. 11. 2016, když uvedl následující:

  1. Z odůvodnění pravomocného usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 22. 11. 2016 se podávají následující závažná zjištění, která potvrzují úmyslné jednání osob, vůči nimž mělo směřovat prověřování policejního orgánu:

Ze shora uvedených důvodů

n a v r h u j i ,

aby dozorující státní zástupce Krajského státního zastupitelství ve Zlíně podle § 149 odst. 1 písm. b) trestního řádu usnesení o odložení (bylo-li vydáno) věci zrušil a policejnímu orgánu POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY, Krajské ředitelství policie Zlínského kraje, Služba kriminální policie a vyšetřování, Odbor hospodářské kriminality uložil, aby o věci znovu jednal a rozhodl.

Zároveň žádám o poskytnutí lhůty na doplnění této stížnosti do 3 týdnů, a to s ohledem na obsáhlost argumentace, která je v tomto podání jen částečná.

Zároveň žádám dozorujícího státního zástupce o dozor nad zachováním zákonnosti při prověřování oznámení policejním orgánem. Činím tak s ohledem na významnost problematiky, rozsah způsobených škod a shora uvedené pochybnosti o správnosti postupu policejního orgánu v tak významné kauze, která je společensky závažná a dotýká se prakticky každého občana této země nejen v ceně vodného a stočného, ale také v kvalitě pitné vody, která je ovlivněna kvalitou vodárenské infrastruktury, na kterou se díky tzv. „provozní smlouvě“ nedostává tolik prostředků, kolik by bylo pro její údržbu, modernizaci a novou výstavbu potřeba, nadto nemožnost přístupu k dotacím zatěžuje veřejné rozpočty a peníze, které musejí být vynakládány do vodárenské infrastruktury chybí na jiné veřejné projekty jako jsou školy, chodníky, a četné jiné investiční akce měst a obcí.

Upozorňuji, že již v roce 2004 Komise pro cenné papíry v rámci své kompetence shledala, že byl páchaná protiprávní činnost, která má celospolečensky závažné dopady.


podpořte nás

Transparentní účet
966665 / 0300 ČSOB

nebo

Každá částka pomáhá 🙂

 

Související články:

Policie odmítá ve Vak Zlín řešit trestnou činnost politiků? Komu pomáhá a koho chrání?

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Podobné články